Malé modulární reaktory hrají významnou roli při nasazení nových jaderných technologií. Kanada zvažuje jejich nasazení místo konvenčního zdroje v lokalitě elektrárny Darlington. Společnost OPG vybírá z několika různých konceptů.
Kanada je velkým průkopníkem vývoje malých modulárních reaktorů (SMR). Jednou z jejich vizí je provozovaný blok malého modulárního reaktoru v kanadských národních laboratořích do roku <a href="https://www.cnl.ca/en/home/facilities-and-expertise/smr/default.aspx">2026</a>. Kromě výroby elektřiny plánuje Kanada s využitím reaktorů SMR také pro vytápění, výrobu vodíku, či pro dodávky procesního tepla.
Kanada je vhodným kandidátem pro vývoj těchto technologií z <a href="https://www.cnl.ca/en/home/facilities-and-expertise/smr/default.aspx">několika důvodů</a>. Kanadský dozorný orgán je dostatečně flexibilní a výkonný pro licencování nových jaderných technologií, země má dlouholetou zkušenost s výzkumem a vývojem nových jaderných technologií a disponuje vlastní těžbou paliva a fabrikačními závody.
Nyní společnost <a href="https://www.opg.com/powering-ontario/our-generation/nuclear/">Ontario Power Generation</a> (OPG) oznámila obnovení plánování výstavby nových jaderných zdrojů v lokalitě Darlington. Společnost se plánuje zaměřit na výstavbu reaktoru SMR spíše než velkého jaderného bloku, jak se předpokládalo dříve.
<figure id="attachment_89940" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-89940 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Darlington-OPG.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Darlington-OPG.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Darlington-OPG-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Darlington-OPG-725x409.jpg 725w" alt="Komplex jaderné elektrárny Darlington se 4 těžkovodními reaktory CANDU" width="730" height="412" /><figcaption class="wp-caption-text">Komplex jaderné elektrárny Darlington se 4 těžkovodními reaktory CANDU Zdroj: OPG</figcaption></figure>
<h2>Jediná kanadská lokalita s licencí pro výstavbu komerčního jaderného zdroje</h2>
Komplex jaderné elektrárny Darlington je<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/OPG-plans-SMR-construction-at-Darlington?fbclid=IwAR0mOIQ2OPQz9_MZvvF-iGltdTT2NGzdkEDTnDoNHc2JLOEDHRITwctuaZM"> jedinou kanadskou lokalitou</a> s licencí pro výstavbu nového komerčního jaderného zdroje. V roce 2012, po přijetí hodnocení vlivu na životní prostředí, bylo uděleno povolení k přípravě staveniště pro výstavbu nového jaderného zdroje. Do hodnocení vlivu na životní prostředí byla rozsáhle zapojena také kanadská veřejnost. Licence byla vydána na dobu <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/OPG-plans-SMR-construction-at-Darlington?fbclid=IwAR0mOIQ2OPQz9_MZvvF-iGltdTT2NGzdkEDTnDoNHc2JLOEDHRITwctuaZM">10 let</a> a vyprší tak 17. srpna roku 2022.
Díky licenci je možné připravovat stavební aktivity, jako jsou čištění, hloubení a příprava půdy poblíž stávající elektrárny. Prozatím však nebyly žádné činnosti povedeny, ani nebyl vybrán dodavatel technologie. V době žádosti licence vedla společnost OPG rozhovory se společnostmi SNC Lavalin/CANDU Energy Inc a Westinghouse. Mezi kandidáty tak patřily reaktorové systémy <a href="https://www.snclavalin.com/~/media/Files/S/SNC-Lavalin/documents/enhanced-candu-6-technical-summary-en.pdf">Enhanced Candu 6</a> a <a href="https://www.westinghousenuclear.com/new-plants/ap1000-pwr">AP1000</a>.
<h2>Dodavatel technologie je stále nejistý</h2>
13. listopadu informovala společnost OPG o žádosti o obnovení stavební licence u kanadského dozorného orgánu CNSC. Jedná se o jeden krok ze série licencí a povolení, která jsou nutná před samotnou výstavbou a provozem nového jaderného reaktoru. Žádost bude posouzena dozorným orgánem při veřejném slyšení, naplánovaném na červen 2021. Společnost bude pokračovat v rozhovorech s blízkými městy i celou zemí o podpoře při získání nové licence a poskytování dostupných informací o projektu.
<blockquote>„Společnost OPG připravuje cestu nasazení jaderné energetiky nové generace,“ sdělil prezident a generální ředitel společnosti OPG, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/OPG-plans-SMR-construction-at-Darlington?fbclid=IwAR0mOIQ2OPQz9_MZvvF-iGltdTT2NGzdkEDTnDoNHc2JLOEDHRITwctuaZM">Ken Hartwick</a>.
„K nasazení nového zdroje v podobě SMR reaktoru v této lokalitě může dojít na začátku roku 2028. Těžit by z toho měli všichni obyvatelé provincie Ontario. Projekt posune kupředu regiony Durham a Ontario na cestě k čisté energetice.“</blockquote>
Prozatím však nebyla stanovena technologie jaderného zdroje. Stávající práce jsou zaměřeny na nalezení vhodných možností a dodavatelů technologie.
Minulý měsíc společnost OPG oznámila učinění pokroku v inženýrských pracích se třemi developery SMR (GE Hitachi, Terrestrial Energy a X-energy). Práce s těmito developery stále pokračují a pomohou společnosti OPG informovat o možnostech budoucího nasazení.
<figure id="attachment_89945" class="wp-caption aligncenter" style="width: 600px;"><img class="wp-image-89945 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/fig-3-x-energy-htgr.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/fig-3-x-energy-htgr.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/fig-3-x-energy-htgr-512x281.jpg 512w" alt="Koncepce jaderného systému X-energy " width="600" height="329" /><figcaption class="wp-caption-text">Koncepce jaderného systému X-energy Zdroj: X-energy</figcaption></figure>
OPG poznamenala, že je i nadále otevřena možnostem spolupráce s jinými dodavateli v případě, že nabídnou silný obchodní plán, který splní úvahy a požadavky budoucích projektů.
<h2>Výhody ve využití SMR</h2>
Podle studie provedené kanadskou stranou existují <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/OPG-plans-SMR-construction-at-Darlington?fbclid=IwAR0mOIQ2OPQz9_MZvvF-iGltdTT2NGzdkEDTnDoNHc2JLOEDHRITwctuaZM">ekonomické výhody</a> z využívání reaktorů SMR. Studie informuje, že vývoj tohoto zařízení vytvoří ročně přibližně 700 pracovních pozic. Přibližně 1600 pracovních pozic bude vytvořeno během výroby a sestavování zařízení. Provoz zařízení si vyžádá přibližně 200 pozic, zatímco rozebírání elektrárny pouze 160 pracovních pozic. Tato akce by měla mít pozitivní vliv na <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/OPG-plans-SMR-construction-at-Darlington?fbclid=IwAR0mOIQ2OPQz9_MZvvF-iGltdTT2NGzdkEDTnDoNHc2JLOEDHRITwctuaZM">hrubý domácí produkt</a> ve výši 1,9 miliardy dolarů.
V prosinci 2019 podepsaly provincie Ontario, New Brunswick a Saskatchevan memorandum o porozumění, které stanoví další akce při nasazení reaktorů SMR. V srpnu tohoto roku naznačila také provincie Alberta svůj záměr vstoupit do tohoto memoranda.
<blockquote>„Naše vláda hrdě podporuje úsilí společnosti OPG při vývoji technologie reaktorů SMR v jaderné elektrárně Darlington. Tato podpora bude trvat do konce tohoto desetiletí,“ dodal <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/OPG-plans-SMR-construction-at-Darlington?fbclid=IwAR0mOIQ2OPQz9_MZvvF-iGltdTT2NGzdkEDTnDoNHc2JLOEDHRITwctuaZM">Greg Rickford</a>, ministr energetiky, rozvoje severu, důlní činnosti a záležitostí obyvatel.
„Ontario a naši partneři z provincií Saskatchewan, New Brunswick a Alberta jsou na vedoucích pozicích při nasazení reaktorů SMR v Kanadě. Společně ukazují celému světu naši jadernou vyspělost a technologie vyrobené v Ontariu.“</blockquote>
<h2>Vítané závazky provincie</h2>
Společnost Bruce Power, provozovatel jaderné elektrárny Bruce, vítá vládní závazky k jaderné energetice, mezi které patří i nasazení nových technologií. Tyto závazky pokračují v rozšiřování budoucích možností společnosti Bruce Power a souhlasí se strategií společnosti při dekarbonizaci Kanady do roku 2050.
<blockquote>„Náš program prodloužení provozu jaderných elektráren je základním příspěvkem pro občany i obchodní firmy na cestě k čisté a dostupné elektřině a výrobě lékařských izotopů. Do tohoto programu spadá také pokrok v oblasti nových technologií při použití stávající infrastruktury,“ sdělil <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/OPG-plans-SMR-construction-at-Darlington?fbclid=IwAR0mOIQ2OPQz9_MZvvF-iGltdTT2NGzdkEDTnDoNHc2JLOEDHRITwctuaZM">Mike Rencheck</a>, prezident a generální ředitel společnosti Bruce Power.
„Založili jsme v tomto regionu kapacitu, která nám umožní hostit nové technologie, mezi které nepochybně patří také reaktory SMR a technologie výroby vodíku.“</blockquote>
<a href="https://www.brucepower.com/2020/11/13/clean-energy-frontier-region-to-lead-canadas-next-generation-of-nuclear-technology/">Centrum pro budoucí generace jaderných elektráren</a> ve společnosti Bruce Power bude v následujícím roce hodnotit roli nových jaderných a fúzních technologií v čisté energetice budoucnosti. Hodnocení zahrnuje také připojení SMR reaktorů společnosti Terrestrial Energy a mikroreaktorů do elektrické rozvodné sítě.
Zdroj náhledového obrázku: Pixabay

