Tlak na systém ETS sílí: Berlín chce reformu, Řím pozastavení.

Evropský systém obchodování s emisemi (ETS) čelí nejsilnějšímu politickému tlaku za celých 20 let své existence. Početná skupina ministrů průmyslu žádá rozsáhlou revizi, čímž reflektují obavy zástupců průmyslu. Itálie chce systém dokonce pozastavit minimálně do chvíle, než dojde k dohodě o reformě. Německo hovoří o zrychlené úpravě parametrů. Francie je opatrnější, zatímco Švédsko varuje před rozvratem úspěšného nástroje klimatické politiky EU. Spor o budoucí podobu ETS se tak stává v posledních dnech jedním z hlavních témat unijní agendy.

Debata o reformě systému ETS je dlouhodobá, v posledních dnech a týdnech však kulminuje. Výzvy zástupců energeticky náročných odvětví se nyní naplno přetavily v poměrně ostrou politickou debatu na ministerské úrovni.

Aliance energeticky náročných průmyslů ve společném stanovisku požaduje maximální cenu elektřiny pro průmysl na úrovni 50 eur za MWh. Uvádí, že investice do elektrifikace stagnují a že se zhoršuje konkurenceschopnost vůči třetím zemím. Zároveň chce zachovat kompenzace nepřímých nákladů ETS i po roce 2030. Největší evropská organizace zástupců průmyslu BusinessEurope zase navrhuje přehodnotit úplné stažení bezplatných povolenek, pokud se neosvědčí CBAM, uhlíková daň vůči třetím zemím.

Na politické úrovni následovala v posledních dnech série jednání. Ve středu proběhlo v Bruselu setkání v rámci iniciativy Friends of Industry, kde se ministři průmyslu koordinovali před jednáním Rady pro konkurenceschopnost. Ve čtvrtek pak téma dominovalo samotné Radě, kde státy navázaly na předchozí diskusi a představily společné postoje k revizi ETS.

Výsledkem je společné prohlášení třinácti členských států – Itálie, Rakouska, Chorvatska, České republiky, Francie, Německa, Lucemburska, Polska, Portugalska, Slovenska a Španělska.

Tato skupina zemí požaduje, aby revize ETS zajistila „efektivní cenový signál“ spolu s „předvídatelností a stabilitou trhu“ a ochranou před „nadměrnou cenovou volatilitou“. Zároveň volají po „pragmatickém a investičně kompatibilním“ nastavení alokace bezplatných povolenek. Upozorňují, že snižování emisního stropu může přinést „vysoké cenové úrovně, zvýšenou volatilitu a omezenou likviditu“.

Pozastavit, reformovat či zachovat

Po jednání Rady pro konkurenceschopnost padala ze strany ministrů ostrá vyjádření. Nejdál přitom jde Itálie. Ministr průmyslu Adolfo Urso označil ETS za „další daň pro evropské podniky, která zvyšuje jejich náklady a omezuje konkurenceschopnost“. Otevřeně vyzval k tomu, aby byl systém „pozastaven do doby, než bude provedena komplexní reforma“. Varoval, že Evropa čelí „kolapsu chemického průmyslu“ a že bez rychlé změny hrozí definitivní odliv výroby.

Tvrdý tón zvolila i premiérka Giorgia Meloni. Po jednání s kyperským prezidentem v Římě zdůraznila, že Evropa nemůže po svých firmách za současného nastavení chtít, aby obstály v globální konkurenci. Snížení nákladů na energii označila za „absolutní prioritu“.

O nutnosti okamžité úlevy firmám hovoří Polsko, které ostatně úpravy systému prosazuje dlouhodobě. Podle náměstka ministra Michała Baranowského existuje na evropské úrovni „společné porozumění, že průmysl potřebuje okamžitou a hmatatelnou úlevu“ a že „cena uhlíku musí být snížena“.

Německo sice odmítá suspendování systému, ale ústy ministryně hospodářství Katheriny Reiche tlačí na co nejrychlejší reformu, která zmírní dopady na energeticky náročná odvětví.

Švédsko systém hájí, Francie je opatrná

Proti reformě se naopak zdrženlivě vyjadřuje Nizozemsko či Finsko. Nejvýrazněji však sytém hájí Švédsko. Ministryně Ebba Busch připomněla, že ETS je „základní kámen klimatické politiky EU, který zajišťuje dlouhodobou předvídatelnost a stabilní cenu uhlíku.“

„Jedna věc je žádat o doladění systému CBAM nebo ETS, ale požadovat v podstatě operaci srdce jednoho z nejúspěšnějších ekonomických nástrojů, které unie má, znamená riskovat úplné zastavení krevního oběhu,“ varovala.

Současnou debatu o tvrdé reformě přitom označila za důsledek toho, že si „některé státy nesplnily své domácí úkoly.“

Francie volí střední cestu. Podle ministra Sébastiena Martina je třeba některé body znovu prodiskutovat, zejména ve vztahu k CBAM, ale „vyhodit celý systém do povětří není postoj Francie.“

Spor o podobu ETS tak přerůstá technickou diskusi o parametrech trhu a mění se v test politické soudržnosti i strategického směřování Unie. Část států chce systém upravit dříve, než poškodí konkurenceschopnost průmyslu, jiní varují před signálem, že Evropa ustupuje od nastavených pravidel. Kam se rovnováha mezi stabilitou a změnou nakonec přikloní, zůstává otevřené.