Pokročilé rychlé reaktory jsou důležitou součástí vývoje uzavřeného palivového cyklu. Vzhledem k jejich technologické náročnosti se jejich vývojem zabývají pouze některé země. Čína nyní přešla do další fáze testování experimentálního rychlého reaktoru CEFR.
Čínský experimentální rychlý reaktor (CEFR) byl znovu spuštěn a připojen k elektrické rozvodné síti. V nadcházející provozní etapě bude testován provoz při nominálním výkonu. Na konci června minulého roku začala na reaktoru <a href="http://en.cnnc.com.cn/2020-08/07/c_527271.htm">výměna paliva a údržba veškeré technologie</a>. Nyní reaktor prošel spouštěcími testy důležitými pro přechod do další etapy provozu reaktoru. Testy potvrdily požadavky návrhu reaktoru v rámci normálního provozu i během očekávaných přechodových procesů.
Čínský institut atomové energie (CIAE) sdělil, že CEFR přešel <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Chinese-fast-reactor-begins-high-power-operation">19. ledna do druhé fáze provozu</a>. Elektrický generátor bloku byl znovu přifázován k elektrické rozvodné síti 15. února.
<blockquote>„Provoz na vysokém výkonu je důležitým procesem při zvládání technologie rychlých reaktorů,“ informoval institut atomové energie.</blockquote>
<figure id="attachment_93088" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-93088 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/CEFR-control-room-CIAE.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/CEFR-control-room-CIAE.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/CEFR-control-room-CIAE-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/CEFR-control-room-CIAE-725x408.jpg 725w" alt="Pracovníci ve velínu reaktoru CEFR" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Pracovníci ve velínu reaktoru CEFR Zdroj: CIAE</figcaption></figure>
CEFR je postaven poblíž Pekingu s asistencí ruské strany, která provádí základní výzkum v oblasti jaderných technologií. Tepelný výkon reaktoru CEFR je 65 MW a reálně dokáže do sítě dodávat 20 MW elektrických. Na stavbě se podílely <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Chinese-fast-reactor-begins-high-power-operation">ruské společnosti</a> OKBM Afrikantov ve spolupráci s OKB Gidropress, KIKIET a Kurčatovým Institutem.
První lití betonu reaktoru CEFR proběhlo v květnu 2000 a první kritičnosti bylo dosaženo v červnu 2010. Minulý rok byl generátor bloku přifázován a provozován na 40 % výkonu. Od té doby byly prováděny různé testy reaktoru, turbín a sodíkových čerpadel při sníženém výkonu. Materiálové testy a testy ozáření paliva jsou naplánovány ve stávající provozní etapě.
Poprvé reaktor pokořil <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Chinese-fast-reactor-begins-high-power-operation">72hodinový provoz na plném výkonu</a> v roce 2014. Po provedení dřívějších testů s nízkým i nominálním výkonem byl CEFR znovu zprovozněn 19. června minulého roku. Během následujících 40 dnů byly provedeny dynamické testy turbíny a hydraulických systémů. Následně došlo k odstavení reaktoru a jeho přípravě na druhou provozní etapu. Během odstávky bylo vyměněno palivo a byla provedena údržba technologických systémů.
Čína vyvinula <a href="http://en.cnnc.com.cn/2020-08/07/c_527271.htm">tříkrokovou strategii</a> přechodu od experimentálního rychlého reaktoru přes demonstrační reaktor až ke komerčnímu zařízení. CIEA také pracuje na výkonnější verzi rychlého reaktoru CFR-600 s výkonem 600 MW elektrických. Tento demonstrační blok je stavěn v provinciích Fujian od prosince 2017 a Xiapu od prosince 2020. CFR-600 bude standardně provozován se směsným palivem MOX, jehož vyhoření se předpokládá až v hodnotě 100 GWd/tunu paliva (lehkovodní reaktory typu VVER dosahují maximálních vyhoření kolem 50 GWd/tunu paliva). Předností rychlého reaktoru je vysoké vyhoření paliva a vysoká teplota páry. CFR-600 bude produkovat páru o teplotě až 480 °C s možným zvýšením vyhoření až na 100 až 120 GWd/tunu paliva.
Plánovaný výkon komerčního bloku <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Chinese-fast-reactor-begins-high-power-operation">CFR-1000 by měl být mezi 1000 až 1200 MW elektrickými</a>. Výstavba tohoto bloku by měla začít v roce 2028 s plánovaným komerčním spuštěním v roce 2034. Palivo by mělo být v kovové formě s maximálním vyhořením až 150 MWd/tunu paliva.
<h2>Uplatnění rychlých reaktorů</h2>
Rychlé reaktory jsou velmi často spojovány s takzvaným <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/current-and-future-generation/fast-neutron-reactors.aspx">uzavřeným palivovým cyklem</a>. Jejich předností je schopnost využívat přebytečné neutrony k tvorbě štěpného materiálu, nejčastěji ve formě Pu-239, které vzniká záchytem neutronu na štěpitelném U-238. Dříve provozované rychlé reaktory, jako například francouzský Fénix, dosahovaly <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/current-and-future-generation/fast-neutron-reactors.aspx">množivého faktoru 1,13</a>. Tyto systémy tedy byly schopny vyprodukovat více štěpného materiálu, než samy spotřebovaly.
Nynější velmocí ve vývoji rychlých reaktorů je Rusko, které jako jediné provozuje komerčně hned dva rychlé reaktory. Jedná se o sérii reaktorů BN a oba provozované bloky jsou v <a href="https://www.rosenergoatom.ru/en/npp/beloyarsk-npp/">Bělojarské jaderné elektrárně</a>. Rusko pokračuje nejen ve vývoji komerční elektrárny s reaktorem BN-1200, ale také výzkumného rychlého reaktoru <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Russia-starts-installing-MBIR-control-assembly">MBIR</a>.
Zdroj náhledového obrázku: nextbigfuture.com

