EFET: Nový korekční mechanismus EU pro ceny plynu by mohl mít vážné negativní dopady na trh

Nový korekční mechanismus EU pro trh s plynem má "významné nedostatky, které je třeba důkladně posoudit" vzhledem k riziku, že by tento nástroj mohl vést k nepříznivým dopadům na ceny a toky plynu, uvedlo dle agentury Platts evropské sdružení obchodníků EFET. EFET tak navazuje na výtky evropského regulátora ACER a evropského orgánu pro trhy EMSA.

Ministři energetiky zemí EU se na mechanismu nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu dohodli 19. prosince po několika kolech jednání a nové nařízení bylo formálně přijato 22. prosince. Mechanismus vstoupí v platnost 15. února.

V rámci úsilí EU o sledování dopadu mechanismu byly Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a regulační orgán ACER pověřeny, aby do 23. ledna vypracovaly předběžné zprávy o jeho dosavadním dopadu. Obě agentury dospěly 23. ledna v samostatných zprávách k závěru, že od přijetí mechanismu minulý měsíc nebyly zjištěny žádné "významné" dopady, ale v budoucnu by mohl mít mechanismus vliv na finanční a energetické trhy.

.@Reuters: If gas prices edge towards the level that would trigger the cap, market participants are likely to change their behaviour to avoid triggering it, or to prepare for it.https://t.co/RyXy1Wo8bK

— ESMA - EU Securities Markets Regulator ??(@ESMAComms) January 26, 2023

ESMA i ACER ve svých zprávách uvedly, že by mohlo dojít k většímu přesunu k mimoburzovnímu obchodování, což by pravděpodobně v konečném důsledku snížilo dostupnou likviditu plynárenských produktů v bodě TTF na organizovaných trzích. V reakci na tyto zprávy EFET uvedl, že by mechanismus mohl mít vážné dopady na trh.

"Souhlasíme s tím, že nedostatek dodávek a fyzická omezení jsou hlavními příčinami vysokých cen energie, které nelze napravit mechanismem ani jinou formou omezení trhu. Rizika korekčního mechanismu trhu zahrnují nepříznivý dopad na ceny, toky plynu, zúčtování a sníženou schopnost obchodovat," uvedl EFET.

Proti mechanismu se postavili také provozovatelé burz ICE a EEX, přičemž analytici rovněž zpochybnili jeho účinnost.

Hans van Cleef, vedoucí výzkumu v oblasti energetiky a klimatu ve společnosti PZ Energy Research and Strategy (PZ ERS), 26. ledna uvedl, že cenový strop "není řešením". Podle Van Cleefa je problémem nedostatek plynu a nový nástroj se "snaží bojovat s něčím, co není problémem". Mechanismus podle něj s sebou nese riziko nižší likvidity a vyšší volatility, přesunem obchodů mimo burzu.

Fungování mechanismu

Aby byl mechanismus aktivován, musela by cena plynu v obchodním bodě TTF na následující měsíc překročit 180 EUR/MWh po dobu tří po sobě jdoucích pracovních dnů a zároveň být o 35 EUR/MWh vyšší než referenční cena zkapalněného zemního plynu (LNG) pro stejné období.

Cena plynu v bodě TTF na následující měsíc dosáhla historického maxima 26. srpna loňského roku, když dosáhla bezmála 340 EUR/MWh. Od té doby ceny oslabily v důsledku vysokých zásob plynu v Evropě a omezování spotřeby, na kterém mělo podíl i relativně teplé počasí. V posledních dnech se přitom cena pohybuje pod 60 EUR/MWh.

Klesající cena plynu a skutečnost, že se ceny LNG rovněž přiblížily ceně TTF, snížily pravděpodobnost, že dojde k aktivaci cenového stropu. Samotný cenový strop je dynamický a jeho výše závisí právě na referenční ceně LNG. Dynamický cenový strop by se vztahoval pouze na vybrané kontrakty, a to na všechny kontrakty od následujícího měsíce až po kontrakty na následující rok. Obchodování na denním či vnitrodenním trhu by omezeno nebylo.

Tento mechanismus má zajistit, aby se Evropa v případě aktivace korekčního mechanismu nestala nekonkurenceschopnou na trhu s LNG, a plyn tak nezamířil do jiných  částí světa. V případě možného ohrožení bezpečnosti dodávek by rovněž mohl být mechanismus pozastaven.

Nedávný a další plánovaný nárůst dovozní kapacity pro LNG v Evropě s největší pravděpodobností zmírní jakoukoliv prémii evropských cen plynu oproti cenám LNG. Evropa se vloni stala největším světovým dovozcem LNG, když dovezla 101 milionů tun LNG, což odpovídá zhruba 140 miliardám metrů krychlových plynu, což je nárůst o 58 % ve srovnání s rokem 2021.