Rychlé zprávy

Kanada plánuje výstavbu malého modulárního reaktoru v lokalitě Darlington

<a href="https://www.porthosco2.nl/en/porthos-and-companies-press-ahead-with-ccs-system/">Plánovaný projekt Porthos</a> na zachytávání a uskladňování CO2 v přístavu v nizozemském Rotterdamu má od roku 2024 ročně zachytit 2,5 milionů tun CO2. Projekt je součástí cíle Rotterdamského přístavu k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.  Přístav se aktuálně podílí na emisích Nizozemska zhruba 17 %.
Porthos je projektem <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/kanadske-alberte-zahajili-novy-projekt-zachycovani-ukladani-co2">zachytávání a uskladňování CO2</a> v přístavu v nizozemském Rotterdamu. Jedná se o společný projekt společností Rotterdamský přístav, státní firmy, která přístav provozuje, Gasunie a EBN. Na samotné přípravě projektu probíhá spolupráce s dalšími firmami, konkrétně s Air Liquide, Air Products, ExxonMobil a Shell.
<h2>Projekt je ve fázi plánování</h2>
CO2 by byl zachytáván různými společnostmi a následně přepravován společným potrubím přes Rotterdamský přístav do kompresní stanice. Odtud by se přepravoval na plošinu v Severním moři, přibližně 20 km od pobřeží, která by CO2 vtláčena do prázdných plynových ložisek.
Očekává se, že v prvních letech by měl projekt kapacitu uskladnit přibližně 2,5 milionů tun CO2 ročně. Informace o dalším možném navyšování nejsou na oficiálním webu projektu komentovány. Stále by se ovšem jednalo o jeden z největších <a href="https://oenergetice.cz/technologie/nejvetsi-preshranicni-projekt-zachycovani-ukladani-uhliku-se-nadale-rozviji">projektů</a> na zachytávání emisí CO2 v <a href="https://www.globalccsinstitute.com/resources/global-status-report/">Evropě</a>.
Projekt Porthos je prozatím ve fázi plánování. Očekává se, že finální přepravní a uskladňovací smlouvy budou uzavřeny před létem 2021. Finální investiční rozhodnutí je očekáváno přibližně v roce 2022, zahájení komerčního provozu je potom plánováno na rok 2024.
<h2>Přístav v Rotterdamu se na emisích Nizozemska podílí ze 17 %</h2>
Rotterdamský přístav je největším námořním přístavem v Evropě a v oblasti kolem něj je vypouštěno až 17 % veškerých emisí CO2 Nizozemska. V roce 2017 bylo <a href="https://www.portofrotterdam.com/sites/default/files/port-of-rotterdam-co2-neutral.pdf">v přístavu</a> vypuštěno 33,1 milionů tun emisí a v celém <a href="https://www.rivm.nl/bibliotheek/rapporten/2019-0020.pdf">Nizozemsku</a> ve stejném roce 193,7 milionů tun CO2. Samotný přístav má přitom cíl stát se do roku 2050 <a href="https://www.portofrotterdam.com/en/doing-business/port-of-the-future/energy-transition/carbon-neutral">klimaticky neutrálním</a> .
<h2>Porthos se bude ucházet o státní podporu</h2>
Nizozemská aukce SDE++ disponuje rozpočtem 5 miliard euro (přibližně 131,7 miliard korun), přičemž předkládat nabídky je možné od 24. listopadu do 17. prosince. Tento <a href="https://english.rvo.nl/subsidies-programmes/sde">aukční mechanismus</a> vytvořený nizozemskou vládou má za cíl finančně podporovat projekty na výrobu obnovitelné energie nebo technologií ke snižování CO2. Aukce bude postupně otvírána ve 4 fázích v závislosti na vyžadované finanční dotaci, nicméně čím nižší vyžadovaná dotace, a tedy čím nižší nabízená cena projektu, tím vyšší šance na získání dotace.
Zdroj úvodní fotografie: Port of Rotterdam

