Vláda zrušila dotace teplárnám, zákazníci kompenzace za drahé teplo nedostanou
Vláda při dnešním jednání rozhodla o zrušení loni schválené podpory tepláren ve výši 17 miliard korun. Peníze měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepelné energie pro zákazníky. Vyplývá to z výsledků dnešního jednání vlády. Zrušení dotací je součástí úsporných opatření vlády. Teplárenskému sdružení ČR se rozhodnutí nelíbí, podle něj tím utrpí zákazníci.
Dotační program ministerstva průmyslu a obchodu, jehož primárním cílem bylo zajistit snížení cen tepla pro domácnosti, vláda schválila loni v prosinci. Příjemci z řad teplárenských společností následně měli podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepelné energie na zákazníky. Program následně čekal na schválení ze strany Evropské komise.
Na to už vláda ovšem čekat nebude, přestože komise dotační program nedávno předběžně posvětila. Důvodem pro zrušení podpory je podle vládního materiálu „nedostatek finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření“.
Podpora měla být odvozena z loňských cen energií. V loňském roce se i kvůli ruské agresi na Ukrajině zásadně zvýšil počet lokalit v ČR, kde cena tepla stoupla nad 1000 Kč za gigajoule (GJ) bez DPH. Mezi únorem a prosincem loňského roku se jejich počet zvýšil o 107 na celkem 345, vyplývá z dat ministerstva průmyslu a obchodu.
Podle Teplárenského sdružení ČR vláda zrušením podpory hodila zákazníky tepláren přes palubu, protože teplárny měly fungovat pouze jako distributor podpory na zákazníky. „Rušení podpory se tepláren tedy nijak nedotkne. Utrpí zákazníci, kteří nedostanou kompenzaci, kterou jim vláda loni slíbila,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Vládě dále vyčítá, že neplní své programové prohlášení, když selhává při vytváření podmínek pro transformaci teplárenství. Podle sdružení bude mít dnešní rozhodnutí následky i na povést Česka u Evropské komise, na kterou byl vyvíjen tlak, aby podporu schválila co nejdříve.
„Pro vyplacení této podpory byly vypracovány a připraveny výzvy ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže již začátkem letošního roku. Všechny podmínky pro spuštění tohoto nového programu byly splněny v červnu, kdy byla získána notifikace podpory u Evropské komise. Ministr Síkela však nechal čtyři měsíce zákazníky tepláren v nejistotě a teď vládě navrhl, aby i tuto druhou podporu zrušila. V Kocourkově by měli určitě radost, ale my se z takového výsledku radovat moc nemůžeme,“ podotkl Topolánek.
Vláda se v předchozích týdnech rozhodla ukončit i další formy podpory, které zavedla v době loňské energetické krize. Stát už tak v příštím roce nebude ze státního rozpočtu poskytovat dotace na systémové služby a na ztráty provozovatelů distribučních soustav. Ty v letošním roce vyšly dohromady na přibližně 38 miliard korun. Náklady tak budou od příštího roku opět součástí regulované části elektřiny, kterou budou platit odběratelé.
Vláda také rozhodla o převedení části poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) zpět na zákazníky. Letos je plně hradil stát s cílem zmírnit zdražování energií. Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé znovu hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné.
Většina analytiků proto v příštím roce očekává zdražení elektřiny. Podle nich tomu nezabrání ani případné další zlevňování dodavatelů, protože to odmažou právě poplatky za POZE a úprava distribučních poplatků. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v minulých dnech připustil, že elektřina může v příštím roce zdražit do deseti procent, věří však v mírnější růst.
Mohlo by vás zajímat:
To je jedině dobře. Když se část tepláren na plyn zhroutí a paneláky přejdou na tepelná čerpadla , tak to bude jedině dobře.
Pokud budou velké přebytky z OZE, tak je může využít teplárna místo plynu. Nyní to sice není na pořadu dne, ale za 10 let může být.
S takovým přístupem chudáci ti, kteří budou elektřinou topit. To se pak nedoplatí.....
Jsem rád, že máte tento názor. Minulý týden nás oslovili 2 zákazníci, kteří mají vytápění pomocí tepelných čerpadel, zda bychom je nepřipojili do CZT, jelikož je pro ně cena za elektřinu hrozná. Také se těším na navýšení distribučních poplatků a změnu tarifikace, která na čerpadláře dolehne v plné palbě.
