Solární průmysl Spojených států se již třetím rokem potýká s dovozními cly na solární panely, které mají za úkol ochránit tamní výrobce před levnou konkurencí především z Číny. Přestože výrobní kapacita pro panely v USA vzrostla, je podle Trumpa nutné cla oproti původnímu plánu navýšit a rovněž zrušit výjimku pro bifaciální panely, která omezuje jejich účinek.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/americka-solarni-cla-se-miji-ucinkem-prebytek-nabidky-globalnim-trhu-tlaci-ceny-dolu" target="_blank" rel="noopener">Cla zavedl americký prezident od roku 2018</a> na doporučení tamní Komise pro mezinárodní obchod (ITC). Na komisi se s žádostí o zavedení dovozních cel obrátil v dubnu roku 2017 americký výrobce solárních panelů Suniva, který pouhé dva týdny předtím vyhlásil bankrot. K žádosti se poté připojila i připojila i americká divize německé společnosti SolarWorld AG, kterou levný dovoz poslal do platební neschopnosti.
Cla začínala v roce 2018 na 30 %, přičemž v každém dalším roce klesala o 5 procentních bodů. V roce 2021 tak měla klesnout na 15 %, tedy polovinu počáteční hodnoty. Novým rozhodnutím, které <a href="https://www.whitehouse.gov/presidential-actions/proclamation-facilitate-positive-adjustment-competition-imports-certain-crystalline-silicon-photovoltaic-cells/" target="_blank" rel="noopener">Bílý dům oznámil ke konci minulého týdne</a>, však Trump hodnotu pro příští rok navýšil.
Jelikož pouhých několik měsíců po jejich zavedení Čína oznámila výrazné omezení podpory pro nové solární elektrárny. Čínští výrobci tak museli značnou část panelů určených původně pro domácí trh mimo Čínu, a tento přebytek panelů na globálním trhu způsobil další pokles cen. Po dočasném propadu <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/dovoz-solarnich-panelu-usa-se-poklesu-se-zavedenim-cel-jiz-zotavil" target="_blank" rel="noopener">se tak dovoz panelů do USA rychle zotavil</a>.
Cla na ochranu domácích výrobců se nicméně nevztahovala na některé produkty, včetně bifaciálních panelů, které obdržely plnou výjimku loni v červnu. Podle Trumpa však výjimka pro bifaciální panely omezila účinnost původních opatření a pravděpodobně by ji omezovala i nadále, a je tedy nutné ji zrušit. Stejně tak je podle amerického prezidenta nutné navýšit dovozní cla pro čtvrtý rok jejich platnosti z původních 15 % na 18 %, aby byl tamní průmysl výroby solárních panelů efektivně chráněn.
Zdroj úvodního obrázku: Stefano Paltera/US Dept. of Energy

Obnovitelné zdroje

Trump zvýšil cla na dovoz solárních panelů do USA, výjimka pro bifaciální panely končí

