Dražší plyn, dražší elektřina: Uzavření Hormuzu nemá v poslední době obdoby, říká Tomáš Plocek

Současné napětí na Blízkém východě znovu připomnělo, jak silně jsou energetické trhy citlivé na geopolitické otřesy. Konflikt kolem Íránu v posledních týdnech výrazně zvýšil rizikovou přirážku u ropy, zemního plynu i elektřiny a vyvolal otázky, zda jde pouze o krátkodobou reakci trhu, nebo o začátek delšího období vyšší volatility.

Jak se současná situace může promítnout do cen energetických komodit? Jaké scénáře sledují obchodníci na trzích a jaké dopady mohou případné cenové výkyvy mít pro evropské spotřebitele i průmysl? Podle Tomáše Plocka ze společnosti E.ON Česká republika může být cestou i dekarbonizace. V rozhovoru pro web oEnergetice.cz uvádí, že vysoká volatilita a náklady na řešení energetických krizí mohou investice do nezávislosti ukázat v příznivějším světle.

Aktuální napětí kolem Íránu znovu vrátilo na trh výraznou geopolitickou rizikovou přirážku. Je podle vás současný růst cen ropy a plynu hlavně krátkodobou nervozitou, nebo začátkem delšího období vyšší volatility?

Vidím aktuální situaci jako pokračování obtížné energetické situace, kterou vlastně odstartovala už ruská invaze na Ukrajinu. V jejím důsledku se kvůli diverzifikaci vybudovaly terminály na LNG. Nyní pociťujeme dopady většího zapojení evropského trhu do globálního trhu s LNG, který je volatilnější, než jsme bývali zvyklí. Uzavření Hormuzského průlivu je samozřejmě extrémní situace, která v poslední době nemá obdoby.

Evropský plyn reaguje na dění na Blízkém východě velmi citlivě. Je dnes podle vás právě zemní plyn komoditou, přes kterou se geopolitické riziko do evropské energetiky přenáší nejsilněji?

Zemní plyn reaguje velmi citlivě kvůli tomu, že role Kataru a jeho závislost na průchodnosti Hormuzského průlivu je zásadní a mnohem větší, než je tomu například v případě ropy. Je podle mě logické, že plyn reaguje velmi citlivě, když neexistují jiné terminály, které by umožnily vývoz většího množství plynu mimo Hormuzský průliv.

Do jaké míry může současná situace ovlivnit ceny elektřiny v Evropě a v Česku? Je už nyní vidět, že dražší plyn znovu zdražuje i elektřinu na krátkodobých i dlouhodobějších kontraktech?

Ceny zemního plynu jsou dlouhodobě důležité pro stanovení ceny elektřiny v Evropě. Tak, jak postupně rostou ceny kontraktů na zemní plyn pro další roky, vidíme, že se přelévají i do velkoobchodních cen elektřiny a to nejen pro nejbližší měsíce, ale už i pro další roky.

Ropa je tradičně první komoditou, na které se podobné krize projeví. Myslíte si, že tentokrát může být paradoxně větším problémem pro Evropu spíš plyn a elektřina než samotná ropa?

Zdražují všechny energetické komodity - ropa, plyn, elektřina - a je jasné, že je to problém nejen pro Evropu, ale přinejmenším ve stejné míře i pro ostatní části světa, které je dovážejí. Paradox spíše spatřuji v tom, že situace dopadá méně na země, které jsou nezávislé na dovozech energie nebo ji dokonce vyvážejí, jako například Spojené státy nebo Rusko.

Jak by se podle vás případné delší trvání konfliktu promítlo do běžných cen pro odběratele v Česku?

Dlouhodobější konflikt by způsobil, že ceny zemního plynu i elektřiny by musely vzrůst na úroveň, která by snížila spotřebu těchto komodit. Spotřeba energií v domácnostech byla dlouhodobě považována za cenově necitlivou, nicméně v posledních letech jsme se bohužel naučili, že při cenách zemního plynu kolem 100 EUR/MWh začnou domácnosti šetřit. Při dlouhodobějším konfliktu se k podobným úrovním můžeme dostat.

Může současné napětí změnit i dlouhodobější uvažování o energetickém mixu v Evropě? Jinými slovy: vrací geopolitika znovu do hry argument energetické závislosti nebo naopak posiluje diskuzi o potřebě dekarbonizace?

Podle mého názoru jsou ty dvě otázky v podstatě propojené. Evropa není a nebude soběstačná ve fosilních palivech. Pokud se tedy bavíme o zvyšování nezávislosti, samozřejmě se bavíme i o dekarbonizaci. Vysoká cenová volatilita a náklady na řešení energetických krizí mohou investice do nezávislosti ukázat v příznivějším světle.

Jak podle vás současná situace mění chování obchodníků na energetických trzích? Vidíte v posledních týdnech větší snahu zajišťovat ceny dopředu a omezovat riziko, nebo naopak více spekulativních pozic, které sázejí na další růst volatility na trzích s ropou, plynem a elektřinou?

Nesleduji velikost spekulativních pozic, nicméně můj odhad je, že jejich velikost se spíše snižuje. S volatilitou roste riziko, a to u některých hráčů nutně vede k zavírání ztrátových pozic. U těch, kteří jsou na správné straně, zase rychlý výdělek může vést ke snaze si ho pojistit.

A jedna méně tradiční otázka: neukazuje současná situace, že trh dnes možná více než fyzický nedostatek komodit oceňuje nejistotu samu o sobě? Není právě cena strachu jednou z nejdůležitějších „komodit“, kterou dnes energetické trhy obchodují?

Světová ekonomika je založená na průběžných dodávkách energie. Naštěstí nejsme v situaci, že by byl fyzický „nedostatek“ komodit. Můžeme si rozsvítit, zatopit nebo natankovat. Nejistota ohledně toho, jak budou tyto základní komodity cenově dostupné byla a je součástí cen dlouhodobějších kontraktů.

Tento strach ale může působit oboustranně. Není to například tak dávno, co jsme se kvůli světové pandemii obávali, že energie nikdo nespotřebuje a viděli jsme vlivem obav naopak extrémně nízké ceny komodit.