Uhelné elektrárny mají za sebou složitý rok. Výroba významně klesla dvojce na trhu
Výroba uhelných elektráren loni v České republice podle dostupných dat poklesla o 12 %. Významně přitom klesla výroba černouhelných zdrojů, které v roce 2024 vyrobily pouze 0,64 TWh oproti předloňským 1,77 TWh. V případě hnědouhelných elektráren je pokles mírnější, přesto výroba klesla z 25,13 TWh na 23 TWh. Které z velkých uhelných elektráren přispěly k poklesu nejvýznamněji?
Elektroenergetika v roce 2024 se vyznačovala poklesem výroby elektřiny z hnědouhelných a černouhelných zdrojů. Ty se z ekonomických důvodů stále hůře prosazovaly na velkoobchodním trhu. Na vině jsou po většinu roku relativně nízké ceny elektrické energie na jedné straně a relativně vysoké ceny emisní povolenky na straně druhé.
Na problém ekonomičnosti provozu poprvé upozornila společnost Sev.en. Ta v březnu loňského roku pohrozila, že zvažuje zavření svých elektráren Počerady a Chvaletice už na konci topné sezóny v roce 2025, tedy v následujících měsících.
Je nutné podotknout, že ekonomika provozu každé elektrárny závisí na obchodní strategii, kterou její provozovatel přijme. Proto se mohou například lišit informace o tom, kdy se provoz konkrétní elektrárny stane ztrátovým. Proto například společnost ČEZ obecně předpokládala, že její elektrárny budou ziskové o něco déle než elektrárny společnosti Sev.en.
Zhoršené ekonomické podmínky provozu se již v loňském roce postupně podepsaly na nižší výrobě největších uhelných zdrojů v Česku.
| Rok | Počerady (uhlí) | Tušimice | Chvaletice | Prunéřov 2 | Teplárna Kladno | Ledvice | Tisová |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2019 | 4,46 | 4,51 | 3,56 | 3,33 | 1,93 | 2,67 | 0,52 |
| 2020 | 4,41 | 3,88 | 2,15 | 2,91 | 1,57 | 2,50 | 0,38 |
| 2021 | 4,26 | 3,55 | 3,32 | 3,58 | 1,91 | 3,60 | 0,55 |
| 2022 | 5,01 | 3,64 | 4,47 | 3,61 | 2,18 | 2,77 | 0,63 |
| 2023 | 3,97 | 3,87 | 2,81 | 3,13 | 2,16 | 2,65 | 0,53 |
| 2024 | 3,40 | 3,79 | 2,48 | 3,43 | 1,60 | 2,45 | 0,26 |
| Změna [%] | -14,53 | -1,97 | -11,49 | 9,78 | -25,63 | -7,43 | -50,02 |
| Změna [TWh] | -0,58 | -0,08 | -0,32 | 0,31 | -0,55 | -0,20 | -0,26 |
Data o společnosti Sev.en potvrzují, že v minulém roce opravdu došlo k poklesu výroby jejích zdrojů. A to dokonce k vyššímu než v případě elektráren společnosti ČEZ. Data ukazují, že výroba vybraných velkých uhelných elektráren společnosti Sev.en klesla o necelých 1,5 TWh. V relativním vyjádření se jedná o 16% pokles.
Ačkoliv elektrárny společnosti ČEZ zaznamenaly taktéž pokles, byl méně výrazný než v případě společnosti Sev.en. V součtu vyrobily hnědouhelné elektrárny ČEZu uvedené v tabulce o 0,23 TWh méně (tj. o zhruba 2 %).
Samostatnou kapitolou je výroba černouhelné elektrárny Dětmarovice. Její výroba klesá setrvale už od roku 2021 a tato zima je poslední, kdy vyrábí elektřinu z uhlí.
V Dětmarovicích postupně vznikají nové plynové a biomasové zdroje, které postupně nahradí starší uhelné a plynové zdroje. ČEZ na konci loňského roku uvedl, že již uzavřel desetileté smlouvy na dodávku biomasy.
Jak vypadaly jiné segmenty energetiky v roce 2024, se můžete dozvědět ZDE.
Mohlo by vás zajímat:
Dobrý den,
Děkuji za informaci. Ale ještě by pro doblnění bylo velmi vhodné doplnit data uvedení do provozu / poslední velká modernizace / očekávatelná technická životnost k jednotlivým elektrárnám. To také velmi silně doplní mozaiku problému...
Informace z otevřených zdrojů, převážně Wikipedie (klidně mě opravte pokud je tam něco chybně):
Počerady: 1977 / 1994-2000 / předpoklad 2030
Tušimice: 1974-1975 / 2007-2015 / předpoklad 2035
Chvaletice: 1973-1979 / 1998 - 2016 / předpoklad 2030
Prunéřov II: 1968 - 1972 / 1995 - 2012 / předpoklad 2037
Teplárna Kladno: nedohledáno / předpoklad 2030
Mělník: 196x-197x / cca 1994 - 2000 / předpoklad 2030
Ledvice 4: 1968 / cca 1994 - 2000 / předpoklad 2030
Ledvice 6: 2017 / / předpoklad okolo 2045
Tisová: 1959 / 1995-1997 / přibližně 2030
Čili většina stávajících uhelných elektráren je směrována vlastníky k vyčerpání technické životnosti někdy v průběhu příštích 5 let, jen menšina je předpokládané udržet v provozu o chvíli déle. Ano, lze technickou životnost trochu prodloužit, ale za cenu snížení spolehlivosti, významných nákladů a jen o chvíli - respektive spolehlivost se bude výrazně zhoršovat.
Nejkratší doba výstavby řiditelného zdroje (špičkující plynové elektrárny) je 5 let. Ale jen výstavby - když jsou již vyřízena všechna razítka, vše naprojektováno a veškeré dodavatelské a výrobní řetězce jedou jak promazaný stroj. Normální čas výstavby včetně projektování a všeho okolo je 10-12 let u takovéhoto zdroje.
Takže kolik je momentálně zasmluvněných a v nějakém stavu projekčně a výrobně připravovaných bloků, aby je bylo možné do roku 2030 postavit? 1x 400 MW - snad?
Dobrý den,
v Počeradech poměrně výrazně modernizovali a modernizují (strojovna včetně turbín, kotel, filtry, apod) po roce každý blok počínaje B6 v roce 2021.
Ty letopočty tam hodně lítají. Když si vezmu Prunéřov 2, ten byl spouštěn od roku 1981, komplexně obnoven v roce 2017 s předpokládanou dobou provozu do roku 2035-37. Vycházelo se z tehdejšího předpokladu, že zhruba v těch létech bude dotěženo uhlí v dolech nástup Tušimice, které zásobují elektrárny Prunéřov a Tušimice.
Nicméně ten konec uhlí mezi roky 2035-40 platí, s vyjímkou Ledvic, asi pro všechny ostatní uhelné zdroje.
Uhlí bez kapacitních plateb u nás může skončit daleko dřív. Emisní povolenky nyní stojí 81 EUR/t a elektřina pro rok 2026 necelých 98 EUR/MWh. Prý pro ekonomický provoz UE je třeba rozdíl cca 30 EUR mezi těmito hodnotami.
Babišovi se vyčítá kde co, ale jeho největší chybou dle mne bylo nezajištění kapacitních plateb pro UE jako to má třeba Polsko.
Ten poslední letopočet rozhodně není technická životnost.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se