Němečtí provozovatelé plynovodů předali regulátorovi plány pro národní vodíkovou síť
Provozovatelé německé plynárenské soustavy předali tamnímu energetickému regulátorovi plány pro plánovanou národní vodíkovou síť. Ta má mít po svém dokončení délku 9 700 kilometrů. Informoval o tom zahraniční portál Montel.
Vodík vyráběný za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů je považován za klíčový prvek dekarbonizace energetiky a průmyslu. Jednou ze zemí, které na toto palivo ve velkém sází, je i Německo. To plánuje vodík využívat v průmyslu, dopravě, při výrobě tepla nebo třeba jako palivo pro záložní a špičkové plynové elektrárny.
Po schválení veřejné podpory pro vybudování páteřní vodíkové sítě v Německu ze strany Evropské komise nyní předložili tamní provozovatelé plynárenské soustavy plány na výstavbu vodíkové infrastruktury. Investiční náklady projektu by podle zahraničního portálu Montel měly činit téměř 20 miliard eur.
Státní garance mají usnadnit první roky provozu
Projekt by měl být financován kompletně ze soukromých finančních zdrojů, které budou provozovatelé vybírat od odběratelů. Německá vláda nicméně schválila systém státních garancí, které umožní provozovatelům vodíkových sítí získat výhodnější podmínky financování na krytí počátečních ztrát vyvolaných postupným náběhem odběrů vodíku z provozovaných vodíkovodů.
Právě uvedený systém garancí byl předmětem zkoumání ze strany Evropské komise. Náklady na opatření jsou odhadovány na tři miliardy eur.
"Německo zpočátku očekává pouze nízký počet odběratelů vodíku z budované sítě, přičemž síťové poplatky mají být nižší, něž jaké by byly potřeba pro pokrytí oprávněných nákladů, aby bylo podpořeno využívání infrastruktury a postupný nástup vodíku," uvedla ke schválenému systému garancí Evropská komise.
První větší část plánované infrastruktury by měla být podle Evropské komise v provozu už v příštím roce. Kompletní dokončení je plánováno na rok 2032.
Mohlo by vás zajímat:
"...po schválení veřejné podpory..." Myslím, že se nedoplatíme a vybraní budou jezdit v Karibiku na jachtách a budou šňupat kokain.
@Jaroslav Srba 3. srpen 2024, 14:22
Vy žijete v Německu, že máte strach z placení této záležitosti?
V Německu to vždy začíná a bude to pokračovat přes celou Evropu
@Jaroslav Srba 3. srpen 2024, 21:17
Rozumím, není to, ale mohlo by být:-)
@Líska: Tak to je "pozoruhodný" postřeh, že věta psaná v budoucím čase a začínající slovem "myslím" říká "není to, ale mohlo by být". Kdo by to řekl...
@Emil 4. srpen 2024, 19:49
Děkuji za větný rozbor, škoda, že k tematu nic.
Tak zase někdy:-)
"Škoda, že k tematu nic", na rozdíl od vašeho "rozumím, není to, ale mohlo by být", jste chtěl říct? :-D
K čemu budou dobré separátní "vodíkovody"? Vodík jako palivo do palivových článků? Pokud se bude normálně spalovat v hořácích či tepelných motorech, bylo by jednodušší ho přimíchávat do zemního plynu. Mladším čtenářům bych připomněl, že předchůdcem zemního plynu v domácnostech i továrnách byl svítiplyn (vzniklý termickým rozkladem hnědého uhlí), který se skládal z vodíku, oxidu uhelnatého a metanu. Vodíku tam byla si polovina, toxický CO si dnes můžeme odpustit, no a metan tvoří naprostou většinu zemního plynu. Pokud se podaří ošetřit riziko vodíkového křehnutí ocelových trubek vysokotlakých plynovodů, nevidím jediný důvod nejít touto cestou.