Jaderné elektrárny

Čínský experimentální rychlý reaktor přešel do druhé etapy provozu

Těžba ve zbylých dolech černouhelné společnosti OKD, které po tomto týdnu zůstanou v provozu, určitě neskončí v letošním roce. Nejbližší termín je podle něj konec příštího roku. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Půjde podle něj o ekonomické a politické rozhodnutí.
Horníci v úterý vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu Darkov, v sobotu učiní totéž také v nedalekém Dole ČSA. Firma doly postupně zavírá, protože už se tam těžba nevyplatí. V provozu budou od března už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih, které bude společnost OKD dál provozovat jako jeden důl.
<blockquote>&#8222;Necháváme ten termín otevřený, rozhodně ne letos. Nejbližší možný termín je konec roku 2022, to není ještě úplně definitivně stanovené, bude o tom určitě diskuse v následujících měsících. Bude to rozhodně záviset na vývoji cen uhlí, i na celkových ekonomických výsledcích společnosti,&#8220; řekl dnes Havlíček.</blockquote>
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od roku 2018 je jejím majitelem prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun.
OKD bude mít od března už jen okolo 2800 vlastních zaměstnanců a zhruba 800 dodavatelských pracovníků. Ještě před 30 lety v dolech OKD pracovalo více než 100.000 lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik 50.000 zaměstnanců, před deseti lety v dolech pracovalo ještě zhruba 17.000 lidí.
U Darkova a ČSA nyní státní podnik Diamo podá žádost na Obvodní báňský úřad v Ostravě k povolení zajišťovacího provozu dolu, ve kterém se bude připravovat vyklizení dolu a snížení jeho energetické náročnosti. Současně se bude pracovat na redukci rozlohy důlního pole nezbytné před zahájením samotné likvidace dolu. Ještě letos by měl být zahájen legislativní proces směřující k povolení likvidace hlavních důlních děl. Zároveň budou pokračovat rekultivační práce zahájené v předchozích letech.
Z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu, vyplývá, že loni se v Česku vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Meziročně podle ní výrazněji klesla právě produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru.

