USA: FERC by měl urychlit reformu trhu s elektřinou
Maria Korsnick, výkonná ředitelka amerického Nuclear Energy Institute (NEI), apelovala na americkou Federální komisi pro regulaci energetiky (FERC) aby rychle implementovala navrhovaná pravidla týkající se reformy trhu s elektřinou. Korsnick přednesla své připomínky 3. října při slyšení o definování spolehlivosti v transformujícím se odvětví výroby elektřiny před Výborem pro energetiku a obchod dolní komory amerického Kongresu.
Americký ministr energetiky Rick Perry vyzval 29. září FERC, aby podnikl kroky k řešení hrozeb pro odolnost přenosové sítě prostřednictvím tržních reforem. Tyto reformy by měly uznávat atributy zdrojů základního zatížení. Perry FERC doporučil, aby vydal pravidlo, které by po trzích s elektřinou požadovalo vyvinutí a implementaci reforem, které by plně kompenzovaly výrobní zdroje, včetně těch jaderných, které jsou nezbytné pro udržování spolehlivosti a stability sítě.
Uznání přínosů zdrojů přispívajících ke spolehlivosti soustavy
Podle Marii Korsnick by měl FERC rychle jednat podle návrhu Ministerstva energetiky. FERC by měl zajistit, aby přínos každého výrobce elektřiny, který přispívá ke spolehlivosti a odolnosti elektrické sítě, byl plně uznán v rámci tržních cen.
„Pružné a rozmanité portfolio paliv a technologií – jádra, uhlí, zemního plynu, vody, větru a slunce – je základní podstatou robustnosti našeho energetického systému. FERC o těchto otázkách uvažuje už řadu let, významné problémy ale přetrvávají. Komplexní tržní reforma měla být již provedena.“ – z projevu Marie Korsnick, výkonné ředitelky NEI.
Některé technologie podle Korsnick totiž vydělávají bez ohledu na to, za kolik elektřinu na trhu prodají, například díky daňovým úlevám. Těmto technologiím se pak vyplatí dodávat elektřinu do sítě i za nízké, nulové či dokonce záporné ceny. Pokud pak nastane moment, kdy jsou ceny záporné, musí jaderné elektrárny platit provozovateli sítě za dodávání elektřiny do sítě.
„Chceme si být jistí, že jako národ neděláme na základě výzev trhu nějaká strategická rozhodnutí, kterých bychom později litovali.“
Mohlo by vás zajímat:
Podle posledních zpráv jsou velice nahlas proti všichni, kdo dělají do OZE, všichni okolo zemního plynu, utility, operátoři přenosových sítí a dokonce už se nahlas vyslovili proti i dva komisionáři FERCu.
Tý jo, ti už jsou fakt zoufalí.
Jo, vypadá to tak.
Zajímavé na tom je že se opět v textu zmiňují explicitně jenom jaderné elektrárny, ale už ne elektrárny uhelné plynové nebo jiné podobné. Čím to asi tak bude?
Možná by se na měli už vykašlat na ten přístup ražený klasickými energetikami, máme tu X nastupujících technologií které postupně směrem od rovníku nahoru budou nabízet přinejmenším rychlejší ale s vysokou pravděpodobností i levnější a bezpečnější řešení energetiky.
Snad nasazování ostrovních (doslova) sítí povede i k tomu že se to postupně přesune i na pevninu, kde bohužel nejsou tak ideální podmínky, bohužel jsou tu mnohdy dost silné tlaky proti OZE a lidem.
Ostrovní síť vyrobí nějakou energii? Měl jsem za to že el. energii vyrobí nějaká elektrárna.
Myslím že víte jak je to myšleno. Na druhou stranu můžete celou síť až kam chcete, třeba na vaši přípojku nahradit napěťovým zdrojem příslušných parametrů, síť bez zdrojů se ani jako síť deklarovat nedá.
Promiňte, ale je třeba nazývat věci pravými jmény. OZE se neobejdou bez klasiky. Zatím žádné převratné technologie nejsou běžně k dispozici. Mě vadí nejvíce různý přístup k jednotlivým výrobcům el. energie. Když je dotace na OZE která je v ceně spotřebované el. energie tak proč je ve vyúčtování když je bezvětří a sluníčko taky už nějakou dobu nebylo vidět. To že nesvítí sluníčko není problém spotřebitele ale výrobce z FV.
