EIA: Výkon v bateriových úložištích by se měl v USA letos zdvojnásobit
Bateriová akumulace zažívá v posledních letech silný rozmach, přičemž v letošním a příštím roce tento segment čeká silný růst. Podle predikcí americké vládní agentury by se instalovaný výkon tamních úložišť měl letos téměř zdvojnásobit na více než 30 GW. Letos a v příštím roce mají v USA rovněž zahájit provoz velké solární farmy kombinované s bateriovou akumulací.
S rostoucím instalovaným výkonem v intermitentních obnovitelných zdrojích roste i potřeba flexibilních prvků v síti. Flexibilitu jak na straně poptávky, tak nabídky mohou v krátkodobém horizontu poskytovat i bateriová úložiště. V posledních letech tak vznikají velká bateriová úložiště s instalovaným výkonem v řádech stovek MW a kapacitou na několikahodinový provoz.
V případě Spojených států je prudký růst akumulace patrný zejména u států Kalifornie a Texas, kde rovněž rychle roste výkon v OZE. Kalifornie podle vládní agentury Energy Information Administration (EIA) disponovala k loňskému listopadu celkem 7,3 GW výkonu v bateriových úložištích.
Instalovaný výkon bateriových úložišť v jednotlivých státech USA k listopadu 2023. Zdroj: EIA
Texas se s 3,2 GW umístil na druhé příčce, následovaný s dalekým odstupem Arizonou s 800 MW. Ve svých statistikách EIA běžně uvádí data o velkých průmyslových instalacích, další kapacita tak bude k dispozici u odběratelů.
Letos a příští rok sektor čeká silný růst
Podle dat EIA dosahoval výkon velkých bateriových úložišť v USA ke konci loňského roku celkem 16 GW. V letošním roce by přitom developeři měli uvést do provozu projekty s celkovým výkonem 15 GW, v roce 2025 poté dalších 9 GW. Kapacitu plánovaných úložišť EIA neuvádí, nicméně v posledních letech byly v USA populární především systémy s kapacitou na čtyři hodiny provozu na plném výkonu.
Instalovaný výkon bateriových úložišť v USA a jeho očekávaný vývoj. Zdroj: EIA
V současné době je největším a nejvýkonnějším bateriovým úložištěm v zemi zařízení Moss Landing se 750 MW a 3000 MWh. Ani v případě bateriových úložišť se však uvádění takto velkých zařízení do provozu nemusí obejít bez komplikací. Například zrovna úložiště Moss Landing bylo po řadu měsíců odstaveno z většiny z provozu kvůli selhání systému ochlazování baterií a jejich poškození vodou.
Mohlo by vás zajímat:
Tohle je samozřejmě odpověď jak na kachní křivku, tak i na intermitenci OZE. Při dostatečné kapacitě mohou takové spřažené zdroje dodávat i tehdy, kdy primární zdroj nevyrábí. Dá se pak redukovat množství záložních fosilních zdrojů s ohledem na vyrovnávání špiček. Nebudou potřeba.
teoreticky ano. v realite je otazna cena, kapacity atd.
Ked to zratame cena OZE (co teda neni ziadna lacnota) + cena akumulacia = hmmm.
Druha otazka je ekologicka. Vyroba baterii je ekologicke zverstvo.
Z coho sa dostavame k otazke, ci neexistuje nejaky iny, stabilny, nizkoemisny a lacnejsi zdroj.
Ve skutečnosti se jako bateriová úložiště používají LFP baterie, tzn bez kobaltu a ekologicky jsou v pohodě. Cena je čím dál lepší, takže taky v pohodě.
Hm.
Aukce na elektřinu z VtE v ČR: cena elektřiny 146 €/MWh a k tomu ještě náklady na akumulaci (rozpočítaná cena a provoz úložiště).
Aukce na střešní FVE Německo (u nás nevyhlášeno) 101,8 €/MWh.
Pro pozemní v Německu se očekává 73 €/MWh.
To je u FVE sice méně, ale zase bude té akumulace (a příplatku) potřeba výrazně více, než pro VtE.
Současná cena na burze už je pod 90 €/MWh a dále klesá.
Tomu říkáte cena v pohodě?
Cena panelů sletěla dolů před několika měsíci. Ceny baterií postupně následují. Ty Vaše historické ceny budou letos na úplně jiných úrovních. Vte je v ČR blbost.
Problematičtější je akumulace u Vte, protože jeden týden fouká a pak zase týden nefouká. To se blbě akumuluje přes baterky, ale u FVE slunce vyjde každý den.
Ty ceny elektřiny jsou z posledních pořádaných aukcí (léto a podzim 2023). U VtE je právě akumulace potřeba méně. Horší je to se solárem.
Dále uvádím doby solárníního záření v hodinách po měsících pro Brno podle Cihelky2 :
I.-46, II.-88, III.-142, IV.-163, V.-232, VI.-258, VII.-270, VIII.-230, IX.-179, X.-116, XI.-56, XII.-30
Poznámka: není uvažováno difůzní záření (zjednodušeně, když je zataženo) a FVE sice něco vyrábí, ale málo a spotřeba by pravděpodobně už musela být pokryta alespoň částečně s akumulace. V případě zimních měsíců z akumulace dlouhodobé, nebo záložních zdrojů.
VtE mají výrobu daleko rovnoměrnější jak v průběhu dne, tak roku.
Este dodam, ze aj na LFP baterie treba litium.
