10. prosinec 2023
Tlak na systém ETS sílí: Berlín chce reformu, Řím pozastavení

Evropský systém obchodování s emisemi (ETS) čelí nejsilnějšímu politickému tlaku za celých 20 let své existence. Početná skupina ministrů průmyslu žádá rozsáhlou revizi, čímž reflektují obavy zástupců průmyslu. Itálie chce systém dokonce pozastavit minimálně do chvíle, než dojde k dohodě o reformě. Německo hovoří o zrychlené úpravě parametrů. Francie je opatrnější, zatímco Švédsko varuje před rozvratem úspěšného nástroje klimatické politiky EU. Spor o budoucí podobu ETS se tak stává v posledních dnech jedním z hlavních témat unijní agendy.
Debata o reformě systému ETS je dlouhodobá, v posledních dnech a týdnech však kulminuje. Výzvy zástupců energeticky náročných odvětví se nyní naplno přetavily v poměrně ostrou politickou debatu na ministerské úrovni.
Aliance energeticky náročných průmyslů ve společném stanovisku požaduje maximální cenu elektřiny pro průmysl na úrovni 50 eur za MWh. Uvádí, že investice do elektrifikace stagnují a že se zhoršuje konkurenceschopnost vůči třetím zemím. Zároveň chce zachovat kompenzace nepřímých nákladů ETS i po roce 2030. Největší evropská organizace zástupců průmyslu BusinessEurope zase navrhuje přehodnotit úplné stažení bezplatných povolenek, pokud se neosvědčí CBAM, uhlíková daň vůči třetím zemím.
Na politické úrovni následovala v posledních dnech série jednání. Ve středu proběhlo v Bruselu setkání v rámci iniciativy Friends of Industry, kde se ministři průmyslu koordinovali před jednáním Rady pro konkurenceschopnost. Ve čtvrtek pak téma dominovalo samotné Radě, kde státy navázaly na předchozí diskusi a představily společné postoje k revizi ETS.
Výsledkem je společné prohlášení třinácti členských států – Itálie, Rakouska, Chorvatska, České republiky, Francie, Německa, Lucemburska, Polska, Portugalska, Slovenska a Španělska.
Tato skupina zemí požaduje, aby revize ETS zajistila „efektivní cenový signál“ spolu s „předvídatelností a stabilitou trhu“ a ochranou před „nadměrnou cenovou volatilitou“. Zároveň volají po „pragmatickém a investičně kompatibilním“ nastavení alokace bezplatných povolenek. Upozorňují, že snižování emisního stropu může přinést „vysoké cenové úrovně, zvýšenou volatilitu a omezenou likviditu“.
Pozastavit, reformovat či zachovat
Po jednání Rady pro konkurenceschopnost padala ze strany ministrů ostrá vyjádření. Nejdál přitom jde Itálie. Ministr průmyslu Adolfo Urso označil ETS za „další daň pro evropské podniky, která zvyšuje jejich náklady a omezuje konkurenceschopnost“. Otevřeně vyzval k tomu, aby byl systém „pozastaven do doby, než bude provedena komplexní reforma“. Varoval, že Evropa čelí „kolapsu chemického průmyslu“ a že bez rychlé změny hrozí definitivní odliv výroby.
Tvrdý tón zvolila i premiérka Giorgia Meloni. Po jednání s kyperským prezidentem v Římě zdůraznila, že Evropa nemůže po svých firmách za současného nastavení chtít, aby obstály v globální konkurenci. Snížení nákladů na energii označila za „absolutní prioritu“.
O nutnosti okamžité úlevy firmám hovoří Polsko, které ostatně úpravy systému prosazuje dlouhodobě. Podle náměstka ministra Michała Baranowského existuje na evropské úrovni „společné porozumění, že průmysl potřebuje okamžitou a hmatatelnou úlevu“ a že „cena uhlíku musí být snížena“.
Německo sice odmítá suspendování systému, ale ústy ministryně hospodářství Katheriny Reiche tlačí na co nejrychlejší reformu, která zmírní dopady na energeticky náročná odvětví.
