Výkon větrných elektráren v Německu roste pomalu i letos, zlepšení na obzoru zatím není
Po letech rekordního růstu výstavba větrných elektráren v Německu vázne, přičemž v loňském roce se propadla na nejnižší hodnotu za posledních 20 let. V letošním roce sice německá vláda očekává mírné zotavení, se žádným zásadním zlepšením však nezle počítat ani v nejbližších letech z důvodu slabých aukcí, které se nedaří zaplňovat.
Větrné elektrárny jsou jedním z pilířů Energiewende, německé proměny elektroenergetického sektoru. Díky stabilně silnému růstu se Německu během posledních dvou desetiletí podařilo navýšit instalovaný výkon ve větrných elektrárnách na pevnině téměř z nuly na 52,7 GW k letošnímu dubnu.
V loňském roce se nicméně nové instalace extrémně propadly, a to na pouhý 1 GW instalovaného výkonu. V letošním roce situace vypadá o něco pozitivněji, kdy německá vláda očekává výstavbu nových onshore elektráren o celkovém výkonu 1,3 GW, přesto se jedná o číslo hluboko pod hodnotami z let 2013 až 2017, kdy ročně výkon rostl o 3 až 5 GW.
„Rozvoj nové výstavby a získávání povolení je stále na velmi nízké úrovni, přesto ne tak nízké jako ve stejném období v roce 2019. Pokud počet nových větrných turbín zůstane na podobné úrovni během zbývající části roku, lze očekávat hrubý růst výkonu o přibližně 1300 MW,“ uvedlo podle serveru Montel německé Ministerstvo hospodářství a energetiky.
Aukcím dochází dech
Hlavní příčinou zpomalení německého onshore větrného průmyslu jsou slabé výsledky aukcí, kterým vzhledem k obtížnému získávání povolení pro nové elektrárny chybí projekty. V loňském roce se tak v 6 samostatných aukcích vysoutěžilo pouhých 1860 MW z poptávaných 3675 MW, tedy polovina. Jedna z aukcí se přitom nezaplnila ani z třetiny.
Situace není o mnoho lepší ani v letošním roce, kdy trend nedostatku projektů přetrvává. Během prvních tří kol se vysoutěžilo 1138 MW výkonu, celkový objem aukcí přitom činil 2025 MW.
Výstavba se má přesunout na moře
S problematickou výstavbou nových větrných elektráren na souši se Německo plánuje více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. V nadcházejících dvou desetiletích by tak u německého pobřeží měla vyrůst řada nových větrných parků, přičemž k roku 2040 země cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách.
Mohlo by vás zajímat:
Rozkolísanost WE lze vyrovnávat, pokud propojí moře s našimi možnostmi nových PVE na Krušnohorském zlomu s Hstř=600m. Vlády ČR a SRN by měli zasednout a projednat PVE SEVER, z COVID 19 přiklepnout několik mld. na podporu staveb s akumulací až 32GWh!
Nebylo by jednodussi prehradit nejaky opusteny fjord(y) v Norsku nez tahat do nasich nadrzi morskou vodu?
Mnohem lepší by bylo vzít na milost JE, které bez problémů fungují a s trochou snahy by bez problémů mohli fungovat dlouhá léta. Jenže to není in a proto se vymýšlí různé ichtiloviny.
Máte pravdu, ale mě to nevadí jsou to Německé peníze. Když nechtějí jádro já to respektuji a na rozdíl od Rakouska jsem z Německa neslyšel požadavky na nestavění JE v Evropě.
V tomto ohledu máte pane Josefe naprostou pravdu. Ale jen se zeptejte lidí co řídí naši přenosovou soustavu jak jsou nadšeni z Německé energetické politiky a kolikrát měli co dělat, aby díky tomu nedošlo k blackoutu.
No vidíte St
Já v práci také nejsem nadšen, že si zákazník klade podmínky, protože pak nedokáži dělat bezpečné konfigurace, ale takový už je život. Takže pokud se našim řidičům přenosové soustavy nelíbí, že musí pracovat, tak ať klidně podají výpověď a jdou se flákat někam jinam.
pr,
asi tak, taky musím dělat psí kusy protože korporát a kompatibilita systémů, která si vynucuje rozbití jinak relativně čisté architektury kódu abych se napojil na nějaký server, protože na opačném konci sedí mrkvosoftí aplikace.
Můj první šéf do mě systematicky hučel: Děláš práci inženýra, tvým úkolem je řešit problémy, ne si stěžovat, že svět není takový jaký by sis přál.