Nechtějí to míchat se zemním plynem
Budou H2 míchat ve stávajících plynovodech a současně budují i plynovody jen na vodík. Do roku 2050 obě sítě plynovodů podle plánu splynou a pak už bude celá síť jen na vodík. Důvod této dvojcestnosti jsem nezjistil, ale jde zřejmě o to, že jsou provozy, které používají čistý vodík a směs nepotřebují. Pro spalování v turbínách a v jiných provozech, kde není potřeba čistý vodík bude výhodnější přecházet na vodík postupně.
Přesně tak to je. Např. palivové články, jejichž využívání, jako jediné, dává jakžtakž smysl. Ale celá ta ekonomie prostě nevychází.
"Pro spalování v turbínách a v jiných provozech, kde není potřeba čistý vodík bude výhodnější" nepřecházet na vodík vůbec.
S tím by se dalo souhlasit, pokud by tu nebyly povolenky na CO2.
"Nebojte", oni už se postarají, aby nám zemní plyn zdražil kvůli povolenkám tak, aby ten vodík byl prodejný.
V Německu také chtějí omezit (čti nepřímo zakázat) provoz plynových kotlů na ZP a zřejmě i blend. S tím, že jak bude ubývat odběratelů ze sítě ZP (blendu), tak budou neúměrně stoupat distribuční poplatky a celá plynovodní síť se zruší. Pravděpodobně počítají jen s vodíkovody k těm turbínám vodíkových elektráren a jiných velkých odběratelů (hutě, chemický průmysl ap.).
Až se jim klasickou infrastrukturu na ZP podaří zlikvidovat, včetně výrobců plynových kotlů, tak už to těžko někdo obnoví, i když by bylo též možno přejít na čistý vodík.
Je to podobné, jako zákaz spalovacích motorů, když je možnost přejít na syntetická, nebo biopaliva. Např. "nafta" z odpadních tuků, která se už prodává a není ani moc dražší, než ta z ropy.
Jsem zvědav, kde chtějí ten vodík brát.
Pro spotřebitele to určitě výhodnější nebude, ať už budou omezení nebo zákazy jakékoliv.
Taky jsem zvědav, kde tolik vodíku vezmou a tu už za 8 let.
Taky jsem zvědav, jak chtějí plynovody předělávat na vodíkovody. Pokud vím, stávající potrubí je vhodné jen na blend, ne na čistý vodík. Za provozu? To asi těžko, tak odstávky? Jenže zemní plyn je potřeba pořád. Nebo chtějí souběžně pokládat vedle plynového potrubí pokládat trubky na vodík?
"...k těm turbínám vodíkových elektráren"
Vodíkové elektrárny budou mít turbíny? Čekal bych palivové články a spíš distribuované zdroje než nějaké obří elektrárny (když už).
"...když je možnost přejít na syntetická, nebo biopaliva"
Takových paliv není dost. Řeší to hlavně aerolinky pod krycí značkou SAF (Sustainable Aviation Fuel), protože potřebují lehké a dobře skladovatelné řešení, když se to má udržet ve vzduchu. Ale není to zatím moc sustainable. :-(
Já vidím jako hlavní (jedinou?) výhodu vodíku oproti elektřině jeho skladovatelnost. Představte si, že budeme mít dostatek (relativně) levné elektřiny. Ale bude z OZE, takže bude k dispozici hlavně v době, kdy vůbec není potřeba. A co s ní potom? Denní cyklus zvládnou přečerpávačky a baterky, týdenní horko těžko třeba taky. Ale roční cyklus? Tam dnes máme jedině podzemní zásobníky plynu (asi na třetinu roční spotřeby). Ty je možné využít i na skladování vodíku (čistého či ve směsi se ZP). Jiná výhoda mě nenapadá.
Podzemní zásobníky. Už se těším, až je začnou vyplachovat, aby vodík neobsahoval metan. A až je vypláchnou, tak pod jakým tlakem tam ten vodík budou držet? Opět hromada otázek. Až se to celé střetne s realitou, budou si ZASE drbat hlavy.
