EU nesplní své cíle pro rozvoj větrných elektráren do roku 2030, varuje WindEurope
Státy Evropské unie přidávají nový instalovaný výkon větrných elektráren pomaleji, než by bylo třeba pro dosažení cíle stanoveného pro rok 2030. V letošním roce bude podle asociace WindEurope v EU instalováno zhruba 15 GW nového výkonu, což je neptrně méně než loni, avšak ani ne polovina toho, kolik by bylo třeba. Asociace o tom informovala v tiskové zprávě.
Státy Evropské unie mají aktuálně instalováno 225 GW větrných elektráren, z čehož 205 GW představují instalace na pevnině a 20 GW připadá na mořské větrné parky.
V prvním pololetí letošního roku bylo instalováno 5,7 GW nového výkonu - 4,7 GW pevninských a 1 GW mořských větrných elektráren. Lídrem bylo Německo s 1,7 GW, následované Francií s 1,2 GW a Španělskem s 876 MW.
"Nové instalace v prvním pololetí letošního roku jsou mírně nižší, než jsme očekávali a netvoří ani polovinu toho, co bylo postaveno v roce 2023. Očekáváme, že EU letos postaví 15 GW nových větrných elektráren, což je méně než loňských 16 GW," uvedla asociace WindEurope.
Současné trendy společně s oznámenými projekty a aukcemi na provozní podporu indikují dosažení hranice 350 GW instalovaného výkonu v roce 2030, z čehož 296 GW mají tvořit pevninské větrné parky a 54 GW instalace na moři. Pokud by se uvedená projekce naplnila, nesplnila by EU svůj cíl pro rok 2030, kterým je 425 GW instalovaného výkonu v těchto zdrojích.
"Hlavním problémem jsou nyní elektrizační soustavy. Nová přípojná místa nejsou budována a povolována dostatečně rychle... Povolování nových větrných elektráren je v mnoha zemích stále problematické," uvádí asociace klíčové překážky bránící rychlejšímu rozvoji větrných elektráren v EU.
Kromě výše uvedeného je problematická i ekonomická stránka projektů, které jsou zatíženy stále vysokými úrokovými sazbami, vysokými investičními náklady a nepříliš příznivým výhledem pro velkoobchodní trh s elektřinou.
Aby se situace zlepšila je podle WindEurope zapotřebí, aby členské státy plně implementovaly opatření, na kterých se shodly v rámci nových povolovacích pravidel a balíčku pro větrnou energii. Některé státy by dále měly zlepšit pravidla aukcí, aby byly pro investory dostatečně atraktivní.
Mohlo by vás zajímat:
Všichni by si přáli levnou a dostupnou elektřinu hlavně nezatěžující životní prostředí. Takový idealismus však na světě ne existuje, takže bez určitých kompromisů, abychom se pohnuli ke zlepšení současného stavu se nelze obejít. Typický příklad je nepostavená přehrada na Moravě proti velké vodě. Jenom si vezmeme situaci, kdyby nebyla postavená kaskáda na Vltavě. A těch přírodních katasrof musí zákonitě s oteplováním přibývat navíc s větším rozsahem škod. Tak se na to dá dívat i z pohledu u nás na stavbu vhodně umístěných VE. Když zabráníme abychom nedostali facku z jedné strany, záhy jí dostaneme z té druhé atd. Hrát si jenom na vlastním písečku bychom si to namířil nepoučitelně vědomě do slepé uličky s jasným jejím koncem.
U nás moc nefouká, takže VE ekonomicky nevychází. To je levnější postavit nové vedení z Německa a brát přebytky od nich. Němci budou mít hodně VE, pokud splní plány a budou se chtít elektřiny někde zbavit.
Narozdíl od minulosti máme nyní lepší předpověď počasí, kdy se před povodněmi upouštěly přehrady a předpověď vyšla. V roce 2002, kdy ještě nebyla předpověď tak dobrá, tak byla vltavská kaskáda naplněná, ve výsledku byly velké povodně i v Praze. Řešením je samozřejmě stavět další přehrady, které jsou tak z důvodu lepší předpovědi počasí ještě účelnější než v minulosti. Kdyby byla přehrada v Jeseníkách Nové Heřmínovy, tak by byly škody ve Slezku řádově nižší.
