Německo představilo návrh strategie pro vodíkové pohony

DomůČistá mobilitaNěmecko představilo návrh strategie pro vodíkové pohony

Německo představilo návrh své strategie pro implementaci vodíku v průmyslu a dopravě. Plán předpokládá značné investice do výzkumu – spolková republika si totiž již v minulém roce předsevzala, že bude lídrem v oblasti vodíkových technologií. 

Do roku 2030 by podle návrhu strategie, jenž byl zveřejněn tento týden, Německo mělo být schopno vyrobit alespoň 20 % potřebného vodíku z obnovitelných zdrojů (tzv. zelený vodík vyrobený elektrolýzou z vody). Za tímto účelem by ale bylo potřeba vystavět elektrolyzéry o výkonu tří až pěti gigawattů.

Návrh ministra hospodářství Petera Altmaiera předpokládá zavádění vodíku v celé řadě odvětví, a to včetně dopravy, s čímž ale nesouhlasí spolkové ministerstvo životního prostředí.

Budování infrastruktury

Ministr Altmaier očekává do roku 2030 zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v dopravě na 20 % (místo obligatorních 14 %, jak předepisuje EU). Nezbytná podpora čerpacích stanic bude Německo stát přibližně 3,4 miliardy eur. Zvýšena bude rovněž finanční podpora laboratoří, které mají testovat výrobu a aplikování vodíku v průmyslovém měřítku. Rozpočet pro testovací centra má být navýšen ze 400 na 650 milionů eur.

Německá vláda rovněž spolupracuje s provozovateli přepravních soustav zemního plynu na vytvoření čistě vodíkové přepravní cestě. Asociace těchto subjektů v úterý představila vizi vodíkové sítě o délce 5900 km, která by z 90 % byla tvořena již existující infrastrukturou.

Priorita německého předsednictví

Německo bude od poloviny letošního roku předsedat Evropské radě a jednou z hlavních priorit předsednictví bude, dle zveřejněné strategie, právě podpora vodíku. Na podnět německého předsednictví by rovněž měl být v roce 2021 předložen tzv. plynový balíček EU, ve kterém bude s velkou pravděpodobností hrát vodík hlavní roli. Německo chce rovněž podporovat propojování odvětví (tzv. sector coupling) mezi plynárenskými a elektrickými sítěmi.

V současnosti je v průmyslu stále používán především tzv. „šedý vodík“ vyrobený ze zemního plynu. Zelený vodík vyrobený z čistě obnovitelné elektřiny je dražší a velmi energeticky náročný na výrobu, přičemž energetické ztráty dosahují až tří čtvrtin.