Evropská unie pokračuje ve společných nákupech plynu, ruský plyn takto koupit nelze

Evropská unie otevře další kolo společných nákupů zemního plynu 21. září tohoto roku. Půjde již o třetí kolo těchto nákupů, které byly spuštěny po vypuknutí energetické krize a po zahájení války na Ukrajině. 

Přestože se energetická krize po loňském roce významně uklidnila a zásobníky zemního plynu jsou naplněny na požadovaných 90 % dlouho před zákonným termínem, Evropská unie zorganizuje třetí společný nákup zemního plynu.

Prostřednictvím společných nákupů se zájemci v prvním kole zapojili do jednání s dodavateli o kontraktech v objemu téměř 11 mld. metrů krychlových zemního plynu, v druhém kole dokonce o 1 mld. metrů krychlových více.

Cílem společných nákupů je koordinovat jednání členských států Evropské unie s externími dodavateli tak, aby si vzájemně nekonkurovali a tím způsobem vzájemně nezvyšovali cenu. Pozitivem může být také vliv EU, který může vést k dosažení lepších podmínek pro odběratele.

Společné nákupy probíhají tak, že se nejprve přihlásí zájemci z řad evropských společností o dodávky zemního plynu. Teprve poté se mohou přihlásit dodavatelé plynu a následně se nabídky s poptávkou spárují. Evropská unie pouze vytváří prostor k setkávání poptávky s nabídkou, ale neúčastní se obchodních jednání, která následují mezi společnostmi.

Účast v aukcích pro jednotlivé účastníky registrované v tomto systému sice není povinná, ale členské státy EU musí zajistit, aby odběratelé poptali alespoň 15 % z celkového objemu zemního plynu, který má daný členský stát povinnost před zimou uložit do zásobníků.

Společné nákupy probíhají na elektronické platformě PRISMA (AggregateEU). Jako dodavatelé se mohou účastnit společnosti z EU i mimo EU. Nemohou se ovšem přihlásit ruské společnosti.

Společných nákupů se zúčastnily také největší dodavatelé z České republiky. Jak informoval Ekonomický deník, na výzvu reagovaly již v prvním kole společnosti ČEZ, MND a Pražská plynárenská.