Emise při výrobě elektrické energie jsou v současné době v Evropské unii z většiny zpoplatněny skrz systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), ten však mohou členské státy částečně obejít dovozem elektřiny z třetích zemí. To by se mělo v budoucnu změnit. Dovoz elektřiny ze zemí mimo EU by měl totiž podle Evropské komise podléhat plánovaným „uhlíkovým clům“.
Evropská unie plánuje v rámci boje proti klimatickým změnám dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Vyšší zpoplatnění emisí by však mohlo vést ke ztrátě konkurenceschopnosti na domácím trhu vůči výrobcům vyrábějícím své produkty mimo EU, čemuž mají zabránit emisní cla.
Podobná situace panuje i na poli energetiky, kdy země EU importují elektřinu ze zemí mimo Unii, například z Ukrajiny, Srbska, Ruska a nově i Spojeného království. Podle komisaře pro hospodářství by „uhlíkovým clům“ měl podléhat právě i dovoz elektrické energie.
<blockquote>„Stanovíme cenu emisí u dovozu, abychom odradili společnosti od přesunu znečišťujících procesů jinam a zabránili tomu, aby znečišťující produkty zaplavily trh. Jedním ze sektorů je zcela zjevně elektroenergetika, která bude zcela jistě zahrnuta,“ uvedl podle S&amp;P Global Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství.</blockquote>
Evropská komise by podle Gentiloniho měla definovat klíčové principy uhlíkových „cel“, stejně jako seznam dotčených odvětví, definovat v rámci takzvaného mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (carbon border adjustment mechanism) ještě před létem.
Nový mechanismus hraničních uhlíkových „cel“ má za úkol zajistit, aby energeticky náročná průmyslová odvětví v EU, včetně výroby elektrické energie, oceli, zpracování ropy či jiného těžkého průmyslu, nečelila konkurenci například z Číny či USA, kde emise CO2 nejsou tak výrazně zpoplatněny.
Veškeré mechanismy regulující dovoz však musí být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO).
<blockquote>„Pravděpodobnost, že tento mechanismus projde a bude v souladu s WTO, je spojena s počtem sektorů a intenzitou jejich uhlíkových emisí pro ospravedlnění tohoto opatření,“ dodal Paolo Gentiloni.</blockquote>
Evropská komise <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/metals/030520-ec-to-include-power-in-eu-carbon-border-import-tax-plans" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global</a> plánuje zahájit jednání o mechanismu se Světovou obchodní organizací a svými dalšími globálními partnery po letošním létě. Do konce měsíce nyní probíhají konzultace k návrhu potřebné legislativy, která by měla být oficiálně představena v příštím roce.
Evropská komise navrhovaný mechanismus neoznačuje jako daň, jelikož veškeré daňové mechanismy na unijní úrovni musí být odsouhlaseny všemi členskými státy, stejně tak by importní daně mohly narazit u Světové obchodní organizace.

Elektřina

Dovoz elektřiny by měl podle Evropské komise podléhat uhlíkovým clům

Prudký pokles cen solárních panelů na světových trzích, který přišel po oznámení Číny o omezení podpory pro výstavbu nových solárních elektráren, podle výkonného ředitele jednoho z největších amerických výrobců panelů téměř neguje účinek nedávno přijatých cel. Cla na dovoz solárních panelů do USA zavedl americký prezident Donald Trump po naléhání tamních výrobců, kteří nedokáží konkurovat levnému dovozu z Číny.
Na začátku letošního roku americký prezident Donald Trump zavedl cla na dovoz solárních panelů do Spojených států. O zavedení vysokých cel a minimální ceny pro solární články a panely požádal u americké Komise pro mezinárodní obchod (ITC) loni v dubnu výrobce fotovoltaických panelů, společnost Suniva, který pouhé dva týdny předtím vyhlásil bankrot. V květnu se k žádosti <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarworld-se-pripojil-k-zadosti-zprisneni-cel-dovoz-fv-panelu-usa/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">připojila i americká divize německé společnosti SolarWorld AG,</a> kterou levný dovoz poslal do platební neschopnosti.
Před možnými negativními dopady cel varovala například analytická a konzultační firma GTM Research, podle které se mohlo jednat o jedno z největších rizik pro budoucnost amerického solárního průmyslu a <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/zavedeni-vysokych-cel-by-mohlo-usa-srazit-poptavku-solarnich-panelech-az-tretinu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vést až ke dvoutřetinovému propadu v poptávce po panelech</a>.
<h2>Čínská brzda tlačí ceny na globálních trzích dolů</h2>
Se situací na globálním trhu se solárními panely však letos na začátku června zamávala Čína, když nenadále <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cina-omezila-podporu-solarni-elektrarny-akcie-dodavatelu-zareagovaly-strmym-poklesem/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">oznámila pozastavení výstavby nových solárních farem se státní podporou a snížení výkupních cen</a>. Analytici tak snížili své odhady letošního růstu výkonu solárních elektráren v Číně o zhruba 15 GW. Čínští výrobci se tak nyní snaží tento výkon uplatnit mimo Čínu, a přebytek na globálním trhu vede k dalšímu poklesu cen. Ceny solárních panelů na globálních trzích tak od začátku června poklesly o zhruba 12 %.
<blockquote>„Pokud stavíte velkou elektrárnu, vaše cena se už určitě vrátila aspoň z poloviny na hodnoty, které byly před zavedením cel, ne-li zcela úplně. Snižuje to dopad cel,“ <a href="https://www.reuters.com/article/us-sunpower-results/solar-panel-glut-is-muting-effect-of-trump-tariffs-sunpower-idUSKBN1KL00Z" target="_blank" rel="noopener noreferrer">řekl agentuře Reuters Tom Werner</a>, výkonný ředitel amerického výrobce panelů SunPower.</blockquote>
Americký výrobce solárních panelů SunPower, který sídlí v Kalifornském San Jose, vyrábí většinu svých panelů na Filipínách a v Mexiku, tudíž cla dopadají i na jeho aktivity. SunPower však nyní pracuje na převzetí výše zmíněné společnosti SolarWorld Americas, což by společnosti umožnilo navýšit domácí produkci fotovoltaických panelů.

