Přechod na jádro a OZE si vyžádá obrovské investice do elektrizační soustavy, Polsko má investovat až 2,5 bilionu Kč

Až 500 mld. polských zlotých (cca 2,5 bilionu Kč) si vyžádá posílení a obnova polské přenosové a distribučních soustav tak, aby zvládaly plánovaný rozvoj jaderných a obnovitelných zdrojů. Náš severní soused plánuje podstatně proměnit svůj energetický sektor - plánuje omezit závislost na uhlí a nahradit ji až šesti jadernými bloky a 88 GW výkonu v obnovitelných zdrojích. 

Proměna polského energetického sektoru si vyžádá značné investice do distribučních a přenosových soustav. Nejnovější odhad investic, které bude polská soustava vyžadovat, je přitom násobně vyšší než dřívější odhady. Podle odhadů provozovatele polské přenosové soustavy bude nutné vynaložit do roku 2040 až 500 mld. zlotých, tedy cca 2,5 bilionu Kč.

O nedostatcích polské soustavy se mluví dlouhodobě. Již na konci loňského roku upozorňovaly environmentální organizace, že rozvoji obnovitelných zdrojů brání právě nedostatečně rozvinutá soustava.

Polsko přitom není zdaleka jedinou zemí, která v důsledku přechodu od fosilních k obnovitelným zdrojům musí významně investovat do elektrizační soustavy. Nejčastěji zmiňovaným státem v tomto kontextu je zřejmě Německo. Nicméně i v České republice se objevují případy, kdy dochází k odmítání připojení elektráren k distribučním soustavám. Důvodem je právě nedostatečná kapacita soustavy.

Polsko čeká proměna energetiky, mohutný rozvoj OZE doplní jádro

Nová energetická strategie Polska předpokládá, že 74 % energie bude pocházet z bezemisních zdrojů, včetně obnovitelných a jaderných zdrojů. Co se týče obnovitelných zdrojů, Polsko má mít v OZE do roku 2030 až 50 GW a v roce 2040 dokonce 88 GW instalovaného výkonu.

Současná situace je ovšem zcela odlišná. Polsko i nyní vyrábí cca 70 % elektřiny z černého a hnědého uhlí. Doposud se Polsko rozvoji "nové" energetiky ve větší míře bránilo a chránilo tak vlastní uhelný sektor, na němž je vázáno podstatné množství pracovních míst. V posledních letech, zejména v reakci na energetickou krizi a válku na Ukrajině, se ovšem přístup země zcela změnil.