Studie: Větrné parky mohou sousedícím elektrárnám snižovat jejich výrobu
S rozsáhlým budováním větrných elektráren jak na souši, tak na moři je stále aktuálnější otázkou jejich vliv na proudění vzduchu za nimi. Podle nové studie amerických univerzit a národní laboratoře mohou větrné parky snížit výrobu sousedícím větrným parkům, které se od nich nachází až několik desítek kilometrů.
Nová studie, jež vznikla ve spolupráci amerických univerzit s tamní Národní laboratoří pro obnovitelné zdroje (NREL), zkoumá pomocí atmosférických modelů spolu s právními a ekonomickými analýzami situace, kdy skupina větrných turbín snižuje rychlost větru pro sousedící větrné elektrárny.
„Tato práce usiluje o více promyšlený rozvoj větrné energetiky,“ říká spoluautorka studie Julie Lundquist, výzkumná pracovnice na University of Colorado Boulder.
Brázdy proudění vzduchu za větrnými turbínami mohou podle autorů studie dosahovat do vzdálenosti přesahující 50 km. Z téměř 1000 větrných farem ve Spojených státech v roce 2016 se jich bezmála 90 % nacházelo do 40 km od jiného větrného parku. Všechny tyto větrné turbíny tak mohou být ovlivněny sousedními elektrárnami.
Nejvýrazněji se tyto účinky projevily za specifického směru proudění vzduchu a v noci s poklesem teplot. Nejzávaznější ovlivnění nastalo pro simulované elektrárny pouze ve 4 % času, přičemž tyto účinky lze dle vědců předvídat. Počítačové simulace rovněž umožnily vědcům určit snížení výroby – za zkoumaný měsíc klesla výroba větrné elektrárny umístěné po větru za další farmou o 8 %.
„Stejně jako odběratelé vody mohou vědomě, či nevědomě vyvolat další náklady odběratelům dále po proudu, stejné účinky jsou i tady,“ říká k závěrům studie další ze spoluautorů, Daniel Kaffine z University of Colorado Boulder.
Mohlo by vás zajímat:
Jejda, nakonec se snad dovíme, že mořské větrné parky ovlivňují klidně počasí i ve střední Evropě ... Když si vzpomenu na efekt křídla motýla, hojně používaný ekology celého světa a řeknu si, že v místech kde nikdy nic nebránilo proudění se dnes těží kvanta energie ... Třeba mě napadá ono obvyklé mediálně panikářské používání klimatických " nepamětníků" co " takové jevy/nejevy prostě nepamatují a klidně si teď , že s deštěm to není " tak jako to bejvalo před 20-25 lety" a " estli to lidičky není těma větrníkama, který z proudění vysráží vodu a zpomalí ho tak, že se vyprší dřív než vobvykle "
Frank : Za toto Vás pán Milan Vaněček ukrižuje.
samozřejmě že ovlivňují a nejen v Evropě, ale na celé planetě. Snižují množství zamoření emisemi (nejen jadernými ale i těmi skleníkovými), ale i emise odpadního tepla a odpady.
Tam kde vyrábí větrná nebo solární elektrárna je chladněji, protože se část energie odvádí jinam. A tam kde se tato energie spotřebuje je zase tepleji. V globálním součtu se ale nic nemění a energetická bilance planety je stále stejná.
Kdežto tam kde vyrábí jadernofosilní elektrárna tak tam je teplo jak u spotřebiče tak i u elektrárny a to ještě větší než u spotřebiče. A globální energetická bilance planety a počasí je narušena.
"Energetická bilance?" Prosím o povšimnutí, že existuje něco, čemu se říká "zákon o zachování energie", říkající nám, že celková energie uzavřené soustavy - Země - je stále stejná, nehledě na její přeměny. Energii nelze "vyrobit". V případě fosilních paliv jde pouze o její uvolnění z biologického materiálu. Ovšem i všechna ropa, kterou těžíme, tu kdysi "běhala a rostla". Energie v ní obsažená se tedy pouze vrací do oběhu. Stejně jako v ní obsažený uhlík, který se dnes emituje ve formě CO2.
Správně i zákon zachování energie to potvrzuje, tak jako fotka turbín nahoře a termografické snímky solárních panelů. A Země není energetiky uzavřená soustava, bez hlavního energetického zdroje Slunce by tady byla tma a teploty hodně hluboko pod 0°C.