Životní prostředí

Rotterdamský přístav pokračuje v plánování projektu Porthos na zachytávání a uskladňování CO2

V Jaderné elektrárně Dukovany začal v noci na dnešek po dvouměsíční přestávce znovu dodávat elektřinu druhý blok. První parní turbína v něm byla připojená 27 minut před pondělní půlnocí, druhá dnes ve 04:11. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Vyrábí tak tři ze čtyř dukovanských bloků. Plánovaná odstávka bloku číslo jedna spojená s výměnou části paliva za čerstvé, kontrolami a servisem zařízení, začala 13. listopadu, potrvá do konce roku.
Elektrárna Dukovany má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů. Kvůli pravidelné výměně části paliva už letos stály její bloky číslo tři a čtyři. Druhý dukovanský blok odpojili energetici od sítě 25. září. &#8222;Odstávka byla v důsledku platnosti ochranných opatření proti šíření koronaviru i omezených kapacit v době vrcholící vlny pandemie velmi náročná,&#8220; uvedl mluvčí.
Všechny plánované činnosti v druhém výrobním bloku byly podle zprávy společnosti ČEZ dokončené na začátku tohoto měsíce. Následovala série rozsáhlých kontrol a testů prováděných před opětovným uvedením bloku do provozu. Řízenou štěpnou reakci v reaktoru energetici obnovili v sobotu v 0:37. &#8222;Poté jsme postupně zvyšovali výkon a prováděli další předepsané kontroly a testy, abychom prokázali řádný stav zařízení,&#8220; uvedl ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín.
Po připojení parních turbín provozní personál elektrárny postupně zvyšuje výkon bloku a dokončuje v něm předepsané zkoušky a kontroly zařízení. Na plný výkon by se měl druhý dukovanský blok dostat do konce tohoto týdne.
Energetiky už zaměstnávají činnosti naplánované během odstávky prvního dukovanského bloku. I o vánočních svátcích tak vedle směnových pracovníků provozujících bloky Dukovan půjdou do práce další stovky zaměstnanců elektrárny a dodavatelů, kteří se na odstávce podílejí, uvedla firma ČEZ.
Dukovanská elektrárna je v provozu od roku 1985. Minulý rok do sítě dodala 14,48 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Letošní výroba elektrického proudu v Dukovanech je zatím 12,872 TWh.
vst dr

Jaderné elektrárny

V Dukovanech začal znovu vyrábět 2. blok odstavený 25. září

<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/112020-green-hydrogen-costs-need-to-fall-over-50-to-be-viable-sampp-global-ratings?fbclid=iwar0primf34cgi_3qsgursfxipoyfotqeienvroglnlfysm_7xbi0tsccrma">Náklady na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů budou muset do roku 2030 klesnout</a>. To je zásadní podmínka, aby se zelený vodík stal konkurenceschopným vůči konvenčním palivům. Náklady musí klesnout o více něž 50 % na 2,0 až 2,5 dolarů/kg (44 až 56 Kč/kg).
Tak radikálního snížení nákladů lze dosáhnout při nákladech na elektřinu ze solárních nebo větrných elektráren ve výši 20 až 30 dolarů/MWh (445 až 667 Kč/MWh). Dále musí poklesnout náklady na elektrolyzéry o 30 až 50 %. To uvádí nová zpráva <a href="https://www.spglobal.com/ratings/en/research/articles/201119-how-hydrogen-can-fuel-the-energy-transition-11740867">How Hydrogen Can Fuel the Energy Transition</a> od S&amp;P Global Ratings.
<blockquote>„Myslíme si, že do roku 2030 je možný prudký pokles nákladů na zelený vodík, jehož snížení bude výsledkem tří faktorů,“ uvádí se ve zprávě.</blockquote>
S vyrovnanými náklady na obnovitelnou energii, které představují až 60 % nákladů na zelený vodík, by pokles ceny o 10 dolarů/MWh (222 Kč/MWh) snížil náklady na zelený vodík o 0,4 až 0,5 dolarů/kg (9 až 11 Kč/kg). Pokles nákladů na elektrolyzér o 250 dolarů/kW (5558 Kč/kW) by snížil náklady na zelený vodík o dalších 0,3 až 0,4 dolarů/kg (7 až 9 Kč/Kg). A konečným faktorem je zvýšení využití elektrolyzérů ze 40 % na 50 %. To by vedlo ke snížení nákladů o dalších 0,2 až 0,3 dolarů/kg (5 až 7 Kč/kg).
<h2>Modrý vs. zelený vodík</h2>
Současná podpora pro <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">zachycování a skladování uhlíku (CCS)</a> by mohla pomoci vyrábět modrý vodík. Modrý vodík se získává parním reformováním fosilních paliv za současného zachycení vypouštěného oxidu uhličitého technologií CCS.
Modrý vodík je v současné době levnější než zelený vodík. Za předpokladu dostupnosti ropných a plynových ložisek nebo solných jeskyní pro skladování oxidu uhličitého je tato metoda schopna v krátkodobém až střednědobém horizontu dodávat větší objemy.
Podobné zvýšení objemu zelného vodíku je omezeno skutečností, že většina výrobní kapacity obnovitelné energie v příštím desetiletí bude zapotřebí k nahrazení konvenční výroby nebo k pokrytí rostoucí spotřeby elektrické energie.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Energetika v zahraničí

Zelený vodík se stane konkurenceschopným až náklady na výrobu klesnou o více než polovinu