Uhlí

Těžba ve zbylých dolech OKD určitě letos neskončí, řekl Havlíček

Státní rada Čínské lidové republiky volá po hlubších environmentálních reformách, které mají zemi navést k dosažení stanovených klimatických cílů. Reformy se mají týkat zejména zpracovatelského průmyslu, energetiky a dopravy. <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2189978-chinas-state-council-calls-for-deeper-green-transition?backToResults=true" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Argus</a>.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-byt-roku-2060-klimaticky-neutralni-vrcholu-emisi-ma-dosahnout-roce-2030" target="_blank" rel="noopener">Čína oznámila cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2060 na podzim loňského roku</a>. Mezistupněm má být dosažení vrcholu vypouštěných emisí skleníkových plynů do roku 2030.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cinska-cesta-k-uhlikove-neutralite-nejvetsi-vyzvou-bude-prumysl-vytapeni" target="_blank" rel="noopener">Podle výzkumníků z BNEF bude pro Čínu největší výzvou transformace průmyslu a sektoru vytápění a chlazení</a>. O poznání jednodušší by měla být dekarbonizace sektoru výroby elektřiny a sektoru dopravy, kde již existuje řada dostupných technologií pro dosažení uhlíkové neutrality.
K urychlení dekarbonizace sektoru výroby elektřiny má přispět také národní systém pro obchodování s emisemi CO2, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-spusti-od-unora-narodni-system-obchodovani-emisemi-co2" target="_blank" rel="noopener">který byl spuštěn na začátku letošního roku</a> a do kterého budou zpočátku zahrnuty pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí vyšší než 10 tis. tun. Podle informací zveřejněných zahraničním serverem Platts by se mělo jednat o zhruba 2 200 elektráren.
<h2>Zpracovatelský průmysl, energetika a doprava</h2>
Nový dokument zveřejněný tento týden Státní radou Čínské lidové republiky nastiňuje plánované reformy zpracovatelského průmyslu, energetiky a dopravy a měl by poskytnout směr pro potřebné environmentální reformy napříč čínským hospodářstvím v této dekádě.
Podle zahraničního serveru Argus neobsahuje dokument mnoho konkrétních cílů, avšak poskytuje přehled priorit vlády. Hlavní prioritu má mít transformace zpracovatelského průmyslu, který zahrnuje například petrochemický, hutní, chemický či papírenský průmysl.
<blockquote>„Vláda plánuje transformovat strukturu průmyslu a energetický mix a chce vidět významné zlepšení ve snižování emisí a znečištění z průmyslu, energetiky a dopravy do roku 2025,“ uvedla Státní rada.</blockquote>
Státní rada zároveň vyzvala ke zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Jak připomněl zahraniční server Argus, Čína si již dříve stanovila cíl dosažení 25% podílu nefosilních zdrojů na spotřebě primární energie do roku 2030.
Zdroj úvodní fotografie: ecologic.eu