A to ze by to bola zrovna green+bio+eko tazba a spracovanie som nepocul.
To:BOB s Michal K.: Ano, je třeba Lithium. Lepší než pálit plyn, uhlí nebo ropu. Navíc flexibilita se platí. Roce 2022 to bylo ročně přes 22 miliard, co zaplatil ČEPS. Konečně budou vpuštěny do agregace flexibility soukromé subjekty. Platí se za pohotovost zdroje a pak za využití té kapacity, pokud je využita. Lithium jde cenově dolů kvůli nadprodukci. Cena spadla tuším o cca 90% v roce 2023. A hlavně - LFP baterie jde v pohodě recyklovat včetně lithia.
No víte, je potřeba na jednu stranu vah hodit suroviny na výrobu baterií + nějakou energii (která teoreticky i může být zcela zelená) a na druhou misky ty spálené barely nafty a tuny uhlí. Co je větší ekologické zvěrstvo ponechám každému na zdravém rozumu.
Pokud se týče ceny, která také bezesporu souvisí i s energetickou náročností výroby baterií. Viděl jsem nabídky Na-ion 10kWh baterie na indickém webu za v přepočtu asi 300$. To znamená 30$/kWh (při odběru > 1000ks). Na-ion aktuálně už vyrábí asi 6 firem na světě. V Americe jsou asi 4-5x dražší, tj. asi na stejné úrovni jako Li-ion. Ale to jsou zaváděcí ceny. Za kolik to bude za rok, za dva?
sodík je lehce dostupný, cena velkých bateriových uložišť s na-ion bude klesat, rozdíl může být i několikanásobný, lithium zachová pouze výhodu větší měrné kapacity
Zapomněl jste na třetí misku hodit pár kilo uranu....
Ono to není pár kilo. Je to velké množství odpadních radioaktivních odpadů, které vznknou při zpracování jaderního paliva a následně při provozu JE. Dokud nebude známá průmyslově využitelná metoda deaktivace izotopů (rychlé přeměny na stabilní), tak bude jaderná energetika stále příliš riziková.
A léčit lidi je taky "příliš rizikové"? Víte kolik radioaktivního odpadu ve zdravotnictví vzniká? Tento odpad na rozdíl od toho z jaderné energetiky skutečně zabíjel.
Potřeba budou pořád ve stejném množství , ale spálí méně drahého a smradlaveho paliva, budou mít nižší koeficient využití. Vždycky budou dny, kdy celý den ani nefouka ani nesvítí.
Nebudou, protože ty zdroje musí pokrývat hlavně špičky. I kdyby nesvítilo a nefoukalo, jak píšete, tak v době, kdy není špička se batere znovu nabijí z těch zdrojů, které nejsou vytížené. Bude to potřebovat ale výpočet, kolik je potřeba zdrojů a za kolik a o kolik je možné je snížit v kombinaci s úložišti. Kromě toho, co vím, Kalifornie začíná novou kapitolu s vodíkem. Intermitentní zdroje jsou asi z 20% nevužité, protože při přebytcích už není kam energii dávat. Takže tímto způsobem je možné vyrábět i vodík pro dlouhodobé skladování.
Ty výpočty se už rutinně dělají, není to až tak těžké, firmy dělající průmyslovou automatizaci to uz obvykle v portfoliu mají.
Automatizace která umí vyhodnotit, zda nabíjet akumulátor ze sítě, nebo FVE a topit TČ, nebo plynovým kotlem se už prodávají i pro domácnosti.
Nicméně nic to nemění na tom, že když nebude svítit (v případě RD), tak se bude nabíjet i elektřinou ze sítě. V případě nás a v zimě ve stejné míře i v Německu převážně z uhlí. V případě Francie, Švédska, etc. nízkoemisní.
A pokud se letní přebytky FVE budou akumulovat na zimu přes vodík:
1) Bude jí málo (nízká účinnost)
2) Bude proklatě drahá a to násobně více, než elektřina z nových JR.
Za svoje předpoklady si můžete sám. Nepředjímejte jak má nebo nemá vypadat řešení. Je to optimalizační úloha, definujte účelovou (cenovou, hodnotovou) funkci a množinu přípustných stavů a nechte algoritmus pracovat.
Vždycky jde o rozdíl cen na burze , zatím není průměrně takový aby se to vyplatilo. První kdo to budou využívat budou velkoodběratelé . Protože platí 200kč/kW příkonu a často mají odběr jen 8 hodin. Takže teoreticky by jim stačila 1/3 kapacity. tedy jenže na 2400 ušetřených ročně je třeba instalovat 5kWh baterie a 5KW střídač. V praxi je návratnost 20 let.
Takže to bude aktuální až cena baterek klesne proti dnešku na 1/3
Pane Motyčko, toho poklesu ceny baterií se dočkáte ještě v této dekádě. Learning curves průmyslové robotizované výroby fotovoltaických panelů i baterií jsou jednoznačné, za 10-15 let se dočkáte poklesu ceny na 1/10.
Nasycení trhu je ještě hodně, hodně daleko, a trh s bateriemi je za fotovoltaikou opožděn tak aspoň o 10 let.
No, a vodík teprve začíná. Uvidíme, jak to bude s cenou, a co se objeví v této oblasti.
Dokud bude vodík s kyslíkem tvořit výbušnou směs, tak bude vodíková energetika příliš riziková. Stejná "logika" jako s tou vaší obsesí radioaktivním odpadem o kousek výš.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se