Financial Times: Rozmach elektromobilů dělá vrásky ropným korporacím
Když ve Spojených státech koncem 19. století odstartovala těžba ropy, benzin byl považován za zbytečný vedlejší produkt petroleje. Změnu přinesla hromadná výroba automobilů. Symbióza mezi ropou a auty, která přetvářela společnost, začíná o sto let později drhnout, píše list Financial Times.
Nedávné oznámení Británie a Francie, že do roku 2040 plánují vydat zákaz prodeje automobilů poháněných benzinovými a naftovými motory, umocnilo nutnost zodpovědět dvě kritické otázky, které řeší ropný průmysl: přinesou elektromobily (EV) pokles poptávky po ropě a pokud ano, kdy?
Představitelé předních světových ropných společností už některé odpovědi nabídli. Výkonný ředitel Royal Dutch Shell Ben van Beurden výzvu, před níž ropné firmy stojí, nezpochybňuje. Prospektoři podle něho musí být náročnější ve výběru, jaká ropná pole rozvíjet. Konkurenceschopná zůstanou jen ta nejlevnější a nejproduktivnější.
Pokud dojde na nejoptimističtější scénář EV, poptávka podle van Beurdena dosáhne vrcholu koncem 20. let. To ale musí přijít „mnohem agresivnější“ politické kroky v oblasti změny klimatu, a také rychlejší inovace v technologii baterií, než dosud.
Řada jiných však předpokládá, že přechodné období bude trvat podstatně déle. ExxonMobil soudí, že poptávka po ropě poroste až do 40. let, byť pomalejším tempem.
Který z těchto scénářů bude pravdivější, záleží na mnoha faktorech, z nich nejvýznamnější je budoucnost osobních automobilů. Ty se podle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) podílely v roce 2015 na světové poptávce po ropě 26 procenty, což je víc než podíl letecké a lodní dopravy a petrochemického průmyslu dohromady.
Stejně jako politické přísliby odklonu od benzinových a naftových automobilů je důležitá angažovanost výrobců automobilů.
Společnost Volvo v červenci oznámila, že všechny její modely budou na elektrický nebo hybridní pohon od roku 2019. Tesla zintenzivnila úsilí proniknout na masový trh. Uvedla na něj Model 3 za cenu od 35.000 dolarů, což je její první automobil pro běžného spotřebitele.
O budoucnosti ropného průmyslu však nebudou rozhodovat automobilky v Británii nebo Francii. Zatímco v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se má poptávka po ropě v letech 2015 až 2040 snížit o téměř 12 procent, v ostatním světě má podle IEA o 19 procent stoupnout.
Koncem tohoto období bude 60 procent světové poptávky po ropě pocházet právě ze států mimo OECD.
Spalovací motory tak čeká mnohem delší život v rozvojovém světě, kde se trh osobních automobilů rozvíjí nejrychleji.
„Stále máme méně vyspělé ekonomiky, které se neumí jen tak přepnout na EV, protože nemají ani dostatečnou infrastrukturu a ani na to nejsou dost bohaté,“ prohlásil van Beurden.
Šéf BP Bob Dudley označil rozvoj EV za nevyhnutelný, avšak konvenční osobní automobily budou na našich silnicích podle něho dominovat ještě celá desetiletí.
„Předpokládáme, že v roce 2035 bude na silnicích 100 milionů EV. I kdyby to bylo dvakrát tolik, pořád zde budou dvě miliardy konvenčních aut,“ řekl.
Zhruba stejnou prognózu zveřejnila společnost Goldman Sachs, podle níž podíl EV vzroste z 0,2 procenta v roce 2016 na pět procent v roce 2030.
Pokles poptávky po ropě ze strany osobních vozů může kompenzovat nákladní a letecká přeprava, pro níž je přechod na alternativní paliva obtížnější. Trvalým odběratelem pak bude petrochemický průmysl.
A jak prohlásil šéf saúdskoarabského státního energetického gigantu Aramco Amín Násir, historie nás učí, že navzdory úbytku podílu zavedeného paliva na trhu v absolutních číslech poptávka po něm stoupá. Příkladem může být uhlí v průběhu 20. století.
