Uhelné elektrárny mají za sebou složitý rok. Výroba významně klesla dvojce na trhu

Martin Voříšek
Martin Voříšek
23. leden 2025, 14:27
5 komentářů
Uhelné elektrárny mají za sebou složitý rok. Výroba významně klesla dvojce na trhu

Výroba uhelných elektráren loni v České republice podle dostupných dat poklesla o 12 %. Významně přitom klesla výroba černouhelných zdrojů, které v roce 2024 vyrobily pouze 0,64 TWh oproti předloňským 1,77 TWh. V případě hnědouhelných elektráren je pokles mírnější, přesto výroba klesla z 25,13 TWh na 23 TWh.  Které z velkých uhelných elektráren přispěly k poklesu nejvýznamněji?

Elektroenergetika v roce 2024 se vyznačovala poklesem výroby elektřiny z hnědouhelných a černouhelných zdrojů. Ty se z ekonomických důvodů stále hůře prosazovaly na velkoobchodním trhu. Na vině jsou po většinu roku relativně nízké ceny elektrické energie na jedné straně a relativně vysoké ceny emisní povolenky na straně druhé.

Na problém ekonomičnosti provozu poprvé upozornila společnost Sev.en. Ta v březnu loňského roku pohrozila, že zvažuje zavření svých elektráren Počerady a Chvaletice už na konci topné sezóny v roce 2025, tedy v následujících měsících.

Je nutné podotknout, že ekonomika provozu každé elektrárny závisí na obchodní strategii, kterou její provozovatel přijme. Proto se mohou například lišit informace o tom, kdy se provoz konkrétní elektrárny stane ztrátovým. Proto například společnost ČEZ obecně předpokládala, že její elektrárny budou ziskové o něco déle než elektrárny společnosti Sev.en.

Článek pokračuje pro předplatitele

Prémiový obsah

Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.

Přečetli jste teprve 43 % článku — zbývajících 57 % odemknete s prémiovým předplatným.

Co se dozvíte v placené části:

  • Srovnání propadu výroby elektráren Sev.en a ČEZ v konkrétních číslech
  • Které zdroje zaznamenaly největší meziroční pokles výroby elektřiny
  • Co nahradí uhlí v Dětmarovicích po poslední zimní sezoně

Nejvýhodnější roční předplatné

Měsíční varianta 99 Kč / měsíc

89 Kč/ měsíc

Už mám předplatné
Témata:Česká republikauhlíPočeradyUhelná energetikaseznamChavaleticeTeplárna Kladnopaywall

AI žene spotřebu elektřiny vzhůru. Z hlediska klimatu je to katastrofa, varují někteří

iDnes, 4. listopad 2026, 19:00

Česká Škoda JS míří do světové jaderné ligy. Získala zakázku od amerického Westinghousu

Euro.cz, 4. listopad 2026, 18:35

Letos si lidé za teplo ze dřeva připlatí. Kvůli dražší naftě zdražila jeho doprava i zpracování

iRozhlas.cz, 4. listopad 2026, 17:53

Vývoj bojů (1714. den): Válka o města má vážné následky ještě před zimou, bez elektřiny byl Kyjev i Krym

DeníkN, 4. listopad 2026, 17:43

Naši partneři

ČEZ Logo
EON Logo
GasNet Logo
PRE logo

Staňte se partnerem.

Mohlo by vás zajímat

Komentáře (5)

Martin Prokš24. leden 2025, 09:39

Dobrý den,

Děkuji za informaci. Ale ještě by pro doblnění bylo velmi vhodné doplnit data uvedení do provozu / poslední velká modernizace / očekávatelná technická životnost k jednotlivým elektrárnám. To také velmi silně doplní mozaiku problému...

Informace z otevřených zdrojů, převážně Wikipedie (klidně mě opravte pokud je tam něco chybně):

Počerady: 1977 / 1994-2000 / předpoklad 2030

Tušimice: 1974-1975 / 2007-2015 / předpoklad 2035

Chvaletice: 1973-1979 / 1998 - 2016 / předpoklad 2030

Prunéřov II: 1968 - 1972 / 1995 - 2012 / předpoklad 2037

Teplárna Kladno: nedohledáno / předpoklad 2030

Mělník: 196x-197x / cca 1994 - 2000 / předpoklad 2030

Ledvice 4: 1968 / cca 1994 - 2000 / předpoklad 2030

Ledvice 6: 2017 / / předpoklad okolo 2045

Tisová: 1959 / 1995-1997 / přibližně 2030

Čili většina stávajících uhelných elektráren je směrována vlastníky k vyčerpání technické životnosti někdy v průběhu příštích 5 let, jen menšina je předpokládané udržet v provozu o chvíli déle. Ano, lze technickou životnost trochu prodloužit, ale za cenu snížení spolehlivosti, významných nákladů a jen o chvíli - respektive spolehlivost se bude výrazně zhoršovat.

Nejkratší doba výstavby řiditelného zdroje (špičkující plynové elektrárny) je 5 let. Ale jen výstavby - když jsou již vyřízena všechna razítka, vše naprojektováno a veškeré dodavatelské a výrobní řetězce jedou jak promazaný stroj. Normální čas výstavby včetně projektování a všeho okolo je 10-12 let u takovéhoto zdroje.

Takže kolik je momentálně zasmluvněných a v nějakém stavu projekčně a výrobně připravovaných bloků, aby je bylo možné do roku 2030 postavit? 1x 400 MW - snad?

Jaroslav Studnička24. leden 2025, 12:29
Odpověď na: Martin Prokš, 24. leden 2025, 09:39

Dobrý den,

v Počeradech poměrně výrazně modernizovali a modernizují (strojovna včetně turbín, kotel, filtry, apod) po roce každý blok počínaje B6 v roce 2021.

Vladimír Šťastný24. leden 2025, 10:36

Ty letopočty tam hodně lítají. Když si vezmu Prunéřov 2, ten byl spouštěn od roku 1981, komplexně obnoven v roce 2017 s předpokládanou dobou provozu do roku 2035-37. Vycházelo se z tehdejšího předpokladu, že zhruba v těch létech bude dotěženo uhlí v dolech nástup Tušimice, které zásobují elektrárny Prunéřov a Tušimice.

Nicméně ten konec uhlí mezi roky 2035-40 platí, s vyjímkou Ledvic, asi pro všechny ostatní uhelné zdroje.

Karel Valenta24. leden 2025, 12:10

Uhlí bez kapacitních plateb u nás může skončit daleko dřív. Emisní povolenky nyní stojí 81 EUR/t a elektřina pro rok 2026 necelých 98 EUR/MWh. Prý pro ekonomický provoz UE je třeba rozdíl cca 30 EUR mezi těmito hodnotami.

Babišovi se vyčítá kde co, ale jeho největší chybou dle mne bylo nezajištění kapacitních plateb pro UE jako to má třeba Polsko.

Nefi24. leden 2025, 12:15

Ten poslední letopočet rozhodně není technická životnost.

Loading