Zakon o zachovani energie, je jen lidsky zakon, neda se na 100% rici jestli je 100% spravny, lide jsou lide a mohou se mylit. Neni potreba verit kdejakemu vypotku. Chapu, ze clovek musi porad prijit na kloub fungovani veci, ale vzdy to platit nemusi.
"Tam kde vyrábí větrná nebo solární elektrárna je chladněji, protože se část energie odvádí jinam"
S tím si dovolím nesouhlasit. V okolí větrné elektrárny teplota také vzroste (ztrátovým výkonem genrátoru). Ovlivní se pouze výsledná teplota v místech tlakové výše/níže (tzn. tam, odkud/kam proudí vítr).
U solárních elektráren by se o tom také dalo polemizovat. Část dopadnuvší energie se sice přemění na teplo, ale zbytek se naakumuluje do panelu a vyzáří ve formě IR záření do okolí. Kdyby paprsky dopadly na zem, tak nedojde k takovému nárůstu teploty povrchu a energie IR paprsků, vyzářená do okolí, je bezvýznamná.
Taková je tedy alespoň má praktická zkušenost z provozováním FVE a VTE elektráren. Na generátoru 12 kW VTE nejde při jmenovitém zatížení udržet ruka. A na zahradě je pocitově největší vedro u nainstalované 4 kWp FVE.
Oprava:
"Část dopadnuvší energie se sice přemění na teplo..."
Myslel jsem samozřejmě na elektřinu.
Panely FVE ktera vyrabi elektrinu jsou chladnejsi nez kdyby byly necinne. Slunecni energie je odvadena elektrinou jinam. Je to jednoduchy princip zachovani energie.
Přesně tak. Podobně i u větrných turbín, fotka nahoře to jasně potvrzuje. Proud vzduchu roztáčí turbínu, za turbínou poklesne tlak a rychlost, protože byla odevzdaná energie, tím jak poklesne tlak tak vzduch expanduje a poklesne teplota následně vzdušná vlhkost zkondenzuje a tvoří se tam mlha a dělá to takové krásné efekty, když je ta správná teplota, rychlost větru a vlhkost. To je úplně stejné jak u parní turbíny.
Tyto základy zákona zachování energie vysvětlovat na serveru o energetice je dost ostuda. Není možné aby tam vznikalo více tepla než tam je současně při vyrobě elektřiny a zároveň poklesu tlaku a rychlosti vzduchu. To by bylo perpetuum mobile.
Trochu se na tím zamyslete. Za ventilátorem/kompresorem který vytváří vítr/tlak je to zase naopak tam roste tlak a tím i teplota. Za ventilátorem samozřejmě teplota roste méně než za kompresorem, protože ventilátor přepravuje velký objem plynu který teplo odvádí rychle pryč a jen mírně zvyšuje tlak, ale u kompresoru už je to znatelné i bez citlivých přístrojů. Ale energeticky to sedí vždy ať už jde o turbínu, kompresor nebo ventilátor.
Zapomínáte na změnu aldeba. Myslíte si ,že černá FV el způsobí zápornou změnu teploty v místě instalace ? Já si myslím , že naopak změna teploty bude spíše kladná a to tím více čím světlejší původní povrch byl například původní lesklá bílá střecha určitě vyzářila v místě méně sluneční energie než FV el...
Ale zase kolik střech je leskle bílých? samozřejmě, nejlepší by bylo je pokrýt zrcadly, ale... Navrhl to už někdo pro boj se špehovacími družicemi? :D Před mnoha lety jsem někde četl článek že FVE se, co lokálně zachycené energie týče, moc neliší třeba od luk.
