EU chystá po neúspěšné klimatické konferenci COP30 novou globální klimatickou strategii

Evropská unie po slabém výsledku na COP30 přehodnocuje svou globální klimatickou strategii. Cílem je získat větší vliv před COP31, která se bude konat na konci tohoto roku - předchází jí ale dlouhá příprava a mnohá dílčí jednání. 

Minulá konference COP se jen těžko dá označit za úspěch. V konečném dokumentu se podařilo dojednat jen několik málo titulů. Jak informoval Euractiv, EU si chce z minulé konference vzít ponaučení a pozměňuje nyní svůj přístup ke klimatickým vyjednáváním.

Jádrem nového přístupu je posun k takzvané transakční angažovanosti v oblasti klimatu. Jakožto poskytovatel zhruba jedné třetiny globálního financování opatření na ochranu klimatu chce totiž blok na oplátku očekávat jasnější závazky. Jedním z navrhovaných opatření je podmínění finanční podpory konkrétními opatřeními. Příkladem země, na kterou by opatření dopadlo, je kupříkladu Indie, která dosud nepředložila svůj klimatický cíl pro rok 2035 v rámci Pařížské dohody. Evropští lídři, zejména z Francie a Německa, navrhli, aby financování – potenciálně stovky milionů eur – záviselo na těchto závazcích. Klimatickou diplomacii tak chápou jako vztah „give and take“.

Dřívější koordinace a jasnější priority

Dalším pilířem nového přístupu EU by mělo být obecně zlepšené plánování. Historicky totiž blok finalizoval své vyjednávací pozice krátce před každoročními konferencemi OSN o klimatu, což ale omezovalo jejich účinnost. Nyní úředníci pracují na víceleté strategii zahrnující několik cyklů COP, s dřívější koordinací a jasnějšími prioritami. To zahrnuje cílenou osvětu především rychle rostoucích ekonomik, někdy označovaných jako „BICS“, které jsou považovány za klíčové pro budoucí snižování emisí vzhledem k jejich velikosti a rostoucímu vlivu.

Změny probíhají také interně. Odchod dlouholetého hlavního vyjednavače Jacoba Werksmana spolu s vysoce postaveným představitelem Martinem Hessionem signalizuje generační posun ve vedení klimatické sekce DG CLIMA Evropské komise. Ačkoli oba trvají na tom, že tyto odchody nejsou politicky motivované, změny přicházejí ve chvíli, kdy se celá politika vyjednávání v oblasti klimatu EU posunuje. To odráží hlubší transformaci i v globální klimatické politice.

Pařížská dohoda a většina jejích částí byla nyní z velké části uzavřena, výzvou je teď její realizace – dosažení snížení emisí, financování transformace a udržování ambice. Analytici tvrdí, že aby EU znovu získala svou vedoucí roli v oblasti klimatu, musí kombinovat právě podmíněné financování, strategičnost a silnější mezinárodní partnerství.