Německá vláda schválila novelu zákona o OZE, která má zajistit dosažení cíle 65% podílu OZE na výrobě elektřiny

DomůObnovitelné zdrojeNěmecká vláda schválila novelu zákona o OZE, která má zajistit dosažení cíle 65% podílu OZE na výrobě elektřiny

Německá vláda minulý týden schválila reformu zákona o obnovitelných zdrojích energie (OZE), který je klíčovým právním předpisem pro transformaci energetiky Německa. Reforma má zajistit, že Německo do roku 2030 dosáhne svého cíle 65% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě elektřiny. V konečné podobě zákona bude mít slovo parlament, jehož postoje naznačují změny v představeném návrhu.

Německá vláda se dohodla na přepracování zákona o obnovitelných zdrojích energie, klíčového právního předpisu, který má zemi zajistit dosažení jejích klimatických cílů. Návrh německého ministra energetiky, Petera Altmaiera, jak urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů a zvýšit souhlas občanů, byl vládou schválen ve středu.

Průmyslové skupiny a někteří členové parlamentu prohlásili, že některé změny jsou kontraproduktivní a varovali, že mnoho starších větrných elektráren by mohlo být po ukončení jejich podpory odstaveno z důvodu ekonomické nerentability jejich dalšího provozu.

Návrh zákona plánuje zvýšit rozvoj větrných elektráren na pevnině i na moři, solárních fotovoltaických elektráren a biomasy v souladu s německým cílem do roku 2030 dosáhnout 65% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě elektřiny. Zákon také poprvé zahrnuje cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Návrh se setkává s kritikou opozice

Navzdory řadě změn, které mají zajistit, aby rozvoj obnovitelných zdrojů byl pro místní samosprávy přijatelnější, a napravit nerovnováhu mezi vysokou produkcí obnovitelných zdrojů na severu a vysokými energetickými potřebami na německém průmyslovém jihu, Strana zelených v parlamentu kritizovala, že navrhované změny jsou čistě kosmetické.

„Ačkoli koncept odstraňuje některé překážky, nepovede k dynamickému rozšiřování obnovitelných zdrojů. Pokud jde o politiku v oblasti klimatu, bylo by důležité navýšit instalovaný výkon OZE třikrát až čtyřikrát více, než navrhuje ministr hospodářství,“ uvedli ve společném prohlášení zástupce předsedy frakce, Oliver Krischer, a mluvčí pro energetickou politiku, Julia Verlinden.

Přesné nastavení cílů rozvoje jednotlivých typů OZE

Ministerstvo energetiky navrhuje zvýšit do roku 2030 instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na 100 GW (oproti dnešním zhruba 52 GW), pevninských větrných elektráren na 71 GW (dnes 55 GW), větrných elektráren na moři na 20 GW (dnes 7,7 GW) a biomasy na 8,4 GW (dnes 8,2 GW). Tyto cíle mírně převyšují cíle Klimatického balíčku, o kterém bylo rozhodnuto v loňském roce.

Novela zároveň stanovuje i dílčí cíle pro pevninské větrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny, aby zajistila postupné rozšíření a v konečném důsledku dosažení cíle podílu v roce 2030. Dílčí cíle pro větrné elektrárny na moři stanoví speciální zákon. Zákon umožňuje přizpůsobení energetické sítě tak, aby zahrnovalo rostoucí množství kolísavého vstupu obnovitelných zdrojů.

Konečná verze schváleného návrhu přidává roční cíle pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, počínaje 259 TWh pro rok 2021 a 376 TWh pro rok 2029 konče. To se neobejde bez urychlení rozvoje přenosové soustavy, kterého chce návrh zajistit zavedením dalších opatření.

Příliš nízký odhad spotřeby elektřiny pro rok 2030

Továrna automobilky BMW v Německém Mnichově. Zdroj: BMW

Německá energetická agentura (dena) a Německý odborový svaz (DGB) uvádějí, že předpoklad spotřeby elektřiny pro rok 2030 ve výši 580 TWh je velmi pravděpodobně příliš nízký, s ohledem na zvýšení spotřeby elektřiny v průmyslu a rozvoj elektromobility, tepelných čerpadel a vodíkových technologií.

