Po třech letech v Německu proběhla aukce pro offshore větrné elektrárny. Uspěly v ní projekty „bez podpory“

Tak to má být a zřejmě již bude: VELKÉ větrné parky a solární elektrárny BEZ PODPORY.

To je úspěšný energetický přechod.

Jen škoda, že se od roku 2017, kdy se v Německu tyto aukce konají, žádný takový velký větrný park bez podpory nepodařilo zrealizovat. Zatím to funguje tak, že si developeři pouze zablokují lokalitu s bezplatným vyvedením výkonu, ale do realizace se nehrnou.

Určitě to bude postaveno mnohem dříve než jaderné elektrárny, například PAKS který začal 2014. Myslím že o tom žádný realisticky uvažující člověk v EU nepochybuje ....

Vzhledem k tomu, že první takový německý větrný park, který má poskytovat jen cca 4 TWh ročně, má být dokončen nejdříve v roce 2025, se dá oprávněně pochybovat o tom, že takto budou dřív postaveny větrné parky s odpovídající roční výrobou jako Paks II.

um, Paks2 má v první fázi mít jen 8TWh/rok, takže... ano, budou dřív ty větrné parky v odpovídající roční výrobě :)

Není žádná první fáze Paks II, stavět se budou dva reaktory současně (s ročním posunem), takže žádných 8 TWh ale 17-18 TWh.

Vzhledem k tomu, že se stavba Paks II zatím zpozdila o 3 roky, nelze počítat s dřívějším ukončením stavby dřív než na konci tohoto desetiletí, když to půjde dobře. Do té doby Německo přidá cca 12 GW off-shore instalovaného výkonu = cca 50 TWh. Nemá cenu vůbec diskutovat, která technologie vyrobí víc EE.

Trend posledních let rozhodně žádným 12 GW nenasvědčuje, dalších 12 GW nemají Němci jak ani kam přenést. A hlavně, řeč je o větrných farmách vysoutěžených bez provozní podpory, která se má do provozu uvést první až v roce 2025.

12 GW za 9 let nepředstavuje, absolutně žádný problém.

Těžší bude pro Němce do 9 let instalovat nových 40 GW on-shore, a nových 80 GW ve FVE.

V roce 2030 dle plánu by mělo mít Německo k dispozici:

20 GW offshore = cca 80 TWh/rok

95 GW onshore = cca 190 TWh/rok

130 GW onshore = cca 140 TWh/rok

Celkem tedy v roce 2030 budou FVE + VTE vyrábět cca 400 TWh/rok.

Postavit je možná problém nepředstavuje, přenést z nich elektřinu ke spotřebitelům rozhodně ano. Ve třetí větě máte správně napsáno "by mělo", v poslední větě však máte chybně uvedeno "budou" namísto "by měly". Jinak se dá s příspěvkem vcelku souhlasit.

Je to plán Němců, na něj samozřejmě musí navazovat rozvoj přenosových sítí a obrovský rozvoj H2 průmyslu, protože jestli se ten plán naplní, bude to znamenat, že v létě budou schopny FVE vyrobit cca 1 TWh/den = obrovské přebytky skoro každý den. A v zimě VTE budou schopny vyrobit cca 2,5 TWh = cca 1,5 TWh přebytků za den.

Desetiletý plán se dá s tolika proměnnými těžko brát jako hotovou věc, za tu dobu se stane spousta věcí např. za 14 dní se rozhodne, jestli v Německu budou Zelení ve vládě = zrychlení výstavby proti plánu

Ty projekty neběží bez podpory ,protože to podmořské vedení platí stát jedná se o řádově miliardové částky. Další věc je si uvědomit co se změnilo ty OZE nezlevnily , ale povolenky zdražily, takže cena el. energie se uměle zvýšila a místo v položce OZE jí budete podporu OZE platit v položce silová elektřina.... Bude to mít velké dopady do budoucna a hned Vám řeknu jaké - jaderné elektrárny jako náš Temelín budou brutálně ziskové a Dukovany se budou provozovat ještě 50 let....

Úspěšný energetický přechod? V budoucnu, vlastně už dnes, budou ceny EE tak vysoké, že budou přesahovat podporu, která byla doposud. Energetický přechod pro mě znamená bezstarostné neomezené dodávky kdykoliv za daleko nižší cenu než mám teď. Ne abych platil omezené dodávky za 200€ ze sítě, nebo z mé dotované FTV na mé střeše.

Opět strašení cenou elektřiny.

Celý globální svět prožívá aktuálně první globální katastrofu. Všechny trhy a ekonomiky jsou rozkolísané a projevuje se to i v aktuální cene ele. Je jasné, že až se vlny uklidní uvidíme skutečnou cenu a zřejmě se navrátí níže tak jako po roce 2008.

Druhá věc je, že aktuální cena v ČR ukazuje jak malinkatý vliv by měla stavba JE v ČR vliv na cenu energie pro koncového zákazníka..