Emise CO2

Čínská státní rada volá po hlubších environmentálních reformách

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Czech-solution-to-fuel-rod-corrosion-receives-US-p">Čeští vědci získali americký patent na jejich objev polykrystalického-diamantového pokrytí</a>, které dokáže významně chránit palivové proutky proti korozi v průběhu běžného i havarijního provozu reaktoru. <a href="https://www.ciirc.cvut.cz/cs/americky-patent/">Výzkumníci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky z ČVUT (CIIRC)</a> a Fyzikálního ústavu AV České republiky získali na tuto technologii evropský patent již v dubnu minulého roku.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 755px;"><img class="size-large" src="https://www.ciirc.cvut.cz/wp-content/uploads/2021/02/mapa-USA.png" width="755" height="447" /><figcaption class="wp-caption-text">Mapa 94 provozovaných a 2 budovaných jaderných reaktorů na území USA; Zdroj: CIIRC ČVUT</figcaption></figure>
Americký patent znamená, že „nyní máme přístup k trhu s největším zastoupením jaderných reaktorů na světě“, uvedl CIIRC. „Všech 94 provozovaných reaktorů v USA a další dva momentálně ve výstavbě mohou využít tuto patentovanou metodu ochrany palivových proutků proti korozi, která prodlouží životnost proutků v podmínkách běžného i havarijního provozu,“ dodává CIIRC.
<h2>Spolupráce ČVUT a Akademie věd</h2>
Technické řešení v roce 2015 patentovala v České republice skupina výzkumníků z obou institutů: Radek Škoda a Jan Škarohlíd, v té době z Fakulty strojní ČVUT, a dále Irena Kratochvílová, František Fendrych a Andy Taylor z AV ČR.
<blockquote>„Unikátní řešení je založeno na pokrytí povrchu palivových proutků tenkou polykrystalickou-diamantovou vrstvou. Velmi tenká vrstva diamantových nanokrystalů významně zhoršuje podmínky pro vznik koroze na zirkoniovém substrátu, dokonce o desítky procent,“ uvedla Irena Kratochvílová.</blockquote>
<figure id="attachment_93152" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-93152" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/fuel-patent.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/fuel-patent.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/fuel-patent-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/fuel-patent-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor s palivovými proutky ze slitiny zirkonia; Zdroj fotografie: CIIRC ČVUT</figcaption></figure>
Antikorozní efekt polykrystalického diamantového pokrytí je velmi specifický. Kromě omezení přímého kontaktu kovového povrchu palivových proutků s okolním prostředím s rostoucí teplotou proniká uhlík do diamantové vrstvy a mění její fyzikální a chemické vlastnosti. Snižuje tak pravděpodobnost koroze zirkoniového pokrytí a průniku vody do hermetického prostoru palivového proutku.
<h2>Lepší charakteristiky zirkoniového pokrytí paliva při havarijních stavech</h2>
Patent byl podpořen dalším výzkumem a rozšířenými testy v rámci projektu Technologické agentury ČR ve spolupráci s americkou společností Westinghouse. Výzkumníci požádali o americký patent již v roce 2016 a tento měsíc (únor 2021) získali potvrzení o schválení od Amerického patentového úřadu.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 1544px;"><img class="size-large" src="https://www.ciirc.cvut.cz/wp-content/uploads/2021/02/1.png" width="1544" height="749" /><figcaption class="wp-caption-text">Složení vrstev pokrytí palivového proutku; Zdroj: CIIRC ČVUT</figcaption></figure>
Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo předejít oxidaci zirkonia při vysokých teplotách v havarijních situacích s teplotami pokrytí překračujícími 800 °C. V průběhu této exotermické reakce se uvolňuje kromě značného množství tepla, také vodík, který může tvořit výbušnou směs. Korodující zirkoniové palivové proutky mohou prasknout a uvolnit radioaktivní izotopy do primárního okruhu elektrárny. Emise tepla také následně komplikuje chlazení aktivní zóny reaktoru a podporuje další oxidaci zirkoniové slitiny, čímž dále rozvíjí tento chemický proces. Díky polykrystalické-diamantové vrstvě dochází ke snížení pravděpodobnosti vzniku koroze na vnějším povrchu zirkoniového pokrytí jaderného paliva.
<figure id="attachment_6176" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-6176" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/01_behem-odstavky-technici-vymeni-v-reaktoru-ctvrtinu-paliva-1024x680.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/01_behem-odstavky-technici-vymeni-v-reaktoru-ctvrtinu-paliva.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/01_behem-odstavky-technici-vymeni-v-reaktoru-ctvrtinu-paliva-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/01_behem-odstavky-technici-vymeni-v-reaktoru-ctvrtinu-paliva-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/01_behem-odstavky-technici-vymeni-v-reaktoru-ctvrtinu-paliva-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/01_behem-odstavky-technici-vymeni-v-reaktoru-ctvrtinu-paliva-800x531.jpg 800w" alt="Palivové tyče - JE Temelín" width="525" height="349" /><figcaption class="wp-caption-text">Pohled do reaktoru JE Temelín během odstávky pro výměnu paliva s charakteristickým namodralým Čerenkovým zářením. Zdroj: ČEZ</figcaption></figure>
<h2>Odolnější palivové proutky s delší životností</h2>
Další výzkum potvrdil potenciál tohoto řešení i při běžných provozních teplotách reaktorů. V některých případech může dojít k předčasnému vyjmutí palivového souboru z aktivní zóny reaktoru, aby se předešlo poškození palivových proutků způsobeným tepelným namáháním a korozí. Toto patentované řešení může prodloužit životnost palivových proutků s pozitivním dopadem na životní prostředí.
Zdroj úvodní fotografie fotografie: CIIRC ČVUT