Americká solární cla se míjí účinkem, přebytek nabídky na globálním trhu tlačí ceny dolů

Americké společnosti působící v ropném a plynárenském sektoru kritizují záměr prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká dovozní cla na ocel, která by měla pomoci restartovat tamní hutní průmysl. Podle energetických společností se draží ocel projeví v růstu nákladů na budování rafinérií a infrastruktury pro přepravu ropy a zemního plynu.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že v příštím týdnu plánuje zavést cla na dovoz oceli a hliníku, která mají ochránit tamní průmysl. <a href="https://www.reuters.com/article/usa-trade-energy/update-3-u-s-energy-industry-slams-trumps-job-killing-steel-tariffs-idUSL2N1QJ1Y8" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle agentury Reuters</a> však kritici tvrdí, že tento kok nepovede k růstu počtu pracovních pozic a může poškodit obchodní vztahy s Čínou.
Společnosti z dodavatelského řetězce pro výstavbu ropovodů a plynovodů uvedly, že zavedení cel povede ke zvýšení ceny speciální oceli potřebné pro výstavbu páteřních přepravních potrubí, což se samozřejmě projeví i na nákladech nových infrastrukturních projektů.
<h2>Cla nejsou v souladu s plánem energetické renesance</h2>
Americké energetické společnosti jsou v současné době závislé na dovozu oceli potřebné pro výrobu vrtacích zařízení, ropovodů, plynovodů, terminálů pro export zkapalněného zemního plynu či rafinerie. Podle prezidenta Amerického ropného institutu tento krok není v souladu s plánem administrativy pokračovat v energetické renesanci a budování infrastruktury světové třídy.
Obavy ze zavedení cel a jejich dopadů vyslovila i Americká mezistátní asociace pro zemní plyn. Podle její mluvčí je totiž obtížné v USA sehnat domácí ocel potřebnou pro výrobu potrubí pro mezistátní plynovody. Negativně se ke clům na ocel staví i tamní Centrum pro zkapalněný zemní plyn, jelikož speciální ocelové komponenty potřebné pro výstavbu exportních terminálů nejsou podle skupiny v USA vyráběny.

Energetika v zahraničí

Americké firmy kritizují Trumpova cla na ocel, zdraží rozvoj tamní energetické infrastruktury

