EU nechce být závislá na kritických kovech ze třetích zemí, pomoci má recyklace

Vyjednavači vlád EU a Evropského parlamentu dosáhli dohody o cílech pro domácí dodávky kritických nerostných surovin, jako je lithium a nikl. Měla by se tak snížit závislost na třetích zemích, především na Číně.

Jedná se o dohodu nad komisním návrhem legislativy týkajícím se kritických surovin, který je ústředním bodem plánů EU na snížení závislosti bloku na Číně a dalších zemích, pokud jde o klíčové kovy, jako jsou vzácné zeminy, které jsou potřebné pro výrobu produktů spadajících do oblasti "čistých" technologií.

Podle návrhu měla Evropská unie do roku 2030 vytěžit 10 %, recyklovat 15 % a zpracovat 40 % své roční potřeby 16 "strategických surovin".

Důraz na recyklaci

Studie Eurometaux došla k závěru, že pro dosažení vytyčených klimatických cílů vzroste  do roku 2050 v Evropě poptávka po lithiu 35krát a poptávka po vzácných kovech 26krát.   Stejně tak vzroste poptávka po mědi a niklu, a to o 35 %, resp. 100 % ve srovnání se současným stavem. Až 75 % poptávky by však mohla poskytnout recyklace.

Vyjednavači byli nicméně v oblasti recyklace přísnější, než původní návrh, píše Euractiv. EU tak bude do roku 2030 usilovat o recyklaci nejméně 25 % své roční spotřeby strategických surovin - oproti 15 % v původním návrhu Komise.

Cíl recyklace bude založen na materiálech získaných ze spotřebitelského odpadu, nikoli na roční spotřebě EU, což je změna metody výpočtu, kterou Evropská komise vysvětlí v prováděcím aktu, jenž má být přijat v roce 2027. Splnění tohoto cíle nebude pro země EU právně závaznou povinností.

Vyjednavači se rovněž dohodli na zařazení hliníku a syntetického grafitu na seznam strategických surovin. Přírodní grafit již na seznamu byl.

„Dohoda je plánem průmyslové politiky pro bezpečné a udržitelné dodávky surovin v Evropě," uvedla Nicola Beerová, německá liberální poslankyně Evropského parlamentu, která je hlavní řečnicí tohoto spisu v Evropském parlamentu.

Omezení závislosti

Evropský parlament a Rada EU, instituce zastupující členské státy EU, se musely dohodnout na společném znění. To se jim v pondělí podařilo a připravily tak půdu pro vstup zákona v platnost na začátku roku 2024.

Cílem zákona je, aby žádná třetí země neposkytovala více než 65 % jakékoli strategické suroviny, mezi které jsou zařazeny také kobalt, měď, hořčík a titan.

Legislativa stanovuje také časové limity pro udělování povolení pro projekty strategické těžby, recyklace a zpracování. Vyžaduje, aby velké společnosti, které potřebují strategické materiály v klíčových technologiích, prováděly pravidelné hodnocení rizik svých dodavatelských řetězců. Navíc obsahuje ustanovení, jejichž cílem je omezit spotřebu.

„Pomocí cílených ekonomických pobídek vytváříme jistotu pro plánování projektů pro soukromé investory - prostřednictvím jednotných kontaktních míst pro společnosti a rychlých a jednoduchých povolovacích postupů s jasnými lhůtami pro vnitrostátní orgány. To podpoří těžbu, zpracování a recyklaci v Evropě," stojí v prohlášení.

Politickou dohodu nyní musí formálně schválit Parlament i Rada, aby se mohla stát zákonem, což je proces, který obvykle probíhá formou razítkování. O dohodě se bude hlasovat ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) 7. prosince 2023.