České řešení antikorozního pokrytí jaderného paliva získalo americký patent

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Rozhodl o tom dnes francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters.
Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.
ASN dnešním rozhodnutím ukončil obecný přezkum, který doporučuje určitou úpravu a údržbu nutnou pro všechny dotčené reaktory. V další fázi budou následovat doporučení pro specifické úpravy na jednotlivých reaktorech podle jejich konkrétního stavu.
<figure id="attachement_33444" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Eurodif-Nuclear-Power-Plant-Tricastin-France-IAEA-Imagebank-800x532.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Eurodif-Nuclear-Power-Plant-Tricastin-France-IAEA-Imagebank-800x532.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Reaktory budou procházet údržbou postupně v příštích deseti letech. EDF bude muset předkládat roční zprávy o svém postupu, aby prokázala, že dokáže veškeré předepsané změny provést včas.
Francie vyrábí 70 procent své elektřiny v jaderných elektrárnách, což je nejvíce ze všech světových zemí. Tento podíl chce do roku 2035 snížit na 50 procent a více se spoléhat na obnovitelné zdroje energie.

Energetika v zahraničí

Francouzské jaderné elektrárny budou moci sloužit až 50 let

Zemní plyn v posledních letech stále více vytlačuje z energetických mixů řady zemní uhlí, a jeho význam s ohledem na tlak na snižování emisí i nadále s velkou pravděpodobností poroste. Podle sdružení největších světových producentů plynu by jeho spotřeba mohla do roku 2050 vzrůst až o polovinu, a plyn by tak pokrýval více než čtvrtinu všech energetických potřeb lidstva.
Využívání zemního plynu nabývá v posledních letech stále většího významu, jelikož ve srovnání s uhlím produkuje při spalování výrazně nižší emise oxidu uhličitého. Jelikož se jeví i jako vhodný flexibilní doplněk k obnovitelným zdrojům, počítá se s jeho dlouhodobým využíváním i navzdory tomu, že se jedná o fosilní palivo.
Podle posledního <a href="https://www.gecf.org/events/gecf-global-gas-outlook-2050%E2%80%99s-fifth-edition-unveiled-" target="_blank" rel="noopener">dlouhodobého výhledu Fóra zemí vyvážejících zemní plyn (GECF)</a> by měl zemní plyn předčit uhlí již v roce 2025, do roku 2047 by se poté měl v globálním měřítku stát nejvýznamnějším primárním energetickým zdrojem.
„Transformace energetiky nadále probíhá a zemní plyn spolu s obnovitelnými zdroji budou nabývat na důležitosti a budou hlavními přispěvateli k postupnému růstu celosvětové poptávky po energii,“ uvedlo <a href="https://www.montelnews.com/en/story/gass-share-of-global-energy-mix-may-reach-28-by-2050-/1198190" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Montel</a> sdružení GECF.
Podle predikcí GECF by globální poptávka po zemním plynu měla nadále růst a do roku 2050 přesáhnout 5900 miliard metrů krychlových (bcm) ročně, což je ve srovnání se stávajícími zhruba 4000 bcm ročně růst o bezmála 50 %. Hlavním centrem poptávky po plynu se má stát asijsko-pacifická oblast se 1660 bcm, více než dvojnásobkem současné poptávky.
„Poptávka bude růst konkrétně na trzích v asijsko-pacifické oblasti, severní Americe a na Středním východě, které společně do roku 2050 zajistí více než 75 % dalších objemů,“ uvedlo sdružení.
Zatímco ve v řadě regionů má těžba plynu nadále růst, v případě Evropy GECF očekává pokračování stávajícího trendu poklesu, přičemž během následujících 30 let by místní těžba měla klesnout na 70 bcm ročně, tedy zhruba na třetinu ve srovnání s 200 bcm z roku 2019.
<h2>Tlak na dekarbonizaci roste</h2>
Přestože je sdružení ve svém výhledu o budoucí roli plynu velmi pozitivní, samo uznává, že řada zemí a institucí přehodnocuje svůj postoj k jeho využívání. V budoucnu se by tak mohlo zkomplikovat financování projektů spojených s využíváním zemního plynu.
Zásadní roli by nicméně měl plyn hrát i nadále ve výrobě vodíku. Podle předsedy sdružení by se poptávka po vodíku měla do roku 2050 zpětinásobit na 475 milionů tun ročně ze současných necelých 100 milionů tun. Podle GECF by se 52 % vodíku mělo do roku 2050 vyrábět právě ze zemního plynu, 30 % elektrolýzou a 9 % z uhlí.
Autor úvodní fotografie: Roy Luck @flickr.com

