Plán Německa na podporu nových plynových elektráren ztroskotal s rozpadem vlády

Odstupující německé vládě se nepodařilo prosadit zákon, který by zakotvil podporu pro výstavbu nových plynových elektráren. Podle německého svazu energetického průmyslu musí být toto kritické téma zařazeno do programu nové vlády na prvních 100 dní jejího působení. Plány zahájit aukce na tyto elektrárny v první polovině roku 2025 jsou tak nereálné.

Odstupující vládě kancléře Olafa Scholze se nepodařilo prosadit zákon, který by zakotvil podporu pro výstavbu nových plynových elektráren. Ty mají zajistit dostatečný výkon v německé elektrizační soustavě pro období, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr.

Podle Svazu německého energetického a vodního průmyslu (BDEW) musí být toto téma zařazeno do programu nové vlády na prvních 100 dní jejího působení.

„Výstavba řiditelného výkonu elektráren zůstává mimořádně kritická,“ uvedla šéfka BDEW Kerstin Andreaeová poté, co německé ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu (BMWK) uvedlo, že menšinová vláda již nevidí šanci na přijetí zákona před únorovými volbami.

Podle deníku Tagesspiegel dala konzervativní opoziční strana Křesťanskodemokratická unie (CDU) najevo, že zákon o bezpečnosti elektráren v parlamentu nepodpoří, což znamená, že menšinová vláda Scholzovy Sociálnědemokratické strany (SPD) a Strany zelených nemá dostatek hlasů potřebných k přijetí zákona.

"Bohužel realizace již není možná, protože chybí potřebná většina. Proto se nyní zaměřujeme na to, co je proveditelné," uvedlo BMWK a zdůraznilo, že výstavba záložních elektráren s náklady odhadovanými na zhruba 17 miliard eur do roku 2045, již byla dohodnuta s Evropskou komisí.

Aukce na nové plynové elektrárny připravené na vodík měly být zahájeny v první polovině roku 2025 a první elektrárny měly být uvedeny do provozu do roku 2030.

„Tyto cíle již nejsou reálné,“ napsal Tagesspiegel.

Vzhledem k tomu, že plynové elektrárny mají nahradit uhelné elektrárny, které jsou postupně odstavovány, mohl by se zpožděním ovlivnit harmonogram německého odklonu od uhlí. Německá vláda odsouhlasila ukončení výroby elektřiny z uhlí v západní části Severního Porýní-Vestfálska (NRW) do roku 2030, tedy dlouho před oficiálním termínem 2038. V případě východního Německa vláda očekává, že kvůli cenám evropských emisních povolenek se provoz uhelných elektráren stane ekonomicky neúnosným ještě před tímto termínem.

Plynové elektrárny, které mají být později konvertovány na spalování vodíku, jsou nezbytným předpokladem pro splnění ambicí Německa na postupné ukončení těžby uhlí a pro zajištění bezpečnosti dodávek v zemi, dodala Andreaeová.

Mona Neubaur, ministryně hospodářství Severního Porýní-Vestfálska ze strany Zelených, ve zprávě pro zemský parlament uvedla, že dohoda o podpoře na spolkové úrovni a rychlé zavedení aukcí jsou nezbytné pro dodržení dřívějšího termínu ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2030.

Veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice WDR uvedla, že uhlí by jinak mohlo být v Severním Porýní-Vestfálsku potřeba nejméně do roku 2033. Bez vyjasnění ze strany spolkové vlády a EU by tato spolková země sama nemohla investorům zajistit potřebné podmínky.