„V důsledku toho bude dosažení 65% cíle vyžadovat podstatně více elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to i přes další úspěch v [ve zvyšování] energetické účinnosti,“ uvedla dena ve svém prohlášení.

V reakci na tuto opakující se kritiku Altmaier uvedl, že zatímco jeho ministerstvo očekávalo, že v některých oblastech, jako je e-mobilita, vzroste spotřeba elektřiny, obecné zvýšení efektivity sníží spotřebu jinde.

„O tom budeme každý rok získávat nová data. Pokud budeme mít nižší spotřebu elektřiny, než jsme očekávali, nebudeme revidovat naše cíle v oblasti obnovitelných zdrojů směrem dolů,  pokud bychom měli mít vyšší spotřebu, samozřejmě je upravíme směrem nahoru,“ řekl Altmaier.

Členka parlamentu Nina Scheerová ze sociálních demokratů, koaličního partnera Almtaierovy strany CDU, uvedla, že po dnešním rozhodnutí kabinetu budou následovat nezbytné změny Německého spolkového sněmu (Bundestagu).

Kritizovala, že návrh zákona zavazuje více fotovoltaických elektráren k účasti v aukcích, i když se ukázalo, že tento krok má negativní dopad na jejich rozvoj. Asociace solárního průmyslu (BSW) rovněž uvedla, že nucená účast střešních instalací o instalovaném výkonu přesahujícím 500 kWp v aukcích povede k výraznému snížení rozvoje solárních elektráren.

Prozatímní řešení pro solární elektrárny, jimž končí podpora

Podle návrhu zákona dostanou staré solární fotovoltaické elektrárny, které po uplynutí 20leté lhůty již nebudou čerpat provozní podporu, příležitost pokračovat v prodeji vyrobené elektřiny prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy (PPS) a získat tržní cenu silové elektřiny po odečtení nákladů na její prodej. Ministerstvo energetiky uvedlo, že to vyřeší problém hrozícího odstavení velkého množství solárních elektráren v následujícím desetiletí.

BSW však varovala, že plán tohoto cíle nedosáhne, protože vlastní spotřeba a skladování elektřiny z domácích střešních elektráren je při současné struktuře plateb příliš drahé. Skupina lobbistů rovněž uvedla, že nutnost instalace inteligentních měřicích systémů i u těch nejmenších solárních elektráren (1 kWp), aby byla jejich výroba transparentnější a předvídatelnější, je nepřiměřená a dále by zvýšila náklady.

Větrné elektrárny si musí na řešení počkat

větrná turbína

Návrh zákona navíc neřeší stejnou otázku pro větrné elektrárny, které v roce 2020 dosáhnou konce provozní podpory, připustil Altmaier. Mechanismy, které zajistí, že tyto zdroje budou i nadále fungovat, i když nebudou dobře vybaveny pro vstup na velkoobchodní trh s elektřinou, bude třeba vypracovat a rozhodnout letos na podzim, uvedl.

Totéž platí pro pravidla pro zařízení na výrobu vodíku (elektrolyzéry), která by mohla být osvobozena od povinnosti platit poplatek na podporu OZE.

Aby se zmírnily problémy způsobené nízkými tržními cenami elektřiny během pandemie onemocnění COVID-19, počítá návrh zákona s prozatímním řešením plateb pro větrné elektrárny na pevnině.

Do roku 2027 chce vláda navrhnout, jak a kdy by bylo možné úplně zastavit státní provozní podporu OZE, za předpokladu, že bude možné očekávat jejich tržní expanzi.

Novela by měla vstoupit v platnost od roku 2021

Novela zákona o obnovitelných zdrojích má nabýt účinnosti od ledna 2021 a z vyjádření opozičních stran lze před jejím schválením očekávat ještě značné úpravy v parlamentních čteních.

Úvodní fotografie: Německý větrný park Havelland . Zdroj: Mainova