Plynárenství

Spalování plynu. Autor: Roy Luck @flickr.com (https://www.flickr.com/photos/royluck/)

GECF: Plyn se do poloviny století stane hlavním zdrojem energie, jeho spotřeba vzroste o polovinu

Šest dní po letošním japonském zemětřesení byl zaznamenán zvýšený únik chladicí vody ve dvou blocích jaderné elektrárny Fukušima. Zřejmě se jedná o další poškození kontejnmentů elektrárny, která havarovala bezmála před 10 lety.
Zemětřesení o síle <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Increased-rate-of-water-leakage-at-Fukushima-react">7,1 stupně Richterovy škály bylo zaznamenáno 13. února</a> jednu hodinu před půlnocí přibližně 90 km od jaderné elektrárny Fukušima. Hypocentrum zemětřesení bylo 60 km pod zemským povrchem. Krátce po zemětřesení společnost TEPCO oznámila, že elektrárna nebyla tímto zemětřesením nijak poničena.
Od března 2011, kdy japonská jaderná elektrárna havarovala, pumpuje TEPCO vodu do kontejnmentu reaktorů prvního a třetího bloku. Hlavním účelem čerpání vody je udržení vody pro chlazení těchto bloků. Hlavní příčinou havárie elektrárny bylo <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi">silné zemětřesení, které vyvolalo následnou vlnu tsunami</a>. Ta zaplavila jak výrobní bloky, tak také záložní diesel generátory, což znemožnilo efektivně chladit bloky.  Po nehodě byly provedeny činnosti pro <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/safety-and-security/safety-of-plants/fukushima-daiichi-accident.aspx">zmírnění následků a zabránění šíření radioaktivních látek</a> z reaktorů, například pomocí ledové stěny.
<figure id="attachment_93073" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="aligncenter wp-image-93073 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Fukushima-Daiichi-sunrise-Tepco.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Fukushima-Daiichi-sunrise-Tepco.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Fukushima-Daiichi-sunrise-Tepco-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Fukushima-Daiichi-sunrise-Tepco-725x408.jpg 725w" alt="Jaderná elektrárna Fukushima Daiichi " width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Fukushima Daiichi Zdroj: TEPCO</figcaption></figure>
V minulém týdnu společnost informovala, že hladina vody v prvním i třetím reaktoru klesá. <a href="https://apnews.com/article/water-leaks-fukushima-new-damage-a7ecf765d0233b1cad7332ff9fed5ffe">Na prvním bloku poklesla hladina vody o 70 cm, zatímco na třetím bloku pouze o 30 cm</a>. Zvýšený únik vody z kontejnmentů znamená také zvýšené množství vody, která je do budov čerpáno a s tím spojené větší množství radioaktivního odpadu. Celková kapacita, kterou je TEPCO schopno skladovat, je přibližně 1,37 milionů tun vody. Tato kapacita bude pravděpodobně vyčerpána v létě příštího roku.
Společnost prozatím nezaznamenala snížení hladiny vody na druhém výrobním bloku, jelikož byly detekční systémy odstraněny kvůli přípravě na vyjmutí roztaveného paliva.
<blockquote>„Příčinou úniku vody může být dodatečné porušení částí kontejnmentu reaktorů vlivem zemětřesení. Budeme nadále sledovat veškeré parametry,“ informovala společnost TEPCO.
„Nebyly pozorovány žádné významné změny tlaku ani teploty na dně nádob reaktorů. Nebyla zjištěna ani vyšší míra radioaktivity systému, zvýšená aktivita aerosolů v ovzduší, či zvýšená povrchová aktivita na stěnách budov. Zemětřesení nebude mít žádný dopad na další aktivity spojené s řešením následků nehody. Předpokládá se, že uniklá voda zůstává uvnitř reaktorových budov.“
„Prozatím nebyly potvrzeny žádné významnější výkyvy hladiny vody v budovách reaktorů, nicméně bude třeba provést důkladnější hodnocení. Sledování parametrů bude zajištěno i nadále,“ dodala společnost TEPCO. </blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: DigitalGlobe