Peníze z takzvaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun, nepůjdou zřejmě použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, například v bývalých uhelných povrchových dolech. ČTK to dnes sdělil Svaz moderní energetiky, který s tím nesouhlasí. Záměr podle něj vyplývá z návrhu ministerstva životního prostředí. Vyjádření ministerstva ČTK shání.
Svaz uvedl, že podobným přístupem se Česko připraví o nejlevnější a nejsnáze dostupná řešení na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Předkladatelé návrhu podle něj nezohlednili, že rekultivovaná území těžby spadají pod zemědělský půdní fond. Z podpory mají být také vyloučeny i nekvalitní plochy s travnatým porostem, které se nehodí pro zemědělskou produkci, upozornil svaz.
Podobnou výtku směřovala ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) také Hospodářská komora, vyplývá z dopisu, který má ČTK k dispozici. Komora poukazuje na to, že obecný programový dokument počítá s využitím peněz z MdF pouze pro střešní fotovoltaiky. „Jsme přesvědčeni, že transformaci regionů po těžbě uhlí je třeba směřovat na využití bezemisních zdrojů energie a jednoznačně tak adresovat využití finančních prostředků Modernizačního fondu také do sanovaných území po těžbě či brownfieldů po průmyslové činnosti k výrobě elektrické energie bezemisním způsobem,“ píše v dopise prezident komory Vladimír Dlouhý.
<blockquote>„Vyloučení podpory projektů fotovoltaických elektráren na zemědělském půdním fondu, bez ohledu na kvalitu půdy a charakter porostu považujeme za systémově chybné. Na rozdíl od jiných staveb nevede výstavba fotovoltaické elektrárny ke znehodnocení půdy v lokalitě,“ řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
„Nejde o to, že by měly solární elektrárny růst na orné půdě. Tam patří jen v případě, že současně neomezí zemědělskou produkci,“ dodal.
Svaz moderní energetiky spolu se Solární asociací dále upozornily, že vyloučení podpory pro nové solární parky, který by stály na půdách vedených v zemědělském půdním fondu, vylučuje také projekty uvažované na bývalých těžebních plochách nebo skládkách.
<blockquote>„Jde přitom o plochy, které nebude výhodné využívat v rámci zemědělských či lesnických aktivit. Absolutní vyloučení zástavby na půdách, které jsou formálně vedené jako zemědělský půdní fond, považujeme za přežitek. Zejména u půd nižší bonity nepředstavují fotovoltaické elektrárny ohrožení zemědělské půdy,“ řekl dnes předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.</blockquote>
Zástupci obou svazů uvedli, že proto doporučuji úpravu programového rámce fondu, která by umožnila stavbu a provoz fotovoltaických elektráren také na méně úrodných plochách travního porostu. „Umístění fotovoltaických modulů na těchto plochách nezmění jejich charakter užívání. Nadále půjde o travní porosty. Lze je v kombinaci s fotovoltaikou využívat například jako pastevní pozemek nebo květnatou louku pro včely a motýly,“ dodaly.
Zástupci sektoru moderní energetiky naopak vítají, že návrh MdF zavádí podporu takzvané agrivoltaiky, tedy solárních panelů umístěných nad nebo mezi zemědělskými plochami s plodinami. Přesto podle nich i zde existují bariéry, které mohou způsobit, že žádný podobný zdroj elektřiny v ČR nakonec nevznikne.
<blockquote>„Problémem je zejména zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který kombinované využití zemědělské půdy vůbec nezná a jakoukoliv stavbu podmiňuje vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu,“ uvedl dnes analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Madej.</blockquote>
Výtky k připravovanému Modernizačnímu fondu má také Komora obnovitelných zdrojů energie. Její zástupci minulý týden na tiskové konferenci uvedli a zkritizovali, že převážnou většinu ze 150 až 200 miliard korun z fondu získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to podle nich z podkladů ministerstva životního prstředí, které mají k dispozici.

Obnovitelné zdroje

Peníze z povolenek zřejmě nepůjdou použít na soláry na brownfieldech

Nová studie <a href="https://nationale-leitstelle.de/news/">publikovaná ministerstvem dopravy Německa</a> odhaduje, že do roku 2030 by mohlo na německých silnicích být až 15 milionů elektromobilů. K tomu bude potřeba alespoň půl milionu nabíjecích míst. Naopak studie Deloitte je skeptická i k cíli o třetinu nižšímu, než má <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/germanys-e-car-target-10-million-2030-unrealistic-study">německá vláda za cíl</a>.
Německá vláda měla ohledně elektromobility vždy vysoké cíle. Ne vždy se je ovšem povedlo zcela naplnit. Kupříkladu do roku 2020 mělo být dle německé vlády na silnicích 1 milion elektromobilů a hybridů do zásuvky. Přestože v posledních měsících registrace elektroaut rostou, cíl je stále naplněn pouze mírně přes polovinu. K září letošního roku bylo v Německu evidováno 510 000 elektrických vozidel.
I nyní je německý cíl relativně odvážný. Do roku 2030 by mělo být na silnicích 10 milionů elektromobilů. Na tento plán již reagovala poradenská společnost Deloitte, která cíl označila za nerealistický. Ta za maximum při současných podmínkách považuje 6,35 milionů elektromobilů. Podle studie je hlavním problémem, že automobilky stále nejsou připraveny na to, aby přecházely z výroby aut se spalovacími motory na elektromobily, jejichž výroba není tak lukrativní.
<figure id="attachment_89874" class="wp-caption alignleft" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-89874" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu.png 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-725x512.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-800x565.png 800w" alt="Podíl registrovaných vozů v německu dle typu" width="1200" height="848" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl registrovaných vozů v Německu dle typu. Zdroj: cleanenergywire.org</figcaption></figure>
Hlavním problémem je i nadále nedostatečný rozvoj infrastruktury pro nabíjení. Podle veřejně dostupných údajů bylo před rokem v Německu cca 35 000 nabíjecích míst. Nová studie ovšem předpokládá, že jich bude potřeba nejméně desetkrát tolik v závislosti na tom, kolik majitelů elektromobilů bude využívat domácí nabíječky. Pokud jich bude méně, může být do roku 2030 potřeba až 843 000 veřejně přístupných nabíjecích míst.
<h2>Počty elektromobilů jsou v ČR řádově nižší</h2>
Oproti Německu má ČR elektromobilů podstatně méně, přestože jejich počet stále roste. Hlavním důvodem je, že cena elektromobilů je stále relativně vysoká a kupní síla běžného obyvatele Německa je vyšší.
Podle <a href="https://www.cdv.cz/tisk/pocet-elektromobilu-se-v-ceske-republice-blizi-desetitisicove-hranici/">údajů centra dopravního výzkumu</a> bylo do konce loňského roku v ČR registrováno 7637 elektromobilů, přičemž pouze v roce 2019 jich přibylo 2042. Meziročně se počet registrovaných elektromobilů za rok zvýšil o 63 %.
Zdroj úvodního obrázku: bmw.de

Elektromobilita

Na německých silnicích by do roku 2030 mohlo být až 15 milionů elektromobilů. Nereálné, tvrdí jiná studie