Univerzita v Kolíně spočítala náklady na skladování vodíku, vyšla jim cena za uskladnění kilogramu vodíku až 3,5 € právě v případě ročního cyklu skladování, což odpovídá cca 90 €/MWh - jen v nákladech na uskladnění, není v tom cena samotné výroby ani přepravy vodíku.
cleanenergywire.org/news/salt-caverns-germany-could-be-effective-hydrogen-storage-report
@Emil 4. srpen 2024, 19:14
A s až třemi cykly za rok by mohla potenciálně klesnout pod 0,45 eur za kilogram.
Tedy záleží co se vybere:-)
@Líska: No a já jsem si "překvapivě" vybral vybral to o čem tu byla řeč, tedy roční cyklus a nevybral jsem si to o čem tu dosud nikdo nic nepsal, tedy ty vaše "až tři cykly za rok".
@Emil 4. srpen 2024, 19:45
Pro menší jeskyně se počítá s jedním cyklem, pro velké až se 3 za rok.
Třeba nám p. Martin V. vysvětlí, jak ten "roční cyklus" myslel.
Jestli striktně trvá na právě jednom cyklu ročně, tak jako vy a nebo jen použil obecné označení ročního cyklu pro přenos energie léto/zima.
@Líska: Vyžadovalo by jistě mimořádně velkou kreativitu přijít na to, jak jinak myslet "roční cyklus" než jako "právě jeden cyklus ročně", jehož cenu uvádí odkazovaný článek, a jaký se běžně používá u těchto zásobníků i dnes, tj. že se v létě plní a v zimě vyprazdňují. Ale kdo jiný by se o to měl pokoušet než právě vy...
Emil: Díky za odkaz. Ten jeden cyklus za rok jste vybral správně (já si stěžoval, že nemáme jak řešit roční cyklus spotřeby), ale je to v případě malých solných komor. Pro větší komory cena klesá taky (tedy nejen s větším počtem cyklů). U nás máme, pokud si dobře vzpomínám, jenom jeden kavernový zásobník - Háje u Příbrami. Ten se dá rychle plnit i rychle čerpat (tam bych tedy čekal více cyklů za rok). Velké objemy se skladují spíš ve vytěžených ložiscích ZP (třeba Dolní Dunajovice) v pískovcích. Tam je rychlost čerpání omezena. Bylo by dražší tam skladovat vodík místo ZP? Možná by se musely upravit kompresory, vodík má přeci jen menší molekuly a větší střední rychlost. Pořád lepší si připlatit 1-2 Kč/kWh za skladování než v zimě mrznout. V rámci OZE má zimní peak pouze vítr, ale spoléhat na něj nelze. Všichni známe anticyklonální zimní inverze.
@Martin V. 4. srpen 2024, 21:19
Díky za dovysvětlení.
Martin V: Proto jsem taky psal "až 3,5 €", protože v článku se spodní hranice neuvádí. Nicméně prošel jsem ještě zběžně studii a spodní hranice je tam pro roční cyklus i u těch největších uvažovaných zásobníků 1,3 € za kg, tj. pořád přes 30 €/MWh. Takže skladování vodíku je v každém případě úplně jiná liga (i cenově) než skladování zemního plynu.
Tvrzení "Pořád lepší si připlatit 1-2 Kč/kWh za skladování než v zimě mrznout" je falešné dilema, nejsou jen tyto dvě možnosti připlácet si za skladování nebo mrznutí v zimě.
A není "jiná liga" právě kavernový zásobník ve srovnání s porézní horninou? Na tomto webu je článek k výročí zásobníku Háje https://oenergetice.cz/plyn/podzemni-zasobnik-haje-slavi-vyznamne-vyroci-k-vykryvani-spicek-slouzi-jiz-20-let Já jen jestli třeba cena za skladování ZP v bývalém uranovém dole není násobně vyšší než cena ve zpola vytěženém ložisku plynu v Dolních Dunajovicích. A tato vyšší cena je třeba vyvážena právě špičkováním, o němž mluví pan Veleba. Nevím, jen se ptám.
S odkazem mi to nevzalo, tak druhý pokus bez něj.
