Čína vyrábí 85 % lithium-iontových baterií. Proč dnes světu vládne čínská výroba

Lithium-iontové baterie dnes představují jednu z klíčových technologií moderní energetiky. Stojí za rozvojem elektromobility, pomáhají stabilizovat elektrické sítě a stále více pronikají také do datových center, robotiky či dronů. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) má dnes globální trh s lithium-iontovými bateriemi hodnotu přes 150 miliard dolarů. Jejich cesta od laboratorního výzkumu k průmyslovému odvětví přitom trvala několik desetiletí.

Moderní výzkum lithium-iontových baterií se rozběhl po ropné krizi v letech 1973–1974. Veřejně financované univerzity a laboratoře v USA, Evropě a Japonsku začaly hledat způsoby, jak omezit závislost na dovážené ropě. Pokročilé baterie měly umožnit elektrifikaci silniční dopravy a ukládání elektřiny z obnovitelných zdrojů.

První komerční úspěch však nepřišel z automobilového průmyslu ani energetiky. Japonské elektronické firmy rozpoznaly potenciál technologie pro přenosná zařízení. V roce 1986 vznikl první předkomerční prototyp a v roce 1991 následoval komerční produkt. Kompaktní a lehké baterie byly ideální pro elektroniku, jejíž výrobci zároveň dokázali absorbovat jejich tehdy vysokou cenu.

Další významný posun přišel z Jižní Koreje. Samsung díky novým plochým a flexibilním konstrukcím v roce 2011 předstihl japonský Panasonic a stal se největším výrobcem lithium-iontových baterií. Skutečný průlom ale přinesl nástup elektromobility. Do roku 2025 vzrostla globální roční poptávka po bateriích téměř tisícinásobně oproti roku 2000, zatímco průměrná cena článků po zohlednění inflace klesla o 97 %.

Čína: Od pozdního hráče k lídrovi

Ještě v roce 2010 dominovaly bateriovému průmyslu japonské a korejské firmy. Dnes je situace zásadně odlišná. Čína vyrábí více než 70 % světových elektromobilů a přibližně 85 % lithium-iontových baterií.

Za tímto posunem stojí desetiletí průmyslové politiky. Elektromobilita byla zařazena mezi strategická odvětví ve čtyřech po sobě jdoucích pětiletých plánech. Stát podporoval demonstrační projekty, například elektrické autobusy pro olympijské hry v Pekingu v roce 2008, následně zavedl spotřebitelské dotace a další formy podpory poptávky.

Klíčovou roli sehrála také ochrana domácího trhu. V letech 2015 až 2019 byly dotace dostupné pouze vozům s bateriemi od schválených dodavatelů, kteří byli výhradně čínští. Čína zároveň podporovala domácí těžbu a zpracování surovin a investovala v zemích bohatých na nerostné zdroje, například v Demokratické republice Kongo a Indonésii.

Co z čínské zkušenosti vyplývá?

Podle IEA je pro vybudování konkurenceschopného bateriového průmyslu zásadní kombinace vědeckého know-how a schopnosti zvládnout přesnou velkosériovou výrobu. Potřeba je také dostatečně velká a předvídatelná poptávka, trpělivý kapitál a dlouhodobá politická podpora. Právě vytvoření rozsáhlého domácího trhu s elektromobily mohlo být nejvýznamnějším čínským zásahem.

Dnešní podmínky jsou však náročnější. Výrobní procesy jsou složitější, inovace rychlejší a konkurence silnější. Otázkou zůstává, zda pro Evropu proto musí být cílem úplná soběstačnost, nebo kombinace vlastního technologického know-how, dostatečné poptávky a spolupráce s etablovanými asijskými výrobci. Takový přístup může pomoci vytvořit odolnější dodavatelské řetězce a snížit strategickou závislost na jediném regionu.