Norské firmy letos plánují snížit výdaje na těžbu ropy a plynu o šest procent

Firmy zabývající se průzkumem těžby ropy a zemního plynu u norského pobřeží plánují v letošním roce snížit výdaje zhruba o šest procent na 256 miliard norských korun (527 miliard Kč). Důvodem je, že několik velkých projektů se blíží ke konci a tempo zahájení nových projektů zpomaluje. Ve výroční zprávě to dnes uvedl norský státní úřad Sokkeldirektoratet, který má na starosti správu norského kontinentálního šelfu. Částka je sice meziročně nižší, avšak stále je to více, než kolik firmy ročně vynakládaly v předchozím desetiletí.

Průzkumné aktivity realizované v loňském roce přinesly podle státního úřadu nejlepší výsledky od roku 2021. Součástí těchto aktivit byla mimo jiné kampaň společnosti Aker BP, v jejímž rámci byly na norském kontinentálním šelfu vyvrtány tři nejdelší větve vrtů, nejrozsáhlejší z nich měl délku téměř 11 kilometrů. Úřad zároveň uvedl, že v letošním roce očekává vyhloubení přibližně 40 průzkumných vrtů.

Zatímco těžba ropy a zemního plynu by do konce desetiletí měla zůstat na stejné úrovni, nedostatek investic způsobí v příštích letech významné zmenšení tohoto odvětví, dodal úřad.

"Mnoho projektů se v současnosti realizuje, mnoho projektů pak bude dokončeno v nejbližších letech a bude připraveno zahájit produkci," řekl agentuře Bloomberg ředitel státního úřadu Torgeir Strodal.

"Nejdůležitější věcí do budoucna je, aby byla přijata nová investiční rozhodnutí," dodal.

Těžba ropy v Norsku loni stoupla zhruba na 670 milionů barelů ropného ekvivalentu, což byla nejvyšší hodnota od roku 2009. Růst podpořilo zejména ložisko Johan Castberg společnosti Equinor ASA v Barentsově moři a projekt Balder X firmy Var Energi ASA v Severním moři. Těžba ropy v Norsku dosáhla vrcholu už na začátku 21. století, řada významnějších objevů v uplynulém desetiletí ale přispěla ke zpomalení dlouhodobého poklesu produkce.

Investice v posledních letech podpořily daňové úlevy v době pandemie, což způsobilo, že v roce 2022 bylo předloženo obrovské množství investičních plánů. Oživení činnosti a omezená kapacita dodavatelů a prodloužení životnosti řady polí však způsobily růst nákladů, upozornil státní úřad.

Norsko loni prodalo 120 miliard metrů krychlových zemního plynu. To bylo o něco méně než v předchozím roce. Těžilo se tam celkově na 97 polích, rozsáhlé pole Troll mělo na celkovém objemu těžby zhruba třetinový podíl, dodal úřad.