Indická vláda zvažuje podle informací z řad jejích představitelů zavedení 7,5% cla na importované fotovoltaické panely.  Zavedení cel by mohlo ohrozit ambiciózní plán tamního premiéra na dosažení 100 GW výkonu v solárních elektrárnách do roku 2022. Indie je v současné době největším dovozcem panelů z Číny.
Snaha o zavedení cel na dovoz solárních panelů je jedním z kroků, kterými chce indická vláda podpořit domácí výrobu, která čelí levnému dovozu ze sousední Číny. Importované panely, na které se nyní žádné clo nevztahuje, by však podle zdrojů z řad indické vlády <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-01-04/india-is-said-to-consider-7-5-tariff-on-imported-solar-panels" target="_blank" rel="noopener noreferrer">oslovených agenturou Bloomberg</a> mohly být reklasifikovány jako motory, na které se cla vztahují.
Indické ministerstvo financí nyní posuzuje žádost tamního ministra pro obnovitelné zdroje, aby se clo v případě jeho zavedení nevztahovalo na projekty z již proběhlých aukcí.
<blockquote>
&#8222;Výrobci elektřiny nemusí okamžitě propadat panice, ale stále budou nervózní, dokud neobdrží oznámení od ministerstva financí o osvobození již vydražených projektů od dovozního cla,&#8220; uvedl Shantanu Jaiswal, vedoucí BNEF India research.
</blockquote>
Na nárůstu nabízených cen pro výrobu elektrické energie v aukcích z rekordně nízkých hodnot se podle BNEF podepsaly již rostoucí ceny fotovoltaických modulů na světových trzích. Indie je největším dovozcem fotovoltaických panelů a dalších komponentů pro solární elektrárny z Číny &#8211; během prvních tří čtvrtletí roku 2017 v Indii skončila přibližně třetina z celkového vývozu Číny o hodnotě 8 miliard dolarů. Zavedení importních cel by tak zřejmě znamenalo další zdražení.
Několik projektů solárních elektráren se podle BNEF v loňském roce potýkalo se zpožděním a růstem nákladů poté, co indičtí celníci zablokovali více než 900 kontejnerů s fotovoltaickými panely na více než měsíc s tím, že požadují vyšší dovozní cla.

