Cesta k surovinové soběstačnosti EU naráží na čas i nedostatek průzkumu

Těžba kritických nerostů není v Evropě zanedbatelná, řada ložisek ale zatím není dostatečně prozkoumána, řekl ČTK ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Podle něj totiž státy Evropské unie (EU) desítky let těžbu těchto nerostných surovin nepodporovaly a spoléhaly na dovoz. Současné snahy unie zvrátit tuto závislost do roku 2030 jsou na hranici reálných možností, myslí si Venera. Kritické suroviny jsou zásadní pro výrobu technologií, které mají lidstvu pomoci přejít od fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie a zajistit jednotlivým státům ekonomický růst.

"Evropa s výjimkou zemí, jako jsou Finsko, Švédsko, Španělsko, Řecko, trpí tím, že tady byla těžba nějakých 30 let považována za nežádoucí, protože převažoval názor, že se bez vlastních nerostných surovin obejdeme, že je dovezeme a že si jejich těžbou nebudeme ničit životní prostředí," řekl Venera.

Tím podle něj Evropa ale dospěla do bodu, kdy prakticky vše, co potřebuje pro rozvoj průmyslu a hospodářství, musí dovézt, velmi často z Číny. Na jejím území je řada významných ložisek s kritickými nerosty, navíc má i kontrolu nad těžbou v Africe, která je na tyto minerály velmi bohatá. Vedle toho Čína dominuje v úpravárenství těchto surovin. "Čína s nadsázkou může rozhodovat o tom, zda německý automobilový koncern Volkswagen bude dostávat kovy pro svojí výrobu, nebo ne," konstatoval šéf České geologické služby.

Evropská komise ve snaze zvrátit vývoj a posílit vlastní dodávky surovin vydala nařízení o kritických surovinách, které vstoupilo v platnost v květnu 2024. Stanovuje, že do roku 2030 by těžba v EU měla dosáhnout takové kapacity, aby odpovídala nejméně desetiprocentní roční spotřebě těchto kovů na jejím území. Dále by EU měla být schopna zpracovat ročně minimálně 40 procent těchto kovů a 15 procent z nich by měla ročně recyklovat. Zároveň by žádná mimounijní země neměla dodávat více než 65 procent jakékoli strategické suroviny.

Tyto cíle jsou podle Venery ale ve zmíněném časovém horizontu na hranici proveditelnosti. "Potencionální lokality, kde by se ložiska mohla nacházet, nejsou dostatečně prozkoumány a připravit je na těžbu je otázka desítek let," uvedl. Časově náročné je podle něj i získat jak povolení k těžbě, tak i k průzkumu, který jí předchází.

Existují však výjimky, kde výzkum a průzkum ložisek dospěl do pokročilé fáze. Patří mezi ně i ložisko lithia na Cínovci v Ústecké kraji, které získalo od Evropské komise statut strategického projektu. Lithium je zásadní prvek mimo jiné pro výrobu baterií do elektroaut.

Lokality ze strategického projektu mají získat rychlejší povolení k těžbě, snadnější financování těžby, zpracování nebo recyklování kritických surovin a těší se i větší politické podpoře.

Jednotlivé kritické suroviny jsou důležité pro další technologický a hospodářský rozvoj země, zároveň jsou vzácné a jejich dodávky jsou ohroženy nějakým rizikem, například mezinárodně-politickou situací, vysvětlil geolog. Vedle lithia mezi ně patří baryt, neodym, tantal, mangan nebo kobalt. Seznam kritických surovin Evropská komise obměňuje, podle současného seznamu jich je 34.

ČR má program národního výzkumu a průzkumu ložisek kritických nerostných surovin, který vláda schválila na období 2025-2030. Realizuje ho Česká geologická služba a státní podnik DIAMO, garantem je ministerstvo průmyslu a obchodu a cílem je prozkoumání českých lokalit s potenciálem, že tam zmíněné suroviny jsou. "Pro nás jsou nejperspektivnější lithium, grafit, wolfram, fluorit a baryt," řekl Venera. Naleziště podle něj nebudou velká, ale je třeba je prozkoumat a zjistit, zda by se těžba vyplatila. Bude to záviset i na tržních cenách těchto komodit, které jsou proměnlivé, dodal.