Norský Equinor zrušil projekt na export modrého vodíku do Německa
Plány na export modrého vodíku z Norska do Německa prostřednictvím podmořského vodíkovodu jsou minulostí. Norský Equinor ukončil projekt kvůli vysokým nákladům a nedostatečné poptávce po vodíku. Informoval o tom zpravodajský portál Reuters.
Německo patří mezi země, které se při svém dekarbonizačním úsilí plánují ve velkém spoléhat na vodík. Podle tamní národní vodíkové rady by poptávka po vodíku v Německu měla v roce 2030 činit 94 až 125 TWh a do roku 2045 by měla vzrůst na 620 až 1 288 TWh. Motorem poptávky by zpočátku měl být průmysl. Po roce 2040 by se měla přidat také elektroenergetika a teplárenství.
Letos v červenci Německá vláda přijala dlouho očekávanou strategii pro import vodíku a jeho derivátu. Ta počítá s importy v objemu 45 až 90 TWh ročně v roce 2030 a následně dalším růstem. Strategie se přitom nespoléhá pouze na dovoz zeleného vodíku vyrobeného elektrolýzou vody za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale také modrého vodíku, který je vyráběn ze zemního plynu za použití technologií na zachycování a ukládání emisí CO2.
Import vodíku a jeho derivátů by měl podle zveřejněné strategie probíhat jak po moři, tak pomocí potrubí. Jedním z potrubí, kterým měl do Německa do roku 2030 začít proudit zpočátku modrý a následně i zelený vodík, byl vodíkovod z Norska.
Vysoké náklady, nízká poptávka
Norská společnost Equinor nicméně minulý týden oznámila, že tento projekt ruší kvůli příliš vysokým nákladům a nedostatečné poptávce po vodíku.
"U vodíkovodu nebyla prokázána ekonomická životaschopnost. To současně znamená, že byly zrušeny i plány na výrobu vodíku," řekl zpravodajskému portálu Reuters mluvčí Equinoru Magnus Frantzen Eidsvold.
Eidsvold dodal, že Equinor nemůže posunout obdobné projekty blíže k realizaci bez pevných závazků ze strany potenciálních odběratelů vodíku.
"Nemůžeme tyto investice realizovat, když nemáme dlouhodobé smlouvy a zavedený trh," řekl Eidsvold.
Náhradou za zrušený projekt by mohla být výroba modrého vodíku z norského zemního plynu v Nizozemsku a doprava zachycených emisí CO2 k uskladnění zpět do Norska. Podle Reuters bude tato možnost zkoumána v návaznosti na intenzivní jednání týkající se zrušeného projektu mezi Německem a Norskem.
Mohlo by vás zajímat:
"U vodíkovodu nebyla prokázána ekonomická životaschopnost."
Ale, ale...
Proč si ten vodík nevyrobí až v Německu ? Nemusel by se stavět nový vodíkovod a použít vše co je hotové. Spalné teplo vodíku 119500, metanu 50.000. Takže čistě z vazebné energie to vychází ze 1kwh zemního plynu je 0,5975 kwh vodíku. Nějaké tepelné ztráty, pro snadnost výpočtu dejme 50%. Když tedy vezmu 90 TWh zemního plynu, tak to je 8,5 mld m3, což je 5,8 mil tun, což při pyrolitickém rozkladu na pevný uhlík a vodík je 75% hmotnosti uhlík - tj. 4,4 mil tun a zbytek vodík - 45MWh. U nás vznikne ročně 11 mil tun popílku + ještě produkty odsíření a když vezmu že jsme vyrobili 30TWh z uhlí, tak toho pevného odpadu z pyrolýzy je méně při účinnosti přemeny vodíku na EE 50%. Při ceně zemního plynu 30 EUR vychází vodík 2 EUR (bez odpisů reaktoru). No a kdybychom otevřeli nějaká nová ložiska plynu - Kypr, Řecko, ale břidlicový plyn pomocí plazmaticky-pulzního frakování, tak bychom se s cenou plynu mohli dostat na podobnou cenu je v USA a tedy i čistý vodík na půlku. Mne vodík přijde jako použitelná technologie, která nahradí zemní plyn s tím, že přeměna na vodík by se dělala na konci řetězce a ukládal by se pevný uhlík.
Není správné uvádět čísla bez jednotek (spalná tepla). Protože, lze uvést čísla jiná: 12760 (g) pro H2 a 37520 (g) pro CH4 a když neuvedu jednotky (kJ/m³ při 20 °C), tak uvedu některé čtenáře v omyl. A ta mnou uváděná čísla jsou blíže praxi, protože v domácnosti se měří objem zemního plynu a ne hmotnost.