Trochu jsem hledal, podle tohoto: reddit. com/r/solar/comments/6nuldv/solar_panels_and_albedo/ (ano není to moc důvěryhodný zdroj) by albedo FV panelu mělo být 0.3, jiný zdroj zase ale psal 0.1, bůh ví, podle tohoto: researchgate. net/publication/277258834_Impact_of_Ground_Albedo_on_the_Performance_of_PV_Systems_and_its_economic_analysis je albedo trávy a stromů v rozmezí 0.2-0.25
Každopádně vzhledme k účinnosti cca 20% je problém tepelných ostrovů a FVE jen a pouze dopadem neodpařené vody, která sama o sobě sebere hodně velké objemy energie na svůj výpar, což je v řádu MJ/kg, u střech to bude podle všeho tak šul nul. Pokud platí číslo 0.3 a účinnost 0.2, tak jsme v záporné hodnotě (pro obyčejnou střechu), pokud 0.1 a účinnost 0.2, tak v mírně pozitivní hodnotě. Na druhou stranu je třeba uvažovat i dopad na konstrukci a dům, kde zabráníte nahřívání přímo střechy, která pak bude mít ne +60°C, ale jen 35°C (což je tak teplota vzduchu na sluníčku), protože se před ní nahřeje FV panel pod kterým může proudit vzduch, což při zachování tepelného odporu izolace povede k nižší teplotě uvnitř budovy.
Změna albeda ("bělosti", totální odrazivosti) je důležitá, ale plocha fotovotaiky je a bude vždy zanedbatelnou částí povrchu Země. Co je však podle mě mnohem výraznějśí efekt obrovských oblastí Země je Arktida (zde s táním ledu albedo povrchu silně klesá, voda ho má velmi nízké) a Antarktida (zde albedo roste, ledovce přibývají, oblast se ochlazuje, na rozdíl od Arktidy která se otepluje. To asi též ovlivní mořské proudy. Proč došlo v různých oblastech k opačnému vývoji to by nám musel vysvětlit někdo kdo se tím vědecky zabývá. Ví to někdo?
Právě jste ne ťukl ale bouchl do hlavičky. V tom přesně bude náš problém s nezvykle suchými roky poslední dobou. To se ale nebude ekologům hodit do krámu takže to vehementně popřou. Tohle je již druhý článek za poslední měsíc, který uveřejňuje podobný výsledek studie vlivu větrníků na proudění vzduchu.
A co miliony vyskovych budov po celem svete? Ty jsou OK? Mesta vydavaji obrovske mnozstvi energie a vzduch stoupa nad mestem nahoru. To narusi proudeni mnohem vic.
No bať, ale pršet ve městech ve střední Evropě přestalo až po zavedení větrných farem v moři :)
Miliardy stromu brzdi vitr mnohem vic a nic se nedeje. Mimochodem proc jsou jindy zase takove povodne? To zase vetrniky pridavaji vodu do atmosfery? Chladici veze elektraren predavaji do atmosfery obrovske mnozstvi tepla, vlhkosti a vertikalniho proudeni. Elektrarny jsou samozrejme neskodne a za vsechno muzou vetrniky... Drive to byl cert a ted vrtule.
Prset prestalo vsude na svete. A pak to spadne najednou. I kdyz siroko daleko zadne vetrniky nejsou, pocasi se zmenilo.
Je hezke poslouchat Klause a odpurce oteplovani, ze za tim neni lidska cinnost. Ale kdyz jde o vetrniky, tak ty muzou za vsechno. Tak jak je to s lidskou cinnosti a vlivem na pocasi?
Výškové budovy proudění vzduchu samozřejmě ovlivňují také. Větrníky mu ale úmyslně a s vysokou účinností odebírají energii a na rozdíl od výškových budov nemění směr proudění vzduchu ale snižují jeho rychlost až o 30 %. Prakticky se svým účinkem na proudění vzduchu taková větrná farma sestavená z větrníků 100 m vysokých rovná kopci vysokému 300 m. To už je terénní jev, který má vlastní srážkový stín a desítky kilometrů dlouhou "vlečku" turbulentního proudění a adiabatické kondenzace.
Stačí se podívat na to, odkud se na naše území dostávají srážky. Dříve to bylo hlavně ze severozápadního směru od Golfského proudu. Nyní je to na srážky mnohem chudší proudění z jihovýchodu a jihozápadu, protože severozápadní proudění je oslabováno odnímáním energie množstvím větrných parků v Německu a okolních zemích. Máme sice čisté ovzduší, ale je jaksi sucho.
Nestačí, musíte se podívat na mnohem silnější proudění v atmosféře, tím je jetstream a ten se nám, chová podivně, dával jsem sem odkaz na animaci, měl by proudit zhruba po rovnoběžce, jenže se nám mrcha různě točí, což znamená že místo skoro hladkého švu mezi severními a jižními masami to vypadá jak ozubená kola a tedy po pobřeží Evropy dolu proudí ledový vzduch způsobující srážky a přes nás nahoru ten horký.
