21. červen 2020
Aktuální výroba v ČR
V Litoměřicích hloubí dva průzkumné vrty kvůli geotermální energii

Vrtná souprava v areálu Jiříkových kasáren v Litoměřicích začala hloubit dva průzkumné vrty kvůli geotermální energii. Teplo z nitra Země chce město využít pro vytápění i chlazení. Vrty poskytnou data pro návrh konstrukce, určení počtu a hloubky hlavních vrtů, které již budou sloužit pro ukládání a jímání tepla. Náklady na geotermální projekt SYNERGYS v následujících pěti letech jsou přes miliardu korun. Se zkušebním provozem se počítá v roce 2027, řekl dnes novinářům manažer projektu Antonín Tym.
Průzkumné vrty budou hluboké 200 a 550 metrů. Vrtná souprava se k dnešku dostala do 29 metrů. Hotovo bude zhruba za měsíc. Odebrané vzorky budou odborníci ihned zkoumat. Zjišťovat se bude složení hornin, rozložení puklin pod zemí, teplotní vlastnosti, vydatnost spodní vody a směr proudění, což je klíčové pro hloubku vrtů a jejich celkovou účinnost. „Spodní voda totiž může úložiště ochlazovat. Je proto nutné použít speciální izolaci. Na druhou stranu, pokud se část vrtů použije ke chlazení např. v budovách, je proudění vody přínosem,“ uvedl Tomáš Fischer, ředitel výzkumného centra Ringen, které se v kasárnách otevřelo v roce 2019. Teplo z vrtů by mohlo nahradit spalované hnědé uhlí. Hlubinná geotermální energie představuje podle odborníků prakticky nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie.
Práce začaly téměř s ročním zpožděním. „Řadu měsíců se nám nedařilo najít dodavatele,“ uvedl Tym. Náklady na dva vrty jsou zhruba 20 milionů korun, uhradí je dotace z evropských zdrojů.
Jakmile odborníci získají potřebná data, začnou se hloubit v areálu kasáren další mělké vrty. Finančně a technicky nejnáročnější částí projektu je realizace dvou hlubinných vrtů, které se dostanou tři až čtyři kilometry pod zem. Dodávat by mohly vodu teplou až sto stupňů Celsia. Společně s mělkými úložišti tepla, které využijí naopak přebytečné teplo v letním období, budou fungovat jako dva hlavní zdroje energie. Využije je společnost Energie Holding, jež vlastní sítě a pokrývá zhruba 70 procent tepelné potřeby města.
Projekt SYNERGYS, jehož hlavním cílem je využití geotermální energie, budování podzemních zásobníků tepla, výroba tzv. zeleného vodíku a podobně, Ústecký kraj zařadil mezi strategické projekty v programu spravedlivé transformace, jejichž realizace byla schválena. Náklady se odhadují na 1,25 miliardy korun. „Mám z toho obrovskou radost. Téměř dvacet let náročné a v mnoha ohledech průkopnické práce, provázené donedávna jistým nepochopením strategického významu geotermální energie jak ze strany státu, tak i Evropské unie, snad již konečně bude korunováno úspěchem,“ uvedl senátor za Litoměřicko a bývalý dlouholetý starosta Ladislav Chlupáč (ODS). Byl jedním z těch, co stáli u zrodu myšlenky využití tohoto obnovitelného zdroje energie.
Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolen zvláštní zásah do zemské kůry.
Mohlo by vás zajímat
10. srpen 2020
2. říjen 2020
24. leden 2021
12. březen 2021
26. duben 2021
26. červenec 2021
26. červenec 2021
Komentáře (4)
Trikrat hura. Sice to trvalo jako vzdy ale konecne se vrta a plati to EU. Geotermalni energie je dalsi moznost jak ukazat prostrednicek rusum nebo arabum a penize muzou zustat v CR! Je to cista energie a ta se ma podporovat na maximum.
Asi jste to mysle jako vtip. V Litoměřicích se provrtali do hloubky 2,1 km kde naměřili měl koncovou teplotu 63˚C. Pokud by chtěli dosáhnout teploty minimální pro HDR (>180 °C) musel byste vrtat do hloubek > 5000 m. A těch vrtů realizovat několik. Kolik by asi ty vrty stály? A jak dlouho by trvalo, než by se vychladily a musely se vrty provést jinde?
200 metrů dosahují vrty pro tepelná čerpadla.
Tak tady to je průzkumný vrt, ale běžně jsou vrty pro tepelná čerpadla 100-120 metrů.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.