COP26: Několik signatářů, včetně Polska, přislíbilo phase-out uhlí nejpozději ve 40. letech
Koalice velkých světových ekonomik, některé finanční instituce a organizace přislíbily odklon od uhlí během 30. respektive 40. let tohoto století. Polsko, jako jeden ze signatářů, několik hodin po podpisu oznámilo, že využívání uhlí ukončí do roku 2049.
Na klimatické konferenci COP26 v Glasgow bylo několika státy a zástupci soukromého sektoru podepsáno prohlášení o postupném útlumu uhlí a financování fosilních paliv. Velké ekonomiky odklon od uhlí přislíbily během 30. let 21. století a ostatní během 40. let.
Součástí prohlášení je také příslib ukončit vydávání nových povolení pro uhelné elektrárny, ukončit jejich výstavbu a ukončit přímou podporu.
Stanovisko bylo podepsáno například Ázerbájdžánem, Belgií, Kanadou, Francií, Německem, Slovenskem, nebo Španělskem. Austrálie se na poslední chvíli rozhodla stanovisko nepodepsat, protože podle jejích zástupců jsou stanovené lhůty příliš přísné.
Již v květnu 2021 státy G7 přislíbily, že jejich elektroenergetické sektory budou v 30. letech 21. století klimaticky neutrální. Už tento příslib obsahoval závazek ukončit do konce roku 2021 finanční podporu uhelným elektrárnám z veřejných peněz.
Tento krok byl vítaný zejména v případě Japonska. Z uhlí se v Japonsku v roce 2020 vyrobilo zhruba 29 % elektřiny. Zároveň je tato země považována po Číně za druhého největšího podporovatele uhlí.
Polsko oznámilo uhelný phase-out do 2049
Jedním ze signatářů stanoviska COP26 bylo i Polsko. To již nicméně potvrdilo, že má v plánu vyrábět z uhlí energii až do roku 2049. Polsko se již několik hodin po podepsání nechalo slyšet, že se nepovažuje za velkou ekonomiku a spadá tedy do druhé „kategorie“, která přislíbila phase-out uhlí během 40. let tohoto století.
Rok 2049 souhlasí s termínem, na kterém se dohodla polská vláda a zástupci hornických odborů pro uzavření uhelných dolů.
„Transformace v nadcházejících letech musí být především plánovaná a spravedlivá,“ uvedla Anna Moskwová, ministryně klimatu a životního prostředí.
Některé environmentální nevládní organizace ovšem tento postoj Polska rozporují. Podle nich Polsko spadá mezi velké ekonomiky a mělo by přestat využívat uhlí už o dekádu dříve.
Mohlo by vás zajímat:
No já bych slíbil ukončení uhlí hned potom, co budou vybudovány dostatečné bezemisní kapacity pro kontinuální zásobování obyvatelstva energií.
Takže pokud se postaví do 2030, tak bych odstavil 2030. Jediné co brzdí řešení jsou peníze. Takže bych spočítal jaká je spotřeba v daných měsících, naplánoval stavbu potřebných bezemisních zdrojů a rozjel to.
Jen je škoda, že jediné technologie, které reálně existují a poskytnou potřebné kontinuální zásobování jsou jaderné elektrárny. Bezemisně fungovat spalováním plynu 4 měsíce v roce není bezemisní, je to jen alibismus. A technologie P2G a P2L jsou všechny jen ve fázi prototypů - takže se u nich nějaké velké rozšíření do 2030prostě nedá čekat.
Na základě chybných předpokladů lze dokázat cokoliv. Ale jak chcete docílit toho, aby se v EU provozovalo náhlých 400 GW jaderných elektráren, nebo i více netuším. Stejně netuším jak zařídíte, konstantní spotřebu. Nebo plánujete pár set GW navíc jako špičkové zdroje?
A ono je snad v Evropě v provozu 400 GW uhelných elektráren, že by je mělo nahradit 400 GW jaderných elektráren, nebo jak jste na tohle číslo přišel? Stejně tak netuším, proč by byla potřeba konstantní spotřeba. To jako chcete tvrdit, že jaderné elektrárny musí jet stále na 100 % a nejde žádnou vypnout nebo snížit jí výkon?
Pan Omega prohlásil, že OZE možno zanedbat. Takže nějak musí zajistit bratru 2800 TWh/rok výroby. To je 350 GW JE s ~90% koeficientem využití, Zaokrouhlil jsem to na 400, protože budou muset tlumit výkon, každou noc, a na jaře a velkou část léta. a navíc fandím EV a tepelným čerpadlům.
To snižování výkonu má (jak jistě víte) taky svoje meze. A nějaké vypínání na půl roku ty JE taky pěkně prodraží.
Však se podívejte do Francie, velkou část roku mají nerudovský problém - "kam s ní", aby během špiček spotřeby potřebovali ~40 GW pružné nejaderné výroby.
Kam s ní? To je jednoduché, pokud musí kvůli oze vniknout programy na vyrobu umělých paliv, které se v době nad výroby OZE spustí, můžeme tyto továrny/měnírny postavit blýzko JE. Problematická regulace jádra vyřešena a přišli s ní sami OZAci.Super.
1. 350 GW není až tak moc na celou evropu.
2. Chemický průmysl potřebuje obrovské množství vodíku, který se dnes vyrábí z plynu, tak by se vyráběl elektrolýzou.
3. Syntetická paliva zatím mají efektivitu převodu energie-> palivo pod 20%
Mít hodně energie tak jsem schopen dekarbonizovat výrobu železa, hnojiv atd....
Je hezke, ze vas tak trapi problem "kam s ni", ale problem "kde vzit" je v pohode.
Ať to čtu jak to čtu, nikde tam nevidím nic o tom, že "OZE možno zanedbat". Takže jste si to vymyslel a teď tu stavíte slaměné panáky.
To snižování výkonu má podobné technické meze jako mají technické meze ty uhelné elektrárny, takže skutečně není potřeba žádných "pár set GW navíc jako špičkové zdroje".
Přesně, podívejme se do Francie, kde "Foratom nicméně uvádí, že Francie je schopna zvýšit či snížit výkon všech svých jaderných elektráren o 21 tisíc megawattů za méně než půl hodiny."
oenergetice. cz/jaderne-elektrarny/flexibilita-jadernych-elektraren-sance-zastance-atomu
Ten "nerudovský problém" je jen ve vaší hlavě, protože marginální náklady všech francouzských jaderných elektráren jsou samozřejmě hluboko pod marginálními náklady všech fosilních zdrojů v Evropě, takže nemají nejmenší problém tuto elektřinu prodat u kteréhokoliv ze svých mnoha sousedů, když nasytí poptávku doma.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se