Bloomberg: Indická vláda zvažuje zavedení dovozních cel na solární panely

Vyslyšení žádosti amerických výrobců fotovoltaických článků o zavedení vysokých dovozních cel, která je mají ochránit před levnou zahraniční konkurencí, závisí čistě na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. K rozhodnutí mu nyní mohou pomoci doporučení americké komise pro mezinárodní obchod.
O zavedení cel požádaly letos na jaře v rámci sekce 201 amerického obchodního zákona <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/solarworld-se-pripojil-k-zadosti-zprisneni-cel-dovoz-fv-panelu-usa/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">společnosti Suniva a SolarWorld Americas</a>, který je největším americkým výrobcem solárních článků na bázi krystalického křemíku. Žádost tak otevřela prezidentovi Trumpovi cestu k řešení nárůstu dovozu, který zdecimoval americký průmysl výroby solárních článků.
Ten nyní může využít i závěry americké komise pro mezinárodní obchod (ITC), která <a href="https://www.usitc.gov/press_room/documents/solar201_remedy_commissionerstatements.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">svá doporučení poskytla na začátku tohoto týdne</a>. Komise shledala, že levný dovoz poškozuje domácí výrobce, a navrhla tak přijetí opatření v různém rozsahu.
Předsedkyně ITC Rhonda Schmidtleinová doporučila okamžité zavedení 35% sazby na dovážené solární moduly po dobu čtyř let, kdy sazba má v každém dalším roce klesnout o jeden procentní bod. V případě importovaných solárních článků předsedkyně komise doporučila přijetí 10% sazby pro dovoz do 0,5 GW, při překročení této hranice by tarif vzrostl na 30 %. Podobně jako v případě modulů mají i tyto sazby během čtyřletého období klesat, 0,5GW hranice má naopak každoročně růst o 100 MW.
<figure id="attachment_14590" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-14590" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/3985029559_611e51031b_b-1024x627.jpg" alt="" width="1024" height="627" /><figcaption class="wp-caption-text">Autor: Stefano Paltera/US Dept. of Energy Solar Decathlon</figcaption></figure>
Komisaři David Johanson a Irving Williamson prezidentovi doporučili, aby po dobu následujících 4 let na dovážené solární moduly uložil 30% sazbu, která bude každoročně snižována o 5 procentních bodů. V případě dovozu solárních článků komisaři navrhují zavedení kvóty o objemu 1 GW, kdy při jejím překročení má být na články z dovozu uvalen 30% tarif. Tato sazba má rovněž každoročně klesat, objem naopak růst o 200 MW.
Johanson a Williamson mimo jiné navrhli, aby se tyto tarify nevztahovaly na dovoz ze zemí, které mají se Spojenými státy uzavřeny dohodu o volném obchodu. Vysokým clům by se tak mohli vyhnout dovozci z Kanady, Austrálie, Singapuru a dalších zemí.
Nejmírnější opatření doporučila komisařka Meredith Broadbentová, podle které by měl být zaveden čtyřletý systém kvót, který by v prvním roce umožnil dovoz článků a modulů o celkovém výkonu 8,9 GW. Tato kvóta podle Broadbentové odpovídá podílu dovážených článků v roce 2016 a v každém následujícím roce by měla vzrůst o 1,4 GW.
Kromě toho komisařka navrhuje prodej dovozních licencí ve veřejné aukci s minimální cenou 1 cent za Watt, což by americké vládě v prvním roce přineslo při naplnění kvóty minimálně 89 milionů amerických dolarů. Tyto finanční prostředky by měly být využity k podpoře rozvoje domácí výroby křemíkových článků a modulů.
<h2>Katastrofický scénář se zřejmě nenaplní</h2>
Zavedení vysokých importních cel nicméně oponují zbylé společnosti z dodavatelského řetězce fotovoltaických elektráren, podle kterých by významně poškodila tamní průmysl. Navýšení dovozních cel by podle reportu GTM Research mohlo mít devastující následky pro americký solární průmysl, kdy by jejich nastavení podle požadavků amerických výrobců mohlo znamenat až <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zavedeni-vysokych-cel-by-mohlo-usa-srazit-poptavku-solarnich-panelech-az-tretinu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dvoutřetinový propad v poptávce po panelech</a>.
Některé z amerických společností dodávající malé fotovoltaické elektrárny pro tamní domácnosti se <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/americti-dodavatele-fve-se-snazi-podporit-klesajici-prodeje-hrozbou-rustu-cen-kvuli-clum/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">hrozbu zdražení panelů snaží využít ke krátkodobému navýšení svých klesajících prodejů</a>.
<a href="http://www.reuters.com/article/us-usa-trade-solar/u-s-trade-panel-recommends-varying-solar-panel-import-restrictions-idUSKBN1D027L" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle Camrona Baratiho</a>, analytika u IHS Markit Technology, by nicméně přijetí i nejtvrdšího z navrhovaných opatření v podobě 35% sazby mělo pouze malý dopad. V případě velkých, tzv. utility-scale instalací by zavedení této sazby vedlo k navýšení celkových nákladů na projekty o 10 %. Domácí FV systémy by tato sazba zasáhla pouze nepatrně, jelikož panely tvoří pouze malou část z celkových nákladů.
Rozhodnutí prezidenta Trumpa lze očekávat po 13. listopadu, kdy mu komise předloží svou zprávu, která bude mimo jiné obsahovat doporučení k nápravě a některá dodatečná zjištění.

Rozhodnutí o clech na FV články je na Trumpovi, od komise dostal různá doporučení