Provoz jaderné elektrárny Hinkley Point B ve Spojeném království bude ukončen nejpozději v roce 2022, po 45 letech provozu. Původní životnost elektrárny zprovozněné v roce 1976 byla 30 let, po roce 2000 však byla prodloužena až do roku 2023. Hinkley Point B s instalovaným výkonem 1250 MW za dobu svého provozu vyrobil 300 TWh elektřiny.
Francouzská energetická <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/uks-most-productive-nuclear-power-station-move-decommissioning-july-2022">společnost EDF oznámila</a>, že ukončí provoz své jaderné elektrárny Hinkley Point B nejpozději k 15. červenci 2022. Britská jaderná elektrárna zprovozněná v roce 1976 za svých 45 let provozu vyrobila přes 300 TWh elektřiny. Takový objem elektřiny by pokryl spotřebu všech domácností v zemi po dobu tří let.
<blockquote>„Když v 60. letech začaly práce na této generaci jaderných reaktorů, málokdo mohl předvídat, jak důležité se stanou při výrobě elektřiny s malými nebo žádnými emisemi. Během své životnosti tato elektrárna pomohla Spojenému království vyhnout se emisi milionů tun oxidu uhličitého. Zároveň vytvořila pracovní místa pro tisíce lidí a partnery dodavatelského řetězce v celé zemi,“ uvedl Peter Evans, ředitel elektrárny.</blockquote>
V roce 2012 byla odhadovaná životnost Hinkley Point B s reaktory typu AGR prodloužena o sedm let do března 2023. Dřívější datum ukončení v roce 2022 je i tak o 15 let později, než se plánovalo v 60. letech. V červnu letošního roku byla výroba v elektrárně přerušena kvůli rozsáhlým grafitovým kontrolám a údržbě.
<blockquote>„Efektivní provozování jaderné elektrárny po více než 40 let vede ke změnám v reaktorech. Naše letošní inspekce reaktorů Hinkley Point B ukazují, že grafitové bloky jsou přesně v takovém stavu jako jsme v této fázi životnosti předpovídali,“ uvedl Matt Sykes, generální ředitel společnosti EDF Generation.
<h2>Náhrada již roste v Hinkley Point C</h2>
</blockquote>
Společnost EDF v současné době staví dva nové jaderné reaktory typu <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/koronavirus-zpomalil-vystavbu-hinkley-point-c-problemem-bude-az-druha-vlna">EPR v Hinkley Point C</a>. První, s instalovaným výkonem 1600 MW, by měl být zprovozněn v roce 2025. Další sesterskou jadernou elektrárnu zároveň EDF plánuje i v lokalitě <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-zada-o-souhlas-s-rozvojem-nove-jaderne-elektrarny-sizewell-c-v-britanii">Sizewell C v Suffolku</a>. Jaderné elektrárny jsou pro vládní cíl dosáhnout <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/national-grid-spojene-kralovstvi-muze-dosahnout-nulovych-cistych-emisi-2050">do roku 2050 uhlíkové neutrality</a> velice důležité.
<blockquote>„Hinkley Point B vyrobil více čisté elektřiny a ušetřil více emisí (105 milionů tun), než kterákoli jiná elektrárna v britské historii. Může být nahrazen pouze novými jadernými elektrárnami, které produkují stejně spolehlivou, vždy dostupnou bezemisí energii, kterou Hinkley poskytoval více než 40 let,“ uvedl Tom Greatrex, výkonný ředitel britského sdružení pro jaderný průmysl.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: EDF

EDF odstaví britskou jadernou elektrárnu Hinkley Point B v roce 2022

Německé paroplynové elektrárny budou i nadále, až do období vánočních svátků, provozovány pro pokrytí základního zatížení. Důvodem jsou nízké ceny plynu, které elektrárny spalující zemní plyn favorizují oproti elektrárnám černouhelným. Společnosti provozující elektrárny <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-gas-plants-set-to-run-baseload-in-dec-amid-low-prices/1169515">to uvedly pro agenturu Montel</a>.
Mezní náklady na provoz německých (paro)plynových elektráren jsou při současných cenách zemního plynu, uhlí a emisních povolenek nižší než náklady na provoz černouhelných elektráren. Paroplynové elektrárny tak budou i nadále favorizovány v německém energetickém mixu při pokrývání základního zatížení (baseload).
Evropa v současné době čelí nízkým cenám plynu, kontrakty s dodávkou v následujících měsících <a href="https://www.powernext.com/futures-market-data">se v německém obchodním bodě NCG pohybují okolo 13 EUR/MWh</a>, cena pro následující měsíc poklesla dokonce pod 12,8 EUR/MWh. Podobný vývoj lze sledovat i na hubu TTF, který je nyní nejlikvidnějším obchodním bodem v Evropě.
<figure id="attachment_89982" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1612px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png"><img class="size-full wp-image-89982" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png 1612w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-512x275.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-768x413.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-1024x550.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-725x389.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-800x430.png 800w" alt="" width="1612" height="866" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny zemního plynu pro kontrakt s dodávkou v prosinci 2020 pro TTF. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
Marže německých paroplynových elektráren (tzv. clean spark spread – CSS) pro elektrárny s 59% účinností dosahuje pro prosinec 0,71 EUR/MWh, zatímco marže černouhelných elektráren (clean dark spread – CDS) s účinností 42 % je pro prosinec záporná a dosahuje -5,80 EUR/MWh.
<div style="margin-bottom: 20px; padding: 12px; border: 1px solid gray; font-style: italic; background-color: #f5f5f5;">
CSS představuje cenu elektřiny sníženou o náklady na palivo a na emisní povolenky pro elektrárny spalující zemní plyn, zohledňuje rovněž účinnost elektrárny. Nezahrnuje investiční náklady, náklady na provoz a údržbu a další náklady provozovatele. CDS představuje totožný ukazatel pro elektrárny spalující černé uhlí.
</div>
<h2>Výhled pro paroplynové elektrárny je prozatím příznivý i pro první čtvrtletí 2021</h2>
V prosinci budou během prvních tří týdnů paroplynové elektrárny běžet v základním zatížení, zatímco během vánočních svátků jejich využití poklesne z důvodu nižší poptávky po elektřině, uvádí Sigurd Lie, energetický analytik společnosti Storm Geo.
Tzv. coal to gas switching neboli nahrazování uhelných elektráren ve výrobě elektřiny elektrárnami spalujícími zemní plyn bude pokračovat do prvního čtvrtletí, ale plynové elektrárny budou pravděpodobně mimo provoz o víkendech a zejména v neděli, dodává Lie.
<blockquote>„[Střednědobý až dlouhodobý] trend hovoří ve prospěch plynu,“ souhlasí mluvčí německé energetické společnosti Uniper, Georg Oppermann, a poukázal na plány Německa na odstavení jaderných elektráren do konce roku 2022 a odstavování uhelných elektráren.</blockquote>
Paroplynové elektrárny Uniperu Irsching 4 a Irsching 5, které se na trh vrátily začátkem října poté, co byly součástí rezervy ke stabilizaci německé energetické sítě od dubna 2016, měly v říjnu dle dat dle Fraunhoferova institutu koeficient využití instalovaného výkonu 43 %, respektive 39 %.
<blockquote>„V říjnu byly jednotky v provozu hlavně v pracovní dny a mimo provoz byly v sobotu a neděli. Jejich výroba obvykle začala mezi 04:00-05:00 a skončila kolem 22:00. Během této doby vyráběly jednotky hlavně na plný výkon,“ uvedl Bruno Burger, výzkumný pracovník společnosti Fraunhofer ISE.</blockquote>
Úvodní fotografie: Německá plynová elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Německo