To, že spalováním uhlí získáváme cenný stavební materiál (energosádru, škváru, popílky...a kyselinu sírovou) zlevňuje výstavbu a chemickou výrobu. Jen ČEZ vyprodukoval > 400 tisíc tun energosádrovce pro použití ve stavebnictví... Jak byste to chtěl (levně) nahradit?
Je možné, že pyrolýza metanu (zemní plyn) by mohla sloužit k výrobě syntetického grafitu a vodík by byl jako cenný vedlejší produkt.
Naopak si neumím představit, že místo zemního plynu budeme spalovat vodík. Je to nevýhodné kvůli nižší výhřevnosti, vysokým ztrátám při dopravě a skladování.
Prostě výsledek srážky ideologie s přírodními zákony.
Ty se znovelizují!
Pro EU nic není nemožné!!!
Vanecek nam vysvetli, ze ti v Equinore su pitomci
Nedělejte si srandu . Srážka s realitou bude drsná a otočit loď nepruchodné. Kdysi jsem si myslel , že vrcholem regulací ve stavebnictví je pasivní dum . Ale elity překvapili . Bylo vymyšlena šílenost o obnovitelných regulacích . Pasiv vám tedy nepovolí (vytápěn elektřinou) , ale blbě zateplený dum vytápěný dřevokotlem vám projde . Jen si postavíte kotelnu , kolnu na dřevo a spálíte 20m3 dřeva ročně . To elitám přijde logické.
Naprostý souhlas - topení dřevem se musí co nejdříve vymínit a ne ještě podporovat a dovolit v rámci rekonstrukce. To jsou polycyklicke aromaticke uhlovodíky a hlavně prach - z lokalnich topenist je tragedie. Nemám nic proti energetickému využití dřevního odpadu v profi KVET, ale kvalitní použitelné dřevo v domácích kotlích spalovat je zločin.
A zapomněl jsem to nejdůležitější: aktivní dům bude v budoucnu povinnost, jiný nepostavíte.
@Bob 27. září 2024, 10:57
Citace: "aktivní dům bude v budoucnu povinnost, jiný nepostavíte."
A na to jste přišel jak, z jakých zdrojů informací vycházíte?
To Jirka Líska 27. září 2024, 11:47
Od roku 2022 platí povinnost nově stavět jen domy nZEB. (Téměř nulová spotřeba energie).
Od roku 2030 bude povinnost instalovat FVE.
Z této kombinace vyplývá, že většina nových domů bude po 2030 aktivních. Možná se tam najdou některé specifické kombinace opatření, za kterých bude povolen nový dům i v případě, že nebude zcela aktivní, ale minimálně většina bude aktivní, aby stavba byla povolena.
@Bob 27. září 2024, 13:33
Povinnost téměř nulové spotřeby energie a povinnost instalovat FVE není ani náhodou to samé jako "aktivní dům bude v budoucnu povinnost".
Ještě šílenější je podpora staveb domů blbě zateplených s elektrickým vytápěním, kterým se plácne na střechu velká FVE. V celoročním součtu pak může být vyrobeno i více energie, než je spotřebováno. Říká se tomu aktivní dům.
A jak to bude ve skutečnosti:
V zimě pojede elektrické topení ze sítě (aktuálně nejvíce z uhlí) a v létě bude hlavně kolem poledne vyrábět přebytky elektřiny, které nikdo nebude chtít.¨
Ale "papírově" to v celoroční bilanci a v PENB vyjde perfektně a super ekologicky.
Blbě zateplený dům Vám nepovolí, protože musíte splnit koeficient prostupu tepla konstrukcí.
Jak to bude ve skutečnosti?
V létě budou velké přebytky, pokud nebude virtuální baterka, tak část elektřiny se nevyrobí a nepošle do sítě. FVE pokryje celou spotřebu domu.
Na podzim a na jaře až na jednotky dnů bude FVE stačit na celou spotřebu domu.
V zimě, když bude svítít, tak bude dům soběstačný - bude stačit na spotřebu domácnosti, ohřev TUV i topení (část předá slunce přímo okny). Když svítit nebude, tak bude dům potřebovat například 60 kWh za den a to se musí dodat ze sítě. Tato situace bude ale jen několik týdnů v roce.
Záleží na tom, čemu říkáte blbě zateplený dům.
Minimální požadavky na zateplení jsou dost měkké, třeba za okno stačí U=1,5, i když můžete mít mnohem kvalitnější, se zhruba poloviční ztrátou. Podobně se zhruba poloviční ztráty dá dosáhnout u střechy a stěn.
Pak se to pro povolení stavby právě dá dohnat tou FVE.
