Domů
Akumulace energie
Německá vláda se zaručí za půlmiliardový úvěr na švédskou bateriovou gigafactory
Vizualizace Northvolt Ett. Zdroj: Northvolt

Německá vláda se zaručí za půlmiliardový úvěr na švédskou bateriovou gigafactory

Německá vláda tento týden přislíbila státní záruku na úvěr pro projekt švédské gigafactory na výrobu lithium-iontových bateriových článků, jehož výše přesahuje 500 milionů dolarů. Zahraniční projekt se podle vlády kvalifikoval pro německou státní podporu, jelikož je v něm má země státní zájem. Do projektu jsou rovněž zapojeny německé automobilky Volkswagen a BMW.

V současné době dominují jak globálnímu, tak i evropskému trhu s bateriemi asijští producenti, avšak růst výrobních kapacit by tuto situaci mohl v Evropě v budoucnu změnit. Dohnat náskok asijských konkurentů má evropským výrobcům pomoci i štědrá podpora, kterou přislíbila Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii.

V současné době se již rýsují konkrétní projekty, přičemž jedním z největších je i výstavba první evropské gigafactory. Švédská společnost Northvolt již na začátku měsíce oznámila, že získala od konsorcia komerčních bank, penzijních fondů a veřejných finančních institucí půjčku ve výši 1,6 miliard eur na výstavbu bateriové gigafactory Northvolt Ett v severním Švédsku.

Podporu projektu nyní přislíbila i německá vláda, která poskytne státní záruku na financování projektu ve výši 525 milionů dolarů. Německo má podle Ministerstva hospodářství a energetiky státní zájem vzhledem k jeho významu pro automobilový průmyslu a rozvoj elektromobility. Do projektu jsou přímo zapojeni i němečtí výrobci automobilů Volkswagen a BMW, kteří s Northvoltem uzavřeli strategickou spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje.

Švédská gigafactory má rovněž sloužit jako pilotní a referenční projekt pro další závod „Northvolt Zwei“, který má do roku 2024 vyrůst v Německu.

Northvolt má ambice stát se největším evropským výrobcem baterií, kdy společnost cílí na 25% tržní podíl do roku 2030. Tomu by odpovídala roční výrobní kapacita na úrovni 150 GWh. Projekty švédské a německé gigafactory v současné době počítají s roční výrobní kapacitou 40 GWh, resp. 20 GWh.

Úvodní fotografie: Vizualizace Northvolt Ett, zdroj: Northvolt

Komentáře

(20)

Jaroslav Novák

21. srpen 2020, 13:47

kde protestují zelení, že vláda podporuje soukr. investora??? pro ČEZ příkladné řešení financování dostavby ETE34 a EDU56!!!

pr

22. srpen 2020, 09:49

Schválně, jestli za těmi pastevci a pěstiteli z dálného východu neztratíme stopu co se technologií a průmyslové výroby týká. Evropa pozdě pochopila, že vydržování si kolonií není cestou a totéž se opakuje s přílišnou centralizací moci v nadnárodních firmách. Mološi jsou sice dobří k direktivnímu prosazování a udržování zastaralých kolejí, ale to co lidi opravdu chtějí jim uniká.

Energetik 007

23. srpen 2020, 08:07

Vodní dílo Velký a Střední Křivoklát 2x155 + 2x6 MW, plus PVE Červený Kámen 923 + 855 MW, náklady 1989 10,5 mld Kč.

A Praha by při povodni v roce 2002 tak 20 mld Kč.

Energetik 007

23. srpen 2020, 08:07

Vodní dílo Velký a Střední Křivoklát 2x155 + 2x6 MW, plus PVE Červený Kámen 923 + 855 MW, náklady 1989 10,5 mld Kč.

A Praha by při povodni v roce 2002 tak 20 mld Kč.

Carlos

23. srpen 2020, 13:51

Jakýkoliv projekt který se na Berounce objevil u Křivoklátu znamená jezero po Plzeň a faktickou likvidaci celého údolí, to neprojde. Jediné s čím by se tak dalo uvažovat je nízká nádrž podobná jako jsou Štěchovice, neb Kamýk a k ní připojená přečerpávací nádrž, ale otázka je jaký by tam byl výkon a kapacita. Rozhodně ale není možné tam stavět vysokou přehradu.