Přesně, a zdejší mudrcové si budou prsty drtit bradu když v roce 2026 opravdu tyto VE budou v provozu. Protože jak ví každý odporník v ČR, tak elektrárna se nedá postavit dříve jak do roku 2036 a to ještě kdo ví.

Tak tohle pan Vaněček avizoval když tvrdí, že než se v ČR utratí 400 miliard, tak bude problém dávno a průběžně vyřešen. Možná ne zdrojiv ČR, ale Evropskými určitě. Burza nezná georafii států, a to v žádné cenové hladině. A výroba 1GW v Evropském obchodním prostoru nic neřeší.

"...si zajistili nárok na vybudování připojení k německé soustavě, které bude financováno skrz regulované platby odběratelů."

Tohle samozřejmě za podporu nepovažujete, že ano. Vzhledem k tomu, že budovat podmořské vedení patří k tomu, co offshore větrné elektrárny výrazně prodražuje oproti těm na pevnině, je zřejmě, že developeři umí dost dobře počítat jaká forma podpory se jim vyplatí.

A uměl byste to vyčíslit? Mě by totiž zajímalo jestli to je nákladově nějaký šum na pozadí nebo něco zásadního.

Tady píšou, že připojení k německé přenosové soustavě se do ceny elektřiny promítá 35 €/MWh, takže bé je správně:

renews. biz/52618/german-offshore-grid-costs-high/

Hmm, něco mi říká, že současný model nepřežije. Buď budou kabel pokládat investoři, nebo se pravidla aukcí změní, aby šlo dělat nabídky v záporných hodnotách, a.k.a. platit za zainvestovanou "parcelu".

Druhé kolo aukcí, kde by bylo možné soutěžit i záporné ceny, už německá vláda navrhovala loni, ale větrný sektor proti tomu ostře protestoval, stejně jako protestoval proti přechodu na dvoustranné CfD, že prý by obojí ohrozilo splnění cílů na přírůstky instalovaný výkon, takže od toho německá vláda nakonec ustoupila.

U takhle malého parku bych si dovedl představit klidně víc než uvedený průměr. Protože cena kabelu určitě nebude tou určující nákladovou položkou v závislosti na přeneseném výkonu. Takže podmořský kabel k deseti turbínám se do vyrobené kilowatthodiny promítne vyšší cenou než ke stovce turbín.

Neuvěřitelné kam se OZE energetika posunula za pouhých 10 let.

Za stejných 10 let se v ČR nepodařilo rozhodnout co vůbec bude dál s energetikou a za stejných 10 let se ve Fukušimě podařilo uklidit okolí elektrárny od trosek, rozhodnou o vypoustění odpadu do oceánu a odebrat pár gramů roztavenoho paliva.....

A slunce začalo svítit i v zimní noci a vítr foukat za bezvětří.

Edo, bingo,

přesný zásah.

Jó, to je realita.

Z článku není zřejmé co to je :"bez provozní podpory, nebo s nulovou.. ".

Jaké ceny se platí za období, kdy je přebytek a je záporná cena?

V německých aukcích se nejčastěji soutěží tzv. jednostranná plovoucí prémie, kdy výrobce vysoutěží nějakou pevnou cenu, pokud je tato vysoutěžená cena vyšší než aktuální tržní cena (a on by dostal méně než vysoutěžil), dostane onu prémii, která dorovná rozdíl mezi tržní a vysoutěženou cenou. To se týká i případu, kdy jsou tržní ceny záporné, pokud počet hodin se zápornou cenou v řadě nepřesahuje nějakou hranici (dříve šest hodin, u novějších smluv čtyři hodiny). Pokud je naopak tržní cena vyšší než vysoutěžená, výrobce nemusí tento zisk navíc vracet. To je rozdíl oproti klasickému rozdílovému kontraktu (CfD).

V tomto konkrétním případě, kdy je vysoutěžená cena nulová, tedy podle uvedeného mechanismu výrobce vždy prodává elektřinu za tržní cenu, kromě případu, kdy je tržní cena záporná (pak dostane prémii ve výši rozdílu mezi zápornou tržní a nulovou vysoutěženou cenou). Ovšem jen v případě, že počet hodin se zápornou cenou v řadě nepřesáhne čtyři. Pak by opět nedostal nic a naopak by musel za vyrobenou elektřinu platit. To pravděpodobně neudělá a výrobu raději zastaví, což je cílem mechanismu.

Jsou to ovšem hypotetické počty, protože zatím žádná taková elektrárna s nulovou vysoutěženou cenou elektřinu nevyrábí.

Obnovitelné zdroje jsou už občas stavěny bez podpory. Bez podpory ale není jaderná energetika za kterou musí společnost ručit sto tisíc let za jaderný odpad a v ČR i za škody způsobené případnými haváriemi.