Kdo jinej než ty větrníky může za to sucho. Už se těším až ti zelení zeschnou a budou žlutí ( tím nemyslím Číňany - aby mě nikdo - třeba BISáci co sledujou internet - neobviňoval z rasismu) ja to obilí.
A co teprve ta duševní pohoda. V přírodě načerpáme klid a pokoj asi jako mravenci v hodinkách.
Jedna jaderka tu vlhkost hravě doplní za všechny větrníky a odpaří daleko více vody než zkondenzuje za všemy větrníky. No a potom tu máme lokální povodě, třeba když foukne od Temelína nebo Dukovan :-)
Ta jaderka tu vodu vyrábí? Chladící voda by se stejně odpařila. Tak jako tak. Jaderka ji pouze odpaří na jednom místě. Stejně jako jakákoliv elektrárna pracující na parním principu. Navíc, teplá pára stoupá a je hnána vzdušnými proudy dále. Větrné elektrárny míchají vzduch v přízemní vrstvě a u rozsáhlejších parků dosti významně. Ne nadarmo se odtud stěhují různí živočichové pryč.
Vzduch při vyšší teplotě pojme více vlhkosti. Když je vzduch nasycen, tak už další vlhkost nepojme. Hladící věž ale dodá obojí teplo i vlhko, takže vzduch příjme další vodu, kterou by bez dodání tepla nepřijal. Takže ne, tato voda navíc by se přirozeně neodpařila, a rozhodně ne v takovém množství v tak malém prostoru.
Ano pára stoupá nahoru a je to ten nejvýznamnější skleníkový plyn, takže se účinky vzájemně negativně podporují a řetězí. Čím více tepla tím více páry a čím více páry tím více tepla a tak to pokračuje řetězově dále. Potom se to najedu zvrtne třeba změnou směru větru a někde lokálně spadne hodně vody a kousek vedle je stále sucho.
Překlep s "hladící věží" mne opravdu rozesmál, děkuji.
Mám dotaz jstevzděláním energetik, nebo jen nadšený amatér?
Jestliže považuhete páru za nejvýznamnější skleníkový plyn na zemi je mi upřímně líto všech ekologů bojujících za snížení CO2. Zajímalo by mne kde a jak dochází k Vámi deklarovanému řetězení a jak tato synergie vlastně funguje. Možná bychom mohli porušit nebo chybně interpretovat nějaký další fyzikální zákon. Možná by stálo za to udělat studii na téma jak chladící věž uhelné elektrárny tepelně ovlivnila okolí a pomocí meteorologie určit kde díky tomu padly přívalové deště... Možná by to vydalo i na doktorát, teda pokud již jste vysokoškolsky vzdělán.
Teda Vaše svérázná ironie vůči energetikovi mě udivuje. Vy doopravdy nevíte že kvantitativně nejvýznamnější "skleníkový plyn" je vodní pára?
Si jasny priklad ekologa, co si svoju traumu z neznalosti fyziky liecis ekoaktivizmom. Blahozelam.
To patřilo RC nebo mě? Já jsem totiž fyzik, podle citací ve světové literatuře, jeden z domácích nejcitovanějších.
V Německu stojí 25000 větrníků, v Dánsku 6000 (pravděpodobně jich je víc), další stojí v Norsku, Beneluxu, Francii, Velké Británii, Španělsku a jinde. Bylo by s podivem, kdyby takové množství nemělo žádný vliv na životní prostředí. Soustavu větrných elektráren v severozápadní Evropě můžeme považovat za jakousi hráz bránící původnímu přirozenému proudění vzduchových mas přinášejících do Evropy dešťové srážky z Atlantického oceánu. Možná proto se obrátilo převažující proudění vzduchu. Zatímco ještě před asi 15 lety vál většinou vítr od severozápadu a jihovýchodní vítr vál jen občas, dnes je tomu přesně naopak. Většinou vane horký a suchý vítr z jihovýchodní Evropy a severní Afriky, vítr ze severozápadu vane výjimečně. Proto jsou horká a suchá léta a mírné zimy. Jestli je moje domněnka správná, bude se situace zhoršovat, protože počet větrných elektráren se zvyšuje zběsilým tempem. Větrní baroni získávají ve výrobě elektřiny miliardy eur.