Na rozdíl od lépe zatepleného domu bude takový odebírat ze sítě hodně energie právě v kritické době. To znamená, že pro něho bude muset být vybudována patřičně zvýšená kapacita sítí. Ne, jen pro tu zimní spotřebu, ale i letní polední přebytky, pokud nemají přijít vniveč. No a pak také záložní zdroj, který (zjednodušeně) bude pro ně vyrábět těch "několik dní v roce", ale platit ho budeme muset celý rok.
to Bob
Jenže i to blbé zateplení, například na Porotherm nedáte 20 cm EPS, ale jen 10 cm EPS bude u bungalovu 150 m2 obytné plochy zhruba 700 kWh za rok. Podobně okna U=1,5 vs U=0,75 je u oken 25m2 bude rozdíl zhruba 1300 kWh za rok. Tzn. dohromady 2000 kWh za rok. V případě použití TČ je to zhruba třetina, tzn. 666 kWh za rok, což není mnoho. Část z toho pokryje baterka. Pokud máte zděný dům, tak teplota klesá pomalu, takže stačí jeden den pořádně dům vyhřát a nějaký ten další den dům vydrží.
Část z toho pokryje "baterka". Místo baterka jsem chtěl napsat FVE.
Ono to není jen o tom "připlácnout" tam dvojnásobek tloušťky izolace.
Začíná to už u umístění a orientace domu na pozemku, optimální velikosti a orientaci oken a jejich parametrů (třeba jiné zasklení na S a J stranu), venkovní stínění na J. Tedy dobrý (a většinou dražší projekt).
Čím nižší jsou průměrné hodnoty U obálky, tím více mají vliv detaily - tepelné mosty. Opět to znamená u zedníků nehledět jen na cenu, ale i na kvalifikaci. Hodně se dá pohlídat jen dozorem, nebo tím, že si to raději uděláte sami (zedníci jsou někdy schopni neskutečných "prasáren"), ale některé věci jsou prostě drahé. Třeba všechny prostupy kcí. přes izolační vrstvu, pokud chcete TM eliminovat. Zanedbané TM, kromě budoucích poruch znamenají zhoršení tepelných parametrů domu i o desítky procent oproti výpočtu na ideální stav.
Celé hory příspěvků by se daly napsat o (ne)kvalitě provedení parozábrany (spojování, napojení na okolné kce) a z toho vyplývající postupnou degradaci tepelné izolace. Když už si to pohlídáte, tak pak přijde elektrikář. instalatér IT, vzduchař, atd. a klidně si tam udělá díru pro rozvody a neřeší to. Některé firmy zateplující podkroví dokonce parozábranu vůbec neřeší a to i u materiálů, které ji vyžadují. Zhusta jsou to ty, co to dělají stříkáním a foukáním bez rozebrání původní kce. a tak ji tam ani dát nemohou.
P.s. omlouvám se, že jsem se tak rozepsal mimo téma modrého vodíku.
Dřevo je obnovitelný zdroj energie, takže je logické, že Vám dům povolí. Špatně zateplený dům Vám taky nepovolí. Jsou minimální hodnoty prostupu tepla, takže i na železobeton musíte dát aspoň 13 cm polystyrenu. Rozdíl mez 13 cm nebo 25 cm polystyrenu už není tak důležitý. V topení je to rozdíl pár tisícovek za rok.
Elektřina je neobnovitelný zdroj a není pravda, že Vám nepovolí pasiv vytápěný elektřinou. Musíte si ale dát na střechu FVE, popřípadě do domu nainstalovat několik klimatizací a ty považovat jako hlavní zdroj vytápění.
Po roce 2030 se povolování ještě zpřísní, dům bude muset být energeticky neutrální. Neboli k současným pravidlům budete muset dát ještě na střechu FVE.
No právě. Brzo bude dokonce instalace FVE povinná. Takže stavebníci jsou tlačeni do drahých kombinací typu FVE + TČ, které jsou ovšem v kritických dobách celoroční odběrové špičky elektřiny neúčinná. I běžná TČ mají v té době nízký topný faktor.
Potom už nezbývají peníze na lepší zateplení, kvalitnější okna a třeba také nebude tolik brán zřetel na správné umístění a natočení objektu. Což by bylo daleko lepší.
Vše se to "zalepí" výkonnou FVE, požadavky pro povolení budou splněny (úřední šiml se nažere), ale nebude to optimální řešení, které by mohlo být za danou limitovanou investici dosaženo.
Dodatek: Nejenže se vyšší spotřeba energií (horší zateplení) "zaplácne" kvůli legislativě výkonnou FVE. Ono se legislativně kvůli povolení stavby, PENB a pod. počítá, kolik by ta FVE mohla vyrobit. Ne kolik skutečně vyrobí a kolik se té elektřiny smysluplně využije.