To Ongřej , elektřina na burze se dá koupit v průměru za 120 EUR/ MWh s tepelným čerpadlem jsou provozní náklady 40EUR/MWh. tedy 972kč/MWh to je 270kč /MJ už vidím někoho jak se bude chtít připojit k teplárně, když teplárny prodávají často i přes 1000kč /MJ.
Je to jen dobře, nevím, proč by měl někdo dostávat dotace z cizího na vlastní potřebu tepla a energií všeobecně. Dotace jsou zlo! Stačí se podívat kam dotační byznys dovedl EU za posledních 15 let.
Toto je trochu komplikované, protože pokud se lidé odpojí od tepláren a tyto zkrachují, tak samozřejmě budou volit vlastní zdroje vytápění.
V současnosti mají velká města jeden velký komín v teplárně kde máte, odsíření, prachové odlučovače... celé se to chová celkem slušně, protože se to dělá ve velkém.
Jakmile se dělá topení decentrálně, tak se vám dole v panelácích objeví velká teplená čerpadla (dělá to rachot venku), velké kotle na plyn (ale ty jsou teď dost rizikové), velké automaty na uhlí nebo pepety (v horší kvalitě jak v teplárnách) atd. Že by se využíval geotermál nebo jaderný reaktor... tak to takhle v malém není reálné vůbec.
Za to v jaké siutaci teď teplárny jsou ale mohou politici, kteří teď vymýšlí pomalu každých pár let jaké topení je to "košér". Nejdřív bylo košér topení uhlím, pak najednou plynem, a teď prý je uhlí a plyn zlo a mají se přebudovat na geotermál nebo na tepelná čerpadla nebo na spalování odpadů či biomasy...
Jenže v případě teplárny je potřeba uvažovat o vytápění v dlouhodobých horizontech a nedivil bych se, že za dalších 5 let se dozvíme, že teplená čerpadla nejsou ok, protože není dost elektřiny (na dobíjení elektroaut?).
Do toho jsou často teplárny v nevýhodě vůči lokálním topením, protože politici si nedovolí tolik s*** lidem na hlavy, jako si to dovolí firmám. Takže teplárny musely budovat na komínech různé odsiřování a prachové odlučování, které se lokálních topenišť netýká, musí platit emisní povolenky apod. Zkrátka ty dotace lze brát jako kompenzace za to, jak politici křiví trh v oblasti vytápění.
Většina tepláren v ČR vydělávala a vydělává doposud nehorázné peníze. Stačí se podívat do jejich ceníků a je to hned jasné. Většina tepláren využila extrémního růstu ceny zemního plynu a tzv oholila své klienty. Po pádu ceny plynu již nedošlo k poklesu k odpovídajícím cenám. Dotace těchto molochů byl a je nesmysl...
Z Výroční zprávy teplárny ČB:
zisk před zdaněním
2020 - 23,9 mil. Kč
2021 - 23,8 mil. Kč
2022 - 28,1 mil. Kč
Obrat mezi roky 2021 a 2022 vzrostl o 29% zisk ale "jen" o 18% já tam tedy žádné holení nevidím.
Je tedy pravda že každá teplárna to měla jinak, viz teplána Brno
Zisk k rozdělení:
2019 - 34 mil. Kč
2020 - 118,2 mil. Kč
2021 - 174,7 mil. Kč
2022 - 7,8 mil. Kč
Já tam tedy pokles zisku vidím.
Vážený pane Mikeši, na příklad Pražská teplárenská a.s. s tržbou za teplo cca 4,7 mld. Kč měla zisk 0,95 mld. Kč a to jsme tam ještě zametli mnoho "nákladů a odpisů", aby ten zisk tak neřval.
Pravda, je to již řada let, poslední již neznám, neb tam již delší dobu nepracuji...
Teplárny vždy vydělávaly slušné peníze, a proto se mnoho klientů od nich odpojovalo a odpojuje doposud. Extrémním případem byl rok s raketovou cenou plynu, ale to je již zase pasé...
Něž psát neověřené nesmysly jako na novinkách, tak je někdy lepší nepsat raději nic.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se