27. duben 2017
IRENA: Výroba zeleného vodíku by mohla změnit vztahy v oblasti energetiky

Rychlý růst globálního obchodu se zeleným vodíkem může způsobit významné ekonomické a geopolitické změny a vznik nových vzájemných závislostí a bilaterálních vztahů. Uvádí to nová analýza Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA)
Naléhavá snaha podnikat kroky v oblasti ochrany klimatu spojená se závazky dosáhnout uhlíkové neutrality podle IRENA povede k významnému růstu významu vodíku, který by v roce 2050 mohl pokrývat až 12 % světové spotřeby energie.
Rostoucí obchod s vodíkem a cílené investice na trhu, kterému v současnosti dominují fosilní paliva, pravděpodobně povedou ke zvýšení ekonomické konkurenceschopnosti a ovlivní i zahraniční vztahy mezi státy. Nové bilaterální vztahy se přitom mají výrazně lišit od uhlovodíkových obchodních vztahů 20. století.
Prémiový obsah
Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.
Mohlo by vás zajímat
11. červen 2017
27. květen 2021
8. únor 2022
26. duben 2025
9. květen 2025
17. červen 2026
16. červen 2026
Komentáře (14)
Jestli se povede vyrábět vodíkové jednotky ve velkém množství a levně, tak to bude pro jadernou energetiku definitivní konec.
Nejdrazsi na tom bude zasobnik vodiku a kompresor. Nejake titanove elektrody by snad nemel byt takovy ranec. Pravda, kdyby to musely byt platinove, tak to je uz horsi. Atomovy kyslik je pekny zrout vsech beznych elektrod. a FVE je uplne nejlepsi zdroj, ten dava nativne DC napeti.
Tezari zemniho plynu chteji stepit plyn na H2 a jmenuje se to modry vodik. Pritom vznika CO2. To by bylo z blata do louze.
Budoucnosti evropske energetiky jsou jedine veverky!
Jak se dočtete v jeho vzpomínkách, když jel Jaroslav Hašek do Bugulmy, pochytali v jedné obci Čerkesové, co ho doprovázeli, veverky ztělesňující místní animistické božstvo, a upekli si je se slovy "každý musí na něco věřit, ale věřit na veverky, to už je příliš". Historie se holt opakuje.
Konečně dojde k situaci, kdy bude moci Jaderná energie ukázat své výhody. Pojede v klidu na 100%, v létě bude vysokoteplotně vyrábět vodík (mnohem efektivnější než elektrolýza), v zimě se výstup přepne na baseload. Potom bude jádro mít svých spokojených 50%, OZE zbylých 50% a my se konečně zbavíme špinavého plynu.
Jinak proč si myslím, že OZE nedosáhne 100% je prosté, narazíme na limit HR, prostě nebudou technici na opravy a údržbu daných zařízení. Ono se o tom moc nemluví, ale OZE potřebují v provozu 10x více lidí na stejný instalovaný výkon než jádro. A tento faktor to nakonec rozhodne.
Ale jakých lidí? Vsadil bych se, že žádný z nich není jaderný fyzik a žádný nepotřebuje bezpečnostní prověrku.
A můžu poprosit o zdroj té informace po počtu lidí?
HR není u běžných OZE nic složitého. FVE vám po týdenním zaškolení dokáže udržovat každý středoškolák, panely ohlídá bača s ovcemi a pár kamer. U VtE už to chce někoho schopnějšího, ale zase takový problém to taky nebude.
U JE to ale problém je a nemalý. Psychologické testy, dlouhodobé školení, nejlépe průmyslovka v této oblasti. Ochanka musí být samozřejmě na podobné úrovni taky. Tam je to s lidskými zdroji mnohem složitější.
V Německu už na zkoušku něco podobného funguje. https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/vodik-ekologie-energie-palivo-zemni-plyn-nemecko-frisko-elektricky-proud-voda-gp_2007311736_jgr
Budem tomu věřit . Matka přírody měla miliardy let na testování a vybrala si uložení do uhlíkových paliv . Vodík se jí nějak nezdál .
Vodík je ve směsi se vzduchem vysoce výbušná látka, daleko více jak zemní plyn. Pokud pro jeho rozvod nepůjdou využít současné rozvody plynu, bude nutné celou infrastrukturu postavit znovu. Kdo to zaplatí ? Spotřebitel ?
Obecně skladovat vodík je hloupost. Nicméně z vodíku jde pomocí pochytaného CO2 ze vzduchu udělat zemní plyn - technologie P2G a tam již infrastruktura existuje. Samozřejmě efektivita je ještě menší než u vodíku. Kdyby byly v létě obrovské přebytky elektřiny, tak by ani nevadilo, že taková technologie má učinnost jen 25%.
Spíše bych si vsadil na dedikovnou výrobu z větru někde na moři, kde koeficient využití vytáhnou někam k 60%, resp. 80% s přidruženou plovoucí fotovoltaikou. A pokud budou mít kabel na pevninu, budou vydělávat hlavně jako demand response, za dobrou cenu stáhnou produkci a prodají rovnou elektřinu. Taky mi přijde praktičtější dělat rovnou methanol. Transport a skladování kapalin je triviální a methanol je neomezeně mísitelný s vodou a biodegradabilní, mořskou floru a faunu nijak neohrozí.
Jen bych upozornil, že s přidruženou plovoucí fotovoltaikou koeficient využití (kapacitní faktor) klesne, než aby stoupal, protože ta se instalovaného výkonu musí započítat také. Možná stoupne nějaký jiný koeficient (nevím jestli nějaký takový existuje), ale určitě ne koeficient využití.
Já psal o koeficientu využití elektrolyzéru, Emile. To je ta relativně drahá věc, kterou je vhodné využít co nejvíce.