Švédsko systém hájí, Francie je opatrná
Proti reformě se naopak zdrženlivě vyjadřuje Nizozemsko či Finsko. Nejvýrazněji však sytém hájí Švédsko. Ministryně Ebba Busch připomněla, že ETS je „základní kámen klimatické politiky EU, který zajišťuje dlouhodobou předvídatelnost a stabilní cenu uhlíku.“
„Jedna věc je žádat o doladění systému CBAM nebo ETS, ale požadovat v podstatě operaci srdce jednoho z nejúspěšnějších ekonomických nástrojů, které unie má, znamená riskovat úplné zastavení krevního oběhu,“ varovala.
Současnou debatu o tvrdé reformě přitom označila za důsledek toho, že si „některé státy nesplnily své domácí úkoly.“
Francie volí střední cestu. Podle ministra Sébastiena Martina je třeba některé body znovu prodiskutovat, zejména ve vztahu k CBAM, ale „vyhodit celý systém do povětří není postoj Francie.“
Spor o podobu ETS tak přerůstá technickou diskusi o parametrech trhu a mění se v test politické soudržnosti i strategického směřování Unie. Část států chce systém upravit dříve, než poškodí konkurenceschopnost průmyslu, jiní varují před signálem, že Evropa ustupuje od nastavených pravidel. Kam se rovnováha mezi stabilitou a změnou nakonec přikloní, zůstává otevřené.
Mohlo by vás zajímat
22. duben 2024
28. květen 2024
7. říjen 2024
5. prosinec 2024
22. červenec 2025
8. srpen 2025
17. říjen 2025
Komentáře (18)
Aby proběhla úplná dekarbonizace EU, tak by povolenka musela být v hodnotách 300-500 EUR/t CO2, to by v EU nezůstal kámen na kameni.
Nyní jsme již narazili při hodnotě kolem 80 EUR/t CO2. Je nutné povolenky reformovat tak, aby bylo jasné kolik budou v jakém roce stát, bez toho se nedá nic plánovat.
Celý systém boje proti CO2 je nesmysl, jde jen o peníze. Je nutné tyto odpustky zrušit. Žádná reforma nepomůže. Socialismus byl také nereformovatelný a EU má k němu silně nakročeno.
Systém povolenek je jednou z cest odchodu od fosilních paliv. Někdy se zdá ,že fosilní paliva jsou výhodná , ale když započtete ničení planety , vydírání od dodavatelů a závislost na vývoji ve světových regionech , pak jsou fosilní paliva velmi nevýhodná zejména ty z dovozu jsou dramaticky nevýhodná. Dám Vám příklad , když máte dobře zateplený dům , FVE na střeše , topíte tepelným čerpadlem do podlahovky a máte EV v garáži , pak jste mnohem odolnější ceně fosilních paliv a to platí i o státech , kdy Francie je přirozeně odolnější cenám fosilních paliv než třeba Německo.
jen je blbé, že ne všichni mají dobře zateplený dům, FVE na střeše, teplené čerpadlo a pod.. argumentovat tím, že těmto lidem by to stát finančně zalepil formou dotací je blbost, protože stát nemá vlastní peníze, socializmus už jsme zkoušeli a jak to dopadlo..
To byl jen příklad aplikace moderní energetiky k tomu by se měl každý majitel nemovitosti snažit dostat ne hned , ale postupně během 20ti let. Stejně by měly fungovat firmy a stát.
Ty peníze na zateplování, FVE atd. , například tak diskutovaná Nová zelená úsporám, ale i další programy nejsou placeny ze státních peněz (z rozpočtu). To jsou peníze vybrané za povolenky a jejich možné použití je striktně vymezeno.
Jsem zvědav, jak je MŽP pod vedením motoristů využije lépe. Pokud totiž nebudou vypsány příslušné programy, nepůjdou ty peníze použít:
"Výnosy z dražeb emisních povolenek mají podle evropské směrnice povinné účelové určení – členské státy je musí použít na klimatická a energetická opatření. V Česku se nyní část výnosů rozděluje mezi MŽP, MPO a státní rozpočet, ale novela má přesunout správu pod Státní fond životního prostředí . To znamená:
stát musí mít programy, do kterých peníze umístit,
peníze nesmí být použity na jiné účely,
Evropská komise kontroluje, zda jsou prostředky využívány v souladu s pravidly."