Podle některých analytiků je ale tento pohled na věc zcela mylný. V případě, že se Číně a Indii podaří zdokonalit výrobu baterií, rozvojový svět se může stát katalyzátorem trhu EV.
Čína je už dnes největším odbytištěm elektromobilů a výrobu baterií začíná díky stlačování nákladů ovládat obdobným způsobem, jako se jí to podařilo se solárními panely.
Analytik výzkumné společnosti Trusted Sources Kingsmill Bond soudí, že bod zlomu, kdy se náklady na EV dostanou na úroveň konvenčních vozů, nastane počátkem 20. let.
Předpovědi si odporují, každopádně ropné společnosti musejí řešit strategické dilema. Měly by se po vzoru tabákových firem nyní soustředit na maximalizaci návratnosti svého zanikajícího podnikání, anebo by měly zariskovat a mohutně investovat do obnovitelné energie?
Ropný sektor tyto otázky teprve začíná řešit. Shell hodlá do alternativní energie dávat až jednu miliardu dolarů ročně. To je sice jen zlomek celkových kapitálových výdajů dosahujících až 30 miliard dolarů, ale firma je připravena sumu v případě potřeby rychle zvýšit.
Jakkoli poptávka po ropě zřejmě klesne, s růstem populace svět potřebuje stále více energií. Globální poptávka po nich se podle IEA zvýší do roku 2040 o 30 procent.
Ropné společnosti tak mají příležitost – a současně jsou pod tlakem – zalovit v ostatních oborech energetického sektoru. Většina investuje do zemního plynu v naději, že je čistější než uhlí nebo ropa.
Je otázkou, zda by tyto firmy neměly diverzifikovat činnost směrem k obnovitelné energii. BP po roce 2000 investovala osm miliard dolarů do větrných a solárních elektráren a do biopaliv, ale většinu z této sumy nakonec odepsala.
Společnost Total nedávno vložila 2,5 miliardy dolarů do výroby akumulátorů a do solárního sektoru, Royal Dutch Shell zase buduje větrnou farmu v dánských pobřežních vodách a ve svých čerpacích stanicích instaluje nabíjecí stojany pro EV a vodíkové stojany pro hybridní auta.
Jak konstatoval představitel firmy Ben van Beurden, nová paliva znamenají novou příležitost, ve středně až dlouhodobém horizontu bude obnovitelná energie rozhodně mezi podnikatelskými aktivitami firmy.
Mohlo by vás zajímat:
Pokud se na to podíváme z globální spotřeby ropy , růstu dopravy atd. Pak žádná el. mobilita v osobních vozech nemůže zastavit růst poptávky po ropě. Růst poptávky po ropě způsobí zejména nákladní doprava v chudších zemích, které mají ambice dostat se do skupiny středně vyspělých zemí - Indie , Vietnam , Barma atd. a pak dnes už středně vyspělá Čína , která se chce dostat do skupiny těch nejvyspělejších zemí na světě a v roce 2040 tam zcela určitě bude patřit. Tyto země dnes reprezentují většinu lidstva a jejich poptávka po ropě poroste. půl miliardy lidí v Asii dnes žije primitivním životem bez el. energie, jenže jejich země zažívají každoroční růst 6 a více procent HDP a průmyslová výroba roste dvojciferným tempem. Za 20 let HDP v jižní a JV Asii vzroste až 4 násobně To si vyžádá ohromný růst poptávky po nákladní dopravě, která je základ moderní ekonomiky a tedy po ropě. EV spíše než ukončení ropného věku způsobí pravý opak jeho prodloužení , protože zasáhnou jen jeden sektor spotřeby ropy a sníží tím růst poptávky po ropě. Producenti ropy jako je Saudská Arábie nebudou muset tolik investovat , aby udrželi růst produkce a tím i cenu ropy na zajímavé úrovni pro své zákazníky, výsledkem tohoto vývoje bude pomalý růst poptávky a ropa za přiměřenou cenu. Změnit to může pouze přelomový vynález nové baterie na jiné bázi než je lithium , protože to má příliš nízkou teoretickou kapacitu a musí toho být na zemi velké množství. Taková baterie pro nákladní automobil by musela mít kapacitu ideálně 2MWh . To by umožnilo jet kamionu po dálnici bez nutnosti nabíjet nezávisle na počasí průměrnou rychlostí 100km za hodinu nejméně 20 hodin. Taková baterie na bázi lithia , která se dnes montuje do aut