To se nám to vyrojilo "expertů" kteří si myslí že se dešťové mraky k nám plazí od moře ve výšce větrných elektráren, cca o 0 do 200m. Zřejmě nepochopili o čem ten článek nahoře je.
Co se týče jaderných elektráren, mám zkušenost z počátku zimy asi 1991 když jsem jezdil z Mnichova do Prahy okolo německé JE. Na závětrné straně kopce všichni jeli rychle pak dojeli na tu návětrnou s namrzlou námrazou co vyráběl ledový vítr a JE a nastal masakr na dálnici. Stáli jsme tam asi 5 hodin než ty vraky odstranili.
Ale i JE dokáže ovlivnit počasí jen lokálně.
Pořád se budeme ale bavit o zanedbatelném objemu energie, podívejte se na to jak široký pás je tu pro proudění vzduchu, aby se elektrárny nějak projevily, musely by stát všechny vedle sebe a i pak ovlivní relativně úzký pás mraky putují minimálně v 1000m, ale spíš mnohem výše. Vysvětlení bych hledal v nestabilitě jetstreamu, letos bylo počasí v Evropě tak nějak divně rozřízlé a přišlo mi to dost podobné jeho nestabilitě.
Stejně tak může mít teplejší hladina oceánu vliv na to že se vzduch dřív nasytí a dříve dojde k vypršení a také by v tom roli mohlo hrát zmizelé Aralské jezero, které bylo z podstaty vody obrovským stabilizátorem na východě. jen vytvoření Nových Mlýnů rapidně změnilo mikroklima jižní Moravy, takže například se z Dyje stala pod nimi nezamrzající řeka, nebo došlo k ochlazení okolí a změně podmínek pro vinaře a mandloňáře až u Hustopečí a to je to do 3000ha a pár metrů vody, u hráze tak 7, představte si tepelnou kapacitu Aralu a co to muselo znamenat pro okolí a svět.
Další z takových věcí z minulosti mohlo být to že se před asi 5k lety definitivně vysušila 4 velká jezera v severní Africe atd. atd. toto je vliv, na klima, který je myslím hodně málo prozkoumaný a možná má i zásadní vliv. Na druhou stranu pak drobné zásahy mohou situaci zcela zvrátit.
Větrné elektrárny můžou mít dopad lokální z hlediska proudění vzduchových hmot ve výšce 0 až 300 m. Větrné elektrárny však určitě nemají dopad na stav globálních atmosférických proudů ve výškách nad 2000 m, které jsou zásadní pro přenos vody v atmosféře na velké vzdálenosti. Proč se změnilo proudění vzduchu nad střední Evropou? Protože se mění proudění vzduchu doslova na celé planetě, od severního pólu až po jižní. Např. právě zásadní zmenšení plochy zalednění na Arktidě a Antarktidě má výrazný dopad na klima v Evropě, stejně jako na počasí v Severní Americe nebo také Austrálii. Také se nám zásadně mění oceánské proudy ...
Sakra, je to tu samej inženýr. Nikdo, upozornuji nikdo nevi o tehle planete a jejim fungovani shola nic a bude plodit takove nesmysly. A plati to pro vsechny na 1000000000000000000000%.
A muzete se stavet na hlavu a nenate sanci pochopit. Tak to je a za Vas smesne kratkej zivot ani nebude vysvetleno.
Víte každa lidská činost má vliv na životní prostředí. Výroba elektricé energie,tak jako velkokapacitní chovy dobytka na americkém kontinetě. Velké množství větrníků na malém prostoru a nezáleží na výšce v tom daném prostoru ovlivňuje proudění vzduchu.Které pak v menších vzdalenostech mezi jednotlivými větrnými parky ovlivňují proudění vzduch i ve výších výškách atmosféry. Uvědomte si na co všechno potřebujem elektrickou energii. Teď navíc žabíčkářská lobi a ochránců všeho možneho protlačuje elektromobilitu za každou cenu. Jenže pro dobití těchto aut potřebujete elektřinu,která se musí někde vyrobit. Aje jedno kde.Já odhaduji že bude potřeba vyměnit cirka 3 miliardy těcto aut.A to nepočítám ty nákladní. Průměrný výkon na dobití auta je 10 KW. Tak můžete začít počítat. Návíc dnes káždý chce ovládat domácnost pomocí blbého tlačítka na mobilu.A to vše potřebuje elektřinu.
