EU schválila státní podporu pro vodík na Slovensku a v Polsku

Asi už docházejí dotační programy a nejsou kam sypat peníze...ne. Nenažraní jsou ještě nenažranější a potřebují si zajistit zisky na desítky let dopředu.

Výkon 3,2 GWh * účinnost 2/3 * účinnost spalování 50 % = 1 GWh EE za hodinu, při utilizaci 80 % je to 20 GWh/den a 7,5 TWh za rok. To je jak plivnutí do moře.

Pokud bude prodejní cena EE 3 Kč/kWh, tak to bude generovat příjem 1 mld. € ročně, tedy ani 10 let obratu (zdaleka ne zisku) nepokryje investiční náklady, natož ještě k tomu provozní.

3,2 GWh -> GW. Pardon, ujelo mi to.

Instalovaný výkon 3,2 GW dokáže ročně vyrobit cca 5 miliard m3 vodíku.

Roční spotřeba zemního plynu v ČR byla v roce 2023 = 7 miliard m3.

Srovnání hrušek a jablek, m3 vodíku je něco úplně jiného než m3 zemního plynu.

Můžeme srovnávat výhřevnost metanu či vodíku na kg nebo m3. Vodík ji má na kg větší a na standardní m3 menší, protože je lehčí. I úrodu hrušek či jablek můžeme srovnávat na kg nebo objem.

Není to něco "úplně jiného", lze to přesně srovnat.

Fajn, tak to srovnejte a uvidíte že to je něco úplně jiného.

Kdy jste kupoval jabka na objem? Já vždy na hmotnost.

A k tomu vodíku. Jak ho budete skladovat?

Plyn se už nějakou dobu prodává v Kč/MWh (případně Kč/kWh).

Takže byste měli porovnávat MWh ve vodíku a zemním plynu.

Jenže plyn se v MWh těžko skladuje, na to jsou lepší ty metry krychlové - to pro snadné porovnání se zásobníky a přepravními kapacitami.

Napíše nám tedy někdo jaký je poměr energie v kg/kubíku vodíku a ZP? Pak klidně srovnejme ceny.

To Antonín Mikeš 21. únor 2024, 20:02

Vy byste se měl ptát, jaký objem zabírá vodík a zemní plyn odpovídající energii 1 MWh. Případně jaká je cena vodíku a zemního plynu s energií 1 MWh.

Jenže to není tak jednoduché. Vodík se určitě nebude skladovat za normálního tlaku.

Takže musíte volit tlak vodíku, nebo zkapalněný a musíte uvažovat energii na stlačení/zkapalnění a u kapalného též chlazení, nebo ztráty odpařováním.

Taky náklady na stroje a tlakové nádrže pro vodík budou někde jinde, než u podzemního zásobníku na ZP.

Ale můžu Vám dát malý exkurs do fyzikální chemie:

Mol každého plynu má za normálních podmínek objem 22,4 l.

H2 = 2g =22,4l

CH4 = 16g = 22.4l

Už ze vzorce metanu je zřejmé, že stejný objem je těžší a obsahuje mnohem více energie, než vodík.

Spalné teplo si najděte pomocí Google.

Můžete nastínit jak jste k tomu číslu došel? Tedy... popsat ten výpočet. Děkuji.

preco sa stale hovori o vodiku ? ved ucinnost vodikoveho cyklu je tragicka.

Vyroba vodika -> ucinnost 50-60% max a aj to za idealnych podmienok.

Premenna vodika na elektrinu -> ucinnost max 60%.

T.j. dohromady sme niekde okolo max 35% a to tam este nie su zapocitane straty pri transporte a stlacovani.

Uz len z toho dovodu nemalo by zmysel, vyrabat skor amoniak ci cpavok ? Je to overenna a bezpecna manipulacia. Pripadne nejaka obdobna zlucenina.