Americké společnosti dodávající malé fotovoltaické elektrárny pro tamní domácnosti <a href="http://www.reuters.com/article/us-usa-trade-solar/solar-installers-press-homeowners-to-buy-ahead-of-tariff-idUSKBN1CP152" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se snaží využít možného zavedení antidumpingových cel ke krátkodobému navýšení svých prodejů</a>. Zavedení cel na dovážené panely žádají někteří z amerických výrobců, kterým levná konkurence ze zahraničí způsobuje nemalé problémy.
Někteří z amerických dodavatelů fotovoltaických systémů nabádají zájemce váhající nad pořízením fotovoltaické elektrárny, aby s pořízením nevyčkávali, jelikož cena panelů může v příštím roce výrazně vzrůst. Například společnost Sunrun sídlící v San Franciscu podle agentury Reuters uváděla na svých webových stránkách, že se cena panelů může v roce 2018 až zdvojnásobit, čímž by cena průměrné domácí instalace vzrostla o 3 tisíce dolarů.
<blockquote>
&#8222;Montážní firmy hledají jakoukoliv možnost, jak opět navázat kontakt se zákazníky, a pocit naléhavosti, který zkrátí jejich prodejní proces,&#8220; uvedl Vikram Aggarwal, CEO ze solárního portálu EnergySage.
</blockquote>
O navýšení dovozních cel <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/solarworld-se-pripojil-k-zadosti-zprisneni-cel-dovoz-fv-panelu-usa/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">žádá několik amerických výrobců fotovoltaických panelů</a>, kteří obdobně jako výrobci v Evropě čelí levné čínské konkurenci. Podle agentury Reuters americká Komise pro mezinárodní obchod v minulém měsíci shledala, že levné importy poškodily domácí výrobce, a zvýšení dovozních tarifů tak nyní závisí na rozhodnutí prezidenta Trumpa.
<h2>Následky mohou být devastující</h2>
Pokud by k výraznému navýšení dovozních cel na fotovoltaické články a moduly došlo, mělo by to podle reportu GTM Research <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/zavedeni-vysokych-cel-by-mohlo-usa-srazit-poptavku-solarnich-panelech-az-tretinu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">devastující následky pro americký solární průmysl</a>. Pokud by byla cla nastavena podle požadavků amerických výrobců, kteří žádají ochranu před levným dovozem, mohlo by to znamenat až dvoutřetinový propad v poptávce po panelech.
Sektor domácích instalací by však možný cenových šok měl ustát lépe než sektor velkých, takzvaných utility instalací, jelikož samotné fotovoltaické panely se na celkových nákladech podílí menší měrou &#8211; podle reportu americké Národní laboratoře pro obnovitelnou energii (NREL) panely tvoří v průměru přibližně 12,5 % celkové ceny domácích systémů.
Hrozba vyšších nákladů zřejmě přináší výsledky, kdy se počet nových žádostí o povolení pro fotovoltaické elektrárny ve třetím čtvrtletí meziročně propadl o 11 %, což je mírné zlepšení oproti 24% a 16% poklesu během letošního první a druhého kvartálu. S poklesem počtu žádostí o povolení k domácí fotovoltaice se potýká i největší trh v USA, stát Kalifornie, kde počet žádostí o povolení ve třetím čtvrtletí meziročně poklesl o pětinu.

Američtí dodavatelé FVE se snaží podpořit klesající prodeje hrozbou růstu cen kvůli clům

Navýšení dovozních cel na fotovoltaické články a moduly by podle reportu GTM Research mohlo mít devastující následky pro americký solární průmysl. Pokud by byla cla nastavena podle požadavků amerických výrobců, kteří žádají ochranu před levným dovozem, mohlo by to znamenat až dvoutřetinový propad v poptávce po panelech.
O zavedení vysokých cel a minimální ceny pro solární články a moduly požádal u americké Komise pro mezinárodní obchod (ITC) v dubnu výrobce FV panelů, společnost Suniva, který pouhé dva týdny předtím vyhlásil bankrot. V květnu se k žádosti <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarworld-se-pripojil-k-zadosti-zprisneni-cel-dovoz-fv-panelu-usa/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">připojila i americká divize německé společnosti SolarWorld AG,</a> kterou levný dovoz poslal do platební neschopnosti.
<blockquote>
„Toto je zřejmě jedno z největších rizik pro budoucnost amerického solárního průmyslu,“ <a href="http://www.reuters.com/article/us-usa-solar-trade-idUSKBN19H1BS" target="_blank" rel="noopener noreferrer">řekl agentuře Reuters</a> Cory Honeyman, Associate Director u GTM Research.
</blockquote>
Suniva a SolarWorld Americas žádají v rámci sekce 201 amerického obchodního zákona o dovozní cla ve výši 40 centů za watt na solární články vyrobené mimo USA a minimální cenu 78 centů za watt pro solární moduly.
Podle odhadů analytické a konzultační firmy GTM Research by však zavedení nevídaně vysokých minimálních cen pro moduly vedlo mezi lety 2018 a 2022 k poklesu nově instalovaného výkonu ze 72,5 GW na 36,4 GW. Pokud by byla přijata i cla na články v navrhované výši 40 centů na watt, byl by propad ještě vyšší (25 GW).
<h2>Cla mohou ohrozit desetitisíce pracovních pozic</h2>
Se zaváděním vysokých dovozních cel a minimálních cen nesouhlasí americká Asociace průmyslu solární energie, podle které by navrhovaná opatření znamenala zánik 88 tisíc pracovních míst. „Potenciální škody této žádosti pro solární průmysl mohou zabít tisíce amerických pracovních pozic a pozastavit soukromé investice v řádu miliard dolarů,“ varovala Abigail Ross Hopper, výkonná ředitelka asociace.
Komise by k rozhodnutí, zda levné články z dovozu poškozují domácí výrobce, měla dospět v září, a své závěry následně sdělit americkému prezidentu Trumpovi. Ten následně rozhodne, zda budou navrhovaná opatření přijata a případně v jakém rozsahu.

