Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

DomůRychlé zprávyTop 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Větrné elektrárny si v září v Německu vysoutěžily nejvyšší možnou cenu, novinkou byla inovativní aukce

Větrné a solární elektrárny

Na začátku září v Německu proběhlo již páté letošní kolo samostatných aukcí na podporu větrných a solárních elektráren. Ani zatím poslední kolo nepřineslo žádná překvapení, větrné elektrárny trápí nedostatek projektů, v případě solárních elektráren ani silná konkurence nedokázala stlačit průměrnou cenu, která se letos stabilně drží nad 50 EUR/MWh. Kromě běžných aukcí proběhla i jediná letošní inovativní aukce, kterou ovládly zejména solární elektrárny kombinované s akumulací.

V září v Německu proběhly další aukce na podporu výstavby obnovitelných zdrojů, přičemž letošní novinkou bylo i samostatné inovativní kolo, ve kterém se o podporu ucházely především zdroje kombinující výrobu s akumulací.

2. Spojené království se začíná zaměřovat na jadernou kogeneraci

Jaderná energetika by mohla Spojenému království pomoci dosáhnout nulových emisí oxidu uhličitého do roku 2050. Tohoto ambiciózního cíle lze dle Royal Society dosáhnout i pomocí jaderné kogenerace. Část odvedeného tepelného výkonu jaderné elektrárny lze využít k vytápění domácností, výrobě vodíku nebo dekarbonizaci průmyslu.

Royal Society vydala zpráva pojednávající o možnostech jaderné kogenerace s názvem Nuclear cogeneration: Civil nuclear energy in a low-carbon future. Zpráva uvádí, že zavedením přerušované výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů spojené s potřebou omezit výrobu z plynových elektráren vyžaduje od jaderných elektráren větší flexibilitu. To platí za podmínky, pokud má jaderná energetika důležitou součástí energetického mixu. Jaderná kogenerace může být klíčem k získání této potřebné flexibility.

3. Belgické jaderné elektrárny s největší pravděpodobností ukončí svůj provoz v roce 2025. Uvádí to nová dohoda vlády

Kapacitní trhy

K dalšímu prodloužení doby provozu belgických jaderných elektráren pravděpodobně nedojde. Očekává se tedy, že obě jaderné elektrárny v zemi, Tihange a Doel, ukončí svůj provoz v roce 2025. Informovala o tom německá veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice WDR, která se odkazuje na důvěrnou dohodu belgické vlády.

Sedm belgických jaderných reaktorů, čtyři v jaderné elektrárně Doel a tři v Tihange, s celkovým instalovaným výkonem okolo 6 GW se podílí zhruba polovinou na výrobě elektřiny v zemi. Vláda již v roce 2003 rozhodla o postupném vyřazování jaderných elektráren z provozu s kompletním ukončením jejich provozu v roce 2025. Rozhodnutí bylo potvrzeno v březnu 2018.

4. První Gigafactory automobilky Tesla v Evropě již nestojí nic v cestě

Tesla Model 3, zdroj: Tesla

První výrobna elektrovozidel amerického výrobce Tesla má být postavena nedaleko hlavního města Berlína, ve spolkové zemi Braniborsko. Dle spolkového kancléře Dietmara Woidkeho již nyní nestojí společnosti nic v cestě, aby v příští roce mohla zahájit výrobu vozidel.

Stavba závodu byla přitom předmětem zdlouhavého veřejného projednávání, které probíhalo v předchozích dvou týdnech – ačkoli původně bylo naplánováno na pouhé dva dny. Místní obyvatelé a zástupci organizací na ochranu životního prostředí totiž vznesli řadu připomínek týkajících se například odlesňování a využívání vody, ale také navyšování dopravy a hluku v okolí výrobny a celém spolkovém státu.

5. Uniper vrací na trh německou plynovou elektrárnu Irsching po více než 7 letech

Irsching, paroplynová elektrárna jejíž osud je nejasný. Zdroj: http://www.siemens.com/

Uniper obnoví provoz své plynové elektrárny Irsching o výkonu 1,4 GW, která nebyla na trhu provozována od roku 2013. Kvůli nízkým cenám plynu a vysokým cenám povolenek dává její opětovný provoz ekonomický smysl.

Od 1.10. se na německý trh vrátila paroplynová elektrárna Irsching o instalovaném výkonu 1,4 GW. Elektrárna se skládá ze dvou bloků, které byly uvedeny do provozu v roce 2010 resp. v roce 2011. Již od roku 2013 oba bloky nefigurovaly na trhu a byly využívány pouze pro stabilizaci německé přenosové soustavy poté, co německý síťový regulátor neumožnil jejich kompletní odstavení.

6. Potenciál nových offshore větrných elektráren ve Spojeném království přesáhl 50 GW

Spojené království se po posledním kole udělování práv k využití vhodných lokalit pro výstavbu offshore větrných elektráren posunulo blíže ke splnění svého ambiciózního cíle pro rok 2030, kterým je 40 GW instalovaného výkonu v těchto zdrojích. Ke konci roku 2019 dosahoval instalovaný výkon britských offshore větrných elektráren 10 GW. 

