V Americe vyroste rekordní bateriové úložiště, energii dokáže dodávat 100 hodin

A jak se bude dlouho dobíjet až budou baterky prázdné? Jaký je přebytek v síti?

I kdyby těch 888 mil. dolarů byly celkové náklady, což rozhodně nebudou, tak to vychází na $105/kWh.

Řekněme, že nabíjení je 20 hod. + max. 100 hodin provozu, tedy jeden cyklus při nejoptimálnějších podmínkách 5 dnů -> 73 cyklů za rok -> 1000 cyklů za 15 let (při asi nemožném 92% využití).

Takže to máme 2,4 Kč/kWh/cyklus. Započítejmé účinnost a provozní náklady a jsme na 3 Kč/kWh. Není tedy lepší raději postavit zdroj, který dokáže generovat elektřinu za 3 Kč/kWh (tedy prakticky každý) a nechat rozumnou cca 6hodinovou bateriovou zálohu?

Tak jste nám hezky spočítal, že je to vážně levné. Jde také o to, že tenhle zdroj bude poskytovat regulaci flexibility. Jakýkoli klasický zdroj tohle umí jen z poloviny. Neumí akumulovat, což se pořád víc ukazuje jako stěžejní, protože jsou časté případy, kdy je energie přebytek.

Co říkáte na naše úložiště ve Vítkovicích s kapacitou 10MWh a cenou 200 miliónů? Já jsem si spočítal, že i Tesla by to zvládla za 1/4 ceny.

Akumulace nic nevyrábí. Je to jen další naklad do cen energie.

Vyrábí a nevyrábí. Kombinované zdroje nemusíte vypínat a současně mohou fongovat jako regulátor flexibility. To znamená, že vyrobíte víc a prodáte to s vyšší cenou. Investice se vrátí velmi rychle.

Měla vy se ta cena cca 3kc připojit k ceně z OZE plus tak 10% na servis a údržbu

Ehm, četl jste ten příspěvek pořádně? Předpoklad 100 ze 120 hodin, tedy 80 % času, generování elektřiny s rozdílem 3 Kč/kWh nákup/prodej je OK?

A opakuji, to je utopistický optimální příklad. Pokud bychom zadali reálná čísla, vyjde to minimálně na dvojnásobek.

Co třeba takhle - 20 mld. Kč za 85 MW zdroj s teoretickým koeficientem využití 80 % (reálně tak 50-60 %) odpovídá 282 mld. Kč za 1200 MW.

Zatímco baterie budou degradovat (určitě minimálně 10 % za 10 let) a životnost 20 let by byla skoro zázrak, tak JE tu bude ještě 3x tak dlouho na plný výkon.

Možná to vyzní jako že jsem proti bateriím, ale ani náhodou, naopak jsem čistý podporovatel, jenom ekonomicky vychází dobře pouze při 4-6hodinové záloze.

Bohužel neexistuje žádný zdroj na světě, který by se ekonomicky vyplatil byť jen na týdenní zálohu, bez ohledu na to, jak je "palivo" levné, protože investiční náklady děleno počet cyklů to vždy zabijou.

Ceny baterií klesají. Cena jaderné elektrárny roste. Navíc baterie budou dálkově řízené. Kolem jaderných reaktorů se musí motat tisíce lidí . Nehledě na to že skladovat tisíce let vyhořelé palivo taky něco stojí.

Regulátoři flexibility mají úplně jiné ceny. Panu Tykačovi se vyplatí i jen párkrát do roka pálit uhlí ve starých elektrárnách, protože cena za kWh vyletí někdy hodně vysoko. Z onech 22 miliard loni za regulaci si odrojil pořádný kus a bylo jen několik stovek GWh. Dtejně to dělá i pak Křetínský v Německu a jinde.

Ne, ani pánům Křetínskému a Tykačovi se nevyplatí párkrát do roka pálit uhlí a to ani v Německu. Proto mají v tom Německu kapacitní platby. Bez nich by to nikdo nedělal a ty elektrárny by dávno zcela zavřeli.

