24. září 2025
Reporty a data
Kolik stály vodní a geotermální elektrárny v roce 2025?

Zatímco náklady na výrobu elektřiny z větrných a solárních elektráren v roce 2025 dále klesaly, vodní energie, geotermální elektrárny a bioenergetika zaznamenaly opačný vývoj. Podle nejnovější zprávy IRENA se na růstu nákladů podílelo především dražší financování nových projektů a v některých případech také nižší využití instalovaného výkonu. Přesto tyto technologie zůstávají důležitou součástí moderní energetiky díky své schopnosti dodávat elektřinu stabilně a přispívat k bezpečnému provozu elektrizačních soustav.
Vodní energetika pokračovala především v modernizaci stávajících elektráren a rozšiřování výrobních kapacit. V roce 2025 bylo celosvětově uvedeno do provozu 18,4 GW nových vodních elektráren, což představovalo výrazný meziroční nárůst. Významný podíl na tomto výsledku mělo dokončení nebo dosažení finální fáze několika velkých projektů, včetně etiopské přehrady Grand Ethiopian Renaissance Dam.
V geotermální energetice pokračoval technologický rozvoj zejména v oblasti pokročilých geotermálních systémů (Enhanced Geothermal Systems – EGS), které mohou postupně rozšiřovat možnosti využití geotermální energie i mimo tradiční lokality.
Bioenergetika si zachovala stabilní technologickou základnu. Další rozvoj sektoru byl ovlivněn především dostupností paliv a regionálními podmínkami jednotlivých trhů.
Investiční náklady
Investiční náklady vodních elektráren meziročně klesly o 10 % na průměrných 2 079 USD/kW. Vývoj se však lišil podle velikosti projektů – zatímco velké vodní elektrárny zlevnily, investiční náklady malých vodních elektráren naopak vzrostly.
Geotermální elektrárny zaznamenaly výrazný růst investičních nákladů o 46 % na průměrných 5 997 USD/kW. Rozdíly mezi jednotlivými projekty přitom zůstávají značné a odrážejí především geologické podmínky konkrétních lokalit.
Také elektrárny spalující biomasu či biopaliva zdražily. Průměrné investiční náklady vzrostly o 9 % na 3 606 USD/kW, přičemž mezi jednotlivými regiony přetrvávají významné rozdíly.
Kapacitní faktor
Vodní elektrárny dosáhly v roce 2025 průměrného kapacitního faktoru 43 %. Geotermální elektrárny si udržely velmi vysoké využití instalovaného výkonu na úrovni 85 %, zatímco bioenergetické zdroje dosáhly hodnoty 78 %.
Právě vyšší využití instalovaného výkonu přispělo k lepší ekonomice bioenergetických projektů.
Sdružené náklady na výrobu elektřiny (LCOE)
Ukazatel LCOE (Levelized Cost of Electricity) představuje průměrné náklady na výrobu jedné megawatthodiny elektřiny po celou dobu životnosti elektrárny. Zahrnuje investice, provoz, údržbu i financování, a umožňuje tak objektivně porovnávat ekonomiku různých technologií.
U vodních elektráren vzrostly náklady na výrobu elektřiny (LCOE) na 62 USD/MWh, což představovalo meziroční nárůst o 9 %. Geotermální elektrárny zaznamenaly ještě výraznější zvýšení na 89 USD/MWh, především v důsledku vyšších investičních nákladů a rostoucích nákladů na financování nových projektů.
Výjimkou byla bioenergetika. Přestože investiční náklady vzrostly, vyšší využití instalovaného výkonu vedlo ke snížení globálního váženého LCOE na 86 USD/MWh.
Nastupující technologie
Report IRENA upozorňuje také na dlouhodobý potenciál méně rozšířených obnovitelných technologií. Energie oceánu, zahrnující přílivové a vlnové elektrárny, zatím vykazuje vysoké náklady na výrobu elektřiny, avšak s rostoucím počtem realizovaných projektů lze očekávat jejich postupný pokles. Tyto technologie tak představují perspektivní doplněk budoucího energetického mixu, přestože se zatím nacházejí v ranější fázi komerčního rozvoje.
Vývoj v roce 2025 ukázal, že ekonomika obnovitelných zdrojů není určována pouze nejrychleji rostoucími technologiemi, jako jsou fotovoltaika a větrné elektrárny. Vodní energie, geotermální zdroje i bioenergetika nadále plní důležitou roli díky své schopnosti poskytovat stabilní výrobu elektřiny. Přestože u některých z těchto technologií vzrostly investiční i výrobní náklady, zůstávají významnou součástí přechodu k nízkoemisní energetice a doplňují proměnlivou výrobu z větru a slunce.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
8. listopad 2025
1. srpen 2026
11. srpen 2026
12. srpen 2026
14. srpen 2026
13. srpen 2026
13. srpen 2026
Komentáře (4)
Porovnávat ceny vodních el. s ostatními el. je nesmysl. Vodní el. znamená stavbu přehrad a ty plní i mnoho jiných funkcí než výrobu el. energie , například zásobování vodou , protipovodňová ochrana .Zajištění splavnosti řeky atd. Navíc mají ze všech el. nejdelší životnost. Největší podíl na budování VE má Čína cca 12,5GW výkonu zprovozněno v roce 2025. Pak uvedená Etiopská přehrada. (5GW) Jinak se toho ve světě mimo Čínu a Etiopii moc nepostavilo , prakticky nic. Jen tak pro zajímavost Čína má v současné době schváleno 200GW přečerpávacích el. z toho cca 1/2 už staví. EU staví 2,8GW. Tedy řádově na obyvatele méně. Lze očekávat , že Číny vybuduje mnohem více výkonu akumulačních kapacit na obyvatele než EU. Za 10 let budeme zřetelně za Čínou zaostávat.
Přemýšlím, jaký by se asi spustil řev, pokud by se v Česku nakreslila přehrada o cca 1.800 km2, jak má ta etiopská (a to jsem i příznivcem projektu Česká přehrada s 30.000 km2)? :-)
Asi je třeba žít v našich reáliích a hustotě osídlení. Některé věci se tu zkrátka udělat nedají. Ano, je pár míst, kde se dá smysluplně ještě něco postavit, případně předělat starší. To by se asi mělo udělat už i kvůli vznikajícímu požadavku na technologickou diverzitu, ale tyhle světovosti netrhneme. I s ohledem na zmíněné další vodohospodářské funkce. Ale ty manipulační řády budou tu energetickou část vždy brzdit a jde o poměr nutných zel. Dlouhověkost je plus, ale dnešní doba nepřeje obecně projektům s dlouhodobou návratností, jede se na rychlý zisk.
ČR je na tom legistativně tak ,že nedokáže za 25 let postavit ani jez na Labi. To je současný stav.
Taková 100m vysoká hráz na Labi u německých hranic by vyrovnala vodní hladinu až ke Štěchovicích pod Slapy. Tady se těch velkých staveb nedá moc vymyslet.







