Solární energie z vesmíru: Meta sazí na revoluční technologii pro napájení datových center

Barbora Zimová
28. duben 2026, 13:20
15 komentářů
solarni-energie-z-vesmiru-meta-sazi-na-revolucni-technologii-pro-napajeni-datovych-center

Společnost Meta Platforms představila spolupráci se společností Overview Energy, která vyvíjí koncept přenosu solární energie z vesmíru na pozemní elektrárny. Partnerství reaguje na rostoucí poptávku po stabilních dodávkách elektrické energie v souvislosti s rozvojem umělé inteligence. Kromě toho uzavřela dohodu o dlouhodobém ukládání energie.

Představte si jednu konstelaci satelitů, která během dne obslouží více regionů: Kalifornii ráno, Maroko večer, Chile v noci. Vesmírná solární energie se stane klíčovou součástí energetického mixu v době rostoucí poptávky,uvádí na svých webových stránkách společnost Overview Energy.

Podle rozhovoru s jejími zakladateli na serveru Engine Ventures vznikla v roce 2022 ve Spojených státech amerických a tvoří ji tým složený z odborníků na energetiku, kosmonautiku a software. Ti usilují o vývoj technologie pro zachytávání sluneční energie na oběžné dráze Země a její přenos na pozemní solární elektrárny.

Uvádí, že letecký program prokázal bezpečný a přesný přenos energie z letadla na solární panely na Zemi pomocí stejné optiky a laserů, které chce použít ve vesmíru. Satelity mají být na geostacionární dráze umístěny přibližně 36 000 kilometrů nad rovníkem Země, kde je sluneční světlo nepřetržité.  Zachycenou energii mají následně přenášet na stávající solární elektrárny na Zemi ve formě světelného paprsku s nízkou intenzitou.

Vizi má společnost poměrně jasnou: v roce 2028 chce realizovat testování na nízké oběžné dráze ve výšce 200 až 1200 kilometrů, o dva roky později počítá se zahájením komerčního provozu na geostacionární dráze. V rámci ní má proběhnout první přenos energie o výkonu jednoho megawattu z vesmíru. Na začátku 30. let předpokládá schopnost dodávat čistou energii kamkoliv na zeměkouli.

Slibuje, že solární projekty budou schopny vydělávat i v 65 až 75 % času, kdy jejich zařízení jinak stojí nevyužitá. Díky tomu se energetické společnosti mají vyhnout přetíženým přenosovým sítím, domácnosti získají levnější elektřinu a datová centra zprovoznění v řádu dnů, ne let. Ačkoliv zdůrazňuje ekonomičnost a proveditelnost navrhovaného konceptu, bližší údaje o předpokládaných nákladech nebo parametrech provozu chybí.  

Meta hledá zdroje pro svá datová centra a není jediná

Společnost Meta reaguje na rostoucí energetickou náročnost rozvoje umělé inteligence hledáním zdrojů čisté energie pro svá datová centra. Uzavřela například dohodu o výkupu jaderné energie a podpořila vývoj až osmi rychlých sodíkových reaktorů, investuje také do geotermálních projektů. Limity intermitentních obnovitelných zdrojů energie pro napájení datových center mají pomoci řešit nově ohlášené spolupráce.

Partnerstvím s Overview Energy Meta deklaruje zajištění až 1 gigawattu (GW) instalovaného výkonu pomocí satelitů z oběžné dráhy. Kromě toho oznámila také partnerství se společností Noon Energy. Ta má poskytnout dlouhodobé ukládání energie o kapacitě 100 GWh s pilotním projektem a kapacitou 2,5 GWh plánovanou na rok 2028.

Společnost Meta ovšem není jediná, která upírá svůj pohled do vesmíru, když jde o zdroje pro datová centra. V únoru tohoto roku představil zájem o využití solární energie v orbitu Elon Musk, CEO firem Space X, X Corp. (dříve Twitter), xAI a Tesla. Na rozdíl od vedení Mety ale předpokládá umístění velkých solárních panelů mimo planetu Zemi.

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (15)

richie28. duben 2026, 17:54

Toto už nie je energetický článok, ale skôr startupový teaser pre investorov a technologických nadšencov.

„Solárna energia z vesmíru pre dátové centrá“ znie efektne, lenže realita je zatiaľ asi taká, že medzi titulkom a reálnym stavom technológie je vzdialenosť porovnateľná s orbitou. Zatiaľ sa tu skôr predáva vízia než zdroj energie.

Ak má ísť o prenos energie „nízkointenzívnym svetelným lúčom“, tak pri megawattoch sú len dve možnosti: buď obrovská prijímacia plocha, alebo oveľa koncentrovanejší lúč. A v tej chvíli sa z „jemnej zelenej technológie“ veľmi rýchlo stáva bezpečnostne citlivá hračka.