Jenže provoz EV bude potřebovat méně primární energie než je tomu v případě aut se spalovacím motorem.
Nějak si neumím představit co myslíte žabičkářskou lobby, ale dostat zbytečný zdroj znečištění z měst snad není na škodu.
To ovšem jen za důležitého předpokladu, že ta energie bude z větru, fotovoltaiky nebo z vody. U všech ostatních zdrojů s výjimkou paroplynové elektrárny vychází elektromobil z hlediska spotřeby primární energie hůře než diesel. V případě paroplynové elektrárny to bude tak zhruba na stejno (možná tam bude i nějaká minimální úspora).
To je pravda, ale nemyslím že by bylo za dalších 10-12 let možné v EU postavit cokoliv jiného spalovacího než PPE, nebo teplárnu.
Ano , souhlas. A jak to zatím vypadá, nárust výroby elektřiny ze slunce, větru a vody převyšuje a bude stále převyšovat nárust elektromobilů. Německo ale i EU dříve dosáhne 50% elektřiny ze slunce, větru a vody než bude v EU jezdit 50% elektromobilů. A růst výroby elektřiny ze slunce, větru a vody bude stále násobně převyšovat zvýšenou spotřebu elektřiny následkem elektromobility.
Rád bych Vám připomněl, že benzín neprší z nebe. Nedokážete si zjevně ani představit, kolik elektřiny padne na to, dostat ropu ze země, přepravovat, uskladňovat, rafinovat (jen na rafinaci 1 L benzínu padne 1,3 kWh elektřiny, na to elektromobil ujede rovnou 10 km), znovu uskladňovat, znovu přepravovat až po tu pistoli na čerpací stanici, kterou Vám elektrické čerpadlo dodá benzín do auta, kde zase máte čerpadlo, které ji dodá motoru. A zelená elektřina? Německo má podle posledních údajů cca 15 mil. RD, jen 1,7 mil. jich má FVE na střeše, jen 50.000 z nich má akumulaci do baterek. rezervy pro čisté získávání elektřiny v místě její spotřeby (domy a přilehlá parkoviště a garáže) jsou obrovské.
V ČR jsme na tom daleko hůře, máme tu minimum instalací. Pouhá 1/6 celkové plochy střechy mého domu, obrácená na jih, s 3,6 kWp FVE, mi vyrobí ročně v průměru 4200 kWh elektřiny. Na to mohu ujet se svým elektromobilem přes 32 tis. km. Průměr v ČR je 8 tis. km ročně.
Takže asi tak. Zdaleka nemáme vyčerpány rezervy.
1) Můžete uvést zdroj, ve kterém jste přišel k údaji 1,3 kWh elektřiny potřebné na rafinaci 1l benzínu? Já jsem našel zcela jiný údaj, a to cca 0,2 kWh.
2) Průměrná spotřeba elektromobilů je zcela jistě vyšší než 1,3 kWh na 10 km.
3) Na Vámi vyrobenou elektřinu byste sice se svým elektromobilem možná mohl ujet přes 32 tisíc kilometrů, ale pouze za předpokladu, že veškerou vyrobenou elektřinu dokážete beze ztrát uskladnit na dobu, kdy ji budete potřebovat. Což si s klidem troufnu říct, že nedokážete.
1) Spotřeba energie je při rafinaci benzínu a nafty rozdělená do několika typů. Uváděné KWh jsou myšlené jako spotřeba elektrické energie. Jde hlavně o proces čištění, kdy se ropa zbavuje minerálních látek děje se to tak, že se ropa emulguje do vody, minerální látky se zachytí v ní a voda se pak oddělí v elektrostatickém poli. https://greentransportation.info/energy-transportation/gasoline-costs-6kwh.html
Problém je v tom, že rafinerie nezveřejňují, pochopitelně, tato data. Musí se to spočítat z makro-ukazatelů a výpočet je pak zatížený nejrůznějšími chybami. Celá situace je komplikovanější o to, že rafinérie samy si elektrickou energii i vyrábějí, právě proto že mají vysokou spotřebu. Z tohoto článku se dá vyčíst celková výroba (a spotřeba) v rafinériích. Zde https://www.quora.com/How-much-power-do-oil-refineries-consume
a zde:
https://energy.gov/sites/prod/files/2013/11/f4/energy_use_and_loss_and_emissions_petroleum.pdf
Pokud vezmeme do úvahy přepočet Btu / Kwh, tak nám vyjde, že rafinérie vyrábějí v USA 11TWh ročně (str. 69), na str. 71 po odečtení exportu to vychází na 15TWh. Přičteme-li ztráty při výrobě el. energie, tak je to ale neuvěřitelných 148TWh (14%). Celková spotřeba je ale asi 1000 TWh.