by vážila 20 tun + další hmotnost auta by způsobila, že 30 tunový kamion by nic neuvezl. Pokud se na to podíváme z hlediska historie , pak před 35 lety měly baterie zhruba 4x vyšší hmotnost než ty dnešní moderní. Pokud bychom řekli , že konkurenceschopný kamion může vést baterii max 3 t těžkou , potřebujeme zlepšit baterie 6.5x. Pokud by šel vývoj stejně rychle jako dříve trvalo by 57 let než by kamiony byly EV. Nicméně objem peněz investovaných do vývoje bude nejméně 3 x větší než v minulosti proto odhaduji, že takové baterie budou k dispozici tak za 20 let. Což je ovšem neprojeví na poptávce po ropě do roku 2040. Pokud se to nepodaří , pak bude ropa postupně vyčerpána až její roli převezmou syntetická paliva - není problém je vyrábět , jsou ale dražší než ropa.
Ve hře je stále ještě vodík a vodíková nákladní doprava, na to bychom neměli zapomínat, sice se v tom oboru zatím nic moc neděje, ale je to také jedna z možností. Navíc vzhledem k tomu že Čína je pořád lehce totalitní, tak může nařídit přesun ze silnic na železnici, to také nepodceňujme, také vodní dopravu... Tam už na tom jsem lépe, ale tahat cca 110 kg vodíku je pořád dost. Bylo by třeba aby se snížila cena palivových článků a mírně klesla cena vyrobeného vodíku. Zatím jsme na 100€/MWh, ve vodíku, u benzínu je to nějakých 115€/MWh, ale zase u vodíku je potenciálně o 20 % vyšší účinnost. Pokud se použijí palivové články. Podle mne dost toto ovlivní ten německý vodíkový motorák. Pokud se podaří snížit cenu vodíkového pohonu nebo paliva, tak to bude použitelná alternativa. Bohužel vodík je v čisté formě ideální trhavina, kdysi jsem si našel nějaké tabulky, Semtex je proti jeho vlastnostem žabař.
Ano vodík je jedno ze syntetických paliv, jeho hlavní nevýhoda je to, že má malou molekulu vodíkové palivové systémy není snadné udržet těsné. Lepším kandidátem syntetického paliva je umělý zemní plyn - lze vyrábět ze vzduchu a energie nebo stejným způsobem lze vyrábět umělou naftu. Cesta k těmto palivům může být stejně krátká jako dlouhá. Krátká proto ,že se státy závislé na dovozech ropy a plynu mohou rozhodnout se této závislosti zbavit a dlouhá proto, že zemního plynu je na více než 200 let současné spotřeby a bude pravděpodobně vždycky levnější než syntetická alternativa. Další věc je tak, že dovozci energií nedováží tyto jen kvůli nedostatku energie na vlastním území , ale také z důvodu odmítání těžby surovin místní populací , syntetická paliva je nutno vyrábět pomocí energie , která se musí z něčeho vyrobit a je bláhové si myslet , že zdroje jako FV panely nebo vítr , které dnes zabezpečují 1% spotřeby lidstva mohou nahradit řádově desítky procent spotřeby, které dnes představuje ropa - a to je problém i u EV z něčeho se ty baterie musí nabíjet. Zatím je situace taková že el. energie zabezpečuje velkou menšinu spotřeby energie - méně než 1/5. Nemá smysl šetřit ropu v autech , když s ní je vytápěna 1/3 německých domácností a k její náhradě například tepelným čerpadlem není třeba žádné baterie. Stejně tak výroba el. energie z plynu pro el. mobilitu je nesmyslná, když lze efektivně v autě pálit přímo zemní plyn. A pokud bychom chtěli šetřit ten opět je nutno začít u budov , kde lze přejít k jiným způsobům vytápění bez baterií. Z této čisté logiky lze dojít k závěru, že energetický sektor je mnohem provázanější než by se zdálo . Bude trvat ještě desítky let než bude ropa vytlačena z vytápění budov a přitom tam je její náhrada relativně snadná. Náhrada zemního plynu není možná ani v řádu desítek let protože se používá ve všech sektorech a nikde neustupuje - je tím , čím byla ropa před 45 lety. Pokud by se dnes začal plyn nahrazovat trvalo by 50 let než by zmizel alespoň z výroby el. energie. Umělá paliva pro dopravu, mají smysl jen v případě , že klasická paliva jsou již jinde v energetice nahrazena a jsou proto hudbou vzdálené budoucnosti.