Zavedení vysokých cel by mohlo v USA srazit poptávku po solárních panelech až na třetinu

SolarWorld Americas, americká divize německé společnosti SolarWorld AG, se připojila k dalšímu americkému výrobci fotovoltaických panelů, který již dříve požádal o zavedení dovozních cel, jež mají ochránit tamní výrobce před levným dovozem z Číny. Američtí výrobci čelí čínské konkurenci obdobně jako výrobci v Evropě.
SolarWorld Americas již dříve bojovala proti levným dovozům z Asie, což vedlo k zavedení tarifů na čínské panely v roce 2012. Přesto však podle společnosti současná antidumpingová cla další opatření proti dovozům z Číny a Tchaj-wanu nebrání růstu levných dovozů do Spojených států.
Hlavní příčinou tohoto růstu jsou podle SolarWorld společnosti s čínskými vlastníky, které sídlí mimo zemi, aby se vyhnuly dovozním clům.
<blockquote>
„Čekali jsme a doufali v seriózní nabídky na vyřešení obchodních napětí mezi americkým solárním průmyslem a Čínou, ale neobdrželi jsme žádné. Proto jsme se tedy rozhodli přidat se k žádosti pro zajištění nám dostupného nejlepšího možného opatření k obnovení férové konkurence na americkém trhu.“ 
Juergen Stein, prezident společnosti SolarWorld Americas.
</blockquote>
Německá SolarWorld AG, mateřská společnost amerického výrobce, <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarworld-se-rozhodl-vyhlasit-platebni-neschopnost/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se na začátku měsíce rozhodla vyhlásit platební neschopnost</a>.
Společnost koncem března oznámila, že se chce pomocí tvrdého úsporného programu zahrnujícího zrušení 400 pracovních míst vymanit do roku 2019 ze ztrát. V loňském roce firma prodělala téměř 92 milionů eur (zhruba 2,4 miliardy Kč).
SolarWorld Americas, který je největším americkým výrobcem solárních článků na bázi krystalického křemíku, <a href="https://www.solarworld-usa.com/newsroom/news-releases/news/2017/solarworld-americas-joins-section-201-trade-action" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se tak připojil ke společnosti Suniva</a>. Případ předložený Sunivou v dubnu by v rámci sekce 201 amerického obchodního zákona mohl poskytnout prezidentovi Trumpovi dostatečné pravomoci k řešení nárůstu dovozu, který zdecimoval americký průmysl výroby solárních článků.
<blockquote>
„Americký solární průmysl si nemůže dovolit zahodit budoucnost kritického výrobního průmyslu v oblasti obnovitelné energie. Musíme se postavit za zachování duševního vlastnictví, výrobního know-how a amerických pracovních pozic ve výrobě, které mají všechny kořeny v důležitém průmyslu rozvíjeném na americké půdě od 70. let,“ dodal Juergen Stein.
</blockquote>
<h2>Cla mohou ohrozit tisíce pracovních pozic</h2>
Suniva žádá o dovozní cla ve výši 40 centů za watt na solární články vyrobené mimo USA a minimální cenu 78 centů za watt pro panely. To by podle Hugha Bromleyho, analytika Bloomberg New Energy Finance, více než zdvojnásobilo cenu článků, které se nyní v závislosti na účinnosti prodávají na americkém trhu za 25 až 33 centů za watt.
Velký nárůst dovozu levných panelů z Asie je podle něj rovněž hlavní příčinou prudkého růstu nových instalací fotovoltaických elektráren ve Spojených státech, jelikož cena článků využívaných v panelech klesla na téměř polovinu.
Americká Asociace průmyslu solární energie (SEIA) <a href="http://www.renewableenergyworld.com/articles/2017/05/solarworld-joins-case-seeking-u-s-duties-on-cheap-solar-imports.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nicméně varovala</a>, že zpřísnění podmínek pro dovoz fotovoltaických článků by mohlo mít devastující následky pro americký solární průmysl, který zaměstnává na 260 tisíc lidí.
<blockquote>
„Potenciální škody této petice pro solární průmysl mohou zabít tisíce amerických pracovních pozic a pozastavit soukromé investice v řádu miliard dolarů,“ varuje Abigail Ross Hopper, výkonná ředitelka asociace SEIA.
</blockquote>
ITC by měla ukončit své vyšetřování do 22. září a následně zašle své doporučení prezidentovi Donaldu Trumpovi.