Z tohoto dokumentu se dá zjistit celková výroba:
Tj. asi 1Tl/rok, tj. 11Wh/l, se ztrátami 150Wh/l. Celková spotřeba je v USA opravdu asi 1Kwh/l. Záleží hodně na kvalitě ropy.
2) Záleží jakého elektromobilu, spotřeby viz např. spritmonitor.de. Střední elektromobil typu Nissan Leaf / VW eGolf provozuje průměrný elektromobilista za něch 13 kWh/100 km. Samozřejmě je rozdíl pětimetrová sportovní limuzína Tesla s +-20 kWh, ale to je Audi 8 vůči Golfu taky.
3) Prozatím u své konkrétní FVE nedokážu, protože nemám inteligentní řídící jednotku a baterii. Ale směřuji k tomu i ke zvýšení výroby pro oba naše elektromobily, elektrokolo, akumulátorové spotřebiče, nabíjecí stanici elektromobilů a ukládání případných dalších přebytků do vody. Ovšem uvedený příklad měl ukázat, kolik elektřiny takové malé nic dokáže vyrobit a přebytky online dodat okolním domům bez FVE, tedy nahradit spalovací zdroje.
1) Hned ten Váš první odkaz uvádí zcela jiné odhady: odhad č. 1: 6 kWh na galon, odhad č. 2: 4 kWh na galon, odhad č. 3: 12 kWh na galon, odhad č. 4: méně než 0,1 kWh na galon, odhad č. 5: 0,9 kWh na galon. I v tom nejhorším odhadu to tedy podle Vašeho zdroje vychází 0,075 kWh na litr.
Další odkazy jsem zatím nezkoumal, ale mám silné podezření, že se počítá spotřeba energie tak, jako by se z ropy použil jen benzín a zbytek "vylil do kanálu".
2) Nezlobte se, ale Sprintmonitor nelze brát vážně. Minimálně 20% uváděných údajů je evidentně vylhaných, stačí si seřadit vozy od nejnižší průměrné spotřeby a najdete tam takové perly, jako třeba borce, který dokázal se svou Teslou ujet 13688 km za 41,3 kWh. Pokud se podíváte na srovnávací testy spotřeby elektromobilů, najdete tam čísla pochopitelně úplně jiná.
3) Až tedy dokážete přebytky z léta uchovat do zimy, dejte vědět, uděláme spolu velký byznys. Nebo jezdíte autem jen od jara do podzimu?
Je také, někde k dohledání energetická náročnost na vyrubání, nadrcení a transport 1m3 uhlí do uhelné elektrárny v ČR, jakož to zálohu pro ty supr-čupr OZE? Mně se povedlo dohledat jen ze pár údajů. Ale to bude jen kousek z toho řetezce, jestli se najde někdo kdo by věděl víc, třeba mě i doplní. Třeba např. rypadlo KU800/18 má příkon 1600kW, hodinový výkon až 5500m3. Zakladač ZP7000S-90 příkon 3050 kW, při 7000m3. Dále zde bude energie pro transport buďto lodí po Labi na naftu, nebo transport po železnici pomocí elektrické, nebo dieselelektrické lokomotivy. Nadrceni na energetické uhlí...
Ad2: Ty větné parky sice sahají "jen" do cca 200m nad zemí, ale to turbulentní proudění, bude cca 2-3-6 km od rotoru elelktrárny zasahovat do jistě větších výšek. Jde to vidět i na tom obrázku. To by takový 1-2km nad povrchem již mohlo být. To je výška nízké oblačnosti.
