Národní plán ČR podle ekologů dostatečně nevyužívá potenciál obnovitelných zdrojů
Národní energeticko-klimatický plán podle ekologů dostatečně nevyužívá potenciál domácích obnovitelných zdrojů energie a neobsahuje řešení pro snižování spotřeby fosilních paliv. Je také přehnaně optimistický v plánech nových jaderných reaktorů. V dnešní tiskové zprávě to uvedly organizace Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Glopolis, Hnutí Duha a Zelený kruh. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu, které návrh plánu připravilo, ČTK shání.
Plán po České republice požaduje Evropská unie. Materiál shrnuje několik oblastí, zabývá se třeba energetickou účinností či rozvojem obnovitelných zdrojů. Obsahovat má závazky, jimiž chce Česko přispět k záměrům EU pro rok 2030. Jedním z cílů plánu je například pokrytí 20,8 procenta spotřeby energie obnovitelnými zdroji.
Právě s tím ale mají problém ekologové, podle nichž by země měla směřovat k 24 procentům. Návrh podle nich ani neodpovídá potenciálu ve výrobě obnovitelné energie, který je zhruba 22 až 28 procenta očekávané spotřeby energie v roce 2030, a to i bez započtení nástupu pokročilých biopaliv a dalších nových technologií v dopravě.
Návrh energeticko-klimatického plánu předpokládá v roce 2030 výrobu 38.267,8 terajoulu (10,6 terawatthodiny) elektřiny z obnovitelných zdrojů.
„Přitom v roce 2017 jsme vyrobili již 9,6 TWh a Státní energetická koncepce ČR schválená na začátku roku 2015 počítá s výrobou 15,1 TWh v roce 2030,“ uvádí ve zprávě.
Již dříve Hnutí Duha uvedlo, že by se během příštích deseti let výroba z obnovitelných zdrojů mohla zvýšit až na 20 TWh.
Pozitivem plánu je, že navrhuje pokračovat v orientaci státu na útlum spalování uhlí a snižování emisí skleníkových plynů, míní ekologové. Návrh ale podle nich nepřináší konkrétní řešení, pouze počítá s tím, že budou uzavírány uhelné elektrárny a domácnosti budou přecházet na čistší paliva.
„Nereálně optimistické předpoklady české energetické koncepce o třech až čtyřech nových jaderných reaktorech do roku 2040 vedly prakticky již nyní ke stagnaci odvětví obnovitelných zdrojů a k nárůstu spotřeby energie namísto jejího poklesu. Bez zásadní změny se tak i cíle v představeném energeticko-klimatickém plánu stanou jen čísly na papíře,“ uvedl Edvard Seqvens, energetický konzultant sdružení Calla.
Ministerstvo by podle organizací mělo kromě zvýšení cíle pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů do plánu zahrnout zvýšení sazby energetické daně z uhlí, zakázat výjimky z limitů pro znečištění ovzduší uhelnými elektrárnami nebo zvýšení poplatků z vytěženého hnědého uhlí na minimálně deset procent tržní ceny.
Mohlo by vás zajímat:
Je třeba neprodleně následovat Německo, kde už více než 69 procent dotázaných uvedlo, že se jsou velmi či mírně znepokojení nárůstem nákladů na energie. V roce 2017 to přitom bylo o patnáct procent méně. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-chudoba-penze-duchod-sporeni-finance.A190102_161121_zahranicni_dtt#utm_source=rss
Přesně tak, je potřebovat následovat Německo a platit odběratelům za odběr elektřiny při záporné ceně.
Jen jste zapomněl dodat, že odběratelům neplatí výrobci, ale němečtí občané.
No pokud je to tak, tak můžeme udělat malé vylepšení a zdokonalení a platit to budou ti co nepřeruší výrobu.
Tak to těžko, OZE mívají uzavřené smlouvy na přesně stanovenou výkupní cenu za MWh, která není závislá na aktuální výkupní ceně elektřiny. Tyto smlouvy pochopitelně nelze měnit bez souhlasu obou stran. Lze sice výrobce přimět k tomu, aby výrobu zastavili, ale platit jim musíte, jako by vyráběli. A přesně to už se také v Německu děje. Za rok 2017 to stálo 610 milionů Eur, v prvním čtvrtletí 2018 to bylo ještě o 60% více než ve stejném období roku 2017. Na konečná čísla za rok 2018 si asi budeme muset ještě počkat, ale budou určitě hodně zajímavá.
Šlo by sice tuto podmínku zakotvit do nových smluv, ale nestalo by se zřejmě nic jiného, než že by o ty předpokládané ztráty vzrostla vysoutěžená cena.
Ve stylu Šimka a Grossmanna "Nechci slevu zadarmo" určitě. :-) Podle dat z burzy EPEX Spot spadla v roce 2018 průměrná cena na denním trhu v Německu do záporných hodnot pouze ve dvou dnech, zatímco v roce 2017 to bylo v šesti dnech a v roce 2016 ve čtyřech dnech.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se