Další věc je že problém s povodní v Praze právě vyvolalo urychlení povodňové vlny na Vltavě vytvořené Vltavskou kaskádou, která to o pár hodin urychlila a to se do transformace povodňové vlny zapojilo všechno co mohlo, včetně rybníků. Pokud se má zabránit povodním, ale i suchu, tak je třeba zahájit transformaci užívání krajiny. V tom roce 2002 už chybělo v krajině na 4 miliardy kubíků akumulační schopnosti půdy, to k povodním přispělo také. Kulminační průtok by se o několik set kubíků pravděpodobně snížil.

Pokud navíc chceme aby se voda držela v krajině a byla široce dostupná, tak mnohem lepší službu udělají rybníky a menší nádrže.

Pokud je třeba využít Berounku k výrobě elektřiny, tak bude mnohem lepší vybudovat nové jezy které se navrhnou podle těch, které se stavěly na Vltavě, ty měly i vorové propusti atd., případně spojené s tím že místo pevného jezu tam bude klapka.

Nicméně dělat vysokou hráz je IMHO blbost.

Pavel K

23. srpen 2020, 18:34

Kdyz pisete, ze rybniky dobre zadrzuji vodu v krajine. Uz nekolik let mam dilema. Kdyz by obec proti proudu pred vesnici vybudovala rybnik, dokazala by se zvysit hladina podzemni vody, aby opet byly studny jako drive (30 let zpet), nebo takovy rybnik nema na prameny vliv? Jen podotykam, ze ty studny jsou tak 4 - 5 m hluboke a prameny jdou priblizne z mist, kde by byl rybnik (je mi jasne, ze jsou ale z mnohem delsi vzdalenosti).

Carlos

24. srpen 2020, 12:18

Ano, rybníky ji zadrží v krajině lépe, už jenom tím že jsou i na menších tocích a rovnoměrněji rozprostřené po krajině, také většinou nejsou v údolích, i když to některé přehrady také ne.

Bohužel nevím jak by se choval rybník nad vaší obcí, teoreticky by mohl pomoci, ale je otázka jak se přesně dělají hráze dnes, pokud pod ni zarazí larsenky, tak vliv může být opačný. Už jsem takový případ viděl kdy kombinace stavby kanalizace a vyztužení bobry narušených hrází železem vedla k několikaletému narušení hladiny spodní vody

Možná trochu nechápu to s těmi prameny, jedná se o nějaké prameny svedené do vodovodu, jímací území pro pitnou vodu, nebo je to několik vývěrů, které tam tvoří nějaký potok?

Jestli máte v obci relativně dobrou sousedskou komunitu a lidi nejsou moc úťáplí, tak bych doporučoval si pořídit, dá se to najít na internetu, jak současnou mapu z katastru, tu s vrstevnicemi, pak historickou z 50. a ortofoto a identifikoval tam co se změnilo a pak zkusil kontaktovat nějaké spolky a pod. a ten stav napravit. Napadá mne že třeba mohlo dojít k nějaké nevhodné úpravě vodního toku, mohly vzniknout v 70.-80. meliorace které snížily hladinu podzemní vody. Rybník by mohl pomoci, ale jestli tam jsou trubky, které krajinu vysušují, tak možná by stálo za úvahu začít řešit jejich odstranění.

Pavel K

24. srpen 2020, 12:56

Dekuji za obsahlou reakci.

To naruseni bylo zpusobene prorazenim nejakeho nepropustneho podlozi a tim padem ztrata spodni hladiny do vetsich hloubek? Nebo byl jiny duvod?

Ty prameny jsme myslel tech studni. Nase mala obec (30 cisel v jizni casti Vysociny) ma jednu delsi ulici, kde vsechny studne jsou na jednom prameni, ktery vede ze zapadu na vychod stejne jako potok. Na druhe strane, kde mam dum, takovy problem s vodou neni, ale i tak je znat, z ehladina za psledni roky klesla asi o metr. Potok prameni v lesich cca 2 km pred vesnici.