SolarWorld se připojil k žádosti o zpřísnění cel na dovoz FV panelů do USA

Prodloužení dovozních cel na levné čínské fotovoltaické panely, která Evropská unie zavedla na ochranu místních výrobců, by <a href="http://www.reuters.com/article/eu-china-trade-idUSL5N1FS4HB" target="_blank">mohlo být kratší, než se dříve plánovalo</a>. Podle návrhu Evropské komise, který měla k nahlédnutí agentura Reuters, by cla měla být prodloužena o 18 měsíců namísto původního návrhu 24 měsíců.
Evropská komise omezila plánované prodloužení zřejmě kvůli tlaku většiny členských států a společností, které se již dříve <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropske-spolecnosti-zadaji-eu-zruseni-antidumpingovych-cel-cinske-panely/" target="_blank">vyslovily pro zrušení dovozních cel</a>. Ještě na konci minulého roku se přitom zdálo, že <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropska-komise-zachovani-dovoznich-cel-cinske-solarni-panely/" target="_blank">si komise za antidumpingovými cly pevně stojí</a>, a cla tak budou prodloužena o další dva roky.
Budoucí možné zrušení cel se nicméně nezamlouvá evropským výrobcům panelů, kteří se cítí ohroženi levným čínským dovozem.
<blockquote>
„Jedná se o jasný signál pro Čínu, že za 18 měsíců může převzít toto odvětví,“ komentoval návrh Milan Nitzschke, prezident EU ProSun, skupiny sdružující evropské výrobce.
</blockquote>
<h2>Cla přinesla smíření mezi EU a Čínou</h2>
V roce 2013 panovaly mezi EU a Čínou napjaté vztahy kvůli obvinění čínských společností z cenového dumpingu ze strany unie. Situaci nakonec vyřešila dohoda zavedení o minimální dovozní ceny 0,56 EUR/watt, antidumpingových cel v rozsahu až 64,9 % pro panely mimo dohodu a protidotačních cel o maximální hodnotě 11,5 %.
Návrh na zkrácení prodloužení platnosti dovozních cel by podle zdroje agentury Reuters měl být projednán na dnešním setkání komisařů evropské osmadvacítky. Komise rovněž navrhla snížení cel na 0,46 EUR/watt, přičemž tato hodnota by mohla dále klesat.