Zvláště u uhlí jsou náklady markantní: K elektrárně je u nás v provozu i hnědouhelný důl se spoustou zařízení a lidí, který se nemůže zastavit. Jinak prodělává.

Trochu menší problémy jsou u flexibilních elektráren plynových, ale i do toho se bez příslibu kapacitních plateb investoři zrovna nehrnou.

Ještě bych doplnil, že zatímco ony UE dokáží jen generovat v případě nedostatku, tok baterie je flexibilní na obě strany. Tyto kombinovamé intermitentní zdroje jsou najednnou úplně jiná kategorie. Nepotřebujete mít garantovanou cenu za výkup, stačí vám spotové ceny, protže z intermitentního je najednou zdroj flexibilní. Při nízkých nebo záporných cenách můžete nastavit režim tak, že nebudete posílat nic do sítě, ale naopak odebírat i za cenu toho, že vlastní zdroj (v tomto případě VtE) omezíte.

Podstatně to mění celou ekonomiky takového zdroje, který se bude chovat jako celek (kombinvaný zdroj) stabilně a naopak bude poskytovat tolik potřebnou flexibilitu.

Super, 9,5 GWh jedno úložiště, to je docela slušný rozjezd. Jde to rychle, že?

Cca 180GWh je průměrná denní spotřeba EE v ČR v lednu bez započítání energie ostatních zdrojů, to by pak dohromady bylo cca 300GWh. V aktuálních cenách by takováto kapacita na zálohování jednoho dne jedné malé průmyslové země stála cca 600 miliard Kč . Pokrok tu je, ale doufám ze naše budoucnost nebude stát na elektochemických zdrojích a OZE a bude to jen zajímavý doplněk pro systémové služby . Protože se samozřejmě cena takovýchto řešení propíše i do finální ceny EE viz letošní dramatické zdražení regulované složky EE.

Asi byste si to měl lépe promyslet. Baterie jsou vhodné na vyrovnávání nestabilit v síti. Ráno je to asi 2 hodiny špička, V poledne pokud běží FVE, tak se zase dobijí a večer je to opět asi 2 hodiny špička. V noci bývá přebytek, takže se zase dobijí. Takže by vám při současném výkonu 10GW (maximum ) v ČR stačilo asi 20GWh. To, o čem vy mluvíte, nedostatek energie přes zimu, řeší Německo VtE, které v zimě dodávají hodně a vodíkem, který se bude buď vyrábět a skladovat na zimu, nebo dovážet. Jakou má koncepci v tomto směru ČR, pokud vůbec nějakou, nevím.

1) V článku je psáno, že to úložiště je infrastruktura pro offshore VtE. Takže kapacita se neurčovala dle solárního rytmu.

2) Když už uvažujete soláry, tak to tvrzení špička 2 hodiny ráno a 2 večer je hodně zjednodušené. Vysoký odběr je celý pracovní den (mimo noc).

3) Nejdůležitější. Vy počítáte s ideálním počasím v ideální části roku. Co když bude produkce FVE v poledne a většinu dne třeba jen na cca 20% nominálu, jako včera? A to máme pořád ještě léto s dlouhou dobou svitu.

Akumulátory pro pokrytí v řádu desítek (i těch 100) hodin potřebujeme k FVE i na léto. Nemluvě o jaře, podzimu a zimě. Tedy pokud bychom i v létě nechtěli čerpat drahý vodík ze zásob na zimu.

Pro VtE zase z důvodu, že klidně těch 100 (i více)hodin nefouká.

Až to chytne to bude vatra.

Všechny místní teoretiky bych chtěl upozornit, že u tohohle typu baterie je drahý ten palivový článek, který tam zajišťuje výkon na obě strany. Kapacita je skoro zadarmo.

Tohle fakt není obvyklá Li-ion baterie.