Nedostatek vody je souhrou nekolika okolnosti. Otec mi vypravel, ze v padesatych letech tu bylo takove mokro, ze nebyl problem pred domem zastrcit do zeme 4metrove rahno. V te dobe se delaly meliorce a jeste i ja pred dvaceti lety na poli kopal drenaze, protoze tam byl pernamentni mocal. V cca 1977 se u nas delala kanalizace a udelala se hodne hluboko podel potoka ze strany te dlouhe ulice. Tim klesla hladina ve vsech studnich prave na uroven te kanalizace. To stale problem nebyl, protoze pramen byl vzdy hodne silny a i kdyz kamarad treba zalevanim zahrady vycerpal studni, do ctvrt hodiny byla zasoba obnovena. Jeste pred 12ti lety projednavali v zastupitelstvu, z eby se sem protahl vodovod z vedlejsi dediny (jejiz jsme mistni cast) a mistni obyvatele to smetli s tim, ze se nedoziji, aby u nas byl nedostatek vody. Zaclo to pred 4mi lety a predloni byl nejvetsi problem, kdy nekteri uz se ani nevysprchovali (shodou okolnosti u cloveka, ktery smetl ten vodovod ze stolu). Zrovna ted se kope vodovod, ktery jsme odsouhlasili predloni. Takze za tu posledni kapku sucha mohou dle meho nazoru zimi s minimem snehu. Loni to jeste umocnilo, ze lesy tu mizi silenym tempem - koruvec. Vlastne jsem od zameru vybudovat rybnik zacal ustupovat, kdyz jsme videl, ze mistni potok na jare tekl stejne jak za meho mladi v lete a v lete odhadem ani snad ne 2 l/s. Letosni leto ale zase dava nadeji, ze by v rybnice nejaka voda byt i mohla. Problem vidim v presvedceni spoluobcanu, ze by to mohlo mit pozitivni efekt nejen na nase mikroklima, vegetaci (nekde jsme cetl, ze stromy jsou schopne nasat polovinu potrebne vody ze vzduchu), ale pri myslence, zda by to nemohlo mit i pozitivni vliv na temer vyschle studny jsem byl razem usazen, ze to je hloupost. A na netu jsem nic relevatniho nenasel a dotaz na nejaky hydrogeologicky ustav (presne uz nevim jaky) byl bez odpovedi. Navic jeste prevlada u mistnich strach z komaru a pripadneho zhorseni situace pri privalovem desti. Dnes je nad vesnici nekolik ha louka, kam se muze potok pred relativne malym mostkem (odhaduji tam 1,5 x 2,5 metru) rozlit.

Nerad bych svou snahou zhorsil lidem situaci, i kdyz mam dobry umysl. Vztahy jsou tu dobre, proto vse spolecne probirame.

Carlos

25. srpen 2020, 22:00

Pavle K,

dále se budete muset asi již poohlédnout po lidech povolanějších, než jsem já, zejména z důvodu že už budete muset asi řešit věci praktického rázu s Vaším projektem.

Nicméně k tomu co jsem popisoval já, tak tam došlo k obyčejnému narušení kapilár vlivem jednak nové železní stěny, tak výstavby kanalizace, trvalo asi pět roků než se zvodeň vzpamatovala.

Hádám že u vás je ještě celá ulice z kopce. Zkusil bych se zaměřit na kanalizaci v první řadě, jestli má nějakých 60 let, tak je možné že se pohla a jednak propouští splašky a jednak odvádí vodu, to by mělo jít relativně levně zjistit buď vizuálně, teklo by podezřele moc vody, nebo pomocí kamery, která by ji celou zkontrolovala.

Rybník by mohl teoreticky pomoci i s těmi prameny asi, ale nevím. Podívejte se třeba na seznamu ještě na historickou mapu třeba zjistíte že tam rybník býval, to by mohlo dále s tím pomoci. Z komárů bych strach neměl, jednak můžete být už v úrovni kde se nevyskytují a jednak se reálně od vody moc daleko nevydávají, rákosí jejich dolet dále snižuje, celkem znatelně, z tohoto pohledu bývají horší barely na zalévání.

Rybník bude problém představovat při přívalovém dešti jenom pokud se protrhne, což by ale u dobře udělaného rybníka hrozit nemělo. To co budete ale spíš ještě hledat je polosuchý poldr, tedy takový rybník, který se může násobně rozlít při vysokém přítoku. To Vám ale všechno bude muset spočíst nějaký inženýr.