Německé plynové elektrárny jsou díky nízkým cenám plynu nasazovány pro pokrytí základního zatížení

<h3><a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/evropsky-trh-uhlim-zazil-krusne-prvni-pololeti-dovoz-klesl-bezprecedentnich-40">1. Evropský trh s uhlím zažil krušné první pololetí, dovoz klesl o bezprecedentních 40 %</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Union_Pacific_Coal_Train_Douglas-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Vlak vezoucí uhlí" width="150" height="150" />
Dovoz uhlí do Evropské unie a Spojeného království poklesl v prvním pololetí letošního roku meziročně o téměř 40 %. Významně v těchto zemích poklesla i těžba černého a hnědého uhlí. Podrobné údaje o poklesu dovozu a těžby uhlí pochází ze statistik <a href="https://euracoal.eu/">asociace EURACOAL</a>.
V prvním pololetí roku 2020, na kterém se podepsala především pandemie koronaviru, došlo k bezprecedentnímu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/rotterdamsky-pristav-hlasi-letos-tretinu-nizsi-dovoz-cerneho-uhli">propadu dovozu uhlí do Evropy</a>. Podle statistik EURACOAL se dovoz černého uhlí propadl z 72,8 na 44,2 milionů tun, tedy meziročně o cca 40 %.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cinske-jaderne-reaktory-typu-hualong-one-ziskaly-evropskou-certifikaci">2. Důležitý milník pro čínské jádro: Reaktor Hualong One získal evropskou certifikaci</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/11-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="První reaktor Hualong One, do kterého se začalo zavážet palivo je Fu-čching 5 (zdroj CNNC)." width="150" height="150" />
Čínský design jaderného reaktoru Hualong One získal certifikaci od organizace European Utility Requirements (EUR). Hodnocení širokého spektra kritérií prokázalo, že reaktor splňuje evropské požadavky na jaderné elektrárny. Přestože případné použití tohoto typu reaktoru budou schvalovat jaderní regulátoři jednotlivých států, je evropská certifikace důležitým milníkem.  Organizace EUR to oznámila na své <a href="http://www.europeanutilityrequirements.org/News.aspx">oficiální webové stránce</a>. 
Společnost China General Nuclear (CGN) získala certifikát od evropské organizace European Utility Requirements (EUR) pro svůj jaderný reaktor Hualong One (HPR1000). Evropská technická skupina tak završila svůj více než tříletý proces hodnocení reaktoru dle evropských kritérií a požadavků.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/soud-nemecky-zakon-odklon-od-jadra-protiustavni-vlada-jej-bude-muset-novelizovat">3. Soud: Německý zákon pro odklon od jádra je protiústavní, vláda jej bude muset novelizovat</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/brunsbuttel_02-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
Termín odstavení posledních jaderných bloků v Německu, který byl stanoven na konec roku 2022, se rychle blíží. Jelikož bloky budou odstaveny před koncem jejich plánované životnosti, bude ušlý výdělek jejich provozovatelům kompenzován. To měla zajistit potřebná legislativa, kterou musela německá vláda na základě rozhodnutí soudu již jednou přepracovat. Ani novela však neuspokojila ústavní soud, který zákon opět shledal jako protiústavní.
Nedávný rozsudek německého Spolkového ústavního soudu je dalším dílem do mozaiky mnoha soudních pří mezi provozovateli jaderných elektráren a německou vládou.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/svedsky-projekt-vyuziti-energie-vln-obdrzel-licenci-vystavbu-pilotniho-systemu-portugalsku">4. Švédský projekt pro využití energie z vln obdržel licenci pro výstavbu pilotního systému v Portugalsku</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/01_clear_w-min-150x150.png" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
Švédská energetická firma CorPower Ocean vyvíjející technologii pro výrobu energie z vln zahájila v <a href="https://www.offgridenergyindependence.com/articles/22303/ocean-energy-firm-corpower-awarded-ten-year-marine-licence-in-portugal">Atlantském oceánu poblíž portugalského pobřeží nový projekt.</a> Projekt <a href="https://www.corpowerocean.com/projects/partners-projects/">HiWave-5</a> získal desetiletou licenci od portugalského generálního ředitelství pro přírodní zdroje, která poskytuje povolení pro instalaci projektu až do vzdálenosti 19 km od pobřeží Aguçadoura.
Pobřežní zóna Aguçadoura, díky vhodným podmínkám pro mořské obnovitelné zdroje, již v minulosti sloužila pro demonstraci nových technologií. Je zde jíž nainstalována plovoucí větrná elektrárna, která je nyní plně funkční a dodává elektřinu do portugalské sítě.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/partneri-bp-orsted-planuji-nemecku-vyrabet-tisice-tun-zeleneho-vodiku-rocne">5. Partneři BP a Ørsted plánují v Německu vyrábět tisíce tun zeleného vodíku ročně</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Siemens-hydrogen-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
Britský ropný koncern BP a dánská energetická společnost Ørsted plánují projekt na výrobu zeleného vodíku v německém Lingenu. Předmětem projektu je kombinace z offshore větrné energie a elektrolýzy vody v areálu místní rafinérie BP. Firmy společně zažádaly o finanční podporu z Inovačního fondu EU.
<a href="https://www.theguardian.com/business/2020/nov/10/bp-plans-move-into-green-hydrogen-production?fbclid=IwAR39iZmUEu4PiF6Rhv5mkARXqk16dwWymEV-yEchGsOwbVTjpo7M01OEnq8">Společnost BP chce učinit první kroky směrem k vodíkovému hospodářství.</a> V partnerství s <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/danske-spolecnosti-predstavily-plan-vybudovani-13gw-zarizeni-produkci-zeleneho-vodiku">dánskou společností Ørsted</a> plánuje instalaci jednotky pro elektrolytickou výrobu vodíku o celkovém výkonu 50 MW v Lingenu na severovýchodě Německa v areálu jedné ze svých rafinérií. Společnosti o svém záměru informovaly 10. listopadu 2020.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/ve-velke-britanii-vznikne-zatim-nejvetsi-bateriove-uloziste-bateriemi-od-tesly">6. Ve Velké Británii vznikne zatím největší bateriové úložiště s bateriemi od Tesly</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/tesla-kalifornie-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Akumulátory Tesla v jižní Kalifornii jsou schiopny napájet zhruba 15 000 domácností po dobu přesahující čtyři hodiny. Zdroj: Tesla" width="150" height="150" />
V jižní Anglii tento měsíc začne výstavba zatím největšího bateriového úložiště ve Velké Británii využívajícího kontejnerové bateriové systémy od společnosti Tesla. Celkem 28 tzv. Megapacků by mělo zahájit provoz v průběhu příštího roku.
Developerská společnost Fotowatio Renewable Ventrures začne v příštích týdnech budovat své druhé velkokapacitní bateriové uložiště <a href="https://www.tesmanian.com/blogs/tesmanian-blog/tesla-megapacks-will-be-used-to-build-the-biggest-battery-project-in-the-uk">o výkonu 34 MW a kapacitě 68 MWh,</a> které se bude nacházet v západním Sussexu v Anglii.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-nejvykonnejsi-plovouci-vetrna-turbina-mori">7. Největší a nejvýkonnější plovoucí větrná turbína je na moři</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Vetrna-turbina-V164-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Offshore větrná turbína V164. Zdroj: MHI Vestas Offshore Wind" width="150" height="150" />
Offshore větrné elektrárny by v budoucnu měly být jedním z pilířů evropské energetiky. Potenciál konvenčně ukotvených turbín může sice v některých oblastech omezit hloubka moře, tuto překážku by však měly odstranit plovoucí větrné turbíny. Společnost MHI Vestas usadila na plovoucí platformu svou 9,5MW turbínu, čímž se z ní stala vůbec největší plovoucí turbína na světě. Spolu s dalšími pěti turbínami bude tvořit nejvýkonnější plovoucí větrný park na světě.
