Nizozemská vláda vsází na vodík. Poskytne miliardy na podzemní zásobníky

Jan Budín
Jan Budín
17. červenec 2026, 06:53
12 komentářů
nizozemska-vlada-vsazi-na-vodik-poskytne-miliardy-na-podzemni-zasobniky

Nizozemská vláda poskytne podporu ve výši 450 milionů eur (zhruba 10,9 mld. Kč) na projekt zaměřený na skladování vodíku v lokalitě Zuidwending. Součástí projektu mají být čtyři podzemní zásobníky s celkovou skladovací kapacitou 24 tisíc tun vodíku (zhruba 0,8 TWh). Informoval o tom zahraniční server Argus.

Podpořený projekt HyStock je realizován v lokalitě stávajících podzemních zásobníků zemního plynu na severu Nizozemska. Podle tamní vlády má podpora snížit rizika, která by byla obtížně překonatelná pro "typického investora". Patří mezi ně nejistota ohledně nákladů na takzvaný poduškový plyn, jehož trvalá přítomnost v zásobnících je nezbytná pro správnou funkci zařízení, možnost nízkého využití zásobníků v prvních letech provozu a potenciální zpoždění projektu spojené s povolovacím řízením.

Nizozemská vláda uvedla, že zásobníky vodíku budou nezbytnou součástí budoucí vodíkové infrastruktury, a to i v rané fázi jejího rozvoje. Kromě vykrývání rozdílů mezi nabídkou a poptávkou budou klíčové pro posílení bezpečnosti dodávek a zvýšení flexibility celého energetického systému.

První část vodíkové sítě byla dokončena loni

Výhodou lokality je Zuidwending možnost napojení na plánovanou vodíkovou síť Nizozemska. Její výstavba začala po několikaleté přípravě v dubnu 2024 a po dokončení v roce 2033 by měla mít délku 1 200 kilometrů.

První úsek spojující průmyslovou zónu s plánovanými elektrolyzéry, kde bude probíhat výroba zeleného vodíku, byl dokončen loni na podzim v rotterdamském přístavu. Vodíkovod o délce 32 kilometrů bude na každém konci disponovat čtyřmi body pro připojení, které budou moci využít jak dodavatelé vodíku, tak odběratelé. Po jeho trase bude navíc připraveno šest odboček, na které se budou moci v budoucnu napojit další subjekty.

Prvním uživatelem nového vodíkovodu by se měl stát Shell, který v oblasti připravuje 200MW elektrolyzér Holland Hydrogen I. Jeho uvedení do provozu je plánováno na konec roku 2026. Vyrobený vodík by měl být využit v závodu Shell Energy and Chemicals Park Rotterdam.

Jan Budín

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Komentáře (12)

Oldřich Vašíček17. červenec 2026, 08:07

Jen pro zajímavost. Hned pod článkem byl odkaz na související článek "Shell postaví v Nizozemsku závod na výrobu obnovitelného vodíku" z 6.6.2022. To je ten plán na elektrolyzér? To se ještě z 4 roky "nekoplo" do země? Proč?

Jan Budín17. červenec 2026, 08:58

Dobrý den, o uvedeném projektu společnosti Shell píši na konci článku. Projekt je podle posledních informací již téměř dokončen. Uvádění do provozu je aktuálně plánováno na konec letošního roku.

Emil17. červenec 2026, 09:25

Mezitím Fraunhoferův institut odhaduje náklady na zelený vodík v roce 2035 pro elektrárny na 263-468 €/MWh, což při 60% účinnosti výroby elektřiny odpovídá elektřině za 439-780 €/MWh...

ieg.fraunhofer.de/de/presse/pressemitteilungen/2026/Transport-und-Speicherung-koennen-Kosten-fuer-gruenen-Wasserstoff-verdoppeln.html

Jan Grmela17. červenec 2026, 10:40

Ta studie neříká, že bude zelený vodík levný, ale že jeho využití může být výrazně racionálnější v průmyslu, kde se spotřebovává přímo a kontinuálně, než v elektrárnách, kde se draze skladuje, využívá jen několik set hodin ročně a následně se se ztrátami mění zpět na elektřinu. Jen tak mimochodem, elektřina se podílí na spotřebě energií v EU jen zhruba 20%. A v ČR je to ještě méně.

Slavomil Vinkler17. červenec 2026, 15:30

No nevím jak v Evropě ale v ČR je to podle chemika Dědečka daleko víc. Asi tak 450 TWh celkem i s ee.

Slavomil Vinkler17. červenec 2026, 16:57

Podle ERU spotřeba elektřiny loni stoupla na 59 TWh, meziročně tak vzrostla o 1,8 %. Ale poměr 13% neni ten správný pohled. Část EE se vyrábí z těch 450TWh.

Bob17. červenec 2026, 15:50

Ovšem Němci chtějí v plynových elektrárnách přejít na směs zeleného vodíku se ZP už od 2031 a na čistý vodík nejpozději od 2045.

Jan Grmela17. červenec 2026, 18:35

To je podobná úvaha jako při stavbě jádra v euroatlantické civilizaci. Nejdřív se o ní desítky let mluví a pak se 20 let připravuje a staví. Němci dobře ví, že pravděpodobnost toho, že to bude v roce 2045, se limitně blíží nule.

Bob18. červenec 2026, 22:15

Němci to mají jako závazný cíl. A oni umějí být důslední. Třeba jako s odstavováním jádra.

Ale i to přimíchávání vodíku značně zdraží elektřinu z plynových elektráren. A ty jsou závěrnými nejen celou zimu. Stačí se podívat na výrobu elektřiny v Německu.

Jan Grmela19. červenec 2026, 12:44

Němci ty cíle už několikrát posunuli. Přimíchávání je maximálně do 20% (objemových ne energetických) a ještě jen v malé části sítě. Řádově ho může být v diskutovaném období do 1%, k tomu je různými způsoby dotovaný, takže bude mít na ceny zanedbatelný vliv.

Bob19. červenec 2026, 14:57

Tady se nebavíme o rozvodné síti obecně, ale o spalování v elektrárně, která má svoji přípojku s individuálním % vodíku. Turbíny těchto H2 ready elektráren jsou připraveny na 30-50% vodíku v ZP.

I dotovaný zelený vodík bude drahý a bude zdražovat takto vyrobenou elektřinu a to přesto, že se bude platit adekvátně méně za povolenky.

Jan Grmela20. červenec 2026, 10:25

Ten vodík ale do elektráren nikdo v takovém množství nepřimíchá právě proto, že je pro energetiku příliš drahý.

Loading