Je také, někde k dohledání energetická náročnost na vyrubání, nadrcení a transport 1m3 uhlí do uhelné elektrárny v ČR, jakož to zálohu pro ty supr-čupr OZE? Mně se povedlo dohledat jen ze pár údajů. Ale to bude jen kousek z toho řetezce, jestli se najde někdo kdo by věděl víc, třeba mě i doplní. Třeba např. rypadlo KU800/18 má příkon 1600kW, hodinový výkon až 5500m3. Zakladač ZP7000S-90 příkon 3050 kW, při 7000m3. Dále zde bude energie pro transport buďto lodí po Labi na naftu, nebo transport po železnici pomocí elektrické, nebo dieselelektrické lokomotivy. Nadrceni na energetické uhlí...
Ad2: Ty větné parky sice sahají "jen" do cca 200m nad zemí, ale to turbulentní proudění, bude cca 2-3-6 km od rotoru elektrárny zasahovat do jistě větších výšek. Jde to vidět i na tom obrázku. To by takový 1-2km nad povrchem již mohlo být. To je výška nízké oblačnosti.
Emile víte že US galon jsou necelé 4 litry? Počítáte to skutečně divně.
Pane Vaněčku, máte pravdu, spletl jsem si jednotky (mluví se tam o barelech i galonech). I tak je ten rozptyl v odhadech tak obrovský (12 kWh - méně než 0,1 kWh), že se z těchto odhadů skutečná spotřeba elektrické energie dá pouze hádat.
Na závěr je ale uvedeno toto:
"The same paper also said that in 2001, refineries used 47 teraWatt-hours of electricity to refine 5.3 billion barrels of oil into various products. There's 42 gallons of refined products from each barrel of crude oil. After some calculations, we end up with 0.2 kiloWatt-hours per gallon of gasoline."
To opět vyvrací tu původně uváděnou spotřebu 1,3 kWh elektřiny na litr benzínu.
Pane Franto,
to že si neumíte představit síť s OZE bez horkých záloh neznamená, že to nejde, že pro to nevznikají podmínky a místo toho se jde do pružné výroby je věc jiná. Ono to totiž potřebuje nějaké ty změny ve zbytku soustavy a nějaké té technologii kolem.
Pro ČR to znamená například cca 50GWh akumulace a nějakých cca 6GW instalovaného výkonu. Pro Německé nevím kolik to může být a třeba pro Egypt by snadno stačilo oprášit projekt s Katarskou proláklinou a jen jej upravit tak aby tam byla zahrnuta PVE, ta by klidně měla několikadenní cyklus a navrch ještě díky výparu vody něco výroby navíc. a v zásadě by byla nutná aby tam nevzniklo nové mrtvé moře. Pak potřebujete trochu nějakých těch úprav legislativy, ale to je asi tak všechno.
Uhelná elektrárna se dá nastartovat v řádu hodin, plynová v řádu desítek minut, takže s dostatečnou akumulací nemusíte mít tepelné elektrárny v provozu cca půl roku prakticky vůbec.
Myslím, že debata sklouzla jinam, než o čem je článek. Podle něj páni američtí výzkumnící objevili to, co u nás ví i klučina z letecko modelářského kroužku, kterému instruktor vysvětlil základy aerodynamik,. jak vzniká vztlak, odpor a co je to úplav za křídlem. Samozřejmě že i u větrných turbín platí zákon o zachování energie. Takže proud vzduchu za turbínou je zpomalen tím, že předal část své energie turbíně. Mimo vyrobenou elektrickou energii, se ještě část energie proudu vzduchu spotřebuje na ztráty, účinnost turbíny nepřesáhne 80%, účinnost převodů a generátotu bude kolem 90%. Takže více jak 30% z elektrické práce se mění na teplo, které ohřívá okolí turbíny. Zpomalení proudu vzduchu za turbínou pak nutně vede k tomu, že pokud je další turbína přesně v proudu vzduchu za tou první, tak rychlost větru je tam nižší a tím i menší vyrobená elektrická energie. Tohle to platí jen tam, kde je stálé proudění v jednom směru a turbíny jsou za sebou v tomto směru (úzká údolí atd).
Tak proto tu máme stále více zataženo
foto:
http://forum.mypower.cz/download/file.php?id=11732&mode=view
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se