Zkuste ještě kontaktovat pana Laiku, třeba by Vám s tím mohl pomoct nějak, ty jeho stránky si rozhodně proklikejte. (Začnete kliknutím na domeček vpravo nahoře)

mve. energetika. cz/autor/autor. htm

Pak se zkuste podívat na netu po různých projektech obnov rybníků a podobně, to by Vám mohlo pomoct. Státní ústavy a pod. s tím asi nemáte moc šanci zaujmout, ne snad že by byly proti tomu, ale asi nemají kapacity. Zkuste ale třeba nějakou VŠ, jestli to někdo nechce zpracovat jako diplomku.

Dále, pokud je ten Váš potok přítokem Dyje, kontaktujte Povodí Moravy, to jej převzalo nejspíš po ZVHS, možná Vám i řeknou kdo převzal drenážní systémy pod pozemky, je možné že to budete muset vykopávat.

Napadá mne ještě že budete muset jednat s majiteli pozemků kolem toho toku a domluvit se tam na vytyčení nějakého bezzásahového pásma kde necháte vodě volné pole působnosti. Jestli je koryto vydlážděné/vybetonované, to bude muset asi také pryč. Možná budete muset nadělat, pokud je zkrácené, nízké prahy, což jsou v zásadě dva kůly a fošna napříč tokem (asi bych volil dub)

Ve vašem případě je asi to území opravdu zralé na nějakou studii a práci odborníků, protože jak to popisujete tam došlo během nějakých šedesáti let k velké změně krajiny, kdy od bažiny jste se dostali k nedostatku vody.

S těmi stromy nevím, přijde mi zvláštní že by si braly vodu ze vzduchu. Co ale vliv určitě bude mít bude to odlesnění. Zkuste zjistit komu to tam patří, případně nějak zjistit koho kontaktovat a tlačit na co nejrychlejší zalesnění, případně zkuste si s nimi domluvit nějakou spolupráci, třeba pěstování sazenic, nebo tak, ty jsou dnes nedostatkové a navíc budou ještě celkem dlouho, protože asi bude třeba změnit jehličnatý les na smíšený či listnatý.

Rozhodně je problém u Vás dost komplexního rázu kdy se tam mísí změna klimatu, staré drenáže, kanalizace a odlesnění.

Přeji Vám s tím hodně zdaru.

Slavomil Vinkler

24. srpen 2020, 09:09

Souhlasím s nízkou protipovodňovou funkcí přehrad. Lidé si málo uvědomují, že přehrady jsou dobré na menší povodně, dokud se retenční prostor nenaplní. Po naplnění- vlivem funkce jako spojená nádoba zkracují a zvyšují povodňovou vlnu. Naplněná přehrada totiž ihned vše co nateče do ní -kamkoli, pustí přes hráz (tlak se šíří rychlostí zvuku).

Energetik 007

24. srpen 2020, 14:07

Vy nemáte nadhled, když Jakub Krčín stavěl rybník Svět taky zaplavil pár vesnic. Dneska Jihočeské rybníky obdivuje celý svět.

Martin Pácalt

24. srpen 2020, 15:15

Dnes se s ohledem na prázdnou krajinu severozápadních Čech bez téměř bez obyvatel a bez CHKO v oblasti vyuhlených lomů takové dilema řešit nemusí. Ale jinak doufám, že jsme jako společnost postoupili mnohem dál než za časů Jakuba Krčína ;-) .

Carlos

24. srpen 2020, 17:08

Ale mám, nicméně stavět v dnešní době přehradu která končit někde v Plzni na náměstí je úplně zcestné, navíc Berounka je poslední neregulovaná řeka v zemi, všechny ostatní velké řeky jsou už dnes dost zregulované a podobají se spíš plavebním kanálům. Z tohoto pohledu by bylo přijatelné, podle mne, jenom obnovování a nahrazování jezů. Například spád na zbytcích jezu někdejšího Kočkova mlýna se dá rozdělit mezi Zvýkovec a Čilou. A podobných míst je tam povícero. Ale to je tak jediná regulace, kterou bych si uměl na Berounce představit. Regulaci průtoku a objemu vody by spíš měly dělat menší nádrže na jejích přítocích, ale hlavně krajina.

Energetik 007

25. srpen 2020, 06:32

Vaším úhlem pohledu by bylo nejlepší zbořit vltavskou kaskádu pozemky vrátit Schwarzenbergovi.

Krajina reguluje průtok vody krajinou tak že díky neregulované Berounce bylo v roce 2002 v Karlíně a Spolaně tak 3m vody.