Navyše ten článok akosi zabudol na detaily, ktoré má fyzika vo zvyku kaziť: oblaky, dážď, atmosférické poruchy, leteckú dopravu, vtáky, bezpečnostné limity a samozrejme cenu. Teda áno, možno obídeme noc, ale rozhodne sme neobišli realitu.

Ako PR pre burzu, investorov a fanúšikov sci-fi pekné. Ako seriózne energetické riešenie pre dátové centrá je to zatiaľ skôr powerpoint než elektráreň.

Bob28. duben 2026, 19:27

pan Vaněček na tento zdroj dal odkaz o něco dříve v jiné debatě, tak zde okopíruji, co jsem odpovědšl:

Odpověď na: Milan Vaněček, 27. duben 2026, 22:19

Co se týká Vašeho odkazu. udělal jsem si malou rešerši:

Na oběžné dráze mají být satelity s FVE, které přemění vyrobenou elektřinu na infrazáření, posílané přes atmosféru na běžné pozemní FVE.

Bez ohledu na astronomické náklady z dopravy na oběžnou dráhu, je potřeba zkoumat také účinnost.

Nebudu zacházet do podrobností, ale v noci by mohl být výkon té FVE cca 10-20% denního, ale jen za předpokladu, že by se z vesmíru trefili přesně a jen na tu pozemní FVE. Což je samozřejmě zcela nereálné.

Takže počítejte méně, než 10% výkon v noci s enormními náklady. A zbytek té energie bude zbytečně více ohřívat Zemi.

Milan Vaněček29. duben 2026, 09:14

Proč sem ty svoje nesmysly dáváte znovu?

Bob29. duben 2026, 10:33

Protože to nejsou nesmysly.

Takže představme si 2 FVE (jedna na orbitě, druhá na Zemi) tak velké, aby ta pozemní měla výkon 1 MW.

Mimochodem to vychází na asi 100 tun, co by bylo potřeba dopravit na oběžnou dráhu. Už to je sci-fi kvůli nákladům.

Vesmírná FVE účinnost 30% (optimisticky)

Laser pro převod elektřiny na infra pro přenos na Zemi, účinnost 40%

Průchod atmosférou za jasné oblohy (optimisticky) NIR cca 1 mikrometr) 80%

Účinnost pozemní FVE pro úzké pásmo NIR 25%

Celková účinnost: cca 2,5%

Jestli myslíte, že tam mám nějakou zásadní chybu ve výpočtu, tak doložte jiné číslo pomocí odkazů.

Milan Vaněček29. duben 2026, 12:59

Píšete naprosté blbosti. A srovnávejte to s účinností využití energie jaderného paliva v běžném reaktoru (cca 2% max).

Zda jsou náklady na vypuštění na oběžnou dráhu Vaše "sci-fi", tak to určitě nedovedete posoudit Vy, ale dokáže to třeba Elon Musk. To je větší autorita, že ano. On o tom mluví jako realitě do 3 let.

Co myslíte tou "vesmírnou účinností"? Dodávky budou s vyšším koeficientem ročního využití než má Temelín. Účinnost využití paliva: Temelín cca 2%, fotovoltaika 20-40%. To palivo po Temelín něco stojí, to ze Slunce je zdarma.

Účinnost laserového přenosu je taky vyšší, ale to bych si musel nastudovat nejnovější literaturu.

Průchod atmosférou záleží extrémně silně na vlnové délce, předpokládám že ji zvolili optimálně.

Kvantová účinnost fotovoltaiky se pro vlnové délky blízko za absorpční hranou blíží 100% (pod hranou je nula a nad hranou pak klesá s rostoucí energií fotonu v jednoduchém článku, protože se mění v teplo (jednoduchá fyzika). Proto nemáte pro celé spektrum 100% ale v současnosti max těsně pod 50% v multispektrálních článcích.

To co tady píši zná každý absolvent fyziky pevných látek na MFF či FJFI, či podobné VŠ.

Nebo si to potvrďte pomocí AI.

Emil29. duben 2026, 13:07

Naprosté blbosti píšete především vy, Vaněčku, jaderné palivo nemá účinnost využití energie v běžném reaktoru "cca 2% max".

Milan Vaněček29. duben 2026, 14:04

Emile, zeptejte se skutečného odborníka z MFF či FJFI. Kolik se přesně může získat štěpením jádra vhodného izotopu uranu (E=mc2) a kolik se získá skutečně (vyrobená elektřina) v jaderné elektrárně.

To je zhruba velmi malé číslo, které uvádím.

Kdežto ze Slunce jde celé spektrum fotonů a v křemíkovém článku je max využití jejich energie 28% (současný rekord), v multispektrálním koncentrátorovém článku se blíží 50%.

Ale když na křemík svítíme laserovým světlem s energií fotonu těsně nad absorpční hranou křemíku, tak máme účinnost přeměny těch fotonů na elektrický proud třeba 99%.

