Dovoz ruské ropy do Číny roste, země chtějí dále utužovat vztahy v energetice

Dovoz surové ropy z Ruska do Číny v posledních měsících značně roste, přičemž během února překonal hranici 2 milionů barelů denně, a dosáhl tak nového rekordu. Spolupráce Ruska a Číny v oblasti energetiky bude v následujících letech pravděpodobně nadále sílit, vazby by mělo posílit i setkání prezidentů zemí ze začátku tohoto týdne.

Poté, co export ruské ropy na západní trhy začaly v průběhu loňského roku omezovat sankce, začalo Rusko hledat pro svou ropu alternativní odběratele. Díky výrazným slevám, se kterou prodává svou ropu oproti jiným dodavatelům, tak začal prudce růst export především do Indie. Zatímco před ruskou invazí na Ukrajinu byla Indie marginálním kupcem ruské ropy, ke konci loňského roku se Rusko stalo největším dodavatelem ropy do země.

Podobná situace panuje i na poli rusko-čínských obchodních vztahů, kdy export ropy z Ruska do Číny začal v posledních měsících růst. Data čínského celního úřadu podle serveru S&P Global ukázala, že během února vzrostl dovoz surové ropy z Ruska meziročně o 42 % na rekordních 2,01 milionu barelů denně. Podíl Ruska na dovozu ropy do Číny tak vzrostl na téměř jednu pětinu, země rovněž vystřídala Saúdskou Arábii na pozici největšího dodavatele ropy do Číny.

K nárůstu dovozu ropy z Ruska přispěla i nižší cena ve srovnání s jinými dodavateli. Zatímco během letošního února dodávalo Rusko do Číny ropu podle tamního celního úřadu v průměru za 73,53 dolarů za barel, během února loňského roku průměrná cena činila 85,23 dolarů za barel. Pro srovnání, cena za dodávku ropy ze Saúdské Arábie činila letos v únoru v průměru 83,15 dolarů za barel.

Levná ruská ropa vytlačuje z čínského trhu dodávky z Afriky a Středního východu

Během letošních prvních dvou měsíců stoupl dovoz ropy z Ruska do Číny podle S&P Global meziročně o téměř jednu čtvrtinu na průměrných 1,95 milionu barelů denně, díky čemuž dosáhl podíl ruských dodávek na celkovém dovozu 18,7 %. Naopak dodávky ropy ze Středního východu a Afriky meziročně poklesly o 12,7, resp. 27,3 % na 5,15 milionu barelů denně a 989 tisíc barelů denně.

Největším tahounem růstu přitom byly dle S&P Global soukromé čínské rafinerie, které stály za více než polovinou dovozu ropy z Ruska. Největší objemy podle serveru dovážela společnost CNPC skrz ropovody v rámci dlouhodobého kontraktu s ruskou společností Rosněfť. K dalšímu růstu by přitom mohly přispět i čínské státní společnosti, a to na základě prohlubování spolupráce Číny s Ruskem.

Čína navyšuje dovoz nejen ropy, ale i uhlí a plynu

Ropa přitom není jediná energetická komodita, o kterou jeví čínští odběratelé vyšší zájem. Poté, co Evropská unie zakázala dovoz uhlí z Ruska, začal sílit odběr Číny. Rusko tak loni vyvezlo do Číny meziročně o 20 % více uhlí.

Rusko rovněž postupně navyšuje vývoz plynu plynovodem Síla Sibiře, kdy na začátku tohoto týdne dosáhl denní tok plynovodem nového rekordu. Do roku 2025 by se přitom měl export plynovodem více než zdvojnásobit na 38 miliard metrů krychlových ročně. Země rovněž diskutují o vybudování nového plynovodu, Síla Sibiře 2, jehož roční přepravní kapacita by měla činit 50 miliard metrů krychlových.

Na rozdíl od ropy či uhlí Rusko zatím nemůže jednoduše přesměrovat zemní plyn původně určený pro Evropu, jelikož ložiska zásobující plynovody vedoucí do Evropy nejsou vzhledem k velké vzdálenosti propojena s infrastrukturou pro export plynu do Číny.