To St:
Priklady a rozbor tech odvracenych blackoutu byste nemel?
Pane Pavle K bohužel neměl. Svého času jsem někde četl rozhovor, který poskytl člověk z ČEPSu. Tam to docela hezky vysvětloval. Ale doufám, že tento server navštěvují odborníci, kteří se v dané oblasti pohybují a dodají Vámi požadované informace. Moc se omlouvám, že nedodávám zdroje, že to takto vypadá, že spolupracuji s agenturou JPP.
nám vystačí srážky a kolik elektřiny se spotřebuje v okolí fjordů??? Naše PVE leží uprostřed značných spotřebitelů do 200km a to je určující předpoklad pro PVE!!! Další Dlouhé Stráně na severu Moravy nemají spotřební potenciál elektřiny, WE jsou daleko, v okolí nikde nic, podvodní kabel 10x větší náklad, než stejný výkon vzduchem!!! Stojí li 1km 10 mega vzduchem a 1km vodou 1OO mega jak je do fjordů daleko min. 200-500 km??? Pokud se do řešení EPS a EE dostanou k rozhodování holiči (ti nás oholí o prachy), potom se i na SAHAŘE postaví FVE parky pro celou Evropu, 10 mil. Km2 už nějaký výkon zajistí !!!!!!????????????????????Lidé bděte!!!!!!!!!!
Pane Nováku jde vidět, že nečtete zdejší diskuse. Jinak by jste věděl, že myslíte postaru, že vůbec nevíte jak to bude v budoucnosti, kde nás díky OZE čekají nízké ceny EE a když budeme mít to štěstí a správnou víru, poctivě, upřímně, z celého srdce se modlit ke svaté Grétě, tak nám budou i za spotřebu EE platit. Navíc díky správné ceně EE tu nebude žádný "škodlivý" průmysl, budou zde jen bio a nano technologie, bude tu samý inženýr, doktor, prostě ráj na zemi.
Jen nesmíte používat svou hlavu a mít elementární znalosti fyziky. To se dnes v mnoha vrstvách nenosí.
Moře? Podívejte se na mapu, jak dlouhé by muselo být potrubí. Navíc přečerpávací vodní elektrárny jsou vhodné do zápřahu s jadernými a fotovoltaickými zdroji. Vítr bude chtít dlouhodobou "chemickou" akumulaci.
Ty přečerpávačky (min. dvě s výkonovým ekvivalentem jako Dlouhé Stráně)v Podkrušnohoří budou do budoucna řešit vedle sanace stohektarových brownfieldů (proměna na jezerní turisticky mnohem atraktivnější území podobně jako v Lužici) i minimálně dvě z možných energetických cest Česka. Problém je přetrvávající nedostatek srážek v oblasti, ale to se může během 20ti let napouštění rychle změnit podobně jako tomu bylo u napouštění Slezské Harty v r. 1997.
*tisícihektarových brownfieldů.
Myslím že pan Novák se jen neobratně vyjádřil a chtěl tím naznačit že se mají spojit elektrickým vedením.
Vlezou se tam dvě i s trochu vyšším výkonem, třeba i dvojnásobným oproti dlouhým stráním a pak jedna co by byla někde výkonově jako Dalešice a pak kapacitně blíž k těm dlouhým stráním.
Problém s plněním těch jezer je ale jeden hlavní, bohužel se s nimi počítá jako s jakýmisi jímkami které nebudou mít hladinu volně spojenou s vodním tokem, takže se budou plnit jen nějakým stavidlem omezené kapacity a stejně tak se nebudou podílet na regulaci průtoku v Ohři/Bílině. Pokud by byla spojená přímo s hladinou tak se budou chovat jako normální přehrada, nebo spíš Nové Mlýny. U Lomu Jiří-Družba se to pak přímo nabízí, vybudovat dva mosty, jeden pro silnici, druhý pro železnici a nový pohyblivý jez k regulaci odtoku v Ohři a tím i hladiny.
Důvod, proč by ta jezera neměla být volně spojená s blízkým vodním tokem, se opírá o víru, a tedy opozičně věřím, že bude platit jen roky, popř. několik desítek let. Údajně jde o biologické znečištění, které je v říční vodě zatím citelně vyšší než ve vodě zčásti důlní. Předpokládám, že příroda si cestu do svého minima nevyžadujícího státní dotace ale nakonec najde, jedna větší povodeň a Bílina se do a z jezera Most dostane. Milada dtto, i když ta je jen u potoka. Že by se v nádrži bez odluhu v přehnojené krajině voda po čase nezazelenala, velmi pochybuji.
