Domů
Akumulace energie
Čína schválila první velkokapacitní bateriové úložiště s obří kapacitou
Čína intenzivně buduje všechny nízkoemisní zdroje. U ní se ukáže jejich potenciál v masivním měřítku. Větrná farma Xinjiang. (Zdroj Wiki, Chris Lim).
Čína intenzivně buduje všechny nízkoemisní zdroje. U ní se ukáže jejich potenciál v masivním měřítku. Větrná farma Xinjiang. (Zdroj Wiki, Chris Lim).

Čína schválila první velkokapacitní bateriové úložiště s obří kapacitou

Čína schválila svůj první pilotní projekt na velkokapacitní bateriové úložiště za účelem maximalizace využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů (OZE) a zvýšení stability přenosové soustavy. Dalším nástrojem Číny v oblasti akumulace energie jsou přečerpávací vodní elektrárny, které se rovněž budou nadále rozvíjet.

Počáteční fáze projektu, který je lokalizován v severozápadní provincii Gansu, vyžaduje investici o hodnotě 174 milionů dolarů (zhruba 3,9 miliard korun). Kapacita bateriového úložiště bude 720 MWh a úložiště bude schopné dodávat špičkový výkon 180 MW po 4 hodiny. Očekávaný termín dokončení je již tento rok.

Projekt symbolizuje úsilí Číny umožnit vyšší využití OZE pomocí akumulačních zařízení. V září 2018 dosahoval v Číně podle Bloomberg instalovaný výkon OZE 706 GW. Výkon elektrochemických úložišť energie v Číně ve třetím čtvrtletí 2018 dosahoval 649,7 MW. V tomto období byla vystavěna úložiště o výkonu 159,5 MW a 70 %, tedy 111,5 MW, přibylo v provincii Jiangsu. Nová úložiště zastávala z 86 % (137,5 MW) li-ion baterie.

Následný rozvoj projektu v Gansu bude závislý na potřebách přenosové soustavy a podmínkách trhu, uvedly úřady provincie. Po dokončení projektu se bude jednat o úložiště s největší kapacitou v Číně.

Přečerpávací vodní elektrárny

Čínská státní společnost State Grid Corporation of China má v plánu vybudovat přečerpávací vodní elektrárny (PVE) o výkonu 6 GW. Pět projektů, které State Grid oznámila, by mělo být v provozu v roce 2026 a vyžadovaná investice bude 5,67 miliard dolarů (zhruba 125,7 miliard korun). PVE se budou nacházet v provinciích Jilin, Hebei, Shandong, Zhejiang a Xinjiang. State grid provozuje v současné době PVE o výkonu 19,23 GW a dalších 30,15 GW je ve výstavbě.

Rozšíření akumulační kapacity by zajistilo využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů, která v případech jejich vysokého dodávaného výkonu nemůže být kvůli nedostatečné přenosové  kapacitě vyrobena. Tato nevyrobená elektrická energie z větrných elektráren v první polovině roku 2018, podle dat Národní Energetické Administrace, představovala 8,7 % z celkové výroby těchto zdrojů a v případě fotovoltaických elektráren dosáhla hodnoty 3,6 %. Výše zmíněné provincie Jilin a Xinjiang jsou spojovány s nejvyšším objemem nevyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Milan Vaněček
14. leden 2019, 13:00

Doporučuji si přečít ten článek z Monitoringu zde na webu. Říkají, že už okolo 2030 budou Li baterie nejlevnější způsob velkokapacitního ukládání elektřiny.

Petr
14. leden 2019, 14:08

Nesmysl. Ve velkokapacitním ukládání mezi bateriemi zjevně nakonec zvítězí bazénové baterie používající superlevné prvky jako je slaná voda a síra.

Miroslav
14. leden 2019, 19:09

Jinde jsem se dočetl, že Čína hodlá hodně podpořit i vodík, ale není tak blbá jako EU nebo Japonsko, a tak zmínili jen větší dopraví prostředky než je osobní automobil. I tak to bude mít vodík proti akumulátorům hodně těžké. Jinak pro velkokapacitní baterie stabilizujícíc sítě jsou vhodnější jiné typy akumulátorů než drahé lithiové a nejde ani tolik o cenu jako o dostupnost prvků.

Je omyl si myslet, že můžeme lithiovkami plýtvat na tyhle megakrávy a zároveň nám zbyde i na elektroniku, elektrokola, osobáky, motorky, autobusy a takovéty domácí středně velké zálohy v rodinných domech se soláry na střeše.

Honza
15. leden 2019, 03:34

Z čistě technologického pohledu máte pravdu, nesmíte však zapomenout, že cenu nejrůznějších výrobků dnes již nedefinují jejich technické parametry a složitost výroby, cenu dnes definuje velikost trhu - a protože trh lithiových baterií roste geometrickou řadou, jejich ceny bude brzy již tak nízká, že technologicky levnější řešení budou na trhu dostupné za ceny vyšší než lithiové baterie. Ale kdyby se např. státy EU dohodli, že postaví fabriku s roční výrobní kapacitou třeba 100 GWh sirných baterií nebo průtokových baterií, výstupní tržní cena těchto baterií by hned skokově klesla ...

Milan Vaněček
15. leden 2019, 13:27

Ano, velikost trhu a technologický náskok - to jsou dvě základní veličiny úspěchu.

Já jsem si dřív myslel, že tenkovrstvé fotovoltaické technologie zvítězí, když deponujete v jedné technologické lince už celý panel i o velikosti několik m2, nad "malými" 15x15 cm deskami křemíku. Ale klasické křemíkové panely, i když složené z malých článků, měly a mají technologický náskok, proto dominují (přes 90% trhu).

Obdobně to vidím (zatím) i s bateriemi. I když by průtočné baterie měly mít velké výhody ve velké energetice, malé AA Li baterie, sloučené do větších "panelů", v nichž jsou optimalizovány jejich provozní podmínky, jsou technologicky vepředu. no a seriová výroba, "learning curve" hromadné výroby je udržují na špici.

Tož tak.

Vladimír Šťastný
19. leden 2019, 08:05

Já bych ten optimismus poněkud mírnil. Trh může být sebevětší, ale získání lithia z lithiových rud bude pořád energeticky, technologicky a logisticky náročné a všechno to s sebou nese nemalé náklady, které jsou více méně dané.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se