V praxi to jsou peníze pro lidi, co mají majetek v řádu 5-20 milionů (nemovitost, v Praze většinou více), disponují na účtu víc než půl milionem anebo si mohou vzít vyšší hypotéku. Ti, pokud jsou mladší a pracují, využívají Zelenou úsporám.
Tedy je to podpora (po tom, co si byrokracie EU strhne svůj podíl) pro mladou bohatší část ČR. A podpora pro předražené stavební materály a předražené instalační práce. Ty ceny v konkurenčním bezdotačním prostředí by byly o dost nižší.
A na to je potřeba ty peníze sebrat všem (s výjimkou bezdomovců).
To je realita nucené dotační korupce a vysokých cen elektřiny, v tom tady žijeme.
A to "prý" nelze změnit.... (samozřejmě, malé části obyvatel to výborně vyhovuje).
Ale to víte že nejste. Pro vás se eletrika bere ze zásuvky co? A co dělat když nefouká a nesvítí? Kde vzít 300 TWh pro ČR? Dovézt a odkud.
to už opakujete několikrát a je to blbost. Například benzínový motor má účinnost zhruba 30% elektro auto cca 85% . Takže elektro auto má jen 35% spotřeby auta se spalovacím motorem.
Kotel na uhlí má účinnost cca 85% a tepelné čerpadlo s uhelnou el. získá 1,5 x více než je v energii primárního paliva. Tedy potřebujete jen 57% energie pro vytápění stejné budovy.
Převod ekonomiky na elektřinu je velmi úsporný a spotřebuje mnohem méně elektřiny v TWh než je běžný součet spotřeb všech forem energie , které elektřina nahrazuje.
Európska únia (EU-27) vypúšťa, relatívne malú časť celkových emisií skleníkových plynov vo svete, približne, 6 % až 6,2 % celosvetových emisií.
A budeme sa tu tváriť pápežskejší ako pápež.
ETS je problém pre EÚ. Svetový problém nevyrieši, ale oslabuje priemysel a celkovú produkciu tovarov v Európe.
Podle oficiálních dat JRC to bylo v roce 2024 už jen 5,7 %.
Itálie má dostatek slunečního svitu a větru pro dekarbonizaci výroby elektřiny. Chce to jen trochu víc zabrat.
k občasným zdrojům ale potřebujete akumulaci, co tam rovnou instalovat bezemisní zdroje regulovatelné koeficientem ročního využití vyšším než 80%?
To Vaše "rovnou instalovat", míněno jádro, znamená obrovsky se zadlužit a patnáct či více let čekat, zda se to podaří se zpožděním postavit.
A pak se desítky let bát že investice bude zmařena (přírodní či lidskou katastrofou).
Není to tak jednoduché...
jaderná elektrárna lze uvádět do provozu kolem 5 let od rozhodnutí že bude, jen ne teda v EU. I delší výstavby ale nejsou problém pokud berete v potaz jak dlouho se čeká na zázračné baterie, co je větší riziko, dlouhá investice do stabilního zdroje nebo sázka na nestabilní zdroj z kterého udělá kvazistabilní buď neexistující nebo drahá technologie? Ke zmenšení dopadů dlouhé stavby velké jaderné elektrárny jsou vyvíjeny modulární reaktory, které by mohly přímo nahrazovat kotle na uhlí podobných výkonů, ale i na toto si zatím troufají pouze v Číně.
viděli jsme na příkladu španělska, že když jedou výhradně z OZE, jaké to má dopady...
Musím znovu opakovat:
Slunce, vítr, voda, biomasa a místní fosil (u nás hnědé uhlí)=energetická bezpečnost.
V době kdy u hranic EU probíhají dvě velké války není možné válčit i uvnitř EU s uhlíkem.
Je nutno okamžitě pozastavit všechny uhlíkové povolenky (ETS 1, 2, ....).
Probíhající války umožňují právní důvod k okamžitému pozastavení různých ETS, bez rizika budoucích soudních sporů od těch, co mají z povolenek stamiliardový byznys a jsou ochotni udělat vše aby ho neztratili...
V tomto s vámi souhlasím. No ale to jádro je nejdůležitější, ne že ne.







