Plovoucí solární panely: Budoucnost britské energetiky bez zabírání půdy?

Vystřídají plovoucí solární panely ty klasické? Nová zpráva od společnosti CBI Economics přináší zhodnocení potenciálu této technologie pro Spojené království. Podle studie by při vhodném nastavení politického prostředí mohly plovoucí solární systémy do roku 2050 dodat přes 40 GW čisté energie – a to bez jediného hektaru zabrané zemědělské půdy.

Plovoucí fotovoltaické systémy (FPV) jsou solární panely osazené na plovoucích platformách ukotvených na vnitrozemských vodních plochách, např: rezervoárech, jezerech, bývalých lomech či průmyslových nádržích. Technologický princip přeměny slunečního záření na elektrickou energii je totožný s klasickými pozemními instalacemi. Klíčovým rozdílem je nosná konstrukce, která využívá modulárních plovoucích prvků místo klasických ocelových upevnění.

Technologie se globálně rozvíjí od roku 2008, přičemž výraznější rozvoj nastal po roce 2016. Do roku 2024 dosáhl celosvětový instalovaný výkon 9,2 GW, přičemž zhruba 90 % připadá na asijské trhy. V Evropě vedou Nizozemsko a Francie, kde tato technologie nachází své uplatnění a příznivce. Analytická firma Wood Mackenzie předpovídá, že do roku 2033 by globální výkon mohl dosáhnout 77 GW.

Zájem o tuto technologii roste i z důvodu rostoucích starostí s pozemní solární energetikou. V řadě zemí, Spojené království nevyjímaje, narážejí velké pozemní instalace na odpor veřejnosti kvůli vmísení do krajiny a záboru zemědělské půdy. Plovoucí fotovoltaiky tento konflikt obchází tím, že využívají vodní plochy, které jinak v řadě případů zůstávají nevyužity. Zároveň ze studie vychází, že velké množství adekvátních vodních ploch (až 47 000 hektarů ve Spojeném království) se nachází v blízkosti měst a průmyslových podniků, tedy u spotřeby elektřiny.

Co říká studie?

Studie modeluje tři scénáře rozvoje FPV v závislosti na míře státní intervence a dalších tržních předpokladech. Výsledky se dramaticky liší v závislosti na tom, jak aktivně stát technologii podpoří.

Pesimistický scénář za předpokladu neudělení žádné podpory v rámci mechanismu rozdílových kontraktů (CfD) a bez zjednodušení územního řízení ani přednostního přístupu k přenosové síti uvádí nasazení FPV prakticky zanedbatelné. Celkový výkon by do roku 2050 nepřesáhl 1,1 GW.

Centrální scénář kombinující podporu CfD s územními úlevami pro průmyslové a umělé vodní plochy by naproti tomu přinesl postupný, ale výrazný nárůst. Konkrétně 3,6 GW v roce 2030, 18,3 GW v roce 2040 a více než 40 GW v roce 2050. Cenové parity s pozemní fotovoltaikou by bylo dosaženo v polovině 30. let.

Nejambicióznější varianta, v níž by stát vyčlenil přesný obnos v rámci CfD a maximálně využil dostupné vodní plochy, by pak přinesla 8,9 GW již v roce 2030 a téměř 59 GW v roce 2050. Cenová konkurenceschopnost s pozemními instalacemi by nastala ještě před koncem tohoto desetiletí. V ambiciózním scénáři by investiční výdaje na výstavbu činily přes 30 miliard liber a přinesly by přibližně 15 tisíc pracovních míst.

"Je na čase, aby Británie nechala svůj solární potenciál jen tak plout. Příliš dlouho jsme selhávali ve využívání obrovských možností, které pro plovoucí fotovoltaiku nabízejí. Jak ukazuje tato zpráva, plovoucí soláry by mohly do roku 2040 vyrobit stejné množství energie jako zhruba 11 plynových elektráren,"uvedl Michael Shanks, britský ministr pro energetiku.

Přínosy přesahující samotnou výrobu elektřiny

Plovoucí solární systémy nenabízejí pouze čistou energii. Studie opírající se o systematický přehled více než 90 vědeckých publikací zpracovaný Lancasterskou univerzitou a britským Centrem pro ekologii a hydrologii dokládá, že správně navržené instalace přinášejí vodohospodářskou a ekologickou přidanou hodnotu.

Každá ze sledovaných studií potvrdila, že FPV snižuje množství odparu, přičemž povrchová teplota vody klesá typicky o 1–2 °C v teplejších obdobích. Stínění vodní hladiny zároveň potlačuje růst sinic a řas, což snižuje náklady na úpravu vody. Tyto přínosy jsou zvláště relevantní v kontextu klimatické změny.

Pro vodárenské společnosti pak plovoucí solární systémy představují způsob, jak snížit vlastní energetické náklady prostřednictvím přímého napájení provozů, diverzifikovat příjmy a přispět k dekarbonizaci.