Takže výsledek je ten, že přes zimu, v kritickém období má FVE vliv zanedbatelný (vyrobí minimum) a v létě se pak výroba bude muset omezovat ať už kvůli nepovoleným přetokům, nebo záporným cenám, za které by dodával jen blázen.
"Papírově" vše OK, pravděpodobně to bude i aktivní dům, ale ve skutečnosti to bude úplně jinak.
No prostě s FVE budete hodně šetřit v říjnu a od polovina února. Od listopadu od poloviny února nic moc. Od března do října budete mít nahřátou TUV zdarma. Naopak se zateplením budete šetřit stále ale méně za celé topné období. Ve výsledku pravděpodobně FVE ušetří více kWh než lepší zateplení. Nicméně v síti budete muset mít nějaké fosilní elektrárny na čas, kdy nesvítí a nefouká, které pojedou jen pár měsíců, možná ani to ne.
Jestli se více ušetří v době nadbytku elektřiny a záporných cen, to nám moc nepomůže.
Pokud budou potřeba nějaké záložní fosilní zdroje bude to především pro takové aktivní domy s FVE a ty také spotřebují a zaplatí většinu té drahé elektřiny. No rozdíl od lépe zatepleného domu.
Tak tuhle metodu musíš poradit ANOnistickým soudruhům ve vedení Moravskoslezského kraje. Ti si totiž mezitím stačili za desítky dotačních milionů postavit vodíkovou čerpačku. Prozatím jediný nápad, který burešovy podržtašky jako obvykle mají, je předstírat, "my nic, to nám tady postavila vláda, nebo osobně Fiala".
Jo, že je CCS jenom podfuk, holub na střeše, který nemá naději být ekonomicky funkční, psali lidi, jako Amory Lovins, už dávno. Na budoucnost modrého vodíku není důvod spoléhat. Stejně tak jsou vodíkovody dost pochybná investice, mnohem větší smysl mi dává transportovat elektřinu na elektrolýzu nebo rovnou vodíkové (polo)produkty jako jsou amoniak, methan nebo methanol. Je to obojí podstatně jednodušší, levnější a z větší části už dávno vyřešené.
Mne to nepřišlo - kde mám podle Vás v tom výpočtu chybu, že z plynu za 30 EUR udělám kg vodíku za 2 EUR (bez ceny uložení pevného uhlíku a ceny reaktoru - ale obojí to zásadně nezmění). S novou těžbou zemního plynu by neměl být problém se dostat na stejné ceny plynu jako v USA. Zelený vodík je čtyřnásobně dražší. Také nepočítám s vodíkovody ale s výrobou vodíku na místě a nepotřebujete ani vodu na rozdíl od zeleného vodíku.
Hele, neříkám, že pyrolýza zemního plynu není zajímavá, ale chyb v té úvaze máte více než dost, jen tak zběžně:
- Proces je endotermní, musíte platit i za energii dodávanou do výroby
- Reaktor, kde vám reakce bude probíhat při 800-1000 °C bez přístupu vzduchu není rozhodně levná sranda.
- Reaktor není zdaleka všechno, potřebuje obrovskou spoustu zařízení okolo, aby to fungovalo, včetně celé chemické kolonu, která vám ten vodík bude separovat o methanu a čistit
- Jaksi opomíjíte další náklady na nákup pozemku, financování, inženýring, řídící systémy a milion dalších opiček.
Ale držím vám palce. Jděte s tím rovnou za Babišem, jeho chemičky spotřebují mraky vodíku.
Vazebné energie jsem počítal přes to spalné teplo, takže to že je reakce endotermní už je zahrnuto. O pár příspěvků výše jste chtěl zelený vodík chtěl Haber Boschem měnit na amoniak, je to podobně složité. U pyrolýzy je hlavní problém práškový uhlík který ucpává reaktor ale řeší se např přes tekutý cín. Za Babišem s tím jít nemůžu, na tohle dotaci nedostane, na zelený vodík ano. Zajímavé je to hlavně pro ZEVO kde stejně mají spoustu pevného odpadu, i zbytkové teplo, nebo staré uhelné lokality kde mají vyřešen popílkový cyklus a z budoucích SMR zde bude i odpadní teplo, které může pomoci. U toho ZEVO nějaká příměs nevadí. Zvýší to ale spotřebu zemního plynu 2x, byť to sníží emise. Ale bez nové těžby v Evropě a dotačnímu křivení něco podobně racionálního nejde realizovat. Proč by dělali tohle když z dotace koupí elektrolyzér i s podporou provozu viz. letošní notifikace pro Nizozemí
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se