Ceny v německé aukci pro střešní FVE opět vzrostly, a to navzdory rekordnímu zájmu
Německo má za sebou třetí a zároveň poslední letošní aukci na podporu výstavby fotovoltaických elektráren na střechách či protihlukových stěnách. Zájem o tyto aukce je silný, kdy objem podaných nabídek v posledních kolech převyšuje objem aukcí o více než polovinu. Navzdory vůbec nejvyššímu objemu přihlášených projektů ceny střešních fotovoltaik v německých aukcích letos neklesají. Po prvním poklesu naopak stagnují či dokonce mírně rostou.
Na začátku října se v Německu uskutečnilo poslední z letošních tří kol samostatných aukcí pro fotovoltaické zdroje mimo volné plochy. Kromě střešních systémů však v těchto aukcích rovněž mohou soutěžit developeři fotovoltaik na protihlukových stěnách. Podobně jako v předchozím kole regulátor i tentokrát nabídl k soutěžení 258 MW výkonu.
Zájem o poslední kolo byl nebývale silný, kdy developeři do aukce přihlásili projekty o celkovém instalovaném výkonu 434 MW. Objem projektů byl tak v tomto typu aukce vůbec nejvyšší v historii a objem aukce přesahoval o téměř 70 %. Nicméně jak tomu bývá zvykem, několik nabídek musel regulátor z aukce vyřadit z důvodu nesplnění všech potřebných náležitostí. Nakonec tak o podporu soutěžilo 192 projektů o celkovém výkonu téměř 400 MW.
V aukci nakonec uspělo 119 projektů, tedy stejný počet jako v kole minulém, o výkonu 259 MW. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 74,5 a 96,9 EUR/MWh. Jejich vážený průměr dosáhl 90,4 EUR/MWh, což je hodnota pouze nepatrně vyšší oproti 89,4 EUR/MWh z červnového kola. Stejně jako v minulém kole dominovaly projekty ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko (58 MW). Na druhé příčce se tentokrát umístilo Bavorsko (48 MW), následované spolkovou zemí Bádensko-Württembersko (24 MW).
Mohlo by vás zajímat:
Střešní instalace bývají zhruba dvojnásobně drahé (i více) než velké instalace fotovoltaiky na brownfieldech či málo úrodné půdě.. Ještě si tak 15-20 let počkáme než tyto instalace budou levnější, než ty velké na volné ploše, protože budou mít dvojí účel: vyrábět elektřinu i nahrazovat střešní krytinu. To bude ale muset životnost panelů přesahovat 50 i více let a účinnost se blížit 35 či 40%.
jenže:
1) jsou tam zahrnuty i FVE na protihlukových stěnách a ty jsou naopak levnější, než FVE na volné ploše + klasické stěny
2) Jsou bez akumulace. Pokud by to bylo s akumulací (a to stejně nedostatečnou), tak i ty na volné ploše by dávaly ještě dražší elektřinu.
A pokud jde o střešní krytinu s funkcí FVE, vyrábí ji i Váš oblíbený Musk, ale "díru do světa" to zatím neudělalo a nejspíše ani neudělá. Má to své technické výhody, ale i nevýhody.
Pochybuji, že konstrukce na protihlukové stěně je levnější než na volné ploše. Navíc úhel panelů na rozdíl od pozemní instalace nebude ideální, ale musí kopírovat natočení protihlukové stěny.
Střešní krytina ve formě FVE je zatím zbytečně drahá a navíc nedává smysl z pohledu stárnutí panelů a zvyšující se účinnosti nových panelů. Po 20-30 letech provozování FVE bude výhodné koupit si nové panely, které vyrobí o mnoho více elektřiny. V roce 2010 byla účinnost panelů 15%, nyní je běžně 23%.
Chce to pozorněji číst a hlavně chápat text. Je to levnější, než na střeše, když se odečtou náklady, které na té protihlukové stěně stejně jsou. Jinak řečeno, namontujete solární panely místo výplně, která tam stejně musí být. To je dokonce na instalaci levnější, než pozemní FVE.
Samozřejmě je možno vybrat jen vhodné úseky s orientací na J, JV a JZ.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se