Okolo 35% je účinnost klasické staré tepelné elektrárny nebo nové jaderné elektrárny (u té je ještě mnohonásobně nižší, protože nevyužije všechnu teoretickou energii z štěpení paliva).

Tak co se divíte? Je to čistá fyzika.

Další klasická Vaněčkova demagogie - srovnává účinnost výroby konečného produktu (elektřiny) z primárního paliva, s účinností výroby konečného produktu (elektřiny) z toho samého konečného produktu (opět elektřiny).

No, pokud vyžadujete rychlou reakci cca 15 min (a to k OZE typu FVE chcete), tak plynová elektrárna má účinnost do 30%.

Jestliže stačí menší flexibilita, použijete elektrárnu paroplynovou, která má účinnost max. 60%.

V praxi se uplatňují obojí takže celkem účinnost někde 40-50%.

Problém je především drahý provoz a navíc nízký počet provozních hodin (špičkové zdroje) a proto nutnost dotací "za pohotovost". A samozřejmě emise CO2, takže povolenky + už daný poměrně brzký zákaz používat ZP.

Pěkný web o vodíku:

https:§§www.thesample.sk§?tag=vodik

elektrolýza - 86%

stlačení na 35 bar - 70%

zkapalnění - 60% + ztráta 3% hmotnosti denně (ještě horší, než 35 bar)

výroba elektřiny z vodíku - 50%

Celková účinnost dlouhodobé akumulace přes vodí v lepším případě 0,86*0,7*0,5=30%, ale není počítáno s žádnou ztrátou při skladování, takže spíše 25%.

Docela by mě zajímaly ne hodnoty "až", ale v reálných podmínkách nejmenší možné ztráty vodíku při skladování, i mnohem méně než 3 % denně způsobí, že sezónní skladování bude nerealizovatelné.

0,99^180 = 16 %

0,995^180 = 40 %

0,999^180 = 83 %

tedy 0,1 % denně jsou maximální možné ztráty, aby to mohlo dávat smysl.

No já se na to dívám jinak - na 1000 kg spotřebovaného uranu to vyrobí 7 TWh elektrické energie (jeden blok za rok)

FVE vyrobí v podmínkách ČR 1 MWh na 5m2, 5 000m2 na GWh, 5 000 000 m2 na TWh, 35km2 na 7TWh.

Pane Vaněčku, kolik % energie přemění FVE v elektřinu na Zemi, konkrétně v ČR z teoretické energie vzniklé slučováním deuteria na Slunci ?

ad Bob 16:52, cituji: "Problém /PE/ je především drahý provoz a navíc nízký počet provozních hodin". No a co, já a 90% dalších lidí má taky nízký počet provozních hodin na svém autě, a přesto jsem spokojen. Vlastně ještě více než kdybych měl velký počet provozních hodin... To by bylo ještě dražší

ad Omega: na 1000 kg spotřebovaného uranu vyrobí kolik kg nebezpečného odpadu? Nebezpečného po tisíce let. Více než 1000....

35 km2 na výrobu 7 TWh to je zanedbatelná část třeba našich uzavřených vojenských prostor,

nebo: kolik zabírá ochranná zóna okoli jedné JE??

Je to taky cca čtvrtina plochy střech v ČR, atd atd

ad Bob, 17: 51 to mi chcete říci, že to deuterium pro Slunce musíte taky nejdřív někde vytěžit a pak velmi pracně obohacovat, jako uran?

Problém těch "rychlých" PE je ovšem též nízká účinnost do 30% a prozatím emise CO2. Pokud by měly spalovat vodík, tak enormní (násobně více, než z JE) cena takto vyrobené elektřiny.

Ad deuterium, jsem Vám jen chtěl ukázat nesmyslnost Vaší argumentace. Mohli bychom pokračovat kolik je na výrobu jednotky elektřiny potřeba oceli, betonu, vzácných kovů, atd. při porovnání OZE a jádra. Ale stačí, kolik se musí spotřebovat a vytěžit (mimo jiné frakováním) zemního plyny pro vyrovnávání, aby mohly vyrábět i ty FVE.