Evropa v současné době zastává vedoucí pozici v oblasti offshore větrné energetiky, kterou řada zemí plánuje intenzivně rozvíjet i do budoucna. Turbíny umístěné na moři nenaráží na odpor obyvatel, jako tomu bývá v některých případech u pozemních instalací, lze je stavět větší a výkonnější, jelikož nenaráží na problémy s jejich dopravou a zároveň mohou profitovat z obvykle stabilnějšího a silnějšího větru než na pevnině.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/uhli/studie-cesko-muze-ukoncit-vyrobu-elektriny-z-uhli-uz-v-roce-2030">8. Studie: Česko může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/teplarna-karvina-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Teplárna Karviná Veolia. Zdroj: Veolia" width="150" height="150" />
Česká republika může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030. Vyplývá to z komparace studií, kterou připravil projekt Fakta o klimatu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedl zakladatel projektu Ondráš Přibyla. Součástí materiálu jsou podle něj i nová data britského think-tanku Ember, která potvrzují, že uhelnou výrobu energie a tepla mohou plně nahradit obnovitelné zdroje energie už za deset let.
Data z vybraných studií, které se zabývaly odklonem uhlí, podle Přibyly ukazují, že cíl Evropské unie dosáhnout do roku 2030 snížení takzvané uhlíkové stopy o 55 procent proti roku 1990, je možný i v České republice. Kromě dat Ember tvůrci <a href="https://faktaoklimatu.cz/infografiky/srovnani-energetickych-scenaru-cr" target="_blank" rel="noopener">porovnání</a> vycházeli ze studií společností Energynautics a BloombergNEF. Brali také v potaz čísla z vládního energeticko-klimatického plánu ČR.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/dalsi-zprisneni-evropskeho-systemu-obchodovani-emisemi-dohled">9. Je další zpřísnění evropského systému obchodování s emisemi na dohled?</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="emise-továrna-elektrárna" width="150" height="150" />
Jedním z nástrojů pro dosažení energeticko-klimatických cílů pro rok 2030, u kterých je nyní očekáváno <a href="https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/unie-by-mela-do-roku-2030-snizit-emise-o-60-procent-odhlasoval-vybor-evropskeho-parlamentu/">jejich zpřísnění</a>, je evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Dle zástupců je nyní zapotřebí systém posílit, aby byl schopen dosáhnout ambiciózních evropských cílů.
Předsedkyně Evropské komise v září oznámila záměr navýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na 55 % (Parlament navrhuje 60 %), Evropská unie pak má dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Dle zástupců států Unie v bruselských orgánech je nyní prioritou, aby byl upraven a posílen systém EU ETS, aby těchto cílů bylo možné dosáhnout. Obchodování s emisními povolenkami totiž Komise dlouhodobě propaguje jako svůj hlavní nástroj určený ke snižování emisí. O debatách probíhajících na půdě EU v tomto týdnu <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/the-eu-must-strengthen-ets-to-reach-its-2030-goals/" target="_blank" rel="noopener">informoval portál Euractiv</a>.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/experti-varuji-pred-bezpecnostnimi-hrozbami-pri-dostavbe-dukovan">10. Experti varují před bezpečnostními hrozbami při dostavbě Dukovan</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dukovany-150x150.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dukovany-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dukovany-45x45.jpg 45w" alt="" width="150" height="150" />
Zadávací dokumentace k výběrovému řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu, upozorňují podle zjištění webu <a href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/tendr-rusko-cina-dukovany-tajne-sluzby-vnitro-varovani-dostavba_2011190600_kar" target="_blank" rel="noopener">iROZHLAS.cz</a> české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem projektu, chce tendr vypsat do konce letošního roku.
Sedmnáctistránkový dokument, který rozhlas získal, sepsala pracovní skupina na ministerstvu vnitra, kterou tvoří rovněž zástupci tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a resortu zahraničí. Text nezmiňuje konkrétní firmy či země považované za rizikové, odkazuje ale na květnové usnesení vlády. Podle dřívějších informací <a href="https://denikn.cz/361816/vlada-schvalila-tajny-dokument-ktery-muze-z-dostavby-dukovan-vyradit-rusko-a-cinu/?ref=tit1" target="_blank" rel="noopener">Deníku N</a> jsou v tajném dokumentu označeny za možné strategické riziko firmy z Ruska a Číny.
<h2>Téma</h2>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/nemecko/ministr-hospodarstvi-nrw-nemecky-system-podpory-oze-mene-setrny-ke-klimatu-nez-si-mnozi-mysli">Ministr hospodářství NRW: Německý systém podpory OZE je méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí</a></h3>
<img class="center wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/equinor-floating-wind.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/equinor-floating-wind.jpg 780w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/equinor-floating-wind-512x322.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/equinor-floating-wind-768x482.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/equinor-floating-wind-725x455.jpg 725w" alt="" width="780" height="490" />
Podle ministra hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko je německý zákon stanovující podporu pro obnovitelné zdroje energie zastaralý. Podle ministra trpí několika problémy, které nejsou v souladu s cestou nastolenou pro dosažení energetické transformace, zároveň zhoršuje současnou krizi a je méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí. <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-nrw-wirtschaftsminister-pinkwart-fordert-rasches-ende-der-eeg-umlage/26596066.html?ticket=ST-14685165-Knpyo6WnOadKvucKOwYN-ap6">Ministr to uvedl pro německý list Handelsblatt</a>.
Ministr hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, nejlidnatější a čtvrté největší spolkové země Německa, Andreas Pinkwart, bojuje za rychlé ukončení platnosti zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), který stanovuje náležitosti ohledně podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) v Německu.
<h2>Konference</h2>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/desitky-miliard-prednostne-energeticke-veterany-velke-solarni-parky">Desítky miliard přednostně pro energetické veterány na velké solární parky?</a></h3>
<img class="center wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Money_EURO_Wikipedia_B-800x450.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Money_EURO_Wikipedia_B.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Money_EURO_Wikipedia_B-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Money_EURO_Wikipedia_B-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Money_EURO_Wikipedia_B-725x408.jpg 725w" alt="" width="800" height="450" />
Již za několik dní bude mít českou premiéru první virtuální veletrh a konference <a href="https://www.smartenergyforum.cz/">Smart Energy Forum</a>, jenž proběhne ve dnech 25.-26. listopadu 2020. Důležitým diskutovaným tématem bude i nastavení Modernizačního fondu, který bude v oblasti obnovitelných zdrojů hlavním nástrojem budoucího rozvoje branže.
S aktuálním návrhem pravidel však zástupci čisté energetiky zásadně nesouhlasí. Poškodil by prý živnostníky, malé a střední podnikatele, domácnosti i obce. Zvýhodňuje naopak velké energetické společnosti, a potlačuje to rozvoj moderní energetiky v Česku.
<h2>Energostat: výroba elektřiny v ČR</h2>
{&#8222;country&#8220;:&#8220;CZE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2020-11-22&#8243;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2020-11-15&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. &#8222;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2020-11-15&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2020-11-22&#8243;,&#8220;lang&#8220;:&#8220;CZ&#8220;}
<h2>Energostat: výroba elektřiny v Německu</h2>
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2020-11-22&#8243;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2020-11-15&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. &#8222;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2020-11-15&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2020-11-22&#8243;,&#8220;lang&#8220;:&#8220;CZ&#8220;}