A není "jiná liga" právě kavernový zásobník ve srovnání s porézní horninou? Na tomto webu je článek k výročí zásobníku Háje podzemni-zasobnik-haje-slavi-vyznamne-vyroci-k-vykryvani-spicek-slouzi-jiz-20-let Já jen jestli třeba cena za skladování ZP v bývalém uranovém dole není násobně vyšší než cena ve zpola vytěženém ložisku plynu v Dolních Dunajovicích. A tato vyšší cena je třeba vyvážena právě špičkováním, o němž mluví pan Veleba. Nevím, jen se ptám.
A pokud mám falešné dilema, tak to je jedině dobře. :-) Každé další potenciální řešení se může hodit.
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by existoval jiný podstatně levnější způsob skladování vodíku v podobné škále, než se uvádí v té odkazované studii.
Na jeden důvod, proč skladování vodíku bude dražší než skladování zemního plynu, jsem přišel. CH4 je osmkrát těžší než H2, v režimu ideálního plynu to platí při libovolném (stejném) tlaku. Výhřevnost vodíku na jednotku hmotnosti je 2.4x vyšší než u metanu, ovšem na jednotku objemu při stejném tlaku je více než 3x nižší. Takže ve stejném zásobníku (objem, tlak) uskladním ve vodíku jen třetinu energie ve srovnání se zemním plynem. To nezní zrovna optimisticky. Takže raději power-to-gas konverze na metan, nebo rovnou na LPG?
To Martin V. 4. srpen 2024, 23:17 a koho to bude zajímat.
Mol každého plynu zaujímá za normálních podmínek stejný objem 22,4 l.
Tedy:
2 g vodíku = 22,4 l
16 g CH4 = 22,4 l
Já vím, Bobe, ale to má být zásobník energie, nikoli látkového množství. ;-)
To Martin V. 4. srpen 2024, 18:37
Lepší výsledky (účinnost, rychlý start) mají plynové turbíny. V Německu už na ně organizují aukce na podporu. Viz. zdejší článek.
U syntetických paliv není ani tak problém množství, jako cena, ale to se změní.
U biopaliva z odpadních tuků s množstvím. Ale proč zakazovat (všechny) spalovací motory? Ať se ustaví sama nějaká tržní rovnováha.
Ostatně diesely (některé, nebo po mírné úpravě) mohou spalovat běžný rostlinný olej. Teď nebudu řešit, jestli je produkce toho oleje celkově ekologická. Ani produkce zeleného vodíku nebude zcela ekologická se započtením výroby všeho zařízení a úniky vodíku.
Air New Zealand si nemyslí, že je SAF dostatek.
Letecké palivo a pro všechna letadla je trochu něco jiného, než syntetické palivo jen pro část automobilů v souběhu s elektromobily.
Ohledně množství: do 2030 je příliš málo času vyrábět tak velké množství.
Kromě toho v tom článku píší to samé co já: větší problém je cena.
Konečně pěkný názor. Osobně v dnešní době nesmyslného ekologického šílenství EU vidím vodík jako jednu z věcí která má smysl. A problém s křehnutím trubek (všeobecně s úniky vodíku a ovlivnění materiálů ve kterém je vodík uskladněn) je asi to co by se mělo přednostně řešit.
Bob: prostě to budou všechno řešit za pochodu. Takže náklady porostou přes všechny meze a všechno "utlučou" penězi.
pro Emil 4. srpen 2024, 19:14
To je zajímavá informace
Jirka Líska
4. srpen 2024, 19:33
Jakou úvahou jste došel k tomu výsledku ? Tedy ,45 Eur/kg.
@Jaroslav Srba 4. srpen 2024, 20:32
Já žádnou, jen citace z článku od p. Emila:-)
Škoda, že je tam málo zdrojových informací.
V článku je odkaz na celou tu studii: ewi.uni-koeln.de/cms/wp-content/uploads/2024/03/EWI_Die-Bedeutung-von-Wasserstoffspeichern.pdf
Mimo jiné je tam počítáno s importem vodíku. Bez něj se asi těžko obejdou, když mají takové plány. To může celou tu legraci hodně prodražit a navíc budou závislí zase na nějakém zahraničním dodavateli - předpokládám africkém nebo jihoamerickém. Fantasmagorie.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se