Když nesvítí a nefouká tak máme starou špinavou energetiku se starými, mnohokrát zde zdokumentovanými dotacemi.
Když svítí nebo fouká tak už máme většinu nové čisté energetiky s novými dotacemi.
Co je Vám na tom nejasné, ty staré dlouhotrvající dotace nemůžete míchat s těmi novými, co jsou zde pouze 17 let.
Jedny jsou pro špinavou energetiku ( resp energetiku zanechávající velmi nebezpečný odpad), ty druhé jsou pro energetiku čistou a obnovitelnou.
Na TZB je článek o tom kolik se do klasické energetiky poslalo přímých i nepřímých dotací, jenom v Evropě, kolik to bylo celosvětově si snad ani raději neodhadujme. Takže o nějakých rovných podmínkách není moc řeč, nelíbí se mi to také (spolu s legislativními omezeními) ale kdyby se teď okamžitě usekly veškeré dotace a podpory tak se nám ta energetika může zhroutit, respektive ceny vylezou tak vysoko že to může odstartovat rozpadovou spirálu.
energetika. tzb-info.cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy
Ano, bez "klasiky" se neobejdou, ale na druhou stranu její využití lze minimalizovat a není třeba se ani omezovat na klasickou technologii s parním oběhem, lze využít spalovacích turbín, motorů či palivových článků, největší taková elektrárna má 52MW a nalézá se v Jižní Korei.
Klasika která se má doplňovat s OZE musí být schopná pružně reagovat, pokud možno efektivně, tedy bez maření energie do vzduchu. To splňují povětšinou jenom zdroje které nevyužívají parní cyklus.
Takže je to spíš o tom se bavit kam až se dá s OZE při jakých podmínkách jít. Jaká musí být akumulace atd.
Dále se produkuje celkem dost odpadu, který je v současnosti skládkován, což by se mohlo omezit. Problém je že spalovna je zase jenom parní elektrárna a její primární účel je likvidace odpadu, takže regulace nic moc, skladování odpadu, dlouhodobě, nepřichází z hygienických důvodů moc v úvahu. Tady by se nabízelo třeba využití zplyňování a následné skladování plynu. Energeticky je odpad na úrovni hnědého uhlí, vyrobený syngas by se skladovat dal mnohem snáze a využít k energetickým účelům. Ročně se bavíme o nějakých 25 milionech tun odpadu. Pokud by se tato technologie rozjela tak import z okolních států by nebyl zásadní problém, jen je nutné splnit podmínku napojení na dráhu. (kamiony by to byla prasárna)
Proč úředník vymyslel to co vymyslel opravdu nevím, je to ale dodnes důsledek nezvládnutí situace v problematické době (vláda nevláda parlament de-facto mimo provoz), na začátku se pevné výkupní ceny zdály dobré a ony jsou, ale pro zařízení s výkonem pár stovek kW jako jsou malé BPS a MVE. Mnohem lepší jsou dnes buď aukce, nebo CfD.
Bylo by to čisté pokud by dotace na OZE byly podle vyrobené energie. Žádná OZE neumí definovat svůj pohotový výkon. To znamená že v případě požadavku výkon dodá.
A jéje... Tady zase zuří válka výkřiků bez argumentů. A přitom ten problém je celkem jednoduchý a čelí mu i EU. Jde o to, že pokud dotuji výrobu z OZE i v situaci, kdy je cena na trhu záporná, tak samozřejmě vytvářím problém pro všechny. Stačí jednoduché pravidlo, které už ostatně v EU pro zdroje nově uváděné do provozu platí, a sice že je-li cena na trhu záporná, nárok na zelené bonusy a další dotace v té době nevzniká. Pak samozřejmě vzniká rozumná motivace pro větrníky a slunečníky, kteří na svojí produkci v dané době prodělají a současně mohou velmi snadno krátkodobě omezit výrobu, aby tak učinili.
Přiznávám, že přesně nevím, jak fungují americké daňové úlevy a jestli tam toto řešení bude fungovat. Ale problém je zcela reálný a řeší ho i EU, takže ty výkřiky jsou úplně zbytečné.
Nicméně i u dotací je třeba si přiznat, že vyhrávají válku, (např. 2. WW) převálcováním protivníka. Zisky se vybírají následně.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se