Příprava terminálu na LNG na německé Rujáně pokračuje, pro ČR může být výhodný

Berlín 16. srpna (zpravodaj ČTK) – Příprava terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na německém baltském ostrově Rujána je i přes odpor části veřejnosti a ekologických organizací v plném proudu, úřady již připravují povolení k výstavbě asi 50kilometrového propojovacího podmořského plynovodu mezi rujánským přístavem Mukran a Lubminem na pevnině. Společnost Deutsche ReGas, která bude terminál na objednávku německé vlády provozovat, poukazuje na to, že zařízení pomůže zajistit energetickou bezpečnost nejen Německa, ale také východním sousedům včetně Česka. Lubmin a Mukran proto v úterý navštívil český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka.

„To, jak projekt společnosti Deutsche ReGas v Mukranu pokračuje, na mě udělalo dojem. Doufám, že by to mohlo vyřešit dodávky plynu do střední Evropy včetně Česka,“ řekl o návštěvě Kafka.

Prohlédl si nejen přístav Mukran, ve kterém chce ReGas na žádost německé vlády provozovat dvě specializované lodě na opětovné zplynování LNG, ale také nedaleký Lubmin na pevnině. V Lubminu již ReGas zprovoznil jednu plovoucí jednotku na zplynování LNG. Tento terminál je ale čistě soukromý bez účasti státu.

Baltské terminály v Mukranu a Lubminu jsou pro Česko infrastrukturně výhodné. V Lubminu totiž ústí nyní nefunkční německo-ruský plynovod Nord Stream a z tohoto rozvodného bodu je možné plyn posílat do plynovodů OPAL a NEL. Produktovod OPAL vede plyn do Saska a odtud plynovodem Gazela do České republiky. NEL spojuje Lubmin s Dolním Saskem a tamním hlavním německým zásobníkem v Rehdenu.

To, že baltské terminály mají význam nejen pro Německo, ale také pro východní německé sousedy, zdůrazňuje i ReGas. Šéf společnosti Ingo Wagner ke Kafkově návštěvě v tiskovém prohlášení uvedl, že velvyslancova cesta jen ukazuje, jak je terminál na LNG naléhavě potřebný. Na počátku srpna uvedla společnost ReGas, že nabízená kapacita zplynování LNG v Mukranu je již obsazena.

Zařízení v Mukranu chce ReGas spustit během nadcházející zimy. Společnost již uvedla, že zplynování LNG bude zajišťovat speciální loď Transgas Power s roční kapacitou 7,5 miliardy kubických metrů zemního plynu. Společně s jednotkou Neptune, která je v Lubminu, budou mít baltské terminály roční kapacitu 13,5 miliardy kubických metrů zemního plynu.

Vznikající terminál na Rujáně však vyvolává kritiku nejen místních obyvatel, ale také německé ekologické organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH). Odpůrci tvrdí, že zařízení je zbytečné a že ohrožuje turistický ruch i přírodu.

I přes kritiku ale příprava terminálů pokračuje. Báňský úřad ve Stralsundu tento týden zveřejnil návrhy souhlasů pro výstavbu prvního úseku propojovacího podmořského plynovodu mezi Mukranem a Lubminem a pro přípojný bod v Mukranu. Zveřejnění návrhů souhlasů vyžaduje před vydáním povolení německý zákon o zrychlené výstavbě terminálů na LNG. Terminál v Mukranu do tohoto zákona zahrnuli němečtí poslanci v červenci.

S výstavbou terminálů na LNG začalo Německo loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska. Spolková vláda počítá celkem s pěti terminály se státní účastí. Prozatím byla uvedena do provozu dvě zařízení, a to v dolnosaském Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Další vzniknou ve Stade a opět ve Wilhelmshavenu. Pátou lokalitou je zmíněný Mukran s propojením do Lubminu.