Největší rybník v Čechách Rožmberk a Nová řeka - Lužnice byl postaven právě aby povodním zabránil - kdyby Rožmberk nebyl tak v 2002 v Praze nejsou 3m ale 4m vody.

Takže zbourat Orlík, Lipno, Slapy a udělat tam jezy a v Praze na Letenské pláni postavit Giga batery za dotace z Bruselu

Carlos

25. srpen 2020, 10:42

Najděte si články z roku 2002, najdete ve většině že kaskáda přehrad na Vltavě posunula kulminační průtok tak že se sečetl s Berounkou. Takže se vyrobí jedním technickým řešením problém, který chcete řešit dalším technickým opatřením. A to v situaci kdy je známá příčina rychlého odtoku a lze ji řešit.

A taky si nepřekrucujte to co jsem napsal a nenapsal, ano? Přehrada tam teď je, o nějaké, vypouštění se dá mluvit až v momentě kdy doslouží a pak ano, otázka je jestli se nemá případně nahradit jezy, nebo nádržemi podle prvorepublikového plánu, původně tam totiž neměla tak vysoká hráz vůbec vzniknout.

Jan Veselý

24. srpen 2020, 17:42

Jakub Krčín jednal jménem majitele. Majitele pozemků, majitele vesnic a majitele lidí. To se to pak staví, že?

Energetik 007

25. srpen 2020, 06:20

Zájmy jednotlivce (majitele kusu pozemku) nejsou důležité ve smyslu zájmu společnosti a lidstva.

Znáte nějaký stát, který od 1980-2020 vykazuje 10% růst HDP - je to Čína tam jsou upřednostněny zájmy společnosti..

Jan Veselý

25. srpen 2020, 12:25

A kdo určí, že to je skutečný veřejný zájem?

A kdo určí, že daná věc nejde řešit jinak?

A kdo určí jaká je ta správná kompenzace?

A můžete si být jistí, že i Číňanům se stále více zajídá to, že nějaký papaláš či vysoce postavený byrokrat si uzurpuje právo rozhodovat o tom, co je v zájmu společnosti a že oni mají akorát držet hubu a krok.

Energetik 007

25. srpen 2020, 13:16

Díky tomu co se Vám např. na Číně nelíbí mají maglev v Šanghaji.

V Evropě USA nic takového nehrozí protože na to nejsou peníze a je problém s výkupem pozemků.

California staví vysokorychlostní železnici ze SFO do LA od 2013 mělo to být 2020 teď to posunuli na 2030 takže to nebude nikdy

Carlos

25. srpen 2020, 23:43

Energetiku Bonde (007),

maglev jiného typu mají i DB, vlastně ten Čínský je kopií toho DB. Problém je že se to jaksi nerentuje, mělo to vést i přes ČR, budeme rádi když vyjde VRT, která má přece jenom násobně lepší podmínky než maglev. Už jenom pro možnost uvádění do provozu postupně a stáhnout na sebe vlaky z různých dalších tratí. Pokud VRT tu má někdy být, tak pokud dojdou peníze u poříčan, tak se to zapichne na StEG a šlus na Brno, pokud se úspěšně probojuje na Vysočinu a tam dojdou peníze, tak se to někde napojí na Severozápadní dráhu a po nové Tišnovce se bude jezdit na Brno, není problém, maglev byskončil fiaskem v poli, VRTka alespoň nějak bude fungovat.

P.S.

Vaše nápady že zájem jednotlivce není důležitý je akorát ukázka sociopatického myšlení postaveného na otočeném odvození. A mimochodem pokaždé se za tím "veřejným zájmem" skrývá nápad nějakého papaláše a jeho touha si postavit pyramidu. A nebo odklonit nějaké drobné. Veřejný zájem může být tak maximálně v abstraktní rovině, ne v rovině konkrétního projektu, tam lze dohledat osobní zájmy někoho.

Nehledě na to pokud vezmete odvozování podle Vaší premisy, tak se dostaneme do mrtvých konců, které nejde dále použít, nevedou nikam. Konečným důsledkem totiž bude vždy jen prázdná množina. Nedá se totiž vyčarovat něco z ničeho, to umí jenom Bůh. On totiž každý z těch "veřejných zájmů" je jenom jakási suma privátních osobních zájmů, které jste prohlásil za nedůležité.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.