Domů
Obnovitelné zdroje
Kanadští vědci vyvinuli nový algoritmus pro účinnější provoz solárních elektráren
Zdroj: Pixabay
Zdroj: Pixabay

Kanadští vědci vyvinuli nový algoritmus pro účinnější provoz solárních elektráren

Přestože pokles cen solárních panelů v posledních letech značně přispěl k jejich vyšší konkurenceschopnosti, další zvyšování účinnosti solárních elektráren může této technologii pomoci zaujmout větší podíl na trhu. Kanadští vědci ve své studii vyvinuli nový algoritmus, který podle nich dokáže zvýšit účinnost provozování solárních elektráren bez nutnosti výměny jejich komponent.

Vědci z kanadské University of Waterloo se zaměřili na řízení jednotlivých komponent solárních elektráren a vyvinuli nový algoritmus, který podle nich dokáže snížit objem elektrické energie, který elektrárna nedokáže vyrobit vzhledem k neefektivnímu řízení.

„Vyvinuli jsme algoritmus, které zvýší výkon dodávaný stávajícími solárními panely. Hardware v každém solárním panelu dosahuje určité jmenovité účinnosti, ale měl by zahrnovat nějaký vhodný regulátor, který dokáže z panelu dostat maximální možný výkon,“ říká Milad Farsi, doktorand z katedry aplikované matematiky na University of Waterloo.

Nová metoda podle Farsiho nevyžaduje změnu hardwaru panelu ani žádné dodatečné okruhy. Nový algoritmus se podle vědců dokáže lépe vyrovnat s fluktuacemi okolo hodnoty maximálního výkonu, které dříve neumožnily panelům využít jejich veškerý potenciál.

Na základě provedených simulací vědci uvádí, že v případě domácí instalace s 12 panely o výkonu 335 Wp, tedy celkem zhruba 4 kWp, nový systém dokáže zvýšit roční výrobu až o 138,9 kWh. Přestože se tento objem může zdát být velmi malý, u větších solárních elektráren by již mohl sehrát významnou roli.

„Pokud si jako příklad vezmeme největší kanadskou fotovoltaickou elektrárnu, Sarnia Photovoltaic Power Plant, využití této techniky by mohlo ročně přinést až 960 tisíc kWh, což je dostatek elektrické energie pro několik stovek domácností,“ dodává Milad Farsi.

Tyto zvýšení efektivity provozu solárních elektráren by podle vědců mohlo být významné především pro oblasti s rychle se měnícím počasím, jako tomu je i v Kanadě.

 

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Josef
30. srpen 2019, 17:05

Velice zajímavé. Bohužel zatím to vypadá že množství FV panelů sice roste, ale ne tempem aby nebyly pouze marginálním zdrojem energie. Pokud jejich podíl na celkové výrobě el. energie jsou pouhá 2% pak podíl na celkové spotřebě všech druhů energií jen 0,4% / což je přírůstek světové spotřeby za cca 2 měsíce. I kdyby za 10 let se zvedla výroba energie z FV panelů 10x což je zcela nereálné pak vzhledem k růstu celkové spotřeby o 27% bude jejich podíl na celkové spotřebě asi 3%, což v praxi znamená, že to co bychom potřebovali ročně vyrobit jinak než pomocí FV panelů budeme v roce 2030 potřebovat díky s FV panelům až v roce 2031. Naděje, které se vkládají to tohoto zdroje jsou tedy střednědobě značně přehnané fakticky nereálné.

Milan Vaněček
30. srpen 2019, 17:46

Pane Josef, to co presentujete jsou jen Vaše dojmy. Když si však uděláte celosvětovou analýzu (viz třeba BNEF) tak Vám vyjde: v roce 2023 jeden TW instalovaného výkonu FVE a v roce 2030-35 již 10 TW.

Jádra máte instalováno pod půl TW, prakticky se nestaví, takže už v roce plus minus 2030-5 čekejte že fotovoltaika bude dávat při průměrném koeficientu využití 0,15 (pro většinu světa podhodnoceno) více než trojnásobek elektřiny ve srovnání s jadernými elektrárnami (a když k tomu připočtete větrné elektrárny a již mnohem výkonější elektrárny vodní) - tak máte vymalováno, OZE bude dominovat, jádro nula nula nic.

Naše Dukovany to nezachrání

Josef
1. září 2019, 00:12

Co se týče současnosti pak máme 487GW instalovaného výkonu(prosinec 2018). Bude v roce 2023 1TW výborně to je 100GW za rok. To je za 7 let to nebude více 3TW což v praxi znamená 2,7 % spotřeby lidstva. Jaderná energie je samozřejmě z tohoto pohledu také mimo, protože se nestaví tolik el. aby to bylo celosvětově významné. Z velkých zdrojů s potenciálem zbývá jen vítr , ten roste o 10% podíl je marginální zvýší se , ale do roku 2030 opět nějaké malé procento. Největší rozvoj připadne do roku 30 na fosilní paliva....

Jan Veselý
1. září 2019, 07:43

"To je za 7 let to nebude více 3TW což v praxi znamená 2,7 % spotřeby lidstva." Spotřeby čeho?

MIlan Vaněček
1. září 2019, 10:32

Pane Josef, 100 GW fotovoltaiky za rok to už je minulost, teď bude růst vyšší a ten 1 TW do 2023 je velmi konservativní odhad, znamená to že už před počátkem roku 2023 ten 1 TW bude.

Ale podle výzvy vědců v BioScience omezení CO2 je až na třetím místě co se týče důlezitosti, na prvém místě je destruktivní vliv současného zemědělství a lesnictví, na druhém pak je stále menší množství vody na osobu pro silně rostoucí světovou populaci.

V Číně nyní nastává přechod na fotovoltaiku bez přímých dotací, během 5 let bude jen sama Čína instalovat přes 100 GW fotovoltaiky ročně a země jako Indie ji budou dohánět.

Ale fosilní paliva celosvětově ztratí dominanci až po 2030. Ti co využívají Gretu k celosvětovému šílenství ohledně CO2 hysterie skutečně nemohou dosáhnout zlomu do 12 let (do 2030). Ten přijde až o 10 let později, ve většině světa.

Ivan Novák
30. srpen 2019, 19:01

Bude dominovat planetě, kde se lidé s výjimkou laponských tradicionalistů, Jakutů nebo Evenků budou vyskytovat jen mezi obratníky, protože jinde a pro jiné by se v zimě stalo živobytí příliš nepohodlné. Slyšel jsem, že staří Eskymáci jsou skeptičtí, protože mladí už nedovedou žít v zimě venku. Ale, vlastně, migrace z Evropy do Afriky - proč by ne.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se