Dovolím si jen doplnit informaci ke spalování plynu v autech - účinnost CNG motoru jsem nenašel, ale divil bych se, pokud by byla výrazně vyšší než u klasických aut, kde se uvádí 15-25%. Řekněme ale třeba 30%.
Účinnost nejmodernějších turbín Siemens dosahuje 63%, => ztráty: 10% přenos, 10% nabíjení, 10% baterie => 63%*0.7=44%. Energeticky skoro o 1/3 více. Navíc se elektromobily snaží nebrzdit, ale rekuperovat, což opět nějakou energii přidá. Vše k elektromobilům se bude zlepšovat a i Siemens dle nedávného článku brzo nějaké to % přidá, do spalovacího motoru nikdo oficiálně investovat nebude...
No takhle to zní dobře, až na to, že většina elektřiny ze dnes vyrábí s účinností kolem 33 % a pak ty Vaše počty poněkud nevychází. Samozřejmě záleží, o které zemi se bavíme. V Norsku určitě super, v Polsku je elektromobil daleko horší než diesel.
Otázka jestli se snáze srazí cena syntetického zemního plynu ze 170€/MWh (těžený je hluboko pod 50€/MWh, pokud se pamatuji), na něco rozumného, nebo jestli bude menší problém vyrobit třeba na bázi uhlíku "tkaninu" která bude pro vodík neprostupná, nebo málo prostupná, nebo jestli se vyplatí jej držet v kapané formě... je toho víc, co je třeba uvažovat.
Dle mého soukromého názoru se k syntetickým palivům budeme muset dostat dříve než se nám podaří fosilní paliva plně nahradit v energetice. Minimálně v EU dost hrozí že pro rostoucí závazky OZE budou růst přebytky, teď v nejbližší době bude ještě možné nějak tento přebytek umořit pomocí podmořských kabelů, nebo i pevninských linek, ale ze střednědobého hlediska bude třeba buď část OZE odpojovat, nasadit akumulaci, nebo ji právě využít k dotované výrobě vodíku. To bude ale záležet na tom kam se podaří dostat s cenou FVE a VtE, jestli to bude ve velké míře 40€/MWh, nebo lépe 30€/MWh, nebo ještě méně.
Hrozně bude záležet na tom jak se budou OZE chovat po finanční stránce, jak se pohna vodíková technologie, je toho hodně. Pokud bude efektivní pro OZE při udržení ceny třeba 45€/MWh s postupem času omezovat koeficient využití, což ale povede k pokrytí větší plochy pod křivkou protože bude možné v síti mít více zdrojů, pak pro ně bude i efektivní vyrábět při nízkých cenách vodík kdy se zase jejich koeficient využití zvýší.
Popravdě si trochu připadám že se naše doba musí podobat té když se přecházelo z uhlí a svítiplynu na benzín a elektřinu.
Elektromobilita je jednak objektivní tlak tam, kde je nadmíra osobních aut a tudíž nedýchatelno (což se ale neřeší v širších souvislostech) a je i významný marketingový trik ke zvýšení ceny osobního auta.