Pánové, zbytečně nad tím článkem onanujete. Já tam čtu samý "až". Takže si troufám říct, že ve výchozí etapě to s těma 100 h nebude ani omylem.

Akumulační kapacita 8,5 GWh s předpokládanou cenou 20,5 miliard Kč.

8,5 GWh je více než dvojnásobek kapacity Dlouhých Strání (3,7 GWh). A postavil by dnes někdo Dlouhé Stráně za pouhých 20,5 miliardy Kč? Pochybuji.

Spíše bych tu otázku obrátil. Zda jsou schopni oni vůbec postavit 100h úložiště 8500 MWh při ceně 2400 Kč/kWh úložné kapacity. 2400 Kč/kWh je totiž tak zhruba cena samotných baterek LiFePo4, bez ničeho. K baterkám musíte mít ještě BMSky, chlazení, monitoring, kontejnery, trafa, ostrahu, obslužné komunikace, silové vyvedení přes 110kV rozvodnu. To se obávám, že za 2400 Kč/kWh nedá nikdo, ani pánbú. Spíše tak za 10 000 Kč/kWh a to ještě s držkou rozedřenou do krve.

@minduton 19. srpen 2024, 10:57

Jestli to nebude tím, že tam žádné LiFePo4 neplánují:-)

Je to uvedeno v článku.

Není slušné odpovídat na otázku otázkou. Mě ale zajímá, jestli by dnes někdo zvládnul postavit Dlouhé Stráně za pouhých 20,5 miliard Kč.

To nevím, ale je také potřeba kalkulovat životnost Dlouhých strání a akumulátorů.

Tak to je v klidu, v té baterii uvedené v článku žádné akumulátory nebudou.

Cenu, pokud by se začalo stavět dnes, bych odhadl někde mezi náklady na stavbu DS (6,5 mld. Kč) + inflace 1990->2023 (7x), čili 45 mld. Kč

až ceny stavby + nárůst mezd 1990->2023 (13x), čili 85 mld. Kč.

Takže nějakých 60-70 mld. Kč by to mohlo reálně být.

Jiří Švarc 19. srpen 2024, 12:22

Technická otázka. Inflace 1990-2023 je oficiální číslo (násobek)?

Na stránkách ČEZu je uveden rok uvedení do provozu 1996. Proto bych cenu 6,5mld směřoval na uvedený rok. Při průměrné roční inflaci 5% (můj odhad) vychází dolní hranice něco nad 25mld. Horní hraníce je vždy ve hvězdách.

Na netu je asi tisíc kalkulaček inflace.

Tak prosím pak vezměte i inflaci uvedení do provozu vs. uvedení do provozu, tedy po roce 2030 a jelikož nemáme věšteckou kouli na budoucí inflaci, je nejpřesnější odhad to co máme.

Děkuji za odpověď.

Asi se shodneme, že pod 40 miliard Kč v cenách z roku 2024 by postavit nešly. A možností pro postavení přečerpávacích VE v Česku mnoho není. Navíc stačí, když si proti tomu postaví hlavu parchanti země a jim podobní a je problém. Baterkárna se dá postavit téměř kdekoliv.

No mně to podle kalkulačky inflace k minulému roku vychází na necelých 20 mld Kč.

Míst vhodných pro PVE je vybráno dost. V tom problém není. K některým se předběžně hlásí i investoři.

Protesty se dají čekat i proti velkým bateriovým úložištím. Mimochodem ta bateriová úložiště jsou daleko větší ekologická zhůvěřilost, než dvě vodní nádrže.

PVE Dlouhé stráně se pyšní tituly: největší technický div České republiky a jeden ze sedmi divů České republiky. Doporučuji návštěvu.

Odpověděl jste za mě, děkuji.

Jinak ta celková cena samozřejmě zahrnuje nejen samotné baterie kov - vzduch, ale i všechno okolo (dobíječe, střídače, transformátory, kabely, jističe atd.).