Kdyby ty VE u nás nevycházely, tak by nebyl zájem je stavět. Na to je vypracovaná mapa, jak kde fouká a můžete věřit, že ten kapacitní výkon by předčil vaše očekávání i bez zásahu do nevhodných lokalit. Na pevnině je postaveno mnohem více VE než na moři myšleno i v obdobných podmínkach jako u nás. Nemusíme se za každou cenu stát přebytkovými v tomto směru, ale zároveň bychom neměli přehlížet tyto velké možnosti, které nám jsou nabízena samotnou matkou přírodou k dosažení co největší energetické nezávislosti. Tak to platilo v našich končinách od pradávna, jenom nám to z našich hlav už jak si dosti vyprchalo, když dáváme přednost věčnému planému hašteření.
Obhajujete OZE jako modlu, ale pro par MWh obcas za rok nema cenu znicit krajinu.
Spis mam pocit, ze ti co chteji stavet VE cili na dotace a zarucene vykupni ceny.
Potrebujeme penize do stavby JE a paroplynek, a ne to rozfrcat na vrtulky, ktere budou vetsinu roku staticke
Tak to je, kazdy investor ide do projektu s cielom zarobit. Dnes nikto nic nerobi zadarmo bez zisku.
Mame klienta, ktory zije len z roznych eu dotacii vratane energetiky a sam otvorene priznal, ze je to zlata bana. Staci na projekt nalepit nalepku ,,zelene,, alebo ,,oze,, ?
Prosím rozlišovat:
VE - vodní elektrárny
VtE - větrné elektrárny
V poslední aukci v ČR bylo tuším 3469 CZK za MWh s povinným výkupem - tedy že stát zaplatí tuto cenu za MWh za každou vyrobenou MWh ať je zrovna poptávka nebo není. Proto se u nás nevyplatí stavět - je to moc drahé i pro garantovaný výkup. Jaký má smysl pro pár promile spotřeby si ničit krajinu a ještě to dotovat, když to stejně nic neřeší.
Není pravdou, že to nic neřeší. Sem tam někde vidět nějakou VtE není nic horšího, než být vystaveni nebezpečí JE a všeho co s tím souvisí. Bezpečnou jadernou elektrárnu jadnoduše řečeno postavit nejde, jde jenom snížit riziko a může si tvrdit každý co chce. Odpor proti VtE je pouze v oblasti davové psychózy, ne ve zvyklosti těchto řešení, v konzervativním pohledu, v neochotě něco měnit, i když přínos převyšuje újmu. Tak to fungovalo vždycky v minulosti při podobném zavádění pokrokovějších, přínosnějších řešení. Všechno je ve vývoji, odvíjet se bude všechno podle rentability a na to by měl být kladen největší důraz, máme se z čeho poučit, to můžeme mít jako největší devízu, nepromarněme ji, neopakujme chyby, abychom nezdůrazňovali, neprohlubovali naši neuvědomělost.
prostě je potřeba stabilní zdroj energie a to co nejčistší, levné (relativně ale ne absolutně) větrníky a fv panely co pojedou většinu času na metan s tím že část baseloadu bude ještě v uhlí, nebo u toho více myslet, jako se v sedmdesátých letech zamysleli ve Francii, měla snad Francie někdy nehodu z únikem radiace? a to v začátku své masivní jaderné instalace používali nebezpečnější reaktor moderovaný grafitem a chlazený co2. Čína vyvíjí jaderný reaktor 4. generace na thorium, čínský průmysl potřebuje stabilní zdroj energie, má spousty zakázek na výrobu fve panelů, větrníčků a elektroaut pro fanatickou EU, kde průmysl raději pohřbí a stanou se skanzenem, závazky budou platit ze vstupného a z výnosů rychlého občerstvení
1) Je pravda že "sem tam někde nějaká VtE" nic neřeší.
2) Odpor proti JE "je pouze v oblasti davové psychózy", data hovoří jasně, jde o jeden z nejbezpečnějších zdrojů vůbec, dokonce ještě bezpečnější než "sem tam někde nějaká VtE", a to i když započítáme jedinou havárii kde radiace opravdu zabíjela, u sovětského reaktoru který už se dávno nikde nestaví.
ad2) ztráta paměti. Japonci by mohli vyprávět....
Japonci by vyprávět mohli, ale radiace tam při žádné havárii jaderné elektrárny nezabíjela. Ztrátou paměti trpíte spíš vy, Vaněčku.
Kdyz pominu prirodni katastrofy typu zemetreseni, meteorit, tak nejvetsi nebezpeci JE je asi jako cil pri valce nebo terorismu.