Ostatně nemusíme chodit až ke slunci, přeformulujme otázku: kolik % sluneční energie dopadající z vesmíru (Slunce) na plochu panelu se přemění na elektřinu? Připomínka: solární energii dopadající na hranici atmosféry těžit netřeba.

Bobe, já jsem myslel že už to každý technicky vzdělaný člověk ví. Tak tedy: ze slunečního spektra na Zemi (AM 1,5 standard spectrum) se při "pokojové teplotě" panelu přemění u nových kvalitních panelů okolo 22% energie fotonů v elektřinu (DC).

V reálu pak je teplota panelů vyšší, což vede k nižší účinnosti, a i převod na střidavý proud má třeba 98% účinnost. To vše je shrnuto pod pojem "performance ratio" který těch 22% sníží s faktorem u moderních panelů cca 0,9.

Po 20 letech si panel zachovává cca 80% původní účinnosti, nové technologie pak přinášení ještě menší snížení účinnosti (nad 90%), takže se zárukou až 40 let.

Až budou v seriové výrobě tandemové články (=složené, k křemíkového a z perovskitového článku) pak ta jejich účinnost stoupne nad 30%. Teď soutěží spousta firem, které se to povede jako prvé, myslím, že tak během 1-3 let...

A články ještě složitější, pro kosmické využití, na bázi několika polovadičů typu A3B5 (GaAs a další) nad sebou, ty už vyrábí řada firem, mají účinnost nad 40%, ale jsou příliš drahé.

Prakticky dosažitelná hranice účinnosti je okolo 50%, teoretická pak je dána Carnotovým cyklem s vrchní teplotou=teplotě povrchu Slunce, tedy je to "nejúčinnější tepelný stroj".

Tak nevím pane Vaněčku, zda nechápete psaný text, nebo jste neznalý problematiky FV?

Solární konstanta je 1361 W/m2

V ČR za ideálních podmínek z toho dopadne na panel cca 1000 W/m2

Z toho FV panel vyrobí 22%, to je 220 W/m2

Celková účinnost z energie dopadající za ideálních podmínek 220/1361*100=16%

Za horších podmínek (oblačnost, záření nedopadá kolmo) někde mezi 0-16%.

Průměrně dejme tomu 8%.

To lehkovodní JR má stálou účinnost vyšší i když se bude počítat i s ne úplnou přeměnou všeho U235 na energii. Navíc vznikne nové palivo Pu239, které se znovu používá v palivu MOX.

Jo a možná budou v budoucnu FV panely s lepší účinností.

Ovšem už dnes existují i komerční rychlé reaktory, které na výstupu mají palivo s větší energií, než byla na vstupu.

Co by ještě mohla být více obnovitelná energie?!

Jo já zapomněl, že aby se předešlo této "patálii" s definicí obnovitelnosti, tak se tam přidala pasáž, že jaderná energie nemůže být obnovitelná.

Nebo jinak, proč u JE počítáte účinnost celého cyklu, ale u FVE jen poslední fáze.

Proč neporovnáváte třeba účinnost výroby elektřiny z páry, nebo z mechanické práce s účinností FV panelu.

Protože správně je to takto:

Termonukleární reakce na slunci -solární záření rozptýlené do prostoru(většina nevyužitelná) -průchod atmosférou - dopad na panel - přeměna na elektřinu (a teplo).

Jaderné štěpení v reaktoru - přeměna na teplo - ohřev vody (páry) - parní turbína - generátor - elektřina.

Těch par tisíc tun uranu, které musíme vytěžit je oproti vodíku spotřebovaném Sluncem úplné nic. A všechno okolo, co je potřeba k výrobě stejného množství elektřiny fotovoltaikou v kombinaci s plynem na Zemi (i kdyby to měl být zelený vodík) má daleko horší dopad, než ten uran.