Japonsko chce vyřazením neefektivních uhelných elektráren snížit podíl uhlí na výrobě elektřiny na 26 %

Japonské Ministerstvo hospodářství, průmyslu a obchodu (METI) v pátek zahájilo formální politické diskuse, jejichž cílem je pomoci připravit vhodný regulační rámec pro vyřazování neefektivních uhelných elektráren do roku 2030. Rámec by zároveň měl obsahovat další opatření jako například omezení výstavby nových neefektivních uhelných zdrojů.

Zahájení diskuse následuje směrnici, kterou 3. července oznámil ministr hospodářství, průmyslu a obchodu Hiroshi Kajiyama. Podle té by měl začít proces tvorby nového a efektivnějšího regulačního rámce. Ten by měl v souladu s japonským strategickým energetickým plánem zajistit vyřazení neefektivních uhelných zdrojů do roku 2030. V srpnu METI v rámci svého poradního výboru pro přírodní zdroje a energii zřídilo pracovní skupinu, která by se touto otázkou měla zabývat.

Během pátečních diskusí METI například debatovalo o tom, jak silná opatření by bylo zapotřebí zavést pro vynucení postupného vyřazování a jaký stupeň autonomie by pro vyřazování měl být dán samotným společnostem.

Pracovní skupina plánuje nastínit základní směr politiky po říjnu letošního roku. Předtím mají také proběhnout dvě slyšení s představiteli společností a průmyslu.

Snížení podílu uhlí na výrobě elektřiny na 26 % do roku 2030

METI již dříve zdůrazňovalo nutnost snížení výroby v neefektivních uhelných blocích téměř na nulu. To je podle METI zapotřebí pro dosažení japonského cíle snížit podíl uhlí na výrobě energie z 32 % ve fiskálním roce 2018 na 26 % v roce 2030. Jedním z důvodů je také skutečnost, že ve výstavbě je momentálně několik účinnějších uhelných zdrojů. Podle METI elektrárny, které patří do kategorie s nízkou účinností, představují přibližně 16 % celkové výroby z uhlí v Japonsku. Před havárií JE Fukushima byl podíl uhlí na výrobě elektřiny 23 %, po uzavření jaderných elektráren podíl uhlí do roku 2015 vzrostl na 31 %.

V Japonsku je 140 uhelných elektráren, 114 z nich spadá do kategorie s nízkou účinností. Jedná se o podkritické elektrárny s účinností okolo 38 % a nadkritické bloky s účinností 38 až 40 %.

Do kategorie s vyšší účinností naopak spadají elektrárny s integrovaným zplyňováním uhlí (technologie IGCC) s účinností 46 – 50 % a ultra-nadkritické bloky s účinností 41 až 43 %.

Zdroj úvodního obrázku: Kobelco