Může to být komplikované různě - v r. 2002 Lužnice protrhla horní i dolní břeh velkého vytěženého písníku u Chlumu a začala téct zkratkou, což se nesetkalo s pochopením a byla ukázněna zpět do původního, opuštěného koryta, asi že to nebylo ve schváleném územním plánu (možná to rušilo rekreaci nebo těžbu o kus vedle, nevím, jen se od té doby divím, že nás to poroučení větrudešti nepřešlo).
Dobrý den,
Ve vodohospodářství jsem jen amatér, nicméně tam ze Severu pocházím a stále mě to zajímá a občas si o tom něco najdu. I s tím málem co vím mi Vaše představy p. Carlosi prostě připadají jako fantasmagorie.
Severočeské doly určené k zatopení jsou v podhůří Krušných hor. Je zde akutní riziko podmáčení svahů a jejich sesuv. Kapacita Ohře a Bíliny je velmi omezená.
1) I proto se provádí nákladné zemní práce (přitěžovací a izolační navážky) a systémy měření, aby se toto riziko minimalizovalo.
2) Dalším kritickým faktorem je výška zavodnění. Ta je (i) z těchto důvodů omezená. Dalším důvodem omezenosti výšky hladiny jsou navazující údolí a obce. Musely by se stavět dlouhé hráze a to by bylo jak ekonomický problém, tak bezpečnostní problém v dlouhém časovém období 100 let a více.
3) Kolísání hladiny je z pohledu podmáčení veliký problém.
4) Kolísání hladiny je z pohledu odparu a následného provlhčení a ztrát vody veliký problém.
5) Kvalita stojaté vody je velký problém. Pokud napustíte špinavou, už špinavá zůstane. Ano, splach z okolí bude také velký problém který se bude muset řešit.
6) Běžné průtoky v Ohři a Bílině jsou nízké a napouštění bude trvat roky i té omezené hladiny. Na nějaké velké PVE změny průtoku, kdyby se rovnou bralo a vracelo do řeky, můžete rovnou zapomenout. Nabízí se sice využít období zvýšené hladiny po deštích a táních, ale zase jak bylo již řečeno, voda je v té době výrazně špinavá a nebyla by kapacita usazovacích nádrží.
Chceme tu krajinu zrekultivovat a dlouhodobě stabilizovat, ne ji znovu obětovat a založit si na další letitý a těžko řešitelný problém s dopady na vyšší statisíce lidí.
PVE neřeší problémy FVE s jejich výrobou v čase. PVE mohou řešit sice vyrovnávání velkého množství energie, ale jen po velmi omezenou dobu. Řádově v hodinách, max. jednotkách dnů. Což by řešilo vyrovnání výroby se spotřebou FVE v průběhu dne. Avšak neřeší to větší problém vyrovnání výkonu léto-zima. I s využitím PVE (nebo akumulátorů) bude výroba z FVE (pokud bude tvořit významnou část mixu výroby) v létě nadbytečná a v zimě nedostatková.
Zvláště v situaci, kdy čím dále více EE bude používáno i k vytápění. Tím se ještě více zvýší poměrná část spotřeby EE v zimních měsících. Budeme tedy potřebovat zdroje EE vyrábějící hlavně v zimě, což FVE nejsou. A nebo dlouhodobou akumulaci (nejspíše P2G), což by ale bylo hodně drahé, nehledě na technické problémy.
Je to podstatně jiná situace, než v jižních zemích, kde největší spotřeba EE je na klimatizaci. Tam se doba výroby ve FVE daleko lépe kryje s dobou spotřeby EE.
Tak nějak pane Bobe. Jenže to o čem píšete, bohužel některým členům místní zelené úderky nevysvětlíte. Neb svatá Gréta řekla, že svět spasí OZE a k tomu nám dopomáhej Německo s jeho energetickou politikou.
Jako clen Gretiny uderky rikam, ze zimni spotrebu mohou resit offshore VTE.
Dobrý den,
k Pavel K. Třeba ty offshore, co 23.2.2020 kolem půlnoci pro celé Německo dodávaly celých závratných 200MW? Nadprůměrně teplá zimní noc s celkovou spotřebou 62 GW. A to je zatím elektromobilita zanedbatelná, tepelná čerpadla zatím má jen málokdo, elektrokotle skoro nikdo.
Hail Greta!
Jak dlouho trval tento vypadek? Byla nulova vyroba z offshore VTE po celem uzemi EU (vcetne GB)?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se