Dvě třetiny energie spotřebované českými domácnostmi připadají na vytápění
Zhruba dvě třetiny energie, kterou české domácnosti spotřebují, používají k vytápění. V roce 2015 to bylo 196 585 terajoulů. Průměrná energetická náročnost českých domácností od roku 1990 klesla o 28 procent na 65 gigajoulů na byt. Téměř 98 % domácností vlastní televizor, 94 % má automatickou pračku. Naopak sušičku prádla má pouze každá dvacátá domácnost. Automobil používají dvě třetiny rodin. Vyplývá to z výsledků šetření Energo 2015, které dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Průměrná energetická náročnost podle ČSÚ klesá hlavně kvůli zateplení nebo výměně oken. Druhou největší položkou po vytápění je ohřev vody, na které jde necelá pětina spotřeby. Následují osvětlení, spotřebiče a vaření se sedmi procenty. Naopak na klimatizaci připadá pouze 0,1 procenta spotřeby.
„Zásadně se změnila struktura toho, čím Češi topí nebo ohřívají vodu. Zatímco v roce 1990 pocházela skoro polovina energií z tuhých paliv, nyní je to jen 13 procent. Domácnosti upouštějí od uhlí. Naopak více používají zemní plyn nebo obnovitelné zdroje, jako je palivové dřevo, pelety nebo fotovoltaické systémy,“ uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Zemní plyn a obnovitelné zdroje tvořily v roce 2015 v souhrnu 54 procent spotřeby.
Na domácnosti připadá 28 procent z celkové tuzemské energetické spotřeby. U obnovitelných zdrojů energie (včetně palivového dřeva) činí tento podíl dvě třetiny, v případě tuhých paliv jej to přes jednu třetinu, u nakupovaného tepla necelou polovinu, u elektřiny zhruba čtvrtinu.
Nejrozšířenější energií je elektřina, využívá ji 4,3 milionu domácností. Průměrná spotřeba elektřiny v roce 2015 činila 3279 kWh na byt. Z regionálního pohledu byla nejvyšší v Královéhradeckém kraji.
Pokud jde o tuhá paliva, domácnosti používající hnědé uhlí vykázaly průměrnou roční spotřebu 3,7 tuny. To pro ně znamenalo roční výdaj 13 000 korun. V případě černého uhlí byla průměrná spotřeba 2,9 tuny, což představovalo náklad 14 000 korun.
Naprostá většina (přes 90 procent) rodin je podle ČSÚ vybavena televizí, automatickou pračkou a ledničkou s mrazákem. Přes 70 procent domácností vlastní počítač nebo notebook. Myčku nádobí má zhruba každá třetí rodina, samostatný mrazák asi pětina z nich. Naopak sušičku prádla má pouze pět procent domácností.
Automobil vlastní dvě třetiny českých rodin, necelá pětina využívá pro soukromé účely dva a více automobilů. Co se týče používaných paliv, téměř dvě třetiny připadají na benzin, více než třetina na naftu. Na alternativní paliva, jako LPG nebo CNG, jezdila jen necelá dvě procenta aut.
Za rok najezdí domácnost autem na území ČR v průměru 8200 kilometrů. Nejvíce majitelé ve Středočeském kraji (9800 km), nejméně v Ústeckém kraji (6900 km). V zahraničí Češi najezdí ročně v průměru cca 1900 kilometrů. Nejvíce Pražané (4250 km), naopak nejméně obyvatelé ze Středočeského a Plzeňského kraje, méně než 1000 kilometrů.
ČSÚ sbíral data ve druhé polovině roku 2015 ve 20 000 domácností.
Mohlo by vás zajímat:
Fotovoltaika je skutečně tak hojně používaná na vytápění, nebo do toho pan zamíchal i solární kolektory? Očekával bych, především kvůli nespolehlivosti dodávky, která je v zimě ještě o tolik snížená, že se budou lidi snažit o maximalizaci zisku energie, tj. o přímé ohřívání média, které slouží i jako zásobárna tepla.
Očekáváte špatně. I když mají solární termické kolektory vyšší účinnost než ty fotovoltaické, tak jsou moc drahé. Platí zlaté pravidlo elektroniky: ta je stále levnější nebo výkonnější. To se o teplovodních kolektorech říci nedá, jsou pořád drahé. Elektrický proud se též snadněji přenáší a v zimě nezamrzne.
Ano je, většina solárních elektráren na domech přebytek elektřiny zužitkovává pro ohřev vody nebo topení, protože prodej do sítě za cca 0,3Kč/kWh se nevyplatí když je nákup v nízkém tarifu za cca 2Kč/kWh. To je výhodnější tu energie "spálit" v topném tělese, vyrobit teplo a omezit tak spotřebu i v nízkém tarifu.
Ze solárních kolektorů v zimě skoro žádné teplo neleze pokud na ně nedopadá přímé světlo a čím je větší zima tím horší mají účinnost (u fotovoltaiky je to naopak). Termické kolektory to vyhrávají jen na přímém světle a toho v zimě moc není. Takže vyrábějí hlavně odpadní teplo v létě pro které není moc užitku. Fotovoltaika něco málo vyrábí i při difuzním světle. Jde tedy jen o velikost potřebné plochy , fotovoltaika potřebuje pro stejný energetický zisk větší plochu než fototermika, ale fototermika zase vyrobí více odpadu (přebytečného tepla) a může konkurovat jen nízkému tarifu nebo palivům. A elektrická energie má vyšší hodnotu než tepelná a je tedy výhodnější pokrýt vysoký tarif z FVE a přebytky topit a případně nízkým tarifem jen dotopit než jen topit/netopit kolektory.
Je tedy výhodnější ekonomicky i provozně použít fotovoltaické panely i pro ohřev a nejlépe tu energii ještě znásobit tepelným čerpadlem.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se