Energetický týdeník

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Podle nové <a href="https://energyandcleanair.org/wp/wp-content/uploads/2020/11/EN-China-Climate-NDC-and-14th-FYP.pdf">studie</a>, která vznikla spoluprací čínského <a href="http://www.draworld.org/">Centra pro výzkum životního prostředí Draworld (DERC)</a> a <a href="https://energyandcleanair.org/">Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA</a>), musí Čína okamžitě přestat s výstavbou nových uhelných elektráren a zdvojnásobit instalace větrných a solárních elektráren, pokud chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.
Svůj cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 oznámil čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu před Valným shromážděním OSN. Do roku 2030 chce země dosáhnout vrcholu vypouštění emisí oxidu uhličitého. Přesný plán na dosažení ambiciózního cíle ale zatím není známý. Indikátorem čínského odhodlání k uhlíkové neutrální budoucnosti budou cíle a opatření formulované v 14. čínském pětiletém plánu pro roky 2021 až 2025. Ten by podle studie měla Čína finalizovat koncem příštího roku. Aby svého cíle dosáhla, bude muset země zavést přísná opatření a to co nejdříve.
Podle studie vzrostl podíl Číny na světových emisích z méně jak 20 % v roce 2010 na 26 % v roce 2019. Největším emitentem skleníkových plynů v Číně jsou tamní uhelné elektrárny. Jejich celkový instalovaný výkon v současnosti činí přibližně 1100 GW, podle studie je ale v současnosti 130 GW nadbytečných. Studie proto předpovídá, že i pokud by Čína nezavedla systém pro zpoplatnění emisí uhlíku, mohl by instalovaný výkon uhelných elektráren klesnout do roku 2030 na 1020 GW.
Některé zainteresované subjekty z energetického sektoru přitom plánovaly nárůst instalovaného výkonu na 1300 GW. Podle studie měly uhelné zdroje v průběhu 13. pětiletky (2016-2020) průměrné roční využití maxima kolem 4200 hodin.
Podle studie je optimální výše instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách pro rok 2030 680 GW. Pro dosažení takového poklesu by podle studie bylo zapotřebí zavést efektivní zpoplatnění vypouštěných emisí uhlíku. Cena za tunu CO2 by měla být přibližně ve výši 200 jüanů za tunu (přibližně 677 korun). Takovéto zpoplatnění by tak bylo přibližně srovnatelné s aktuálními cenami emisních povolenek obchodovaných v rámci EU ETS.
<h2>Žádný prostor pro nové fosilní zdroje s dlouhou životností</h2>
Čína si sama stanovila cíl dosáhnout 50% podílu nefosilních zdrojů elektrické energie ve svém energetickém mixu do roku 2030. V současnosti podíl nefosilní energie činí 32 %. Pro splnění tohoto cíle je dle studie zapotřebí zdvojnásobit růst solární a větrné energie ve srovnání s průměrem za posledních 10 let a dosáhnout tak alespoň 20% podílu těchto zdrojů v energetickém mixu. Studie ale navrhuje, aby tento podíl byl stanoven výš – na 25 %, pro případ, že by se potvrdilo pravděpodobné zpomalení růstu podílu jaderné a vodní energie. Každý rok by tak muselo být instalováno přibližně 100 GW nových solárních a větrných zdrojů.
<blockquote>„Není žádný prostor pro výstavbu nové fosilní infrastruktury s dlouhou životností, jakou jsou uhelné zdroje, které by musely být předčasně uzavřeny, aby došlo k naplnění čínské vize dosáhnout nulových čistých emisí.“ – ze zveřejněné studie</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Frans Berkelaar's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/28169156@N03/" data-track="attributionNameClick">Frans Berkelaar</a>