Británie bude v roce 2030 potřebovat plynové elektrárny jako zálohu k OZE

Podle oficiálních modelů britského Národního provozovatele energetického systému (NESO) zveřejněných minulý týden bude Spojené království potřebovat v roce 2030 plynové elektrárny jako zálohu k obnovitelným zdrojům energie. Modelování NESO je součástí rozsáhlé studie, která hodnotí, jak může nová vláda dosáhnout svého stěžejního slibu zajistit do roku 2030 bezemisní výrobu elektřiny. Zpráva uvádí, že ke splnění vládního cíle v oblasti čisté energie je zapotřebí naléhavých opatření.

Plynové elektrárny v současnosti pokrývají přibližně třetinu britské spotřeby energie. V roce 2030 se tento podíl má dle prognózy NESO snížit na méně než 5 %. Spojené království však bude v roce 2030 potřebovat jako strategickou rezervu pro dny bezvětří stejný instalovaný výkon plynových elektráren, jaký má dnes, uvedl britský Národní provozovatel energetického systému (NESO).

To bude v roce 2030 pravděpodobně zajišťováno převážně stávajícími elektrárnami, které by v budoucnu mohly být vybaveny technologií zachycování uhlíku nebo nahrazeny elektrárnami na vodík.

Plynové elektrárny v současné době dostávají platby v rámci kapacitního mechanismu, za to že jsou připraveny dodávat elektřinu do sítě. Podle prognóz, které minulý týden zveřejnil britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost, se očekává, že tyto platby vzrostou z letošní přibližně 1 miliardy liber na přibližně 4 miliardy liber v letech 2029-30.

Pro dosažení cílů vlády ohledně dekarbonizace britské energetiky je dle zprávy třeba naléhavě urychlit rozvoj nových větrných elektráren, solárních panelů a přenosových vedení. Zároveň je nutné zvýšit flexibilitu na straně spotřeby.

„Budeme muset lidem více prodávat výhody a klady, které flexibilita přináší,“ uvedl jeden z vládních představitelů, upozorňující, že země i energetické společnosti budou muset zahájit informační kampaň na podporu flexibilnějšího využívání energie.

Nízkouhlíkové zdroje, jako je větrná, solární a jaderná energie, vyrobily v roce 2023 51 % britské elektřiny. Pro splnění cílů by se instalovaný výkon větrných elektráren na moři musel do roku 2030 zvýšit z 15 GW na 43-50 GW, v případě větrných elektráren na pevnině ze 14 GW na 27 GW a u solárních elektráren by se musel ztrojnásobit z 15 GW na 47 GW.

Spojené království bude dle předpokladů NESO v roce 2030 provozovat až 4,1 GW instalovaného výkonu jaderných elektráren, částečně díky zachování provozu elektrárny Sizewell B a prodloužení životnosti alespoň jedné další stávající jaderné elektrárny.

Zpráva uvádí, že transformace britské energetiky s cílem bezemisní výroby v roce 2030 si vyžádá roční investice ve výši více než 40 miliard liber, přičemž bude třeba vybudovat více než 4300 km kabelových vedení v moři a téměř 1000 km vedení na pevnině.

„Způsob, jakým se náklady promítnou do cen a nakonec do účtů, bude záviset na politické koncepci. … Vzhledem k velké závislosti na politických rozhodnutích se nepokoušíme odhadnout skutečný účet za elektřinu,“ uvádí zpráva NESO.

Britský ministr energetiky Ed Miliband v reakci uvedl, že zpráva je „přesvědčivým důkazem, že vládní mise čisté energetické velmoci je pro zemi správnou volbou“. Dodal, že vláda je „odhodlána zajistit významné reformy plánování a rozvodných sítí, které potřebujeme“.