Do západní Evropy dorazila další vlna veder, jak červnová vlna ovlivnila trhy s elektřinou?

Rekordní vlna veder, která v červnu zasáhla velkou část Evropy, výrazně rozkolísala velkoobchodní trh s elektřinou. V Maďarsku velkoobchodní cena elektřiny vzrostla na 18měsíční maximum a způsobila nárůst cen i v sousedním Srbsku a Rumunsku. V Německu byly zaznamenány jedny z nejvyšších cen elektřiny v historii. Podobné výkyvy hlásily i Belgie, Nizozemsko, Dánsko a Polsko, zatímco francouzská EDF musela kvůli teplé říční vodě omezit téměř 12 % výkonu jaderných elektráren.

Vlna veder, která v červnu postupně zasáhla téměř celý kontinent, měla v různých zemích podobný scénář. Teploty se ve velké části Evropy vyšplhaly hluboko nad sezónní průměry – ve Francii naměřili až 44 °C, v Německu přes 40 °C, v Maďarsku se teploty blížily 40 °C a Velká Británie zaznamenala nový červnový rekord 38 °C. Extrémní horko zvýšilo poptávku po chlazení, zatímco zároveň omezovalo dostupnost tepelných a jaderných zdrojů kvůli rostoucím teplotám říčních vod potřebných pro chlazení elektráren.

Druhým společným faktorem byl nedostatek větru. Nízký výkon větrných elektráren v kombinaci s vysokou poptávkou po chlazení vyhnal takzvanou reziduální zátěž, neboli spotřebu elektřiny nepokrytou obnovitelnými zdroji energie, výrazně nad obvyklé hodnoty, a to nejen v Německu, ale napříč celým středoevropským regionem.

Výsledkem byly velkoobchodní ceny elektřiny přesahující 500 EUR/MWh hned v několika zemích současně a v jihovýchodní Evropě dokonce až nad 1 000 EUR/MWh.

Německo a Benelux: Kombinace slabého větru a omezení francouzské výroby

První výrazná cenová vlna přišla již 23. června. Na německém denním trhu dosáhla nejvyšší cena 615 EUR/MWh, což představovalo rekord od zavedení 15minutového obchodování. Ještě vyšší cena byla zaznamenána hned následující den, když ve večerní špičce dosáhla 747 EUR/MWh.

Ještě vyšší ceny zaznamenaly okolní trhy. V Belgii dosáhla cena elektřiny maxima 1038 EUR/MWh, v Nizozemsku 902 EUR/MWh.

Hlavním důvodem byla velmi nízká výroba větrných elektráren, po západu slunce tak prudce vzrostlo tzv. reziduální zatížení soustavy, které musely pokrýt především konvenční elektrárny. Dalším faktorem byly vysoké teploty ve Francii, které přinutily provozovatele jaderných elektráren, společnosti EDF, omezovat jejich výrobu.

Kvůli příliš teplé říční vodě EDF postupně snižovala výkon několika bloků, což omezilo možnosti vývozu elektřiny do okolních zemí. Analytici zároveň upozorňovali, že extrémní teploty snižovaly také účinnost plynových elektráren i fotovoltaických panelů.

O týden později se podobná situace opakovala. Německé ceny sice rekord nepřekonaly, ale znovu přesáhly 530 EUR/MWh, zatímco ceny nad hranicí 500 EUR/MWh zaznamenaly také Belgie, Nizozemsko, Dánsko a Polsko.

Francie: Vedra omezila téměř 12 % výkonu jaderné flotily

Největší dopad vysokých teplot na výrobu elektřiny zaznamenala Francie. V některých oblastech teploty dosáhly až 44 °C, což vedlo k postupnému omezení výroby v elektrárnách Golfech, Bugey, St Alban, Nogent nebo Chooz.

Na konci června bylo kvůli vysoké teplotě vody v řekách omezeno nebo odstaveno přibližně 7,3 GW jaderného výkonu, tedy téměř 12 % instalovaného výkonu francouzské jaderné flotily.

Provozovatel EDF musí podle ekologických pravidel snižovat výrobu v případě, že by vypouštěná chladicí voda příliš zvyšovala teplotu řek.

Vedra zároveň zvýšila spotřebu elektřiny na chlazení, takže Francie měla současně nižší výrobu i vyšší domácí spotřebu, která přesáhla sezónní normál o 12 GW.

Jihovýchodní Evropa

Klíčovou roli v červnovém nárůstu velkoobchodních cen elektřiny sehrálo Maďarsko. Průměrná cena elektřiny na denním trhu zde v úterý 30. června vzrostla o 31 % na 290,71 EUR/MWh, nejvyšší hodnotu za posledních 18 měsíců. Teplota říční vody donutila provozovatele jaderné elektrárny Paks o výkonu 2 GW omezit chlazení reaktorů.

„Aby Maďarsko nahradilo ztracený jaderný výkon, obrátilo se k plynovým a olejovým zdrojům, tedy nejdražším elektrárnám v takzvaném merit orderu. Jakmile tyto jednotky začaly určovat mezní cenu, velkoobchodní ceny elektřiny na to odpovídajícím způsobem zareagovaly,“ vysvětlil Georgios Merachtsakis, energetický analytik společnosti Montel EnAppSys.

Energetický regulátor nakonec elektrárně Paks udělil na žádost provozovatele přenosové soustavy Mavir částečnou výjimku z dalšího omezování výkonu, takže v úterý musela omezit produkci jen o dalších 40 MW.

Nejvíce se napětí na trhu projevilo ve večerní špičce, ceny na denním trhu vyšplhaly nad hranici 900 EUR/MWh. To ovlivnilo ceny elektřiny i v okolních zemích, srbské ceny vystoupaly ve večerní špičce až na 18měsíční maximum 800 EUR/MWh kvůli kombinaci výpadku 563 MW maďarské jaderné elektrárny Paks, odstávky černohorské uhelné elektrárny Pljevlja (250 MW) a omezených přeshraničních toků.

<p data-energostat="/energostat/power/day-prices/hungary/2026-06-15/2026-07-05">Graf z <a href="https://oenergetice.cz/energostat/power/day-prices/hungary/2026-06-15/2026-07-05">Energostatu: /energostat/power/day-prices/hungary/2026-06-15/2026-07-05</a></p>

V Rumunsku, kde je odstavený 650MW jaderný blok Cernavodă, se cena na burze Opcom vyšplhala na 1015 EUR/MWh. Ve Slovinsku pak velkoobchodní cena elektřiny dosáhla až na 1 041 EUR/MWh.

Region zároveň zaznamenal rekordní spotřebu elektřiny – Maďarsko v úterý zaznamenalo letní špičku spotřeby 7,5 GW, čímž překonalo dosavadní rekord 7 GW z července 2024.