Elektrárny ve světě

Ve Fukušimě zaznamenali po nedávném zemětřesení zvýšený únik vody z havarovaných reaktorů

Evropská rada schválila financování ve výši 5,61 mld. EUR (zhruba 150 mld. Kč) pro Mezinárodní termojaderný experimentální reaktor (ITER). Prostředky jsou pro projekt vyčleněny v rámci víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027. 
Evropská rada se rozhodla i nadále pokračovat ve finanční podpoře pro jeden z hlavních mezinárodních projektů, který by měl zajistit dostatečné množství levné a čisté energie. Do projektu, který má být předstupněm komerčního využití termojaderné fúze v energetice, již Evropská unie investovala přes 4 mld. EUR a nyní přidává dalších téměř 6 mld. EUR do roku 2027.
Evropská unie si investici pochvaluje, dosud investované 4 mld. EUR prý měly  pozitivní efekt na evropskou ekonomiku, a to jak v oblasti růstu HDP tak v oblasti zaměstnanosti. Některé studie dokonce ukazují, že již nyní se hodnota investovaných peněz vrací – podle studie EU je již nyní vliv projektu na ekonomiku pozitivní (v hodnotě <a href="https://ec.europa.eu/energy/topics/technology-and-innovation/fusion-energy-and-iter_en#iter-governance-and-funding">104 mil. EUR</a>).
Podle současných odhadů se mají celkové náklady na ITER pohybovat kolem 18 mld. EUR, a tedy více než polovina bude financována z rozpočtu Evropské unie. Zbylé finanční prostředky mají poskytnout další participující státy – USA, Rusko, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Itálie.
Projekt ITER byl zahájen podpisem smlouvy v listopadu 2006 a o rok později začala jeho výstavba u města Cadarache na jihovýchodě Francie. V polovině loňského roku byla zahájena montáž <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ve-francii-zacala-montaz-pokusneho-fuzniho-reaktoru-iter">dílčích částí ITERu, která by měla trvat do roku 2024 a podílet se na ní bude 2300 lidí</a>.
Předpokládá se, že s plazmatem by se mělo pracovat od konce roku 2025. O deset let později by se mělo začít pracovat s tritiem a realizovat se fúze.
Zdroj úvodní fotografie: iter.org
Aktualizace 11:14: Upraven poslední odstavec textu.

