Siemens Gamesa zahájila výstavbu zařízení na akumulaci elektřiny do kameniva

jenže 2/3 el. energie se zmaří proměnou v teplo....

jako v jaderné elektrárně

Správně je "Jako v kondenzační elektrárně"

Při srovnávání bezemisní produkce elektřiny nás jiné než jaderné elektrárny nemusí zajímat.

A OZE a baterky mají 100% účinnost, neboť to v Bruselu odhlasovali.

Pane Závodský,

je to myšleno tak že nemá cenu při srovnávání vybabrané energie z bezemisních zdrojů porovnávat s touto akumulací nic jiného než elektrárny jaderné.

Pane Závodský, pečlivě se dívejte a sledujte jejich progres. Hromada kamení třeba v areálu JETE by vám mohla pomoci oddělit výkon reaktoru od výroby v turbíně. Pak už by stačilo přikoupit extra turbínu nebo dvě a mohli byste vyrábět více elektřiny, když má nějakou cenu a míň když o ní nikdo nestojí. Jo a taky byste mohli vyrábět i s čerstvě odstaveným reaktorem a dochlazovat reaktor do šutrů, nemuseli byste vypínat reaktor kvůli malé, do pár hodin odstranitelné poruše na nejaderné části elektrárny a máte další bezpečnostní prvek.

Šutry mají malou tepelnou kapacitu a potřebují vysokou teplotu, jaderky by potřebovaly to co jezdilo v Setuze - akumulační parní lokomotiva. To je nádrž s vodou pod tlakem, tou se nechává probublat pára, voda s nahřívá, pára kondenzuje, při plném nabití voda nevře, když se pak otevře regulátor, tlak klesne, voda vaří a vzniká pára, ta se vede do parního stroje. V USA to měli upravené i na přehřívání páry.

Takže by k jaderce asi bylo lepší postavit velkou cisternu s vodou a napojit ji na sekundární okruh. K cisterně se pak napojí parní turbína na jiné parametry páry než je ta hlavní a proud se bude vyrábět na ní. Šlo by to aplikovat i na jiné systémy kde je využíván parní oběh, dokonce by to šlo aplikovat i, byť to má nízkou účinnost, i jako akumulace. Jen cena takového proudu by byla vysoká.

V kombinaci se solárně-termickými elektrárnami to může snížit i cenu projektu, nebude třeba speciálních solí, ale kolik by stála akumulace je otázka. Na druhou stranu se myslím pořád pohybujeme v tlacích menších než v reaktorech. Parní lokomotivy mívaly asi 16 atm v kotli, takže ani výroba akumulačních nádrží by nemusela být složitá a zvládl by ji nejspíš skoro každý stát se základním strojírenským průmyslem.

Navíc u stacionární aplikace odpadá problém který je u lokomotiv, vlastně dva, nízká účinnost stroje a vysoká hmotnost akumulace.

Taky myslím, že by dusičnan draselný (nebo sodný nebo vápenatý), který se používá v solárně-termálních elektrárnách by byl lepší. Jen mám obavy, že osobnostní profil lidí, kteří řídí ČEZ a technici, kteří jim dodávají technické názory a podklady, téhle radikální přestavby celého procesu výroby elektřiny v JE nejsou schopni. Oni pořád žijí v přesvědčení, že ten jejich jaderný tlakáč je ta nejlepší a nejlevnější věc na výrobu elektřiny na světě. A klesl by jim koeficient využití. Mám několik starších a velmi zkušených kolegů. Díky nim jsem se dostal k mnoha historkám, jak se výborné technické nápady, které by podniku přinesly i mnoho peněz nerealizovaly, protože by se věci musely začít dělat jinak.

Fyzika platí pro všechny. Varné reaktory se zrovna neosvědčily. Jaderky jsou limitované parametry vody která je použita jako nosič energie. A1 sice měla výrazně vyšší účinnost ale krátkou životnost.

Pane Veselý - tomuhle říkáte progres?

Vždyť je to čiré zoufalství. Pro akumulaci elektřiny ve formě tepla je samozřejmě řada mnohem lepších možností.

Přeměnit elektřinu na teplo a pak jí přeměňovat zpátky na elektřinu může jenom totální idiot bez znalostí o fyzice na úrovni střední školy.

Nebo ten komu se to ekonomicky vyplatí. Je to sice dost ztrátové a kamení není neideálnější materiál, ale pořád to bude asi pro ně výhodnější než elektrárny úplně dostavit, nebo muset platit za dodávku.

U jaderné elektrárny jste nepochopil, že jim (po několikáté) navrhuji vložit tepelnou akumulaci mezi reaktor, (zdroj tepla) a turbínu (převádí teplo na elektřinu).

U větrné elektrárny to pilotní projekt, u kterého to nejspíše zůstane. Zajímavé je to pro tepelné elektrárny, pro zdroje primární elektřiny to taky považuju za plýtvání.

Pane Veselý,

bohužel netušíte nic o pojmu jaderná bezpečnost. Zelení se můžou zbláznit, když je nějaký únik páry na sekundárním okruhu, a vy byste tu páru chtěj foukat někam do kamení. Fakt zoufalství hodné zeleného inženýra na baterky.

Máte představu jak vyrobit takové monstrum?

Pokud tuším správně, akumulace by byla snad možná v (rychlém?) reaktoru s roztavenou solí. U stávajících nemá smysl o tom přemýšlet.

Když jsem slyšel kamení zaradoval jsem se, že došlo na řešení, které prosazuji, totiž výsuvnou platformu s posunem vertikálně poháněnou elektromotory - generátory, zdvih např jenom 3 m, ale hmotnost nákladu nejlépe kamení 100 000 t. Potenciální energie by se neztrácela a v případě špiček okamžitě uvolnitelná, takový akumulátor potenciální energie místo složitých a nákladných přečerpávacích elektráren... Akumulovat do tepla, to si mohu dovolit v RD, kde to mám v menším 2000 L

Zkuste si za domácí úkol spočítat, jaká by ta hromada kamení, kterou zvedáte o 3 m, musela být, abyste nahradil Dlouhé stráně a pak se hluboce pokloňte našim předkům a označte se sám vhodným přídavným jménem.

3m a 100 000t, to by asi šlo, ale Dlouhé stráně mají rozdíl cca 500 m a nádrž je na 2 500 000t, to je dost krát více.