Zahraniční server Greentech Media informoval o překonání 50GW hranice celkového výkonu potenciálních nových offshore větrných elektráren při pobřeží Spojeného království.

7. Polsko vyměřilo ruskému Gazpromu rekordní pokutu za Nord Stream 2

Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom rekordní pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 175 miliard Kč) za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Částkou 234 milionů zlotých (1,4 miliardy Kč) pokutoval i pětici dalších podniků, které na projektu Nord Stream 2 spolupracují, informovaly dnes tiskové agentury.

Polsko považuje projekt Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, za hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Plynovod podle Varšavy posílí už tak dominantní pozici firmy Gazprom na trhu. Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

8. Švédsko navrhuje nové předpisy pro provoz jaderných zařízení

Jaderná elektrárna Ringhals, Švédsko

Švédský úřad pro radiační bezpečnost (SSM) zaslal k formální diskuzi návrhy tří nových nařízení. Navrhované předpisy se týkají designu, technických analýz a provozu jaderných reaktorů. Návrhy by měly vstoupit v platnost 1. ledna 2022.

SSM oznámila, že práce na nových regulacích probíhají od roku 2013, ale potřeba jejich zavedení vznikla již v letech 2011 a 2012 po přezkoumání tehdejších švédských předpisů Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

9. Vláda převezme společnost odpovědnou za projekt první jaderné elektrárny v Polsku

Akcionáři společnosti PGE EJ1, která byla založena za účelem výstavby a provozu první polské jaderné elektrárny, podepsali s vládou dohodu o záměru s cílem získat 100 % jejích akcií. Pokud bude transakce dokončena, vláda na konci roku získá plnou kontrolu nad PGE EJ1. První jaderná elektrárna v Polsku by měla být v provozu v roce 2033, do roku 2040 by pak země mohla disponovat jaderným výkonem ve výši až 4 GW.

Vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski v minulém týdnu podepsal se zástupci čtyř akcionářů společnosti PGE EJ1 dohodu o záměru převést 100 % akcií do rukou vlády. Společnost PGE EJ1 byla založena v roce 2010 a nyní se zaměřuje na přípravu posouzení vlivů na životní prostředí pro projekt první polské jaderné elektrárny.

10. Výstavba plovoucí solární elektrárny se skladovacím zařízením v americkém Fort Bragg

Obnovitelné zdroje energie jsou nedílnou součástí energetického mixu. Jejich význam nabývá na síle, a tudíž je třeba hledat nové způsoby jejich výstavby. Relativně novou technologií jsou plovoucí solární elektrárny. Podobná elektrárna o výkonu 1,1 MW vznikne i v americkém Fort Bragg.

Jedním z velkých problémů solární energetiky je zastavěná plocha potřebná k výrobě dostatečného množství energie. Velkou výhodou této technologie je však její modulárnost. Solární panely lze kombinovat a stavět tak zařízení s malými i velkými výkony.

Téma

Český projekt umělého Slunce přitahuje i americké vědce

Vodíkové plazma uvnitř tokamaku COMPASS. Foto: Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Tým odborníků proslulé národní laboratoře v americkém Princetonu už rok spolupracuje s českými vědci na projektu nového fúzního experimentálního zařízení, které by mělo do tří let stát v pražské Libni. Aktivity laboratoře financuje ministerstvo energetiky ve Washingtonu.

Je to vůbec poprvé, co Američané mají zájem využívat velké experimentální zařízení v Česku, a proto se podílejí na jeho financování a realizaci,“ řekl časopisu Moderní ekonomická diplomacie Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR.

Konference Energetika 2020: Dovážet nebo vyrábět?

Elektrické vedeníDovážet nebo vyrábět? – tuto otázku řešili účastníci letošní konferenci Energetika v nových prostorách hotelu Passage v Brně. Zástupci státní správy, výrobců elektřiny, provozovatelů sítí, plynárenské infrastruktury, spotřebitelů i nezávislých konzultačních a nevládních organizací diskutovali nad tématem soběstačnosti České republiky na pozadí klimatické legislativy, očekávaných změn ve zdrojové základně i spotřebě elektřiny a plynu.

Záštitu nad konferencí udělilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Energetický regulační úřad, Český plynárenský svaz, Slovenský plynárenský a naftový zväz a Asociace energetických manažerů. Partnery konference představují společnosti, se kterými EGÚ Brno dlouhodobě a úspěšně spolupracuje: ČEPS, E.ON Česká republika, PRE a Schneider Electric. Mediálními partnery byly časopisy Energetika, Pro-Energy, All for Power a server oenergetice.cz. Pořadatel konference děkuje všem těmto subjektům za podporu a přínosnou spolupráci.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

{„country“:“CZE“,“type“:“AREA“,“to“:“2020-10-11″,“from“:“2020-10-04″,“caption“:“Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2020-10-04″,“end_date“:“2020-10-11″,“lang“:“CZ“}

Energostat: výroba elektřiny v Německu

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“to“:“2020-10-11″,“from“:“2020-10-04″,“caption“:“Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2020-10-04″,“end_date“:“2020-10-11″,“lang“:“CZ“}