Já bych ten vodík propagoval snad jen do vlaků. 1) je tam úplně jiný poměr užitné a pohotovostní hmotnosti, můžete nádrže "opancéřovat", 2) vlak nikam nenasměrujete do davu lidí.
Nákladní a osobní dálková doprava by podle mého měla jezdit co nejvíce na CNG (výhledově vyrobeného z čistých bezemisních zdrojů), aby jeho bilance vůči atmosféře byla 0) .
Do městské a příměstské dopravy se nic lepšího než elektroauta nenajde, lokální emise a vjezd do podzemí je bezproblémový .
Syntetická nafta je nešťastné řešení, protože něco tak hustého jako nafta vždy spálíte hůře (s větším množstvím škodlivin) než plynné palivo.
Staré benzínové piksly předělávat na LPG, protože je šetrnější nevyrábět nové auto, když už je šedá energie dávno vložena do staršího. Ovšem toto je jen přechodné řešení, LPG jinak než ve fosilní verzi osobně neznám...
Výborně napsáno. Já bych jen ještě přidal neutuchající tlak na snižování spotřeby. Už jen v "blbém" odlehčení a aerodynamice vozidel je gigantický potenciál energetických úspor. Jsem velký fanda do uhlíkových kompozitů.
Že by návrat laminátu a bakelitu :-)
Jinak samozřejmě základ je napálit pořádnou daň na SUV, tím bych začal jako prvním krokem. Pokud chceme zachraňovat planetu tak nevidím důvod, proč takové obludy vůbec pouštět do měst.
Akorát, že ten současný "bakelit a laminát" má podstatně lepší odolnost vůči nárazu než ocel. Tihle dnes dodávají BMW.
To byl samozřejmě vtípek, nemusíte mě hned za každou cenu uzemňovat :-).
Jinak ovšem bezpečnost aut spočívá na odolnosti vůči nárazu jen částečně - tam kde nechceme, aby deformace poškodila obsah kabiny, ale jinde je právě naopak úplně nežádoucí, protože je v deformacích potřeba zmařit energii a to stále umí nejlépe muchlající se plech.
Není problém dnes postavit auto odolné vůči nárazu. V takovém autě by ovšem i při malé rychlosti nárazu posádka zemřela a auto by zůstalo nepoškozené, což zjevně není účel, který výrobci sledují.
Myslím, že plechy se také lépe recykluji než pojiva a uhlíková vlákna.
Nojo laminátky jsou jedny z designově podařenějších mašin. :)
Ono by proti SUV stačilo kdyby se z toho přestala dělat móda, jenomže v amerických seriálech jen tak nepřesednou do nějakých malých smartů a podobně a chtě nechtě i v Evropě tyto seriály ovlivňují trendy.
Asi z toho důvodu se už pár let uplatňuje vysokopevnostní tenkostěnná ocel a některé automobilky předvedly při poslední generační obměně hmotnostní skok zhruba 100kg směrem dolů . Docilují toho např. i takovými detaily , jako že kola jsou upnuty na 4, nikoliv 5 šroubů a podobně.
Donedávna rostla hmotnost modelů díky stále větším nárokům na bezpečnost při nárazu (a ve statistikách Česka se to ale pozitivně projevilo, dokonce klesl počet usmrcených osob pod 1000 lidí v roce 2009, v roce 1989 1000ku překročil) .
Hloupá je ta móda SUV s geneticky zakódovaným velkým čelním odporem.
Možná je dobré říci, že co se za posledních 20 let ušetřilo na konstrukci, o to jsou dnes auta v průměru větší hlavně díky nesmyslné módě SUV, které se výrobci přizpůsobují. Takže výsledek je víceméně v průměru nula, neboli klasický rebound efekt.
Souvislostí s bezpečností si tedy moc jist nejsem, tam je to spíš o myšlení než o dalším materiálu a zvýšení hmotnosti. Ono totiž čím je auto lehčí, tím je automaticky bezpečnější, protože při nárazu "obsahuje" méně energie, která se musí nějak "vybít". Klasický žigulík byl z dnešního pohledu téměř pancéřový vůz, ale bezpečnost nijak úžasnou neměl.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se