Prostě fyzika.

Emil29. duben 2026, 14:42

Zeptejte se sám, Vaněčku, ani nemusíte žádného "skutečného odborníka", stačí středoškolského učitele, jak je definována "účinnost využití energie". Je to poměr mezi energií užitečnou (v tomto případě elektrickou) a energií dodanou (v tomto případě energií tepelnou). Žádná jiná do toho procesu nevstupuje. To co jste napsal je podobný nesmysl, jako počítat účinnost podle toho, kolik energie by se dalo získat anihilací solárního panelu při střetu s antihmotou.

Mimochodem typické vyhoření paliva v tlakovodních reaktorech se pohybuje okolo 50 MWd/kg, maximální teoretické vyhoření je okolo cca MWd/kg, takže poměr skutečného maximálního teoretického (nikoliv účinnost) je u tlakovodních reaktorů zhruba 5 %, žádných "cca 2% max".

Bob29. duben 2026, 14:02

Pane Vaněčku: dejte tu "tvrdá čísla" s odkazy na účinnosti týkající se té vesmírné technologie. Ne své dojmy.

Blízké NIR cca 1 mikrometr je kompromis. Pro lepší průchod atmosférou by byly vhodnější jiné frekvence, ale to by nebylo IR záření o které u nich jde a také obyčejná pozemní FVE, kterou chtějí použít by je nebyla schopna zpracovat buď vůbec, nebo s rozumnou účinností.

Navíc se musíte vyhnout absorpčním spektrům kyslíku, dusíku, CO2 a vodní páry.

Ale současně tato vlnová délka s úzkým rozsahem neumožňuje vyšší účinnost FV panelů.

Ve skutečnosti bude ta účinnost pro noc ještě nižší, protože 80% průchodu přes atmosféru bylo jen za jasného počasí (zataženo se blíží nule) a za předpokladu, že všechno IR záření dopadne jen na panely pozemní FVE. Což je samozřejmě nedosažitelné: Jednak mezi panely jsou mezery a také ten paprsek nezaostříte nikdy jen na plochu FVE.

Zbylá energie poslaná z oběžné dráhy bude jen zbytečně navíc ohřívat Zemi. Jak ta, co dopadne mimo panely 100%, tak těch 75% co na ně dopadne.

Bob29. duben 2026, 16:05

Pane Vaněčku: vlnové délky záření "blízko za absorpční hranou" ale nejdou použít pro transport energie přes atmosféru.

Nikde jsem neviděl, jakou vlnovou délku konkrétně chtějí pro přenos použít, ale jak jsem už psal jsou omezeni absorpčními okny atmosféry.

Pro Vás jako odborníka by neměl být problém takovou vlnovou délku najít ve spektru IR (v odkazu níže.)

Pak nám dáte odkaz na FV panel běžné komerční produkce (ne nějaký speciální, který nemá požadovanou životnost ani v laboratorních podmínkách) a tam se podíváme, jakou má při té vlnové délce účinnost (dbejte na to, aby tam ty údaje byly).

odkaz: en.wikipedia.org/wiki/Infrared_window

Milan Vaněček29. duben 2026, 15:23

pánové, takže je to jak to říká Elon Musk: musíte opravdu rozumět základním fyzikálním principům. Nehrát si se slovíčky a vymýšlet si, co a proč "to nééjde".

A nevymýšlet si pojmy a dojmy které se mi hodí do propagandy a ignorovat základní fyzikální principy a definice.

Emil29. duben 2026, 15:30

To píše ten pravý...

Jaroslav Studnička29. duben 2026, 17:12

Tak to jste opravdu pobavil.

Vy tu patříte mezi ty, kteří šíření ideologie využívají ve svých příspěvcích nejvíce a přitom se neštítí šíření dezinformací a lží.

Bob29. duben 2026, 17:22

Tak si nevymýšlejte dojmy a dejte nám tu ty základní fyzikální principy té vesmírné FVE.

Podle Vašeho dřívějšího odkazu používají na přenos infrazáření. Takže to musí být vlnová délka kolem 1 micronu. Větší vlnovou délku nelze pro FVE použít (už "nevyrazí" elektron).

Najděte mi běžně dostupný, komerční FV panel, který má v této úzké vlnové délce podstatně vyšší účinnost, než jsem počítal a dejte odkaz jeho závislosti účinnosti na vlnové délce dopadajícího záření.

Ukažte se odborníku!

richie29. duben 2026, 20:09

Milan Vaněček 29. duben 2026, 15:23 - a co keby ste uz konecne prestali tu len tak kopat nozickami ako decko ked mu zoberu hracku, ale postavili sa k tomu ako skutocny vedec vaseho formatu a ak su v diskusii naozaj nezmysly, tak by malo byt hrackou to vyvratit a dat na pravu mieru

Loading