Zdroj: Web Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru iter.org

EU nalije další miliardy do projektu ITER, první plazma se očekává již za 4 roky

V roce 2020 bylo ve světě zprovozněno 6 GW nových offshore větrných elektráren, z čehož více než polovina připadala na Čínu. <a href="https://about.bnef.com/blog/annual-offshore-wind-installations-to-triple-this-decade/" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server BloombergNEF (BNEF)</a> s tím, že v následujících 10 letech očekává růst nového instalovaného výkonu v těchto zdrojích až na úrovni 28,5 GW/rok v roce 2030.
Podle výhledu BNEF by díky postupnému růstu nového instalovaného výkonu offshore větrných elektráren měl globální instalovaný výkon v těchto zdrojích přesáhnout do roku roku 2030 hranici 200 GW.
<blockquote>„Rok 2020 byl pro celosvětové instalace pomalým rokem, když bylo k síti připojeno pouze 6 GW nového výkonu. V roce 2021 bude růst nastartován, zejména díky Číně. Poté očekáváme, že nové instalace na několik let poklesnou předtím, než začnou meziročně růst od roku 2024,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Hlavními tahouny růstu globálního instalovaného výkonu offshore větrných elektráren v následující dekádě by měly být Čína, Spojené království a Spojené státy americké. Koncem dekády očekává BNEF významnější růst také v případě Německa.
<figure id="attachment_93112" class="wp-caption aligncenter" style="width: 822px;"><img class="size-full wp-image-93112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr.jpg 822w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-512x351.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-768x526.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-725x497.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-800x548.jpg 800w" alt="Roční přírůstky instalovaného výkonu od dle zemí od roku 2010 a výhled do roku 2030. Zdroj: BNEF" width="822" height="563" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční přírůstky instalovaného výkonu offshore větrných elektráren dle zemí od roku 2010 a výhled do roku 2030. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
Globální přírůstky nového instalovaného výkonu by měly dle BNEF dosáhnout maxima ve výši 28,5 GW v roce 2030.
<blockquote>„Dosažení těchto ročních objemů znamená rozšíření současného dodavatelského řetězce. Pro globalizaci tohoto sektoru je klíčové efektivní rozdělení zdrojů v dodavatelském řetězci mezi jednotlivé regiony,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF v této souvislosti uvedl, že lídři na trhu offshore větrných turbín, jako jsou MHI Vestas, Siemens Gamesa či GE, budou muset pečlivě zvážit, kde vybudují své závody.
<blockquote>„Dodavatelský řetězec musí dosáhnout rovnováhy – uspokojit lokální požadavky a zároveň udržet globální odolnost a nízké náklady,“ dodal BNEF.</blockquote>

Větrné elektrárny

Přímořská větrná elektrárna Greater Gabbard

Loni bylo ve světě zprovozněno 6 GW offshore větrných elektráren, meziročně o 20 % méně

Pražský magistrát vloží do rozvoje lamp veřejného osvětlení s nabíječkami pro elektromobily postupně až 880 milionů korun. V následujících šesti letech by mohlo vzniknout až šest tisícovek dobíjecích míst v lampách. Při jejich budování bude rekonstruováno veřejné osvětlení. ČTK to dnes sdělil mluvčí městské společnosti Technologie hlavního města Prahy (THMP) Martin Drozd. Prvních 13 tzv. EV ready lamp instalovala THMP loni. Rozšíření elektromobility má pomoci zlepšit kvalitu ovzduší v Praze.
<blockquote>&#8222;Podle odhadů víme, že by v roce 2030 mělo být v republice zhruba 500.000 až 700.000 elektromobilů. Dá se předpokládat, že nejméně pětina z nich bude jezdit v Praze,&#8220; uvedl radní Jan Chabr (TOP 09).</blockquote>
V následujících dvou letech budou nabíjecí lampy stavěny zejména mimo širší centrum Prahy. &#8222;Výběr lokalit koordinujeme s dalšími městskými subjekty. Je pro nás důležité, aby dobíjecí místa vznikala tam, kde to dává po všech stránkách smysl,&#8220; uvedl předseda představenstva THMP Tomáš Jílek.
Nové stožáry s dobíjecími stanicemi začnou vznikat například v Kamýku, Chodovci, Hájích a na levém břehu Vltavy pak třeba na Veleslavíně, Velké Ohradě nebo ve Vokovicích. V širším centru města budou na pomezí Vinohrad a Žižkova nebo ve Dvorcích. Jedná se také o Kobylisích a Černém Mostu.
Z celkových 880 milionů korun nepůjdou všechny peníze pouze na nákup nabíječek, ale i na úpravu okolí a obnovu osvětlení. &#8222;V této částce nejsou zahrnuté jen výdaje na pořízení nabíječek, ale i na kompletní modernizaci dotčeného veřejného osvětlení, výměnu kabelové sítě nebo třeba obnovu komunikací,&#8220; uvedl Jílek.
Vedení města v pondělí schválilo koncepci rozvoje nabíjecích míst. Navrhuje pětici možností, jak síť vybudovat. Liší se jak ve výši nákladů, tak množství snížených emisí. Jako nejlepší strategie vycházejí založení společného podniku města s některou z firem nebo koncese na vybudování a provoz stanic. Městská společnost Operátor ICT dostala za úkol obě rozpracovat. Kvůli vytvoření dostatečného příkonu zahájilo město a THMP loni obnovu sítě veřejného osvětlení.