Ale pomer cena/vykon dobry vynalez. Riziko se vyplati a neni mozne mit 100% bezpecnost.
Utok na JE je uz v podstate na urovni atomove valky a to uz lidi budou resit uplne jine problemy.
I kdyz co se deje na ukrajine v Zaporozske je celkem na hrane.
Zlehčujete úmyslně množství těch Vte. Jedná se řádově kapacita v GW, krerá dokáže ušetřit značné množství výroby z jiných zdrojů, v případě když je větrno. Evropa se bude upínat hlavně tímto směrem bez jádra. Zatím byla vzata jaderná energwtika na milost, víme proč, ale postupně bude zájem o tento zdroj s nastálým roztoucím rozvojem OZ včetně akumulace bude upadat. Pro nějakou dobu, která se bude stále zkracovat, když se nepoleví s tímto trendem v OZ, jak by si mnozí přáli, v nepřízních jsou podstatně ekonomicky výhodnější jiné zdroje než ty jaderné.
"Zlehčujete úmyslně množství těch Vte", řádově GW není "sem tam někde nějaká VtE". Jaderná energetika nebyla "zatím vzata na milost" ale na základě důkladného posouzení vědeckých výzkumných center EU byl učiněn závěr, že je stejně čistá jako ostatní zdroje považované za čisté a významně přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů.
Vaše věštby budoucnosti jsou jako obvykle úplně mimo.
Vypracovaný koncept pro naše Vte hovoří o GW výkonu. Dnes už se nestaví o výkonu max a to zřídka do 6MW, ale í zde se začínají postupně uplatňovat mnohem větší. Někde nebudou žádné a na vhodných místech více, tak jak je to s infrastruktůrou podle zalidněnosti. Na těch návrších moc lidí bydlet ani nechce. Těch vhodných hornatých větrných míst je u nás požehnaně. Když bude vhodně využit tento energetický potenciál společně s fotovoltaikou a s vhodnou rozvijející se akumulací, zjistili bychom, že výhledově se obejdeme bez těch nových jaderných kontraverzních mamutů při zrušení exportu a nějaké té levné snadno řiditelné paroplynovky z celá určitě. Max. při naší neochotě rozvíjet více do potřebné kapacity OZ, máme v záloze ty budoucí očekávaně levnější SMR při hromadné výrobě. Za nějakých 10-15 let co by nebyla nová JEDU v provozu bude pohled na budoucí energetiku dost odlišný od té současné, což bude vyžadovat nové přizpůsobení. Do té doby mamé na čem pracovat a vylepšovat tento stav.
GW výkonu je něco jiného než "řádově GW", je to něco jiného než "sem tam někde nějaká VtE", a můžu vám říct přesně kdy tu ty "řádově GW" budou - na svatýho NIMBY.
"Sem tam někde vidět nějakou VtE"
Uvědomte si, že VtE vidíte na cca 30 km daleko, pokud ji nestíní nějaký vysoký kopec.
Třeba já jich vidím z území naší obce asi 22 ve dvou lokalitách a ve třetí lokalitě za kopcem (jinak by též byly v dohledu) je dalších asi 10. A to se nedá říct, že by v naší oblasti byla nějaká podstatná výroba elektřiny ve VtE.
Jsou vidět i jiné přínosné věci, zásahy do krajiny a přesto je nikdo nechce rušit, spíš modernizovat z jednoho prostého známého důvodu. A tak je to i s těmito VtE, které jsou přínosem pro celou společnost.
Už před cca 10 lety, když se u nás měly stavět 120 m větrníky, tak mi to připadalo šílené. A nyní tato monstra měří i čtvrt kilometru ! Naši předci nám tu zanechali po staletí budovanou krásnou krajinu a nyní ji za pár let zničíme? Pokud chcete vidět dokonalou zprůmyslněnou krajinu, tak doporučuji sever bývalé NDR, tam se „pokocháte“.
Myslíte obrovské lány monokultur prolívané umělými hnojivy, herbicidy a jiným sviňstvem? Já jen aby nedošlo k nějakému nedorozumnění co jste myslel tou krásnou krajinou... Ze severu východního Německa a Polska jsem se vrátil před necelým měsícem a na větrnících rozesetých uprostřed polí neshledávám absolutně nic závadného, ta krajina je stejně zničená intenzivním zemědělstvím.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se