V Německu bude i přes politický tlak v roce 2020 spuštěna nová uhelná elektrárna. Nad dalšími projekty visí otazník

Navzdory politickému tlaku proti výrobě elektřiny z uhlí v Německu a plánovaném ohlášení data odstavení všech uhelných elektráren bude v Německu zprovozněn minimálně jeden další uhelný zdroj. Zatím posledním jistým projektem je dlouho odkládaná uhelná elektrárna Datteln 4 s datem uvedením do provozu v roce 2020. Otazník visí nad projekty společnosti RWE a chemického podniku DOW Chemical.

Černouhelná elektrárna Datteln 4 je aktuálně jedinou uhelnou elektrárnou ve výstavbě v západní Evropě. Dle posledních plánů měla být elektrárna po mnohaletých odkladech spuštěna ve čtvrtém kvartálu roku 2018, ale počáteční zkoušky v roce 2017 způsobily poškození kotle. Ten musí být nahrazen novým, což znamená oddálení zprovoznění dle předpokladů Uniper na léto roku 2020.

Datteln 4 se stane jednou z nejmodernějších uhelných elektráren na světě. Jedná se o černouhelný monoblok s hrubým výkonem 1 100 megawattů a čistou účinností přesahující 45 %. Elektrárna bude z části napájet trakční vedení vlakového dopravce Deutsche Bahn, do jehož sítě bude dodávat až 412 MW výkonu. To odpovídá zhruba čtvrtině špičkového zatížení Deutsche Bahn. Zbylý výkon bude využit pro dodávku elektřiny do přenosové soustavy a na výrobu tepla pro dálkové zásobování teplem. Dle provozovatele elektrárny, společnosti Uniper, je Datteln 4 určen pro rychlé změny zatížení, což elektrárnu činí spolehlivým doplňkem obnovitelných zdrojů energie.

Aktuální pohled na elektrárnu je k dispozici zde.

Nad dalšími projekty se vznášejí otazníky

RWE pravděpodobně zruší svůj projekt nového černouhelného bloku elektrárny Niederaussem, a to navzdory probíhajícímu procesu schvalování. Tento měsíc to uvedl ředitel RWE, největšího výrobce elektřiny v zemi.

Navrhovaný projekt Niederaussem L o instalovaném výkonu 1 100 MW měl být součástí obnovovacího programu, který má nahradit stárnoucí zdroje v západoněmecké spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.

„Formálně jsme žádost o schválení nezrušili, ale popravdě řečeno, pravděpodobnost, že bude tato elektrárna postavena, je velmi malá,“ uvedl pro zpravodajskou agenturu Montel Roger Miesen, generální ředitel RWE Generation, divize společnosti provozující černouhelné a plynové zdroje.

Velmi diskutovaným projektem je kombinovaný zdroj pro chemický závod společnosti DOW ve městě Stade 45 km západně od Hamburku. Elektrárna s čistým elektrickým výkonem 1 000 MW a tepelným výkonem 300 MW by měla využívat zemní plyn, černé uhlí a biomasu a jako dodatečný zdroj energie – vodík. Mimo elektřiny by měla být produkována i pára pro výrobní procesy závodu. Účinnost kombinované výroba elektřiny a tepla by měla dosahovat až 60 %.

Proti tomuto zdroji bojují environmentální organizace. Greenpeace společně s německým Spolkem pro životní prostředí a ochranu přírody (BUND) proti výstavbě elektrárny zahájily právní spor. Lokální environmentální spolek na začátku měsíce uspořádal ve městě Stade proti elektrárně demonstraci. Jelikož elektrárna ještě nezačala s povolovacím procesem, je její podoba prozatím nejistá.

Tlak proti využívání uhlí v Německu sílí

Váhavost s výstavbou uhelných elektráren přichází s rostoucím tlakem v Německu na provozovatele uhelných elektráren. Například hnědouhelná společnost MIBRAG, kterou vlastní EP Energy Daniela Křetínského, již v roce 2015 smetla plány na výstavbu hnědouhelné elektrárny Profen ze stolu.

V rámci koaliční dohody se Křesťanskodemokratická unie (CDU) Angely Merkelové, její sesterská Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) a Sociálně demokratická strana Německa (SPD) shodli na vytvoření tzv. „Komise pro strukturální změny“, která byla pověřena přípravou akčního plánu pro postupné uzavírání uhelných elektráren.

Závěrečné zasedání, ve kterém má Komise v úmyslu představit výsledky a svou závěrečnou zprávu, je naplánováno na 11. prosince. Komise by mimo jiné měla představit akční plán postupného snižování výroby elektřiny v uhelných elektrárnách včetně termínu jejího kompletního ukončení.

Po té, co německá vláda prohlásila, že nedosáhne v roce 2020 cíle 40% snížení emisí oxidu uhličitého oproti hodnotám z roku 1990, je nyní její snahou se alespoň co nejvíce tomuto cíli přiblížit. Pro našeho západního souseda, který směřuje významné úsilí do navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v energetice a do budování image „zeleného lídra“ bojujícího proti změně klimatu to i přesto znamená vážné poškození reputace. Před německou vládou nyní stojí složitý úkol nastavit politiky tak, aby země dosáhla svého cíle pro rok 2030 a snížila emise oxidu uhličitého o 55 % oproti hodnotám z roku 1990.

Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Datteln 4. Zdroj: Uniper