CNBC: Geologický vodík - přehlížený zdroj posiluje a vyvolává zlatou horečku
Londýn 8. dubna (ČTK/CNBC) – Geologický vodík, někdy nazývaný jako bílý, zlatý nebo přírodní vodík, označuje plynný vodík, který se nachází ve své přirozené formě pod zemským povrchem. Předpokládá se, že vzniká vysokoteplotními reakcemi mezi vodou a minerály bohatými na železo. Vodík je již dlouho označován za jeden z mnoha potenciálních zdrojů energie, které by mohly být důležité při energetické transformaci, ale většina těchto zdrojů se vyrábí za pomoci fosilních paliv, jako je uhlí a zemní plyn, při čemž vznikají značné emise skleníkových plynů. To však není případ geologického vodíku, který by tak podle jeho zastánců mohl hrát významnou roli při odklonu od fosilních paliv. A jeho hledání vyvolává celosvětovou „zlatou horečku“, píše server zpravodajské televize CNBC.
Poradenská společnost Rystad Energy uvedla, že ke konci loňského roku aktivně vyhledávalo ložiska geologického vodíku 40 společností. V roce 2020 jich bylo jen deset. Průzkumné práce se uskutečňují v zemích jako USA, Kanada, Austrálie, Francie, Španělsko, Kolumbie či Jižní Korea. Firma Rystad označuje hledání geologického vodíku za „horečku bílého zlata“ a podle ní tento rozruch pramení z nadějí, že by se tento nevyužitý zdroj by mohl stát něčím, co výrazně změní přechod k čisté energii.
„Řekl bych, že je to něco relativně starého a svým způsobem nového,“ řekl vedoucí výzkumu vodíku v Rystad Energy Ming Khoi Le.
„První projekt, který objevil vodík, se uskutečnil před nějakou dobou, ale od té doby se to nikdy nerozjelo. Lidé se nikdy vážně nepokusili o průzkum.“
Geologický vodík byl poprvé objeven v roce 1987 v malé vesnici vzdálené zhruba 60 kilometrů od hlavního města Mali. Kanadská firma Hydroma při neúspěšném vrtu, jehož cílem bylo nalézt vodu, narazila na velké množství plynu bez zápachu, který byl shledán vysoce hořlavým. Vrt byl brzy zasypán a zapomenut. Téměř o dvě desetiletí později byly při následném průzkumu v této lokalitě nalezeny zásoby téměř čistého plynného vodíku. Dnes se tento zdroj využívá k výrobě elektřiny pro malijskou vesnici Bourakébougou.
Loni vědci objevili ve francouzském regionu Lotrinsko dosud možná největší ložisko geologického vodíku na světě. Tento nečekaný objev dále zvýšil zájem o jeho potenciál čistého zdroje energie.
Geolog americké geologické služby USGS Geoffrey Ellis CNBC řekl, že v podzemních zásobnících po celém světě může být ukryto obrovské množství přirozeně se vyskytujícího vodíku. Na základě současných poznatků je podle něj pravděpodobné, že se v zemském nitru nachází asi pět bilionů tun geologického vodíku. Většina je pravděpodobně příliš hluboko nebo daleko od pobřeží, aby se dala ekonomicky vytěžit. I tak by pouhých několik procent tohoto geologického vodíku mohlo postačit na uspokojení předpokládané poptávky po dobu 200 let.
„Přídní vodík vyvolal v tuto chvíli velké vzrušení, ale pokud jde o potenciál, myslím si, že je stále trochu nejistý, protože žádný z projektů ještě nezačal vodík skutečně produkovat nebo těžit, vyjma toho v Mali,“ řekl CNBC Le.
Kolem přírodního vodíku je podle něj stále mnoho otazníků, ale zdá se, že za tímto humbukem je nějaká podstata. „Pokud se některá z těchto čísel, která uvádějí některé instituty, jako USGS, o potenciálním objemu, který můžete vytěžit, naplní, může to skutečně hrát docela významnou roli,“ dodal.
Ne všichni jsou ale o tom přesvědčeni. Někteří se vyjadřují skepticky o čistém energetickém potenciálu přírodního vodíku. „Někdy chceme běžet dřív, než umíme chodit,“ řekla CNBC energetická analytička z Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu Ana Maria Jallerová-Makarewiczová. Podle ní by první krátkodobou prioritou v oblasti vodíku mělo být hledání způsobu, jak nahradit tzv. šedý vodík zeleným vodíkem.
Šedý vodík je vyráběný za použití zemního plynu, což je nejběžnější forma produkce vodíku. Jeho produkce způsobuje vysoké emise skleníkových plynů. Zelený vodík vzniká štěpením vody na vodík a kyslík pomocí obnovitelné elektřiny. Jeho vývoj však prudce brzdí vysoké náklady a náročné ekonomické prostředí. Organizace Carbon Trust odhadla, že méně než jedno procento současné globální produkce vodíku je bezemisní.
Skupina akademiků, vědců a inženýrů z organizace Hydrogen Science Coalition, která se snaží přinést pohled na roli vodíku při přechodu na čistou energetiku založený na důkazech, nedávno uvedla, že geologické objevy vodíku v současné době poskytují celosvětově denně méně energie než jedna větrná turbína. Navíc jsou zde obavy o životní prostředí v souvislosti s procesem těžby a problémy s dopravou a distribucí, protože geologický vodík se pravděpodobně nenajde tam, kde je ho nejvíce potřeba.
Mohlo by vás zajímat:
Ilustrační foto se trochu nehodí. Vodík určitě nehoří oranžovo žlutým plamenem za vzniku sazí. Údajně je plamen lehce namodralý.
Vy to blbě chápete, to "ilustrační" foto. To je ten přebytečný zemní plyn, co se bude spalovat na flérách, když pojede ten vodík.
S ilustračním fotem vodíku, který by nepocházel z fosilních paliv, je trochu problém, protože je to taková jitrnice jakou svět neviděl. Tu taky těžko ilustračně vyfotíte...
Hořící čistý vodík ve dne vidět není. Prozradí ho jen vlnění horkého vzduchu (plynu) nebo vzplanutí pokud do něho vlétne nějaká hořlavá nečistota, hmyz nebo nedej bože pták.
presne tak - bez zapachu, horlavy od koncentracie cca 4% a vybusny od koncentracie cca 20% .. a kedze velmi rad unika odvsadial (aj cez steny hrubej ocelovej tlakovej nadoby) je velmi dolezite pri prevadzkach s vodikom dodrziavat bezpecnostne predpisy a dobre vetranie
Ritchie vodík bouchá už od těch 4% a přes tu ocel uniká jen teoreticky. Pro praxi je to zanedbatelné. Jinak souhlas. Hodně je okolo strašení ale pokud dodržíš několik jednoduchých pravidel dá se s ním dobře pracovat.
Jsem velkým skeptikem kolem energetického využití vodíku, s výjimkou chemických a metalurgických procesů.
Když tu nedávno byla debata o tomhle těženém vodíku, tak jsem vyjádřil své přesvědčení, že ho nemůže vznikat moc, protože by se to zákonitě muselo už v historii projevit.
Dostal jsem od zdejších odborníků děsný kartáč, jak to vidím blbě.
No a ten závěr článku, o srandovním množství které je využitelné, potvrzuje to, co jsem psal. Teoreticky pěkné, v praxi nepříliš využitelné a přínosné jen pro výzkumníky, kteří vytáhnout prachy na průzkumy a příslušné studie. Něco jako jaderná fúze (ta zdejší, ne ta daleko).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se